Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb.

Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb. ze dne 8. května 1991, ve znění zákona č. 160/1992 Sb. ze dne 19. března 1992, o České lékařské komoře,České stomatologické komoře a České lékárnické komoře

Česká národní rada se usnesla na zákoně:

§ 1

  1. Zřizují se Česká lékařská komora (dále jen "komora" - pozn. redakce) se sídlem v Olomouci, Česká stomatologická komora se sídlem v Praze a Česká lékárnická komora se sídlem v Praze (dále jen "komory").
  2. Komory jsou samosprávnými nepolitickými stavovskými organizacemi sdružujícími všechny lékaře, stomatology a lékárníky zapsané v seznamech vedených komorami.
  3. Komory jsou právnickými osobami.

§ 2

  1. Komory
    1. dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor,
    2. zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů,
    3. posuzují a hájí práva a profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů,
    4. chrání profesní čest svých členů,
    5. vedou seznam členů.
  2. Komory jsou oprávněny
    1. účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami,
    2. účasit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,
    3. stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů v nestátních zařízeních,
    4. vydávat osvědčení o splnění podmínek podle písmena c),
    5. řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s odst. 1, písm. a),
    6. uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
    7. vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
    8. vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků,
    9. účastnit se provádění specializačních zkoušek,
    10. vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotní péče a ve zdravotnickém výzkumu,
    11. vykonávat další činnost, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
  3. Proti rozhodnutí komory ve věcech podle odst. 2, písm. d) lze podat opravný prostředek.
  4. O opravném prostředku rozhoduje soud. (§ 244 a násl. občanského soudního řádu).

§ 3

  1. Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, musí být členem České lékařské komory.
  2. Každý lékař, který vykonává na území České republiky povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory.
  3. Absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v lékárenském zařízení na území České republiky, musí být členem České lékárnické komory.

§ 4

Česká lékařská komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo

  1. řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu lékařské praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
  2. má plnou způsobilost k právním úkonům,
  3. nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České lékařské komory.

§ 5

Česká stomatologická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo

  1. řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity, složil závěrečné zkoušky ze stomatologie a je oprávněn k výkonu lékařské stomatologické praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
  2. má plnou způsobilost k právním úkonům,
  3. nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České stomatologické komory.

§ 6

Česká lékárnická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo

  1. řádně ukončil studium na farmaceutické fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu lékařské farmaceutické praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
  2. má plnou způsobilost k právním úkonům,
  3. nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České lékárnické komory.

§ 7

Uchazeč o zápis do seznamu komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

§ 8

Členství v komoře zaniká úmrtím, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, vystoupením z komory nebo vyloučením z komory.

§ 9

  1. Každý člen komory má právo
    1. volit zástupce do orgánů komory a sám být volen,
    2. využívat pomoci komory v oblasti dalšího vzdělávání,
    3. využívat právní pomoci komory ve sporech spojených s výkonem lékařského či lékárnického povolání.
  2. Každý člen komory má povinnost
    1. vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony,
    2. dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory,
    3. řádně platit stanovené příspěvky,
    4. oznámit příslušným orgánům komory změny související s výkonem lékařského nebo lékárnického povolání,
    5. v případech stanovených komorou uzavřít odpovědnostní pojištění.

§ 10

  1. Základním článkem komor jsou okresní sdružení lékařů, okresní sdružení stomatologů a okresní sdružení lékárníků,v hlavním městě Praze obvodní sdružení lékařů, obvodní sdružení stomatologů a obvodní sdružení lékárníků podle rozdělení území hlavního města Prahy na obvody - dále jen "okresní sdružení". Okresní sdružení se mohou slučovat a vytvářet společné orgány.
  2. Okresní sdružení má tyto orgány:
    1. okresní shromáždění členů,
    2. představenstvo okresního sdružení,
    3. čestnou radu okresního sdružení,
    4. revizní komisi okresního sdružení.
  3. Komory mají tyto orgány:
    1. sjezd delegátů,
    2. představenstvo komory,
    3. čestnou radu komory,
    4. revizní komisi komory.
  4. Funkce v orgánech komor a okresních sdružení jsou čestné; za jejich výkon je příslušnou komorou vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů. Volení funkcionáři musí vykonávat lékařskou, stomatologickou nebo lékárnickou praxi.

§ 11

  1. Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
  2. Právo účastnit se okresního shromáždění mají všichni členové komory zapsaní v seznamu vedeném okresním sdružením.
  3. Okresní shromáždění svolává představenstvo okresního sdružení nejméně jednou za rok; je povinno je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina členů okresního sdružení nebo požádá-li o to revizní komise okresního sdružení, a to nejpozději do dvou měsíců.
  4. Okresní shromáždění se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů okresního sdružení. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů okresních sdružení.
  5. Okresní shromáždění
    1. volí představenstvo okresního sdružení, jeho předsedu, čestnou radu a revizní komisi okresního sdružení,
    2. volí zástupce na sjezd delegátů,
    3. rozhoduje o sloučení okresního sdružení s jinými okresními sdruženími,
    4. rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánu okresního sdružení.

§ 12

  1. Představenstvo okresního sdružení je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení.
  2. Představenstvo okresního sdružení má až 11 členů.
  3. Představenstvo okresního sdružení
    1. registruje nové členy a vede seznam členů okresního sdružení,
    2. hospodaří s majetkem svěřeným okresnímu sdružení komorou,
    3. spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy.

§ 13

  1. Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči jeho členům.
  2. Čestná rada okresního sdružení má 5 členů. Volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Členem čestné rady okresního sdružení nemůže být člen jiného orgánu okresního sdružení nebo komory.
  3. Čestná rada okresního sdružení může uložit za porušení povinnosti člena komory uvedených v § 9 odst. 2 tohoto zákona jako disciplinární opatření
    1. důtku,
    2. pokutu od 2000 do 20 000 Kčs.
  4. Proti písemnému rozhodnutí čestné rady okresního sdružení o uložení disciplinárního opatření může člen, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, podat opravný prostředek do patnácti dnů od jeho doručení.
  5. O opravném prostředku rozhoduje čestná rada komory, která přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí nebo zruší. Zruší-li čestná rada komory napadené rozhodnutí, je čestná rada okresního sdružení vázána právním názorem čestné rady komory.

§ 14

  1. Revizní komise okresního sdružení má 3 až 5 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
  2. Revizní komise okresního sdružení
    1. kontroluje činnost okresního sdružení,
    2. pozastavuje rozhodnutí představenstva, je-li v rozporu s právními předpisy, řády a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží okresnímu shromáždění,
    3. podává návrh na zahájení disciplinárního řízení.

§ 15

  1. Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem komory.
  2. Sjezd delegátů zejména
    1. schvaluje, mění a ruší organizační, jednací, volební a disciplinární řád,
    2. volí a odvolává představenstvo, prezidenta a viceprezidenta Komory, revizní komisi komory a čestnou radu komory,
    3. posuzuje činnost představenstva, prezidenta a viceprezidenta Komory, činnost revizní komise komory a čestné rady komory,
    4. stanoví výši registračního poplatku a členských příspěvků a jejich rozdělování,
    5. schvaluje rozpočet komory,
    6. schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech komory,
    7. zřizuje sociální fond, popřípadě jiné fondy komory.

§ 16

  1. Představenstvo komory je řídícím a výkonným orgánem komory.
  2. Představenstvo komory má 15 až 20 členů.
  3. Představenstvo komory
    1. vede seznam členů komory,
    2. hospodaří s majetkem komory,
    3. hospodaří se sociálním fondem komory, případně s jinými fondy komory,
    4. rozhoduje o pozastavených rozhodnutích orgánů komory a okresního shromáždění,
    5. svolává sjezd delegátů komory nejméně jednou za rok; svolá sjezd delegátů vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů komory nebo alespoň jedna třetina okresních sdružení nebo požádá-li o to revizní komise, a to do dvou měsíců.
    6. schvaluje členy komory do zkušebních a specializačních komisí,
    7. rozhoduje ve všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány komory.

§ 17

  1. Prezident komory zastupuje komoru navenek.
  2. Prezident komory svolává a řídí jednání představenstva komory.
  3. Prezidenta komory zastupuje viceprezident.

§ 18

  1. Čestná rada komory vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům komory.
  2. Čestná rada komory má 9 členů. Volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Členem čestné rady komory nemůže být člen jiného orgánu komory.
  3. Čestná rada komory může uložit za závažné porušení povinností člena komory uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) zákona jako disciplinární opatření
    1. pokutu od 3000 do 30 000 Kčs,
    2. podmíněné vyloučení z komory,
    3. vyloučení z komory.
  4. Proti rozhodnutí čestné rady komory o uložení disciplinárního opatření podle odstavce 3 lze podat opravný prostředek.
  5. O opravném prostředku rozhoduje soud. (§ 244 a násl. občanského soudního řádu).

§ 19

  1. Revizní komise komory má 7 až 9 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
  2. Revizní komise komory
    1. kontroluje činnost komory,
    2. pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, viceprezidenta a okresního shromáždění, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo organizačním řádem a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží představenstvu komory,
    3. pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva komory, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo organizačním řádem a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží sjezdu delegátů.

§ 20

  1. Komory samostatně spravují svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu.
  2. Příjmy komory tvoří členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy.
  3. Výnos pokut připadá do sociálního fondu komory.

§ 21

Při výkonu lékařského a lékárnického povolání v ozbrojených silách a ozbrojených sborech mohou být práva a povinnosti lékařů, stomatologů a lékárníků podrobena omezením, která vyplývají ze zvláštní povahy výkonu služby v těchto sborech.

§ 22

  1. Spolky lékařů ČLS JEP a Svaz farmaceutů zajistí svolání ustavujícího okresního shromáždění lékařů, stomatologů a lékárníků do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
  2. Ustavující okresní shromáždění zvolí delegáty na ustavující sjezdy v počtu
    1. u České lékařské komory v počtu 1 delegát na každých započatých 100 lékařů v okrese,
    2. u České stomatologické komory v počtu 1 delegát na každých započatých 30 stomatologů v okrese,
    3. u České lékárnické komory v počtu 1 delegát na každých započatých 25 lékárníků v okrese.
  3. ČLS JEP a Svaz farmaceutů svolá sjezd delegátů do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 23

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.


Stavovský předpis č. 18 České lékařské komory

Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře, České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb.") a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem, vydává tento Stavovský předpis

Statut Etické komise České lékařské komory

Článek 1
Poslání a náplň činnosti

  1. Etická komise České lékařské komory (dále jen "etická komise") je poradním sborem orgánů České lékařské komory (dále jen "komora") pro etické otázky spojené s výkonem lékařského povolání.
  2. Etickou komisi volí a odvolává představenstvo komory na návrh předložený prezidentem komory.
  3. Návrhy na kandidáty do etické komise ve smyslu článku 2 odst. 1 mohou předkládat členové představenstva, čestné rady, revizní komise a vědecké rady komory a okresní (obvodní) sdružení komory.

Článek 2
Složení etické komise

  1. Etická komise má 5 až 15 členů, jejími členy mohou být i osoby bez medicínského vzdělání . Etickou komisi však musí tvořit alespoň z 1/3 lékaři.
  2. Podmínkou členství v etické komisi jsou:
    1. občanská bezúhonnost,
    2. výslovný souhlas s volbou,
    3. souhlas se zveřejněním jména, pracoviště a informace o členství v etické komisi,
    4. závazek zachování mlčenlivosti o projednávaných záležitostech důvěrného charakteru,
    5. závazek oznámit bezodkladně všechny okolnosti nebo skutečnosti, které by mohly vzhledem ke vztahu člena etické komise ke konkrétnímu projednávanému problému vést ke vzniku nebo by přímo zakládaly konflikt zájmů.
  3. Funkce člena etické komise je nezastupitelná a čestná. Člen etické komise má nárok pouze na náhradu hotových výdajů v souvislosti se svou činností v etické komisi a člen etické komise -člen ČLK též nárok podle § 10 odst.4 zákona 220/91 Sb.

Článek 3
Vznik a zánik členství v etické komisi

  1. Člen etické komise je zvolen do funkce, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina všech členů představenstva komory.
  2. Funkční období člena etické komise je 4 roky od volby. Člen může být v na sebe navazujících volebních obdobích nejvýše jedenkrát opakovaně zvolen do funkce.
  3. Pouze při prvních volbách etické komise představenstvo komory po zvolení členů určí losem u nejvýše 1/3 zvolených členů zkrácení funkčního období na 2 roky , a u další 1/3 zvolených členů zkrácení funkčního období na 3 roky tak, aby při vypršení funkčního období nebylo obměňováno více než 1/2 členů etické komise.
  4. Členství v etické komisi zaniká uplynutím funkčního období, rezignací na členství,odvoláním a úmrtím člena etické komise.
  5. Člen etické komise může rezignovat na své členství i bez udání důvodu. Rezignace musí být podána písemně k rukám prezidenta komory.
  6. Člen etické komise může být odvolán z funkce, hlasovala-li pro jeho odvolání nadpoloviční většina všech členů představenstva komory.

Článek 4
Předseda a místopředseda etické komise

  1. Představenstvo komory zvolí předsedu a místopředsedu etické komise z členů etické komise.
  2. Předsedou nebo místopředsedou etické komise musí být lékař.
  3. Funkci předsedy nebo místopředsedy vykonává člen etické komise do konce svého běžného funkčního období.
  4. Předseda či místopředseda etické komise se na pozvání účastní zasedání představenstva komory, čestné rady,revizní komise a vědecké rady komory.

Článek 5
Schůze a jednací řád

  1. Řádné schůze etické komise svolává předseda etické komise nebo místopředseda nejméně 2krát ročně a dále dle aktuální potřeby.
  2. Pro svolávání schůzí, účast nečlenů etické komise, průběh schůzí a dokumentaci platí ustanovení Jednacího řádu České lékařské komory.
  3. Etická komise přijímá své závěry zásadně na základě konsensu všech přítomných členů; jednání, na němž je závěr přijat, se musí zúčastnit více než polovina všech členů etické komise.

Článek 6
Výstupy činnosti etické komise

  1. Zápisy ze schůzí etické komise jsou předkládány představenstvu a jsou uloženy v kanceláři komory.
  2. Svá stanoviska a závěry určené ke zveřejnění předkládá etická komise prostřednictvím svého předsedy nebo pověřeného člena vždy představenstvu komory,které případně rozhodne o způsobu zveřejnění či o dalším použití.
  3. Etická komise informuje o své činnosti písemnou výroční zprávou sjezd delegátů.

Článek 7
Závěrečná ustanovení

  1. Stavovský předpis Statut etické komise ČLK byl schválen představenstvem ČLK dne 3. 8. 2002 a nabývá účinnosti dnem 2. 9. 2002.

Zápis ze semináře právníků spolupracujících s ČLK – 22. 6. 2000

(místo konání: sídlo ČLK, Lékařská 2, Praha 5)

Na úvod semináře přivítal všechny zúčastněné prezident ČLK MUDr. David Rath. Ve své krátké řeči zdůraznil rostoucí význam spolupráce mezi právníky a lékařskou komorou, resp. lékaři, i užitečnost konzultací a výměny praktických zkušeností mezi právníky, kteří s ČLK spolupracují a touto problematikou se zabývají. Vyjádřil záměr lékařské komory pořádat podobné pracovní schůzky právníků pravidelně, přibližně dvakrát ročně.

  1. Poté se slova ujal ředitel právního odd. ČLK JUDr. Jan Mach a seznámil přítomné s tématy semináře:

  2. Právní oddělení ČLK, jeho činnost, externí spolupráce s právníky

  3. Současný stav zdravotně-právní legislativy

  4. Nové stavovské předpisy ČLK

  5. Právní otázky činnosti soukromých lékařů

  6. Pracovněprávní vztahy lékařů – zaměstnanců

  7. Právní odpovědnost v medicíně

Ad 1) Právní oddělení ČLK, jeho činnost, organizace právní spolupráce:

Právní oddělení ČLK: ředitelem je JUDr. Jan Mach, advokát (AK Spálená 51, 110 00 Praha 1), na právním oddělení (sídlo ČLK, Lékařská 2, 150 30 Praha 5) je trvale přítomen Mgr. Jan Buriánek. Dále právní oddělení spolupracuje s Mgr. Danielou Sýkorovou – pracovněprávní problematika (přítomna vždy v pondělí 15:00 – 17:00) a Mgr. Evou Tykalovou – zejména problematika úhrad zdravotní péče (přítomna vždy v úterý 15:00 – 17:00).

Činnost právního oddělení:

Právní služby členům komory – odpovědi na telefonické i písemné dotazy (dopisní, faxové i e-mailové); písemné odpovědi se zasílají do 30 dnů; každý člen komory (předpoklad zaplacení člen. příspěvků) má možnost se objednat i k osobní konzultaci; úřední hodiny: Po-Čt 15:00 – 17:00, Pá 13:00 – 15:00
Zajišťování účasti právníků na smírčích řízeních se zdravotní pojišťovnou (dohoda o řešení sporů formou smírčího řízení uzavřená s VZP), tam, kde je to vzhledem k charakteru sporu účelné.
Právní pomoc a konzultace pro orgány komory, účast při disciplinárních řízeních – lékaři, proti nimž je vedeno disciplinární řízení, mnohdy předstupují před čestnou radu s vlastním právníkem a je užitečné, má-li kdo jeho právní výklad korigovat.
Účast na vnitrokomorové legislativě – příprava nových a novelizovaných stavovských předpisů.
Připomínky k legislativním návrhům obecně závazných právních předpisů zaslaných lékařské komoře k posouzení a připomínkování (zejména legislativním odborem Ministerstva zdravotnictví).
Právní poradenství v časopisu lékařské komory Tempus Medicorum, který je zdarma rozesílán všem členům ČLK.
Právní oddělení ČLK sídlící v pražské centrále komory nezasahuje jednotlivým okresním sdružením do spolupráce s místním právníkem; větší okresní sdružení obvykle využívají vlastních, externě spolupracujících právníků, jejichž služby si hradí ze svých prostředků. Do budoucna bude rozhodně užitečné – jak se shodli všichni přítomní – vzájemně konzultovat a ujednocovat si některá právní stanoviska na pravidelných setkáních.

JUDr. Jiří Sobčík (za OS Ostrava) otevřel otázku vymáhání nezaplacených členských příspěvků. Prezidentem ČLK bylo rozhodnuto, že vymáhací žaloby bude koncipovat a s potřebnými podklady na soud podávat právní oddělení ČLK, zastupování při samotném soudním projednání se pak ujme místní právník. Vymáhání příspěvků bude předcházet vnitrokomorové disciplinární řízení – jednak aby lékař měl možnost objasnit důvody svého neplacení, případně zaplatit bez soudního projednání, a jednak aby vymáhaná částka byla zvýšena o stanovenou disciplinární pokutu (doporučovaná výše pokuty – 5.000,- Kč) a soudní vymáhání se tak stalo pro komoru efektivnějším. Zdůrazněno bylo, že disciplinární řízení musí proběhnout bez procesních vad (podle pravidel disciplinárního řádu) a všechny podklady musí být řádně dodány, aby následné soudní řízení mohlo proběhnout bez komplikací.

JUDr. Mach uvedl, že lékaři, kteří vedou občanskoprávní spor na ochranu osobnosti (např. kvůli svému nepravdivému nařčení v médiích) někdy žádají komoru, aby se ke sporu připojila jako vedlejší účastník hájící čest lékařského stavu. Prezidentem ČLK bylo rozhodnuto, že těmto žádostem se vyhovovat nebude. Komora se bude účastnit soukromoprávních sporů lékařů jen zcela výjimečně – pokud o tom rozhodne prezident komory, je možné lékaři zprostředkovat a zaplatit právní zastoupení.

Ad 2) Současný stav zdravotně-právní legislativy

JUDr. Mach podal zprávu o chystaných významných legislativních změnách týkajících se zdravotnictví.

Na Ministerstvu zdravotnictví je v posledním stádiu příprava nového zákona o veřejném zdravotním pojištění; je nadějné, že se do něho podaří začlenit některé změny, o něž lékařská komora usiluje:

úprava § 11 odst. 1 písm. d) dosavadního zákona č. 48/1997 Sb. (tzv. „§ poslankyně Fišerové“); snaha prosadit vypuštění zákazu přijmout úhradu „v souvislosti s poskytnutím péče“ – záměr: otevřít možnost připlácení si za nadstandardní zdravotnickou péči (např. nadstandardní PZT)
snaha umožnit částečné prolomení pravidel regulace úhrady za poskytnutou péči tam, kde zdravotnické zařízení prokáže, že při stávající regulaci úhrad není schopno poskytovat péči lege artis
snaha konstituovat přezkumné komise, které by byly arbitrem mezi ZZ a zdravotními pojišťovnami ve sporech o výši úhrady za poskytnutou péči – šlo by o jakési předsoudní stádium, rychlejší, levnější, neformálnější než soudní spor; větší prostor pro nestranné posouzení, než představují současná smírčí řízení, v nichž se příliš projevuje nadřazené postavení zdravotní pojišťovny
návrh nového zákona postrádá dosavadní ustanovení o lékařské síti a výběrových řízeních – vzniká nebezpečí, že o těchto otázkách budou svévolně rozhodovat zdravotní pojišťovny
Následně proběhla mezi přítomnými diskuse o možnostech definice standardu zdravotní péče (vazba na zásadu poskytování péče lege artis) a diskuse o vyhlídkách na právní úpravu převodu lékařské praxe (prodej ordinace – prodej místa v síti) a souvisejících závazků.

Dále jsou v přípravě rámcové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče (pro jednotlivé segmenty lékařské péče). Předmětem sporu zůstává otázka, jak bude definována doba, na níž se budou smlouvy uzavírat. Varianty: 1) „na pět let“; 2) „na pět let a více“; 3) „na pět let, nedohodnou-li se strany jinak“. Třetí varianta - pro ZZ nejnebezpečnější, možnost diktátu pojišťoven (např.: „buď na dva roky, nebo vůbec“). Další nevyřešené otázky rámcových smluv: doba splatnosti předložených faktur a podmínky ukončení (vypovězení) smlouvy

Dalšími připravovanými předpisy jsou zejména:

Zákon o zdravotnickém povolání (pracovní název), který by měl nahradit zastaralou vyhlášku č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících, a přizpůsobit právní úpravu požadavkům EU. Důležitá je zejména otázka atestací a organizace postgraduálního vzdělávání lékařů (výraznější vliv lékařské komory a lékařských fakult).
Vyhláška o správních a dozorčích radách ve státních zdravotnických zařízeních (hospodářský dohled i dohled nad odbornou lékařskou úrovní)
Zákon o zdravotnických zařízeních – pokus o nové definování zdravotnické sítě a mechanismu jejího vytváření
Zákon o zdravotní péči (nová úprava části dosavadního zákona o péči o zdraví lidu)
Zákon o transplantacích

Ad 3) Komorová legislativa - nové stavovské předpisy ČLK

Na dubnovém sjezdu bylo schváleno nové znění těchto stavovských předpisů: S 11: Licenční řád; S 12: Funkční licence; S 16: Systém celoživotního vzdělání. Novelizován byl předpis S 7: Příspěvky na činnost ČLK (definice „nedohledatelného člena“, jemuž je stanoven členský příspěvek ve výši 1,- Kč – daňové důvody). Jak řekl JUDr. Mach, postupně se daří odstraňovat některé počáteční nejasnosti ohledně výkladu nových předpisů, zejména licenčního řádu a jím zakotvené povinnosti splňovat licenční podmínky, která se vztahuje i na primáře a vedoucí oddělení ve státních ZZ.

Další mimořádný legislativní sjezd se uskuteční 7. 10. 2000 opět v Praze v hotelu Pyramida. Jeho úkolem bude schválení organizačního, volebního, jednacího a disciplinárního řádu ČLK. V současné době probíhají průběžná jednání se zástupci těch okresních sdružení, která k navrhnutým předpisům zaslala nejvíce připomínek a pozměňovacích návrhů. Cílem je dosažení co nejširšího koncensu již v přípravné fázi, aby se usnadnil proces konečného schválení. Znění navrhovaných předpisů bylo rozesláno okresním sdružením a lze je najít i na internetových stránkách komory. Všechny věcné připomínky a podněty jsou vítány.

Ad 4) Právní otázky činnosti soukromých lékařů

Proběhla krátká výměna zkušeností se smírčími řízeními mezi zdravotnickými zařízeními a VZP. Úspěšnost zdravotnických zařízení je při těchto řízeních malá, v případě úspěchu se ze strany VZP jedná většinou jen o částečný, kompromisní ústupek. Soudních sporů o výši úhrady je málo, neboť soudy postupují pomalu a zdlouhavě a lékaři se také obávají „odvetných opatření“ v podobě zostřeného dohledu revizních lékařů nebo neprodloužení smlouvy. Rovněž usnesení vlády o výši úhrad za poskytnutou zdravotní péči (naposled prosinec 1999) striktně stanovící horní hranice úhrad značně zúžilo lékařům vyjednávací prostor.

Dlouhodobý problém: vážné potíže způsobuje soukromým lékařům vázanost výše úhrad na předchozí referenční období, zejména tam, kde je prokazatelný rapidní nárůst počtu ošetřených (registrovaných) pacientů a pojišťovna přesto odmítá navýšení limitů úhrad. Ani nově připravovaný zákon o veřejném zdravotním pojištění tento problém neřeší. JUDr. Mach se v této souvislosti ještě vrátil k připravované koncepci rámcové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, z níž by měly vycházet smlouvy individuální.

Dále byla diskutována otázka sponzorských smluv a pak smluv o poskytování nadstandardních služeb. Nadstandard podle současné právní úpravy nesmí nijak souviset s péčí hrazenou ze zdravotního pojištění (§ 11 odst. 1 písm d) zákona č. 48/1997 Sb.). Z toho důvodu se doporučuje užívat termínu „nadstandardní služby“, nikoli „nadstandardní péče“ nebo „nadstandardní výkony“. Do budoucna se jeví jako potřebné definovat standardy hrazené ze zdravotního pojištění a nadstandardy, které by pacient měl mít možnost hradit si ze svých prostředků - mohlo by být řešitelné formou dohodovacího řízení. Dnes se někdy v praxi použití např. nadstandardních prostředků zdravotnické techniky řeší buď „sponzorským darem“, nebo tím, že oficiálně je hrazen nadstandard s hrazeným zákrokem nesouvisející. Jde samozřejmě o obcházení zákona, ale zároveň je to jediná možnost, jak vyhovět pacientovi, který je ochotný si připlatit např. za méně bolestivý, ale dražší léčebný prostředek.

Ad 5) Pracovněprávní vztahy lékařů – zaměstnanců

Aktuálním problémem je novela zákoníku práce, která stanoví horní hranici přesčasů na 416 přesčasových hodin ročně, což se dotýká hlavně nemocničních lékařů, u nichž přesčasové příplatky činí významnou část příjmů. Jednou z možností řešení se jeví založení obchodní společnosti, jíž by byli lékaři společníci (eventuálně zaměstnanci) a která by uzavírala s nemocnicí smlouvu na zajišťování ústavních pohotovostních služeb. Tím by se počet přesčasových hodin odpracovaných v rámci pracovního poměru s nemocnicí snížil na minimum. Pokud by došlo k dohodě o této otázce mezi lékaři, vedením nemocnice i zřizovatelem, šlo by o všeobecně přijatelné řešení. Proběhla diskuse na téma, zda v tomto řešení není nějaké právní úskalí – byl by zde důležitý nějaký precedent, pozitivní příklad možnosti fungování takovéhoto modelu. JUDr. Jiří Netík (za OS Pardubice) pronesl krátkou úvahu na téma formy, jakou by tato obchodní společnost měla mít – nejoptimálnější se jeví veřejná obchodní společnost (není u ní stanovena minimální výše základního jmění; v tomto případě zde nejsou rizika, která jinak se založením v.o.s. obvykle souvisejí, např. nutnost investičních vkladů a z ní plynoucí riziko zadlužení).

Ad 6) Právní odpovědnost v medicíně

JUDr. Mach informoval o rámcové smlouvě mezi ČLK a Živnostenskou pojišťovnou, a.s., v níž jsou stanoveny relativně solidní základní podmínky, za nichž tato pojišťovna uzavírá se zdravotnickými zařízeními povinné pojistné smlouvy podle § 15 a 16 zákona č. 160/1992 Sb.

Předpokládá se, že výhledově značně získají na významu i smlouvy připojišťovací, které by při relativně nízkém zvýšení pojistného (zhruba 10 %) měly pojišťovat zdravotnická zařízení např. pro případ povinnosti odškodnit újmu způsobenou pacientovi na jeho osobnostních právech. Zejména v zemích EU se tato otázka stává čím dál aktuálnější a lze předpokládat, že v souladu s tímto trendem se i u nás budou postupně zvyšovat částky přiznané soudním rozhodnutím jako náhrada újmy způsobené na osobnostních právech pacientů.

Závěrem bylo dohodnuto, že po tomto prvním setkání právníků spolupracujících s ČLK, které mělo spíše všeobecný charakter, se budou v přibližně půlročních intervalech uskutečňovat další pravidelná setkání, která by se kromě aktuálních otázek zdravotnického práva měla více věnovat konkrétním, dopředu určeným tématům, měla by mít spíše charakter semináře a poskytovala by větší prostor pro výměnu praktických zkušeností.

Další setkání se podle dohody uskuteční po řádném sjezdu ČLK, a jeho tématem budou jednak nově schválené stavovské předpisy a jednak nový zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Zápis z právního semináře vyhotovil Mgr. Jan Buriánek (právní oddělení ČLK)


Směrnice Rady 93/16/EEC

Mírně upravený pracovní překlad

Směrnice Rady 93/16/EEC z 5. dubna 1993
k usnadnění volného pohybu lékařů a vzájemného uznávání jejich diplomů, osvědčení a jiných dokladů o jejich formální kvalifikaci

Rada Evropského společenství,

s ohledem na Smlouvu, ustavující Evropské ekonomické společenství, obzvláště na články 49, 57 (1) a (2) první a druhou větu a článek 66 ve spolupráci s Evropským Parlamentem s ohledem na názor Ekonomické a sociální komise z důvodu jasnosti a racionality v návaznosti na směrnice č. 75/362/EEC, 75/363/EEC a 86 /457/EEC k zamezení diskriminace na základě národnosti k zabránění rozdílnému zacházení na základě jiné národnosti ve vztahu k povolování praxí, uznávání registrací nebo členství ve společnostech a organizacích k usnadnění vzájemného uznávání vzdělání specialistů a užívání dosažených titulů vzhledem ke změnám v legislativě v některých členských zemích, vzniku nových oborů a zániku některých dříve užívaných specializací s ohledem na vhodnost určit poměřitelné normy pro diplomy, osvědčení a kvalifikaci získanou před platností této směrnice na základě dokladů předložených v jazyku některé země EU k usnadnění aplikace této Směrnice musí členské státy na základě získání osvědčení EU vydat i národní osvědčení aniž by Směrnice ovlivnila legislativní zákazy té které země vůči společnostem, které nesmějí poskytovat lékařskou praxi ke stanovení rovných podmínek pro specializaci v členských zemích je nezbytná koordinace požadavků na školení se zřetelem na nutnost vzdělávat všeobecné lékaře a vést je k prevenci, srovnatelně zvyšovat jejich úroveň vedeni nezbytností zajistit speciální výuku všeobecných lékařů v každé členské zemi s ohledem na nutnost zajistit, aby se přístup k praktikům a jejich vzdělávání stal součástí schématu sociálního zabezpečení k získání možnosti uznávání vzdělání všeobecného lékaře v rámci EU a k navození nutnosti od 1.1.1995 v rámci sociálního schématu zaměstnávat jen praktiky s takto platným osvědčením k setření rozdílů mezi zaměstnanci a „soukromými“ lékaři (=podnikateli) k usnadnění volného pohybu lékařů v rámci členských zemí

přijala následující Směrnici:

Hlava I

Pole působnosti

Článek 1

Tato směrnice se týká lékařů majících národnost některého z členských států a pracujících jako zaměstnanci i jako podnikatelé.

Hlava II

Vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci v medicíně

Kapitola I

Diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci v medicíně

Článek 2

Každý členský stát má uznat diplom, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci (dále pro potřeby tohoto textu jen diplomy) udělené v medicíně občanům členských států jinými členskými státy v souladu s článkem 23 a které jsou vyjmenovány ve článku 3 tak, aby co se týče práva provozovat lékařskou činnost, měl tento občan stejné podmínky, jako by toto osvědčení získal v té dané zemi.

Článek 3

Diplomy, uvedené ve článku 2 jsou následující:

  • Jsou vyjmenovány názvy konkrétních dokumentů v národních jazycích, jejich překlad do angličtiny a kde je lze získat v uvedených zemích: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Portugalsko, VB.

Kapitola II

Diplomy, osvědčení a další doklady o formální kvalifikaci ve specializované medicíně společné všem členským státům

Článek 4

Diplomy v medicíně udělené v členských státech v souladu s čl. 24, 25, 26 a 29 a vyjmenované ve článku 5 mají zakládat stejná oprávnění a dopad jako ty, které uděluje členský stát sám.

Článek 5

Diplomy, uvedené ve článku 4, by měly být ty, které byly uděleny příslušným úřadem nebo orgánem a které odpovídají kvalifikacím uznávaným v jednotlivých státech a uvedeným v odstavci 3.

Diplomy, udělené příslušnou autoritou a uvedené ve čl. 1, jsou následující:
opět následuje výčet názvů konkrétních dokumentů v jednotlivých zemích

Názvy v současné době užívané v členských státech vztahující se ke zmíněným kurzům specializační průpravy uvedené jsou názvy jednotlivých specializačních oborů v jednotlivých zemích

  • anesteziologie
  • všeobecná chirurgie
  • neurochirurgie
  • gynekologie a porodnictví
  • všeobecná (interní) medicína
  • oční lékařství
  • ORL
  • pediatrie
  • pneumologie
  • urologie
  • ortopedie
  • patologická anatomie
  • neurologie
  • psychiatrie

Kapitola III

Diplomy ve specializované medicíně zvláštní pro dva nebo více členských států

Článek 6

Každý stát, mající omezení daná v této sféře legislativou, vyhláškou nebo nařízením by měl uznávat diplomy ve specializované medicíně udělené občanům členských států jiným členským státem v souladu se články 24, 25, 27 a 29 a v oborech vyjmenovaných ve čl. 7 a dát těmto kvalifikacím stejnou platnost, jako těm, které udílí na svém území.

Článek 7

1. Diplomy uvedené ve článku 6 by měly být ty, které udělil příslušný úřad, které jsou vyjmenovány ve článku 5 (2) a které odpovídají pro potřebu zmíněné specializační průpravy oborům uvedeným v odstavci 2 tohoto článku ve vztahu k těm státům, které tuto průpravu poskytují.

2. Názvy oborů v současné době používané v členských státech, které odpovídají kurzům specializační průpravy:

  • klinická biologie
  • biologická hematologie
  • mikrobiologie - bakteriologie
  • biochemie
  • imunologie
  • plastická chirurgie
  • hrudní chirurgie
  • dětská chirurgie
  • cévní chirurgie
  • kardiologie
  • gastroenterologie
  • revmatologie
  • obecná hematologie
  • endokrinologie
  • fysioterapie
  • stomatologie
  • neuropsychiatrie
  • dermatovenerologie
  • dermatologie
  • venerologie
  • radiologie
  • diagnostická radiologie
  • radioterapie
  • tropická medicína
  • dětská psychiatrie
  • geriatrie
  • nefrologie
  • veřejné zdravotnictví
  • farmakologie
  • pracovní lékařství
  • alergologie
  • břišní chirurgie
  • nukleární medicína
  • maxillo - faciální chirurgie (základní lékařský výcvik)
  • dentální, orální a maxillo - faciální chirurgie

U každé uvedené specializace jsou vyjmenovány státy, které tuto výuku poskytují a názvy uvedených oborů v národním jazyce té které země

Článek 8

Občané členských států, kteří si přejí získat některý z diplomů lékaře - specialisty, které nejsou uvedeny ve článku 4 a 6, a nebo které, ač uvedeny ve článku 6, nejsou udělovány v členské zemi, odkud žadatel pochází, mohou být získány v hostitelské zemi za předpokladu splnění pravidel, která pro toto získání v dané zemi platí.

Hostitelská země má vzít v úvahu buď celé, nebo alespoň část období, po které se žadatel v daném oboru připravoval a které má potvrzeno diplomem, který vydal příslušný úřad v zemi jeho původu nebo v zemi, ze které přichází, pokud toto vzdělávání odpovídá vzdělávání požadovanému v hostitelské zemi poskytující specializační průpravu.

Kompetentní úřady hostitelského členského státu po ověření rozsahu a délky trvání specializační průpravy zmíněné osoby na základě předloženého diplomu budou informovat žadatele o délce trvání požadované dodatečné výuky a o oblastech, které má pokrýt.

Kapitola IV

Existující skutečnosti

Článek 9

1. S výjimkou obsaženou v odstavci 3 v případě příslušníků členských států, jejichž diplomy v medicíně nedosahují minimálních požadavků na vzdělávání stanovených ve článku 23 každý členský stát by měl uznat jako dostatečný doklad diplomy, vydané

  • před 1. lednem 86 ve Španělsku a Portugalsku
  • před 1. lednem 81 v Řecku
  • před 20. prosincem 76 v ostatních členských státech

a doprovázené potvrzením, že žadatel efektivně a právoplatně pracoval ve zmíněné specializaci alespoň tři po sobě následující roky v období pěti let předcházejících vydání osvědčení.

2. S výjimkou obsaženou v odstavci 4 v případě příslušníků členských států, jejichž diplomy v medicíně nedosahují minimálních požadavků na vzdělávání stanovených ve článcích 24 až 27 každý členský stát by měl uznat jako dostatečný doklad diplomy vydané

  • před 1. lednem 86 ve Španělsku a Portugalsku
  • před 1. lednem 81 v Řecku
  • před 20. prosincem 76 v ostatních členských státech

Hostitelská země může požadovat potvrzení vydané příslušným odpovědným úřadem ve státě původu žadatele, nebo ve státě, ze kterého přichází, ve kterém se uvádí, že žadatel pracoval ve specializaci po dobu ekvivalentní dvojnásobku rozdílu mezi dobou skutečně odpracovanou a dobou určenou pro specializační průpravu v Hlavě III, která není shodná s minimálními požadavky na průpravu uvedenými ve článcích 26 a 27.

Avšak pokud před daty uvedenými výše hostitelská země požadovala minimální dobu specializační průpravy kratší než tu, která je uvedená ve článcích 26 a 27 rozdíl uvedený v druhé polovině odstavce 2 může být určen pouze délkou minimální doby v uvedeném státě.

3. V případě, že příslušník členské země vlastní diplomy získané na území bývalé NDR, které nesplňují podmínky dané pro minimální dobu průpravy dle článku 23, členský stát uzná tyto diplomy, pokud:
potvrzují průpravu získanou před sjednocením Německa
opravňují vlastníka k provozování lékařské praxe na celém území Německa za stejných podmínek, jako by kvalifikace byla udělena německými úřady a odpovídala bodům 1 a 2 článku 3 (c)
mají přiloženo osvědčení vydané příslušným německým úřadem potvrzující, že příslušníci těchto národů pracovali v daném oboru v Německu po dobu alespoň tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících vydání osvědčení

4. V případě občanů členských států, jejichž diplomy svědčí o průpravě získané na území bývalé NDR aniž by splnili požadavek doby minimálního vzdělávání uvedený ve článcích 24 - 27, členské státy jiné než Německo by měly uznat diplomy, pokud prokáží, že jsou potvrzením průpravy započaté před 3.4.1992 a že
povolují provozovat práci specialisty na celém území Německa za stejných podmínek jako kvalifikace udělovaná příslušným úřadem v Německu a uvedená ve článku 5 a 7.
Mohou nicméně požadovat, aby diplomy měly přiloženo potvrzení od příslušného německého úřadu, že žadatel pracoval jakožto specialista po dobu ekvivalentní dvojnásobku rozdílu mezi dobou skutečně odpracovanou na německém území a minimální dobou určenou pro specializační průpravu v Hlavě III, pokud neuspokojí minimální požadavky na průpravu uvedené ve článcích 26 a 27.

5. V případě příslušníků členských států, jejichž diplomy v medicíně a ve specializaci neodpovídají kvalifikaci a označení uvedenému ve článcích 3, 5 nebo 7, každý stát může považovat za dostatečný diplom, který je doprovázen potvrzením příslušného úřadu. Potvrzení musí uvádět, že diplom byl udělen na základě průpravy odpovídající ustanovením Hlavy III a uvedeným ve článcích 2, 4 nebo 6 a jsou ve členském státě, který je udělil, považovány za kvalifikaci nebo název uvedený ve článcích 3, 5 nebo 7.

6. Ty členské státy, které zrušily ustanovení dané zákonem, normou nebo vyhláškou týkající se udělování diplomů v neuropsychiatrii, radiologii, hrudní, cévní a břišní chirurgii, biologické hematologii, fysioterapii nebo tropické medicíně a stanovily si pravidla pro své vlastní státní příslušníky, musí přiznat tato pravidla i příslušníkům ostatních členských států, pokud jejich diplom ve výše uvedených oborech splňuje odpovídající podmínky uvedené buď v odstavci 2 tohoto článku, nebo ve článcích 24, 25 a 27 a pokud uvedený diplom byl udělen před datem, kdy hostitelský členský stát přestal udělovat takovéto diplomy v uvedené specializaci.

7. Data, kdy členské státy zrušily svá legislativní ustanovení týkající se udělování diplomů jak řečeno v odstavci 6 jsou uvedena v Dodatku II.

Kapitola V

Používání akademického titulu

Článek 10

1. Aniž by byla ovlivněna dikce článku 19, hostitelská země má zajistit, aby příslušníci členských států, kteří splňují podmínky dané ve článcích 4,6 a 9 měli právo používat právoplatný akademický titul a nebo jeho zkratku, který se používá v zemi jejich původu, a nebo v zemi, odkud přicházejí, a to v příslušném jazyce. Hostitelská země může požadovat, aby tento titul byl následován názvem a lokalitou zařízení, nebo zkušební komise, které jej udělili.

2. Pokud akademický titul užívaný v zemi původu, a nebo v zemi, ze které cizí státní příslušník přichází, by mohl být v hostitelské zemi zaměněn s titulem, vyžadujícím dodatečné vzdělání, které dotyčný neabsolvoval, hostitelská země může požádat takovou osobu, aby v zemi svého původu, a nebo v zemi, ze které přichází, používala titul, který je hostitelskou zemí navržen.

Kapitola VI

Opatření k usnadnění efektivního zavedení práva založení a svobody poskytování služeb týkajících se lékařské činnosti

Opatření specificky se týkající práva založení
Článek 11

1. Hostitelský stát, který požaduje po svých příslušnících potvrzení o dobrém charakteru a o bezúhonnosti před tím, než poprvé začnou působit jako lékaři, by měl akceptovat od občanů druhých členských států potvrzení, vydané kompetentním úřadem na území státu původu, nebo státu, odkud cizí státní příslušník přichází, které uvádí, že požadavky na dobrý charakter a bezúhonnost byly splněny.

2. Tam, kde toto požadováno není, hostitelská země může požadovat po cizím státním příslušníkovi výpis z trestního rejstříku, nebo obdobný dokument vydaný příslušným úřadem v zemi původu, nebo v zemi, ze které žadatel přichází.

3. Pokud je hostitelská země detailně obeznámena se závažnou skutečností, ke které došlo před usazením, a která by mohla ovlivnit započetí lékařských aktivit uvedené osoby, pak může o tomto informovat zemi, ze které žadatel přichází, eventuálně jeho rodnou zemi. Poté by si tyto země měly oznámený fakt ověřit. Jejich úřady by měly začít vyšetřování a informovat hostitelskou zemi o závěrech, ke kterým dospěly ve vztahu k diplomům jimi vydaným.

4. Členské státy mají zaručit důvěrnost takovýchto sdělení.

Článek 12

1. Pokud v hostitelské zemi existují nařízení a legislativní normy týkající se požadavků na dobrý charakter a bezúhonnost, včetně disciplinárních opatření v souvislosti se závažným profesionálním pochybením a nebo odsouzení pro trestný čin a mají vliv na jakékoliv aktivity v souvislosti s vykonáváním povolání lékaře, pak stát, ze kterého žadatel přichází, musí poskytnout hostitelské zemi veškeré informace o opatřeních, která byla ve vztahu k uvedené osobě zavedena (a to jak profesionálně, tak administrativně) a o trestech uvalených na tuto osobu po dobu působení v zemi původu nebo v zemi, ze které přichází.

2. Text naprosto shodný s odstavcem 3 článku 11, s výjimkou závěru:........o závěrech, ke kterým dospěli ve vztahu k činnosti lékaře.

3. Členské státy mají zaručit důvěrnost takovýchto sdělení.

Článek 13

Kde hostitelská země požaduje před započetím povolání lékaře od svých občanů potvrzení o tělesném nebo duševním zdraví, pak musí akceptovat od příchozího obdobný dokument vydaný ve státě původu nebo ve státě, ze kterého přichází.

Tam, kde členské státy původu, nebo státy, odkud žadatel přichází, nevyžadují žádné takovéto osvědčení, musí být hostitelskou zemí akceptováno potvrzení příslušné autority v této zemi.

Článek 14

Dokumenty vydané v souladu se články 11, 12 a 13 nesmí být předkládány později, než 3 měsíce po jejich vydání.

Článek 15

1. Postup při povolování započetí činnosti lékaře zmíněné osobě podle článků 11, 12 a 13 musí být ukončen co nejdříve, nejpozději však do tří měsíců od předložení všech požadovaných dokumentů. Toto období může být ovlivněno odvoláním, které může proces prodloužit.

2. V případech podle článku 11 (3) a 12 (2) a žádosti o nové posouzení se doba daná v odstavci 1 prodlužuje.

Stát, po němž se žádá vyjádření, musí toto učinit do tří měsíců.
Po obdržení odpovědi hostitelská země pokračuje podle odstavce 1.

Článek 16

Tam, kde hostitelská země požaduje po svých občanech přísahu nebo slavnostní prohlášení dříve, než začnou působit jako lékaři, a pokud tato přísaha nebo prohlášení nemohou být použity v případě cizích státních příslušníků, je třeba nabídnout rovnocennou formu přísahy nebo prohlášení.

B. Speciální opatření týkající se poskytování zdravotnických služeb

Článek 17

Tam, kde členská země požaduje po svých občanech potvrzení členství a nebo registraci v odborné společnosti dříve, než dotyčný začne poskytovat lékařskou péči, by tohoto nařízení cizí státní příslušníci měli být zproštěni.

Zmíněná osoba bude mít při poskytování péče stejná práva a povinnosti jako občané hostitelské země, a budou se na ni vztahovat pravidla profesionální a administrativní povahy platná v hostitelském státě.

Za účelem tohoto, a navíc k prohlášení, uvedeném v odstavci 2, může členský stát, aby zajistil odborné požadavky, žádat buď automatickou dočasnou registraci a nebo pro forma členství v odborné společnosti, pokud toto neprodlouží dobu pro povolení poskytování lékařské péče a pokud tímto nevzniknou další dodatečné výdaje pro žadatele.

Tam, kde hostitelská země má nějaká pravidla dle druhého pododstavce, ihned by o nich měla informovat zemi, kde dotyčný působí.

2. Hostitelská země může požadovat předchozí prohlášení před kompetentním úřadem týkající se poskytování služeb tehdy, je-li zároveň nutno vyřídit dočasný pobyt.

V naléhavých případech může být toto prohlášení učiněno i po započetí poskytování služeb, avšak co nejdříve.

3. Podle odstavce 1 a 2 hostitelská země může požadovat jeden, nebo více dokladů:

  • prohlášení zmíněné v odstavci 2
  • potvrzení, že žadatel právoplatně poskytuje lékařské služby v členské zemi, ve které sídlí
  • potvrzení, že žadatel je držitelem diplomu nutného dle této Směrnice pro poskytování služeb, o jejichž povolení žádá

4. Doklady uvedené v odstavci 3 by neměly být starší než 12 měsíců od jejich vydání

5. Tam, kde členská země dočasně nebo trvale zbavila svého občana nebo občana jiné členské země usazeného na jejím území práva poskytovat lékařskou péči musí zajistit, aby současně byly dočasně neb trvale odebrány i doklady uvedené ve druhé odrážce odstavce 3

Článek 18

Kde je potřebná registrace na úřadu veřejného sociálního zabezpečení v hostitelské zemi pro jednání s orgány pojišťoven o účtech vztahujících se na služby poskytované pojištěným osobám, členský stát by měl vyvázat příslušníky jiných států usazené v jiném členském státě z této povinnosti v případě poskytování služeb v rámci cestování žadatele.

Avšak dotyčná osoba by měla předem informovat tento úřad, a nebo alespoň dodatečně.

C. Opatření obvyklá pro právo usazení a volné poskytování služeb

Článek 19

Tam, kde v hostitelské zemi je odborný titul vztahující se k poskytování lékařské péče předmětem pravidel, příslušníci jiných členských států, kteří splnili podmínky dané ve článcích 2 a 9 (odstavec 1, 3 a 5) budou užívat titul hostitelské země, který odpovídá kvalifikaci v té zemi a budou užívat i zkratky titulu.

První odstavec se též týká titulů pro specialisty, pokud splnili podmínky dané ve článcích 4, 6 a 9 (odstavec 2, 4, 5 a 7)

Článek 20

1. Členský stát zajistí, aby dotyčná osoba měla dostatečné informace o zákonech zdravotního a sociálního zabezpečení dané země, a tam, kde je to aplikovatelné, i o odborné etice hostitelské země.
Za tímto účelem mohou hostitelské země zřídit informační střediska. Pokud jsou zřízena, hostitelská země může požadovat na žadateli jejich návštěvu.

2. Střediska uvedená v odstavci 1 mají být zřízena u příslušného předem určeného kompetentního úřadu

3. Členský stát musí dohlédnout, aby tam, kde je to v zájmu lékaře i pacienta, aby žadatel obdržel lingvistické znalosti potřebné pro poskytování lékařské péče v hostitelské zemi

Článek 21

Členský stát, který po svém občanu požaduje přípravné období dříve, než se může ucházet o místo v systému sociálního zabezpečení, může požadovat totéž od cizích občanů počínaje 20.6.1975 na dobu pěti let. Školící období ale nemusí být delší než 6 měsíců.

Článek 22

V případě oprávněných obav může hostitelská země vyžadovat od příslušného úřadu jiné členské země potvrzení pravosti diplomu, vydaného v jiné členské zemi a uvedeného v Hlavě II, Kapitolách I - IV a též potvrzení skutečnosti, že uvedená osoba splnila požadavky na vzdělání uvedené v Hlavě III.

Hlava III

Koordinace opatření daných zákonem, směrnicí nebo administrativním opatřením ve vztahu k vykonávání lékařské činnost

Článek 23

1. Členský stát má požadovat po osobách majících v úmyslu začít lékařskou činnost aby předložily diplom a další osvědčení podle článku 3, která zaručí, že tato osoba v průběhu vzdělávání získala:
odpovídající znalost věd, na kterých je medicína založena a dobré porozumění vědeckým metodám včetně principu měření biologických funkcí, hodnocení vědecky daných skutečností a analýzy dat.
dostatečné pochopení struktury, funkce a chování zdravého a nemocného člověka, stejně tak jako vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým a sociálním okolím lidského jedince.
odpovídající znalost klinických předmětů a praxe, zajišťující souborný náhled na fyzickou i duševní nemoc, znalost medicíny z pohledu profylaxe, diagnostiky, léčení a lidského rozmnožování
příslušnou klinickou zkušenost v nemocnicích pod odpovídajícím dohledem

2. Celé období lékařského vzdělávání by mělo zahrnout alespoň 6 let (5 500 hodin) teorie a praktické výuky na univerzitě nebo pod supervizí univerzity.

3. Aby byl přijat k takovémuto vzdělávání, musí mít kandidát diplom nebo osvědčení opravňující jej k přijetí na univerzity členského státu ke studiu v kurzu.

4. V případě osoby, která začala svoji výuku před 1. lednem 1972, vzdělávání uvedené v odstavci 2 může zahrnovat šestiměsíční praktickou výuku na plný úvazek na univerzitní úrovni pod dohledem kompetentní autority.

5. Nic v této Směrnici nepředpokládá žádné ulehčení, které by mělo být uděleno v souladu s vlastními pravidly té které členské země platnými na jejím území, co by opravňovalo držitele diplomu, který nebyl vydán v členském státě k zahájení a provozování lékařské činnosti.

Článek 24

1. Členský stát by měl zajistit, že vzdělávání vedoucí ke získání diplomu ve specializaci má splňovat alespoň následující požadavky:
znamená úspěšné splnění šestiletého studia v rámci doškolování zmíněného ve článku 23. Školení vedoucí k udělení specializačního diplomu v dentální, orální a maxillo-faciální chirurgii (základní lékařské a zubařské doškolení) též znamená úspěšné splnění doškolovacího kurzu zubařských praktiků, uvedeného ve článku 1 Směrnice EU 78/687/EEC z 25. července 1978 týkající se koordinace nařízení daných zákonem nebo administrativním opatřením ve vztahu k zubním praktikům.
zahrnuje teoretické i praktické školení
má jít o kurs na plný úvazek pod dohledem kompetentní autority podle bodu 1 Dodatku I 
mělo by se odehrávat v univerzitním centru, ve fakultní nemocnici, nebo v zařízení odsouhlaseném pro tento účel příslušnou kompetentní institucí
mělo by zahrnout osobní účast školeného lékaře na činnosti a rozhodování uvedeného zařízení

2. Členské státy by měly pro udělení diplomu ve specializaci žádat předem vlastnictví jednoho z diplomů uvedených ve článku 23. Pro vydání diplomu v dentální, orální a maxillo-faciální chirurgii je nutno předem vlastnit diplom zubního praktika dle článku 1 Směrnice 78/687/EEC.

Článek 25

1. Aniž by byl ovlivněn princip doškolování na plný úvazek uvedený ve členku 24 (1) (c) a dokud Rada nerozhodne v souladu s odstavcem 3, členský stát může povolit školení na částečný úvazek za podmínek odsouhlasených kompetentním národním orgánem, pokud by školení z dobře zdůvodněných důvodů nebylo možné na plný úvazek.

2. Školení na částečný úvazek musí probíhat v souladu s bodem 2 Annexu I a na úrovni kvalitativně rovnocenné školení na plný úvazek. Tato úroveň by neměla být narušena ani zkráceným úvazkem ani soukromou odbornou činností za odměnu.
Celková doba trvání specializační průpravy by neměla být zkrácena tam, kde probíhá na částečný úvazek.

3. Rada rozhodne, ne později než 25. ledna 1989 (nelogické, směrnice vyšla 1993!!!), zda opatření navržená v odstavci 1 a 2 mají být ponechána, nebo poopravena ve světle nového posouzení na návrh Komise, s ohledem na fakt, že možnost školení na částečný úvazek by trvala za určitých okolností, a byla by posuzována specializace od specializace.
Specializační školení na částečný úvazek započaté před 1. lednem 1983 může být dokončeno v souladu s pravidly platnými před tímto datem.

Článek 26

Členské státy musí zajistit, aby minimální doba specializační výuky byla následující:

  • První skupina (pět let)
    • všeobecná chirurgie
    • neurochirurgie
    • interní medicína
    • urologie
    • ortopedie
  • Druhá skupina (4 roky)
    • gynekologie a porodnictví
    • pediatrie
    • pneumo-ftiseologie
    • patologická anatomie
    • neurologie
    • psychiatrie
  • Třetí skupina (3 roky)
    • anesteziologie a resuscitace
    • oftalmologie
    • otorinolaryngologie

Článek 27

Členské státy mající legislativní pravidla a normy v této oblastí zajistí, aby takto stanovené doby na specializační průpravu nebyly kratší, než:

  • První skupina (5 let)
    • plastická chirurgie
    • hrudní chirurgie
    • cévní chirurgie
    • neurochirurgie
    • dětská chirurgie
    • břišní chirurgie
    • maxillo-faciální chirurgie (základní lékařské vzdělávání)
  • Druhá skupina (čtyři roky)
    • kardiologie
    • gastroenterologie
    • revmatologie
    • klinická biologie
    • radiologie
    • diagnostická radiologie
    • radioterapie
    • tropická medicína
    • farmakologie
    • dětská psychiatrie
    • mikrobiologie-bakteriologie
    • pracovní lékařství
    • biochemie
    • imunologie
    • dermatologie
    • venerologie
    • geriatrie
    • nefrologie
    • infekční lékařství
    • veřejné zdravotnictví
    • biologická hematologie
    • nukleární medicína
    • zubní, čelistní a maxillo-faciální chirurgie (základní lékařské a zubařské vzdělání)
  • Třetí skupina (3 roky)
    • obecná hematologie
    • endokrinologie
    • fysioterapie
    • stomatologie
    • dermato-venerologie
    • alergologie

Článek 28

Jako přechodné opatření a přes dikci článků 24 (1)(c) a 25 členské státy mající zákonnou normou dané specializační vzdělávání na částečný úvazek ke dni 20.6.1975 mohou v tomto vzdělávání pokračovat, ale ne déle než do 31.12.1983

Každá hostitelská země má právo požadovat po těch, kteří využívají pravidel prvního odstavce ještě potvrzení, že alespoň tři po sobě následující roky v pěti létech předcházejících vydání potvrzení pracovali v dané specializaci.

Článek 29

Jako přechodné opatření a přes dikci článku 24

Lucembursko
Dánsko
Vyjmenovány specifické podmínky pro výše uvedené státy.

Hlava IV

Specifické vzdělávání ve všeobecném lékařství

Článek 30

Každý členský stát, který na svém území poskytuje vzdělávání uvedené ve článku 23 musí zajistit zároveň speciální školení ve všeobecném praktickém lékařství, které by splňovalo požadavky článků 31 a 32 v tom smyslu, aby první diplomy o tomto vzdělávání mohly být vydány k 1. lednu 1990.

Článek 31

1. Speciální vzdělávání ve všeobecném lékařství musí splňovat následující požadavky:
přijetí do vzdělávání musí být podmíněno alespoň šestiletým studiem v rámci vzdělávacího kurzu uvedeného ve článku 23
mělo by jít o kurz na plný úvazek trvající alespoň dva roky pod dohledem kompetentního úřadu
vzdělávání by mělo být zaměřeno spíše prakticky než teoreticky, a to po dobu alespoň šesti měsíců v odsouhlasené nemocnici nebo na klinice mající dostatečné vybavení a poskytující dostatek služeb, dále šest měsíců v odsouhlasené praxi nebo na středisku, kde je poskytována primární péče. Má být v kontaktu s dalšími zdravotnickými zařízeními. Aniž by byly ovlivněny výše uvedené doby vzdělávání, praktická výuka by měla být poskytována maximálně po dobu šesti měsíců.
musí být zahrnuta osobní účast školeného na odborných aktivitách i zodpovědnosti osob, se kterými pracuje

2. Členský stát musí splnit požadavek na dobu školení uvedený v odstavci 1 nejpozději do 1. ledna 1995

3. Členské státy musí podmínit vydání diplomu o vzdělání ve všeobecné medicíně předchozím vlastnictvím některého z diplomů uvedených ve článku 3.

Článek 32

Pokud 22. 9. 1986 členský stát prováděl vzdělávání praktiků v jejich vlastní praxi pod dohledem jiného praktického lékaře, může toto ponechat jako experiment, za podmínek, že splňuje článek 31 (1) (a) a (b) a (3) délka trvání je rovna dvojnásobku doby dané ve článku 31 (1) (b) a součtu dob daných v následující třetí odrážce zahrnuto je období v odsouhlasené nemocnici nebo na klinice s dostatečným vybavením a službami a v odsouhlasené praxi nebo na středisku, kde je poskytována primární péče - počínaje 1. lednem 1995 každé z těchto období musí trvat alespoň 6 měsíců.

Článek 33

Na základě získané zkušenosti a ve světle rozvoje výuky ve všeobecné medicíně Komise by měla předložit Radě nejpozději do 1. ledna 1996 zprávu o plnění článků 31 a 32 a vhodné návrhy na dosažení další harmonizace ve výuce všebecných praktických lékařů.

Rada bude jednat o návrzích v souladu s pravidly danými Smlouvou před 1. lednem 1997.

Článek 34

1. Aniž by byl ovlivněn princip vzdělávání na plný úvazek daný ve článku 31 (1) (b), členské státy mohou povolit specifické vzdělávání na částečný úvazek (navíc ke vzdělávání na plný úvazek) ve všeobecné medicíně, pokud jsou splněny následující podmínky:
celková doba vzdělávání nesmí být zkrácena
týdenní doba vzdělávání nesmí klesnout pod 60% týdenní pracovní doby při plném úvazku
vzdělávání na částečný úvazek musí obsahovat určitý počet období plného úvazku, a to jak při vzdělávání v nemocnici nebo na klinice, tak při vzdělávání v odsouhlasené lékařské praxi. Tato období vzdělávání na plný úvazek musí být dostatečně dlouhá, a dostatečně četná, tak aby zajistila uspokojivou přípravu na účinné vykonávání všeobecné lékařské praxe.

2. Vzdělávání na částečný úvazek musí být na téže kvalitativní úrovni, jako vzdělávání na plný úvazek. Má vést k získání diplomu, tak jak uvedeno ve článku 30.

Článek 35

1. Bez ohledu na určitá vžitá pravidla, která členské státy uznávají, mohou tyto státy vydat diplomy podle článku 30 lékařům - praktikům, kteří nesplnili vzdělávání podle článku 31 a 32, avšak kteří jsou držitelem diplomu vydaného kompetentním úřadem členské země a potvrzujícího splnění jiného dodatečného doškolovacího kurzu. Avšak členský stát může vydat takovýto diplom pouze v případě, že potvrzuje stejnou úroveň vzdělávání a stejnou úroveň získaných zkušeností jako školení uvedené ve článcích 31 a 32.

2. Při přijetí pravidel obsažených v odstavci 1, členské státy musí specifikovat, do jaké míry lze počítat dodatečné školení splněné kandidátem spolu s jeho profesionální zkušeností, za náhradu vzdělávání uvedeného ve článcích 31 a 32.
Členské státy mohou vydat diplom podle článku 30 pouze pokud kandidát získal alespoň šestiměsíční zkušenost ve všeobecné praktické medicíně v praxi, nebo středisku, kde lékaři poskytují primární péče dle článku 31 (1) (c).

Článek 36

Od 1. ledna 1995 každý stát jako doklad, že uznává tato pravidla, bude mít zahrnuto školení všeobecných lékařů v národním plánu sociálního zabezpečení a bude trvat na vlastnictví diplomu podle článku 30. Nicméně, členské státy mohou upustit od této podmínky u osob, které absolvují specifické školení ve všeobecné medicíně.
Každý členský stát by měl specifikovat získaná pravidla, která uznává. Avšak měl by uznat právo na vykonávání praxe všeobecného lékaře bez diplomu uvedeného ve článku 30 u těch jedinců, kteří v rámci národního sociálního plánu již toto právo ke dni 31. prosince 1994 podle článků 1 - 20 mají, a kteří jsou již na daném území usazeni na základě článku 2 nebo 9 (1).
Každý členský stát může použít odstavce 1 před 1. lednem 1995 pod tou podmínkou, že lékař, který splnil vzdělávání podle článku 23 v jiném členském státě se usadí na jeho území do 31. prosince 1994 a bude praktikovat v rámci národního sociálního schématu na základě článku 2 nebo 9 (1).
Kompetentní úřady každého členského státu vydají na požádání potvrzení zajišťující lékařům, že práva získaná na základě platnosti odstavce 2 jim umožňují praktikovat v rámci národního sociálního zabezpečení bez diplomu podle článku 30.
Nic z odstavce 1 neovlivní možnost, která je dána členským státům, udělit v souladu s jejich vlastními pravidly a při respektování vlastního území povolení praktikovat jako všeobecný lékař osobě, která nevlastní diplom o lékařském vzdělání nebo o specifickém školení ve všeobecném lékařství získaný v obou případech v členském státě, ale která vlastní oba výše uvedené diplomy za vzdělání získané v nečlenské zemi

Článek 37

1. Každý členský stát by měl uznat v rámci svého národního sociálního schématu pro potřeby vykonávání činnosti všeobecného praktického lékaře diplomy podle článku 30, vydané občanům členských států jiným členským státem v souladu se články 31, 32, 34 a 35.

2. Každý členský stát by měl uznat osvědčení podle článku 36 (4) vydané občanům členských států jiným členským státem a měl by je na svém území považovat za rovnocenné diplomům, které sám vydává, a které povolují vykonávat činnost všeobecného praktického lékaře v rámci národního sociálního schématu.

Článek 38

Občané členských států, kterým členský stát vydal diplom podle článku 30 nebo 36 (4) by měl mít právo užívat v hostitelské členské zemi titul i jeho zkratku užívané v této zemi.

Článek 39

1. Aniž by byla ovlivněna dikce článku 38 hostitelský členský stát by měl zajistit, že občané členského státu spadající do článku 37 mají právo užívat právoplatný akademický titul a nebo tam, kde je to vhodné, jeho zkratku, členského státu jejich původu nebo státu, ze kterého přicházejí, a to v jazyce tohoto státu.
Hostitelská země může požadovat, aby tento titul byl následován jménem a místem zařízení nebo zkušební komise, která jej udělila.

2. Pokud by akademický titul udělený ve členském státě původu a nebo ve státě, ze kterého žadatel přichází, mohl být v hostitelském státě zaměněn za titul, který vyžaduje dodatečné vzdělávání, které příslušná osoba neabsolvovala, zmíněná hostitelská země může požadovat po žadateli, aby používal takový titul členského státu původu a nebo státu, ze kterého přichází, který hostitelská země určí.

Článek 40

Na základě získané zkušenosti a ve světle pokroku ve vzdělávání v oblasti všeobecné praktické medicíny, Komise předloží Radě nejdéle do 1. ledna 1997 zprávu o plnění Hlavy IV a pokud to bude nutné i příslušné návrhy týkající se patřičného vzdělávání každého všeobecného praktického lékaře tak, aby byly uspokojeny požadavky všeobecné lékařské praxe. Rada by měla jednat o těchto návrzích v souladu s postupem daným ve Smlouvě.

Článek 41

Jakmile členský stát oznámí komisi datum, kdy vstoupila v platnost pravidla daná ve článku 30, Komise uveřejní příslušné oznámení v oficiálním časopise Evropské Komise informující o závazcích přijatých členským státem ohledně diplomů a odborných titulů.

Hlava V

Závěrečná ustanovení

Článek 42

Členské státy určí úřad kompetentní vydávat a přijímat diplomy a další dokumenty a informace, o kterých se hovoří v této Směrnici a o tomto informovat ostatní členské státy a Komisi.

Článek 43

Tam, kde členský stát narazí na závažné těžkosti v určitých oblastech při aplikaci této Směrnice, Komise tyto těžkosti posoudí společně s členským státem a požádá o názor Komisi veřejného zdravotnictví ustavenou na základě rozhodnutí č. 75/365/EEC. Pokud to bude nezbytné, Komise předá příslušný návrh Radě.

Článek 44

Povinnosti uvedené v Dodatku III......

(Dodatek III a IV u textu Směrnice v originále chybí!)

Článek 45

Směrnice je určena všem členským státům.

V Lucemburku, 5. dubna 1993 Za Radu

Prezident J. Trojborg

Dodatek I

Charakteristika vzdělávání na plný a částečný úvazek, jak uvedeno ve článcích 24 (1) (c) a 25

1. Vzdělávání specialistů na plný úvazek má být prováděno na specializovaných pracovištích uznaných kompetentním úřadem. Má zahrnovat účast na všech lékařských činnostech toho oddělení, na kterém probíhá, včetně služeb na zavolání, tak že takto vzdělávaný specialista věnuje tomuto praktickému a teoretickému školení veškerou svou odbornou aktivitu po dobu standardní týdenní pracovní doby a v průběhu roku tak, jak určil kompetentní úřad. Tato školící místa jsou příslušně finančně odměněna.
Vzdělávání může být přerušeno z takového důvodu, jako je vojenská služba, dočasné přeložení, těhotenství nebo onemocnění. Celková doba vzdělávání nebude zkrácena na základě žádné příčiny přerušení.

2. Vzdělávání specialistů na částečný úvazek musí splňovat stejné podmínky, jako vzdělávání na plný úvazek, od kterého se liší jen v možnosti omezené účasti na lékařských aktivitách alespoň po období poloviny času vzdělávání specialistů, jak je uvedeno ve 2. odstavci bodu 1. Kompetentní úřady zajistí, že celková doba a kvalita vzdělávání specialistů na částečný úvazek nebude nižší, než vzdělávání na plný úvazek. Příslušné finanční ohodnocení bude přiděleno instituci i za takového vzdělávání na částečný úvazek.


Právní stanovisko k návrhu dodatku ke smlouvě o poskytování a úhradě zdravotní péče pro zařízení ambulantní péče předloženého VZ

V návrhu VZP (dopisu) je obsažen text další dohody obou smluvních stran o tom, že nebude uplatněno ustanovení o automatické prolongaci smlouvy (článek IX. odst. 1), přičemž je odkazováno na jednání mezi ČLK a VZP ČR.

V protokolu z jednání mezi ČLK a VZP ČR konaného dne 10. 12. 1998 je však ve čtvrtém odstavci naopak uvedeno, že u zdravotnických zařízení, která mají ve smlouvě ustanovení o automatické prolongaci a kde žádná ze smluvních stran neuplatnila ve sjednaném termínu vypovězení tohoto režimu, nebude uplatněn jinak dohodnutý postup o tom, že u ambulantních zařízení, u kterých v dosavadním smluvním vztahu nedocházelo k závažnému porušování smluvních podmínek, budou stávající smlouvy prolongovány dodatky, a to do dne 31. 12. 1999. V poslední větě tohoto odstavce je konkrétně uvedeno, že: „U těchto zařízení bude platnost smlouvy zachována po dobu automatické prolongace, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.“

Závěrem lze problém s předloženým návrhem předmětného dodatku z právního hlediska uzavřít tak, že zdravotnické zařízení, které má ve smlouvě obsaženo ustanovení o automatické prolongaci a kterému VZP ČR nejpozději 4 měsíce před skončením platnosti písemně nesdělila, že nemá v úmyslu platnost smlouvy prodloužit, nemá žádný důvod předložený dodatek s VZP ČR – OP hl. m. Prahy uzavřít.

V případě zdravotnického zařízení, které má uzavřenu smlouvu do dne 30. 6. 1999, se platnost smlouvy automaticky prodloužila o 12 kalendářních měsíců, tj. do dne 30. 6. 2000, neboť podle ustanovení článku IX. odst. 1. smlouvy žádná ze smluvních stran nesdělila ve stanoveném termínu druhé smluvní straně, že nemá v úmyslu platnost smlouvy prodloužit.

Zpracovala:
JUDr. Jitka Pešlová,
právník ČLK


Závazné stanovisko ČLK č. 2/2002 - K personálnímu vybavení pracovišť klinické biochemie

čl. 1
Odborný lékař pracující v oboru klinické biochemie

Odborným lékařem samostatně pracujícím v oboru klinické biochemie může být pouze plně kvalifikovaný lékař, splňující podmínky Stavovského předpisu ČLK č. 11 - Licenčního řádu ČLK (dále jen Licenční řád).

čl. 2
Personální vybavení pracovišť

  1. Na pracovištích poskytujících služby pro akutní lůžkovou péči a pro ambulantní specialisty je povinnou součástí personálního vybavení kvalifikovaný odborný lékař a pracovník s příslušným vysokoškolským vzděláním pro činnost na pracovišti klinické biochemie - dále jen "kvalifikovaný analytik".
  2. Laboratorní pracoviště, poskytující služby praktickým lékařům u pacientů mimo akutní lůžkovou péči, mohou pracovat bez lékaře, avšak pouze pod přímým odborným vedením kvalifikovaného analytika. Stanovisko k povolenému spektru výkonů a k personálnímu vybavení pro toto pracoviště vydá příslušné OS ČLK, v případě pochybností si vyžádá vyjádření oborové komise Vědecké rady či stanovisko Vědecké rady komory.

čl. 3
Velikost úvazku vedoucího lékaře

  1. Lékař ve funkci vedoucího lékaře pracoviště zabezpečujícího poskytování akutní lůžkové péče, musí pracovat minimálně v úvazku 0,8. Velikostí úvazku pro účely tohoto závazného stanoviska se rozumí doba přítomnosti lékaře na pracovišti při výkonu práce; velikosti úvazku 1,0 odpovídá 40 hodin týdně.
  2. Lékař ve funkci vedoucího lékaře musí splňovat podmínky stanovené Licenčním řádem komory k výkonu vedoucí funkce.

čl. 4
Pracoviště s lékařem pracujícím pod dohledem lektora

  1. Pokud na pracovišti provádí lékařské činnosti pouze lékař, který nesplňuje podmínky k samostatnému výkonu lékařské praxe, musí pracovat pod dohledem lektora.
  2. U pracovišť, poskytujících výsledky pro akutní lůžkovou péči, musí být splněny podmínky reálné fyzické dostupnosti lektora pro školence v pracovní době do 1 hodiny.
  3. V souladu se závazným stanoviskem ČLK 1/2000, čl. 4 je povinností lektora připravit plán a organizovat školení v oblasti laboratorních činností v součinnosti s Katedrou klinické biochemie IPVZ a Komorou vysokoškolsky vzdělaných odborných pracovníků ve zdravotnictví (KVVOPZ).

čl. 5
Přechodná ustanovení

U pracovišť vybavených dle čl. 4 nabývá ustanovení čl. 2 odst. 1 tohoto závazného stanoviska účinnosti po uplynutí šesti let od schválení tohoto závazného stanoviska představenstvem ČLK za podmínky, že do 12 měsíců od tohoto schválení bude kmenový lékař pracoviště zařazen do specializační přípravy v oboru klinická biochemie.

čl. 6
Účinnost

Toto Závazné stanovisko ČLK č. 2 / 2002 bylo schváleno představenstvem ČLK dne 14. 9. 2002. a nabývá účinnosti dnem 14. 10. 2002.


Závazné stanovisko ČLK č. 1/2002 - Nepřímá ordinace

V souladu s ustanovením § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 220/1991 Sb. přijímá představenstvo ČLK toto závazné stanovisko k podmínkám, za kterých lze konat nepřímou ordinaci.

Článek 1

Nepřímou ordinací ve smyslu tohoto závazného stanoviska se rozumí jakékoli zdravotnické doporučení pro pacienta nebo zdravotnické pracovníky poskytnuté lékařem na základě sdělení o zdravotním stavu pacienta, při kterém nemá lékař možnost ověřit si diagnózu nebo stav pacienta bezprostředním objektivním vyšetřením, zejména jde o nepřímou ordinaci formou telefonické, e-mailové konzultace, nebo jinou technikou zprostředkované.

Článek 2

Lékař provádějící nepřímou ordinaci musí splňovat podmínky stanovené pro výkon samostatné lékařské praxe v medicínském oboru, v němž nepřímou ordinaci provádí. Lékař může provést nepřímou ordinaci v případech, kdy údaje bezprostředně sdělené a údaje, které jsou mu o pacientovi známé, pokládá v danou chvíli za dostatečné a na jejich podkladě nepovažuje za nezbytnou osobní přítomnost lékaře. Nepřímou ordinaci provádí většinou ošetřující lékař pacienta nebo lékař sloužící ústavní pohotovostní službu, lékařskou službu první pomoci nebo lékař záchranné služby. Pouze ve výjimečných případech ji může provést i jiný lékař. Ten je povinen podle možností následně informovat o nepřímé ordinaci ošetřujícího lékaře. Má-li lékař jakékoli pochybnosti o tom, zda údaje, které má k dispozici, jsou v danou chvíli dostatečně vypovídající, jeho doporučení směřuje výhradně ke stabilizaci zdravotního stavu a je povinen pacientovi doporučit bezodkladné vyhledání bezprostředního lékařského vyšetření.

Článek 3

Ihned, jakmile je to možné, provede lékař o nepřímé ordinaci zápis do zdravotnické dokumentace pacienta. V případě, že nepřímá ordinace se týkala pacienta, kterého lékař nemá ve své péči a o němž nevede zdravotnickou dokumentaci, vyhotoví lékař samostatný zápis o nepřímé ordinaci.
V samostatném zápise o nepřímé ordinaci lékař uvede tyto údaje:

  • jméno a příjmení pacienta, jeho bydliště, případně i rodné číslo,
  • datum a čas, kdy nepřímá ordinace proběhla,
  • nekomunikoval-li lékař přímo s pacientem, též jméno a příjmení osoby, s níž o případu komunikoval,
  • popis charakteru popsaného zdravotního stavu (popis potíží, délka jejich trvání atd.),
  • sdělené anamnestické údaje o skutečnostech významných pro popsaný aktuální zdravotní stav pacienta (např. medikace, chronická onemocnění, alergie, prodělané nemoci atd.),
  • závěr, který lékař na základě sdělených informací stanovil, a postup, který doporučil,
  • pokud byla informace předána tak i čas, kdy byla informace o nepřímé ordinaci předána ošetřujícímu lékaři, jméno a pracoviště ošetřujícího lékaře a způsob předání informace,
  • čas, kdy byl proveden zápis, datum, podpis.

Samostatný zápis o nepřímé ordinaci podléhá stejnému režimu jako běžná zdravotnická dokumentace. V případě, že je nepřímá ordinace zaznamenávána do zdravotnické dokumentace, zapisuje lékař pouze údaje nové, které dosud v dokumentaci zaznamenány nejsou.

Článek 4

Toto závazné stanovisko bylo projednáno a schváleno představenstvem ČLK a nabývá účinnosti dnem 01. 04. 2002


Závazné stanovisko ČLK č. 1 / 2001 - Doporučený postup léčby osteoporózy

čl . 1

V souladu s ustanovením § 2 odst . 1, pístu . a) , b) , a odst. 2 , pístu. c), d), h), a i) , zákona č. 220/1991 Sb. , přijímá představenstvo ČLK podle ustanovení § 16 , odst . 3 , pístu . g ) Zákona 220/ 91 Sb toto Závazné stanovisko k doporučenému postupu léčby osteoporózy . Toto Závazné stanovisko ČLK je podle ustanovení § 1 , odst . 1, 2, 3 Zákona 220/91 Sb platné pro všechny členy České lékařské komory na území České republiky .

čl . 2
doporučený postup léčby osteoporózy

Osteoporosa je chorobným stavem, který může vzniknout z řady příčin. Jde o sníženou densitu kostního minerálu a/nebo sníženou kvalitu kostní tkáně, provázenou zvýšenou fragilitou kostí. Mnohdy má genetický podklad. Nejčastější příčinou osteoporosy je snížení produkce pohlavních hormonů po menopause či andropause, ve vysokém procentu případů je však osteoporosa sekundárním projevem jiných onemocnění či iatrogenních zásahů. Proto i její terapie musí odpovídat vyvolávající příčině a musí být odpovídající stavu pacienta.

Vzhledem k masovému výskytu osteoporosy (předpokládaný výskyt je cca 7% populace, tedy 700.000 osob v ČR), musí být léčba osteoporosy týmovou prací, na které se budou podílet jak praktičtí lékaři, tak specialisté různých odborností a pracovníci Osteocenter. Cílem léčby je zastavení poklesu množství kostního minerálu a zvýšení kostní density, resp. zvýšení kvality kostní tkáně. Hlavním cílem je zabránění vzniku komplikací osteoporosy, především zlomenin. Léčba komplikací, tedy fraktur, není předmětem tohoto pokynu.

Doporučený léčebný postup má tři základní atributy:

  • aktivní spolupráce pacienta
  • léčba „obecná"
  • léčba „speciální"

A. Aktivní spolupráce pacienta:

  • tělesný pohyb, zaměřený na přiměřenou zátěž kostního aparátu - zdravý životní způsob, nekouření, omezení příjmu kofeinu
    zábrana pádů
  • dostatečný příjem vápníku potravou (doporučené množství je 1.500 mg denně, u skupin s vysokými nároky na kalciový metabolismus (růst, těhotenství, kojení atp) až 2.000 mg
  • dostatečný příjem prekursorů vitaminu D

B. Obecná terapie:
medíkamentosní suplementace kalcia v dávce 500-1000 mg denně. Dávku je nutno přizpůsobit dle příjmu kalcia stravou a celkového zdravotního stavu pacienta (kalciurie, funkce příštítných tělísek, renální funkce atd). Obvyklou formou aplikace jsou efervescentní preparáty, dávku je vhodné rozložit do několika částí v průběhu dne s převahou v druhé části dne. U bolestivých syndromů je výhodné podávat kalcium v infusní formě
medikamentosní suplementace vitaminu D. Je nezbytná především u osob s nízkou hladinou vitamínu D (25(OH)D3), u osob s nízkou insolací a s poruchou resorpce vitamínu D. Obvyklá dávka je 400-800 IU denně p.o., při poruchách resorpce nebo pro urychlení nástupu účinku je možno použít i.m. podání 300.000 IU 1x měsíčně (je třeba sledovat kalcemii a kalciurii a zvážit riziko předávkování)
Léčba suplementací kalcia a vitamínu D je vhodná pro všechny věkové skupiny, naprosto nezbytná je však pro léčbu pacientů vyššího věku, kde lze důvodně předpokládat deficit obou jmenovaných látek. V takovém případě může být mnohdy i dostatečnou léčbou první volby.
k dalším zásadám obecné terapie patří rehabilitace včetně fysikální léčby a analgetisace v indikovaných případech

C. Speciální terapie:
je representována léky tlumícími osteoresorpci a léky stimulujícímu novotvorbu kosti. K léčbě osteoporosy patří několik lékových skupin, jejichž volba je individuální a daná klinickým stavem pacienta.

U žen s primární postmenopausální osteoporosou je lékem primární volby hormonální substituční léčba (HRT): je indikována žen s primární postmenopausální osteoporosou, iatrogenní menopausou a u žen s hypogonadismem. Účinnou složkou léčby jsou estrogeny, které působí antiresorpčně. Pro stimulační efekt na endometrium je třeba je u žen se zachovanou dělohou kombinovat s gestageny. Léčba musí být dlouhodobá, měla by trvat minimálně 5 let. Po jejím ukončení je třeba počítat s rizikem poklesu množství kostního minerálu (bone mineral density - BMD). Pacientky při HRT musí být gynekologicky a senologicky dispensarisovány. Volba preparátu a forma podání je individuální. U žen s předcházející osteoporotickou frakturou či vystupňovanou kostní resorpcí je třeba zvážit současné podání dalších léčebných přípravků (viz dále). Zkušenosti s touto léčbou jsou dlouhodobé a podložené řadou vědeckých i klinických studií, jejichž souhrn a jednoznačný průkaz efektu dává předpoklad, že ji lze považovat za postup založený na důkazech (Evidence Based)

Základní lékové skupiny speciální terapie:

C-1: Selektivní modulátory estrogenních receptorů (SERM): jsou vhodným antiresorpčním lékem v období pozdější postmenopausy. Nemají negativní stimulační efekt na endometrium a tkáň mammy, netlumí příznaky postmenopausy. Jejich podávání je dlouhodobé. V současné době jsou representovány raloxifenem. Denní dávka je 60 mg p.o. Zkušenosti s touto léčbou jsou prozatím krátkodobé, jsou však podložené řadou vědeckých i klinických studií, jejichž souhrn a jednoznačný průkaz efektu především na kostní densitu bederní páteře a riziko zlomenin dává předpoklad, že ji bude možno považovat za postup založený na důkazech (Evidence 8ased)

C-2: Bisfosfonáty: antiresorpční přípravky s výrazným efektem na BMD a snížení rizika fraktur. Léčba je dlouhodobá. V současné době převládají v léčbě primární osteoporosy přípravky pro perorální podání, obvyklý je např alendronát v dávce 10 mg denně p.o. Zkušenosti s touto léčbou jsou dlouhodobé a podložené řadou vědeckých i klinických studií, jejichž souhrn a jednoznačný průkaz efektu, především na BMD v oblasti celého osového skeletu a snížení rizika fraktur dává předpoklad, že ji lze považovat za postup založený na důkazech (Evidence Based)

C-3: Kalcitonin: antiresorpční přípravky, syntetická analoga přirozeného hormonu. Doporučená denní dávka je 200 IU ve formě nosního spraye, výjimečně je možné injekční podání. Léčba je dlouhodobá, nepřerušovaná. Podávání kalcitoninu je výhodné především u osteoporosy s výrazným algickým syndromem, nereagujícím na běžnou analgetickou léčbu (centrální analgetický efekt). Zkušenosti s touto léčbou jsou dlouhodobé a podložené řadou vědeckých i klinických studií, jejichž souhrn a jednoznačný průkaz efektu, především na BMD v oblasti bederní páteře dává předpoklad, že ji lze považovat za postup založený na důkazech (Evidence Based)

C-4: Fluoridové přípravky: stimulátory novotvorby kostní tkáně. Preferenční forma je monofluorofosfát v kombinaci s kalciem. Jsou indikovány především při nízké aktivitě osteoblastů, neměly by být podávány u recentních fraktur. Léčbu je třeba bedlivě monitorovat s ohledem na kvalitu novotvořené kosti. Prozatím chybí definitivní Evidence Based doklady o statisticky průkazném poklesu frekvence fraktur; literární údaje se liší

C-5: Jiné přípravky:
Léčba těmito typy přípravků je vymezena pro indikované případy a je regulována odpovídající specialisty.

Obecný algoritmus léčby.
Léčbu zahajuje a monitoruje příslušný odborník. Aktivisace pacienta a léčba obecná je zajišťována praktickými lékaři, léčba speciální je indikována a monitorována specialisty.

Indikací k zahájení speciální léčby je klinická diagnosa osteoporosy, podpořená poklesem kostní density (BMD), obvykle poklesem tzv. T-skore na hodnoty menší než -2, 5. Za průkazné a diagnosticky rozhodující se považuje především měření BMD osového skeletu; měření BMD periferního skeletu je vhodné především pro vyšetření prvního kontaktu (je třeba vzít v potaz, že přináší jinou, mnohdy doplňující informaci k měření BMD osového skeletu). Před zahájením speciální terapie je měření BMD osového skeletu nezbytné. U osob starších 70-75 let je potřeba zohlednit především tzv. Z-skore, tedy srovnání s hodnotami BMD zdravých osob stejné věkové skupiny. Obecně platí, že léčba je potřebná též u osob s osteopenií a frakturou osteoporotického typu.

Léčba všemi typy přípravků je dlouhodobá. Monitorování stavu a efektu léčby zajišťuje ošetřující lékař s využitím klinického vyšetření, měření kostní density a markerů kostního metabolismu. Volba přípravku je dána klinickým stavem pacienta, příčinou osteoporosy, doprovodnými chorobami a komplikacemi. V indikovaných případech je možno léčebné postupy kombinovat. U prosté osteoporosy, nekomplikované předchozími frakturami (které výrazným způsobem zvyšují riziko dalších zlomenin), je vhodné začínat aktivisací pacienta, léčbou obecnou a dle klinického stavu zvoleným přípravkem. U osteoporosy komplikované zlomeninou nebo u osteoporos sekundárních je vhodné nasadit mimo léčbu obecnou a léčbu základní choroby též léky s vysokou účinností nebo jejich kombinaci. Tento způsob léčby by měl být zahájen a dle potřeby i monitorován na pracovišti vyššího typu (Osfeocentrum).

Nemá-li běžný způsob léčby prokazatelný a objektivisovatelný efekt (zastavení poklesu BMD a nebo její vzestup, postupná normalisace známek zvýšeného kostního obratu), je potřeba zvážit změnu léčebného postupu nebo jejich kombinaci. Tento postup by měl být řešen na úrovni Osteocentra.

Sekundární osteoporosu je nutno z hlediska léčby považovat za zvláštní skupinu, jejíž terapie je založena především na léčbě vyvolávající příčiny, téměř vždy však vyžaduje i léčbu speciální. Sekundární osteoporosa vyvolaná podáváním některých léků (zvláště kortikoidů) vyžaduje zvláštní diagnostické i terapeutické postupy, které nemohou být postiženy tímto obecným doporučením.

čl. 3
Ú č i n n o s t

Toto Závazné stanovisko ČLK č. 1/2001 bylo schváleno představenstvem ČLK dne 15. 9. 2001 a nabývá účinnosti dnem 1. 12. 2001.


Závazné stanovisko č. 1/1999

  • k využití licencí pro účely smluv s VZP ( čl. 3 . )
  • ke stanovení velikosti úvazku primáře/přednosty lůžkového oddělení ( čl. č. 4 .)
  • k definici komplementu ( čl .č . 5 )
  • k definici vyšetření statim ( čl. č. 6 )

Východiska:
Česká lékařská komora , ustavená ze Zákona 220 / 91 Sb , je oprávněna podle § 2 , odst . 2. písm . i ) citovaného zákona vydávat závazná stanoviska .

Česká lékařská komora prostřednictvím sjezdu delegátů , podle ustanovení § 15 , odst 2, písm . a) citovaného zákona stanoví první podzákonný statutární předpis České lékařské komory - Organizační řád ČLK ( S 1 ) . Organizační řád , jeho § 7 , odst 2 , písm. a ) stanoví povinnost člena vykonávat povolání lékaře mimo jiné v souladu se závaznými stanovisky ČLK .

Závazná stanoviska schvaluje a vydává představenstvo České lékařské komory podle ustanovení § 16, odst . 3, písm . g ) Zákona 220/ 91 Sb

Působnost :
Toto závazné stanovisko ČLK je podle ustanovení § 1, odst . 1, 2, 3 Zákona 220/91 Sb platné pro všechny členy České lékařské komory na území České republiky .
--------------------------------------------------------------------------------

článek 1: zrušen ke dni 31. 12. 2000
článek 2: zrušen ke dni 31 .12 .2000
--------------------------------------------------------------------------------

Na zasedání představenstva ČLK v lednu 1997 byl schválen článek číslo 3 Závazného stanoviska ČLK č. 1. V tomto článku jsou uvedeny kódy odborností (většinou interdisciplinárních oborů ) a k tomu jsou přiřazeny licence , které opravňují jejich držitele žádat zdravotní pojišťovnu o smlouvu v dané odbornosti .

článek 3:

  • kód 003 - (LSPP) - licence PL , vnitřní lékařství, chirurgie, ARO, pediatrie, pediatrie I. stupně.
  • kód 102 - licence cévní chirurgie , kardiologie
  • kód 602 - licence plastická chirurgie
  • kód 605 - licence plastická chirurgie. (ostatní určí Česká stomatologická komora.)
  • kód 709 - licence ARO, vnitřní lékařství, chirurgie.
  • kód 813 - licence lékařská imunologie, alergologie a klinická imunologie.
  • kód 814 - licence klinická farmakologie, soudní lékařství
  • kód 815 - licence nukleární medicina,
  • kód 822 - licence dermatovenerologie, lékařská mikrobiologie
  • kód 817 - licence gyn-porodnictví, pathologická anatomie
  • kód 816 - licence hematologie a transfusní služba

Účinnost:
Tento článek č . 3 Závazného stanoviska ČLK č. 1 nabývá účinnosti dnem 1 . 3. 1997 .
--------------------------------------------------------------------------------

Na zasedání představenstva ČLK v lednu 1998 byl schválen článek číslo 4 Závazného stanoviska ČLK č . 1 . V tomto článku jsou stanoveny velikosti úvazku přednosty/ primáře lůžkového oddělení .

článek 4:

Přednosta / primář lůžkového oddělení pracuje v úvazku 1, 0 . Vyjímečně ve zdůvodněných případech na základě dohody mezi lůžkovým zařízením a primářem může být úvazek snížen , ne však pod 0,8 . Při tomto zkrácení musí být zajištěna náhrada lékařem splňujícím kvalifikační podmínky pro primáře a takovýto stav musí být pracovně právně ošetřen .

Účinnost:
Tento článek č . 4 novelizuje Závazné stanovisko ČLK č .1 a nabývá účinnosti dnem 1 . 1 . 1999 .
--------------------------------------------------------------------------------

Na zasedání představenstva ČLK v listopadu 1998 byl schválen článek číslo 5 Závazného stanoviska ČLK č. 1. V tomto článku je definován komplement .

článek 5:

Oborem komplementu se rozumí taková činnost některých lékařských oborů , která je převážně diagnostického charakteru a vytváří podklady pro kvalitní léčebnou a preventivní činnost , není však přímým výkonem léčebné činnosti . Touto skutečností není nijak dotčena možnost lékařů oborů komplementu vykonávat i přímou léčebnou činnost , pokud obor komplementu má ve své náplni jak činnost , která odpovídá definici komplementu , tak přímou léčebnou aktivitu .
--------------------------------------------------------------------------------

Na zasedání představenstva ČLK v listopadu 1998 byl schválen článek číslo 6 Závazného stanoviska ČLK č. 1 . V tomto článku ke definováno statim vyšetření .

článek 6:

Statim vyšetření je neodkladné vyšetření indikované ošetřujícím lékařem k diagnostickému či léčebnému rozhodnutí v souvislosti s možným bezprostředním ohrožením života nebo zdraví pacienta .

Účinnost:
Tyto články č . 5 a č . 6 novelizují Závazné stanovisko ČLK č. 1 a nabývají účinnosti dnem 1 . 1 . 1999 .
--------------------------------------------------------------------------------

Stanovisko ČLK: ZS nesmí suplovat činnost LSPP, ZS je pro akutní ohrožení života a nesmí být zatěžována banalitami nicméně LSPP by mohla působit v rámci okresní ZS respektive organizační spojení je i výhodné. Na úrovni jednotlivých měst či okresů by mělo být postupně přecházeno na model běžný v západní Evropě. Registrující praktický lékař má zajistit 24 hodinovou službu pro své pacienty, nemusí tak činit sám osobně, ale dohodou s ostatními praktickými lékaři regionu se o služby podělí v tomto rozdělení může pomoci i ČLK, nebo okresní dispečink ZS, který bude znát spojení na příslušného sloužícího PL, který buď zajistí konzultaci po telefonu, návštěvní službu či ošetření ve své ordinaci. Pojišťovny mu proplatí výkony a návštěvy, stát mu navíc dá ještě paušální hodinový poplatek za tuto pohotovost např. 100 Kč za každou hodinu. Nemocnice by měly mít centrální příjmy, které by také částečně rovnou sloužily jako ošetřovny LSPP pro projíždějí osoby či osoby nemající svého lékaře. Současná organizace LSPP se nám nejeví jako perspektivní model.

Rozhodnutí představenstva ČLK - přezkoušení.

  1. má-li být někdo přezkoušen, vědecký sekretář to oznámí 6 týdnů předem předsedovi zkušební komise. Hlasování - představenstvo je jednomyslně pro - zajistí vědecký sekretář
  2. předsedou zkušební komise bude prezidentem jmenovaný člen VR - s atestací v příslušné oboru, či prezidentem jmenovaný člen oborové komise VR s danou odborností, prezident jmenovací pravomoc může přenést na vědeckého sekretáře či člena představenstva. Hlasování - představenstvo jednomyslně pro
  3. ve zkušební komisi bude jeden člen za představenstvo ČLK nebo vědecký sekretář. Konání praktické zkoušky pouze v odůvodněných případech, tam kde představenstvo ČLK uzná za vhodné aby byla praktická zkouška součástí přezkoušení .

Stanovisko představenstva - činnost OS ČLK pro členy pracující na území okresu, ale registrované u jiného okresního sdružení ČLK princip solidarity okresních sdružení – náklady hradí vždy to OS ČLK, kterému vzniknou, lhostejno, u kterého OS je dotyčný člen registrován.


Závazné stanovisko č. 3/1999

k používání léčivých přípravků při poskytování zdravotní péče

čl. 1 Účel vydání

Česká lékařská komora po dohodě s Českou lékárnickou komorou vydává toto Závazné stanovisko ČLK č. 3 za účelem koordinace postupu při používání léčivých přípravků podle ustanovení § 3, odst. 7 zákona 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

čl. 2 Východiska

Česká lékařská komora na základě zákona 220/91 Sb., jeho § 2, odst. 1, písm. a), písm. b) je oprávněna podle citovaného zákona, jeho § 2, odst. 2, písm. g), písm. h) vydávat závazná stanoviska ČLK pro členy komor podle § 2, odst. 2, písm. i).

Ustanovení § 16, odst. 3, písm. g) citovaného zákona opravňuje představenstvo České lékařské komory vydat závazné stanovisko ČLK, neboť touto pravomocí není nadán podle citovaného zákona žádný jiný orgán Komory ani okresního sdružení.

Česká lékařská komora prostřednictvím sjezdu delegátů, podle ustanovení § 15, odst. 2, písm. a) citovaného zákona vydává první podzákonný statutární předpis České lékařské komory - Organizační řád ČLK ( S 1 ). Organizační řád, jeho § 6, odst. 2, písm. a) stanoví povinnost člena vykonávat povolání lékaře mimo jiné v souladu se závaznými stanovisky ČLK.

čl. 3 Působnost

Toto Závazné stanovisko ČLK je podle ustanovení § 1, odst. 1, 2, 3, Zákona 220/91 Sb. platné pro všechny členy České lékařské komory na území České republiky.

čl. 4 Definice

Česká lékařská komora konstatuje v souladu se zákonem číslo 79/1997 Sb., zejména jeho § 48, odst. 3, poslední věta, že použití léčivého přípravku poskytnutím léku pacientovi podle indikace lékaře je nedílnou součástí poskytování léčebné péče.
Poskytnutí léku je v zájmu včasného zahájení léčby pacienta nebo udržení její kontinuity.
Za účelem naplnění odst. 1, odst. 2 článku 4 toto Závazné stanovisko ČLK č. 3 definuje používání léčivých přípravků při poskytování zdravotní péče lékařem oproti vystavení receptu.
Česká lékařská komora tímto stanoví, že lékař je oprávněn v situacích, kdy to zdravotní stav pacienta vyžaduje, poskytnout v potřebném množství léčivé přípravky za předpokladu, že lékárna není bezprostředně dostupná.
Při zacházení s léčivými přípravky musí být postupováno v souladu se zákonem 79/1997 Sb., jako i dalšími příslušnými legislativními normami České republiky.

čl. 5 Postup

Při postupu podle článku 4 Závazného stanoviska ČLK č. 3 lékař při poskytnutí léku současně vystaví recept.
Na vystavený recept následně vydá lékárník daný lék.


čl. 6 Ustanovení závěrečná

Toto závazné stanovisko České lékařské komory č. 3 bylo schváleno představenstvem ČLK dne 18. 4. 1998 a nabývá účinnosti dnem 1. 5. 1998.


Závazné stanovisko č. 2/1999

Systém kontinuálního vzdělávání lékařů

čl. 1 Východiska

Česká lékařská komora na základě zákona 220/91 Sb, jeho § 2, odst 1, písm a), písm. b) je oprávněna podle citovaného zákona, jeho § 2, odst 2, písm. g ), písm. h ) vydávat závazná stanoviska ČLK pro členy komor podle § 2, odst. 2. písm i ).
Ustanovení § 16, odst 3, písm g ) citovaného zákona opravňuje představenstvo České lékařské komory vydat závazné stanovisko ČLK, neboť touto pravomocí není nadán podle citovaného zákona žádný jiný orgán Komory ani okresního sdružení.
Česká lékařská komora prostřednictvím sjezdu delegátů, podle ustanovení § 15, odst 2, písm. a) citovaného zákona vydává první podzákonný statutární předpis České lékařské komory - Organizační řád ČLK ( S 1 ). Organizační řád, jeho § 6, odst 2, písm. a ) stanoví povinnost člena vykonávat povolání lékaře mimo jiné v souladu se závaznými stanovisky ČLK.

čl. 2 Působnost

Toto závazné stanovisko ČLK je podle ustanovení § 1, odst. 1, 2, 3 Zákona 220/91 Sb platné pro všechny členy České lékařské komory na území České republiky.

čl. 3 Definice

Kontinuální vzdělávání lékařů je komplexní systém vzdělávání,který slouží k udržení odborné způsobilosti lékaře. Tento systém není součástí přípravy ke složení některé z atestačních zkoušek a není součástí přípravy směřující k získání funkční licence pro určitou metodu.
Do systému kontinuálního vzdělávání je povinen se zapojit každý lékař, když splní podmínky postgraduálního vzdělávání v rámci oboru složením atestací v základním nebo nástavbovém oboru a je tudíž plně způsobilý vykonávat léčebně preventivní péči v dané odbornosti.

čl. 4 Způsoby kontinuálního vzdělávání

  1. Formy ( typy ) kontinuálního vzdělávání podle tohoto závazného stanoviska jsou:
    • kongresy ( dále vzdělávací akce ),
    • semináře ( dále vzdělávací akce ),
    • přednášková činnost a postery určené lékařské veřejnosti,
    • publikační činnost,
    • individuální stáže na akreditovaném pracovišti,
    • jiné školicí akce,
  2. Za akreditovaná pracoviště podle tohoto článku a článku 10, písm.g, písm.h, se považují:
    • kliniky a oddělení fakultních nemocnic, ve kterých probíhá pregraduální výchova lékařství,
    • pracoviště IPVZ a IDVPZ,
    • další pracoviště, kterým přidělení statutu akreditovaného pracoviště schválí představenstvo ČLK na základě doporučení VR ČLK nebo odborné společnosti,
  3. Pracoviště,uvedená v odst 2, písm.c, žádají představenstvo ČLK o prodloužení akreditace před uplynutím doby, stanovené při prvním schválení statutu akreditovaného pracoviště, pokud neurčí představenstvo ČLK jinak.

čl. 5 Typy vzdělávacích akcí

Představenstvo České lékařské komory na základě zmocnění, citovaného v záhlaví tohoto závazného stanoviska, stanovuje:

  • akce pořádané ČLK
  • akce garantované ČLK
  • akce evidované ČLK

Akce uvedené v odst. 1, písm a, písm. b, jsou akce celostátního či nadregionálního charakteru v délce trvání alespoň 1 den, zcela vyjímečně kratší. Akce uvedené v odst jsou svým rozsahem kratší než 1 den. Jejich minimální délka je 2 hodiny, případně sem patří akce delší, které nezískají garanci ČLK.
Do systému kontinuálního vzdělávání se nezapočítávají akce, jejichž charakterem je zejména propagace přípravku farmaceutickou firmou či jiným subjektem.

čl. 6 Podání, posouzení a rozhodnutí o žádosti

Žádost o garanci akce podle čl. 5, odst.1 písm. b), je podávána pořadatelem akce nejméně 3 měsíce před plánovaným konáním akce, vyjímečně v odůvodněných případech později. Musí obsahovat zejména seznam odborných témat, seznam předn?šejících lektorů, místo a datum konání, pořadatele akce a kontaktní adresu pořadatele.
Žádost je projednána nejpozději do 60 dnů ode dne předání či doručení a žadatel je písemně vyrozuměn o výsledku. Představenstvo ČLK je oprávněno v případě podání neúplné žádosti vyžádat si její doplnění, příčemž lhůta k vyřízení běží ode dne, kdy byla žádost kompletována.
Žádost podanou pořadatelem akce přijme představenstvo ČLK prostřednictvím svého oddělení vzdělávání. Po posouzení žádosti komisí pro vzdělávání ČLK ve spolupráci s Vědeckou radou ČLK postoupí tuto žádost představenstvu ČLK k rozhodnutí.
Schválení garance podle čl. 5 a zařazení akce podle čl. 3 vykoná představenstvo ČLK, které po projednání vydá rozhodnutí. Zároveň zajistí zveřejnění akcí pořádaných nebo garantovaných ČLK nejméně dvakrát ročně, a to v časopise ČLK nebo Věstníku ČLK. Po zavedení počítačové databáze na internetu bude zveřejňování probíhat průběžně.

čl. 7 Pořadatel akcí

Pořadatelem akcí mohou být instituce či organizace, z jejichž statutu nebo stanov vyplývá účast na vzdělávání lékařů. Seznam těchto pořadatelů vede studijní oddělení ČLK. Pořadatelé jsou do tohoto seznamu zařazeni na základě žádosti či smlouvou. O případném vyškrtnutí ze seznamu rozhoduje představenstvo ČLK. Pořádá -li akci jiný subjekt, je povinností orgánu, který akci garantuje nebo eviduje, zajistit dohled pověřeným zpravodajem, který je členem ČLK.

čl. 8 Dokumentace akcí

Představenstvo ČLK nebo představenstvo okresního sdružení je povinno vést úplný seznam všech žádostí a úplný seznam všech akcí podle čl. 3, o kterých bude pořadatelem informováno. Součástí seznamu musí být informace o tématu, přednášejících, datu a místu konání akce.

čl. 9 Hodnocení účasti na akcích

Účast na akcích je hodnocena bodovým systémem. Akce jsou podle významu v dané odbornosti rozděleny do jednotlivých kategorií. Každá kategorie má přídělený určitý počet bodů za jeden den prokazatelné účasti na akci.

čl. 10 Body

Body podle článku 9 jsou udělovány takto:
5 bodů za účast na akcích pořádaných a garantovaných ČLK.
1 bod za účast na akcích evidovaných ČLK.
aktivní účast přednášková a formou posterů na akcích uvedených pod písm.a), písm. b), tohoto článku je hodnocena ve výši 7 bodů za každou novou přednášku a poster, ( přednášky a postery presentované opakovaně se započítávají pouze 1x ) pro prvního autora, 3 body pro pro druhé dva autory a 1 bod pro další autory. Přednášky v cizím jazyce přednesené na mezinárodních akcích jsou hodnoceny dvojnásobným počtem bodů.
13 bodů pro prvního autora, 6 bodů pro druhé dva autory, 2 body pro další autory za článek publikovaný v tuzemských odborných periodikách. 27 bodů za článek publikovaný v zahraničních odborných impactovaných periodikách pro prvního autora, 13 bodů pro druhé dva autory a 4 body pro všechny ostatní autory.
40 bodů za vydanou tuzemskou odbornou knižní publikaci, ( monografii ), 60 bodů za vydanou zahraniční monografii, a to v obou případech pro všechny autory.
4 body za 5 dnů individuální stáže s určeným školitelem na akreditovaném pracovišti či významném zahraničním pracovišti, za všechny další dny vždy 2 body za 5 dnů stáže. 2 body za 5 klinických dnů ( demonstračních vizit ) na jakémkoliv lůžkovém zařízení stejného oboru, jakým je obor školence. ( U praktických lékařů obory předatestační přípravy. )
V mimořádných a písemně odůvodněných případech může představenstvo ČLK na návrh komise pro vzdělávání upravit bodové hodnocení.

čl. 11 Doklady o absolvování doškolování

Každý člen Komory má právo obdržet doklad o akci kontinuálního vzdělávání,jíž byl účastníkem. Pořadatel akce je povinen zajistit potvrzení účasti některým ze způsobů,uvedených v odst 2.
Dokladem o absolvování akce kontinuálního vzdělávání je :
potvrzení pořadatele v indexu kontinuálního vzdělávání pasivní, případně aktivní účast a pravdivost stvrdí svým podpisem, případně razítkem.
certifikát pořadatele s uvedením jména a příjmení účastníka.
seznam účastníků v písemné formě,obsahující jméno, příjmení a rodné číslo jednotlivých účastníků. V tomto případě uhradí pořadatel ČLK náklady na přepsání seznamu částkou, stanovenou představenstvem ČLK.
seznam účastníků na magnetickém médiu, obsahující seznam účastníků. Popis rozhraní bude pořadateli na vyžádání poskytnut. Tento způsob předání dat je oproštěn od jakéhokoliv poplatku.
Pro potřeby kontroly a evidence zašle pořadatel seznam účastníků akce v písemné formě či na magnetickém mediu. Seznam musí obsahovat jméno, rodné číslo, podpis.
Pořadatel akcí evidovaných ČLK předává seznam evidujícímu představenstvu okresního sdružení.
Pořadatel akcí garantovaných ČLK předává seznam studijnímu oddělení ČLK.
Studijní oddělení ČLK vede seznam účastníků akcí pořádaných ČLK.
Dokladem o publikační a recenzní činnosti je citační definice.

čl. 12 Index kontinuálního vzdělávání

Každý člen Komory má právo obdržet Index kontinuálního vzdělávání. Představenstvo ČLK je povinno zajistit, aby prostřednictvím oddělení pro vzdělávání byl každému členu Komory vydán Index kontinuálního vzdělávání. Distribucí indexů je pověřeno představenstvo okresního sdružení.
Index kontinuálního vzdělávání slouží k zaznamenávání bodů,které lékař získal účastí na akcích kontinuálního vzdělávání.
Index kontinuálního vzdělávání vydává představenstvo ČLK 4. Index se skládá ze 38 stran včetně obálky se znakem právnické osoby Česká lékařská komora. Strana 1 slouží identifikaci lékaře, strana 2 obsahuje doplňující údaje. Na stranách 3 až 36 jsou zaznamenávány oprávněným pořadatelem jednotlivé vzdělávací akce včetně získaných bodů.
Zhodnocení splnění požadavků systému kontinuálního vzdělávání probíhá na konci stanoveného období ( cyklu ) podle tohoto Závazného stanoviska ČLK č 2, jeho čl. 13, odst 2. Zhodnocení je oprávněno a povinno zajistit představenstvo okresního sdružení u svých registrovaných členů.
Index kontinuálního vzdělávání je vydáván na období, stanovené v článku 13, odst 2. Pokud lékař požádá, pro každé další období je vydáván vždy nový index. Pokud lékař zaplní index před uplynutím cyklu podle čl.13, odst. 2 a projeví zájem o vydání dalšího indexu, bude mu tento vydán. Platnost takto vydaných indexů však končí s obdobím, uvedeným v čl.13, odst 2.

čl. 13 Podmínky splnění a délka cyklu kontinuálního vzdělávání

Představenstvo ČLK stanoví v rámci tohoto Závazného stanoviska ČLK číslo 2 další podmínky, za kterých je splněno kontinuální vzdělávání člena Komory v určitém časovém období ( cyklu ).
Představenstvo ČLK stanovuje pětileté období ( cyklus) pro posuzování splnění podmínek systému kontinuálního vzdělávání podle tohoto Závazného stanoviska. U lékaře,který vstupuje do systému kontinuálního vzdělávání v průběhu roku, začíná pětiletý cyklus dnem 1. 1. následujícího kalendářního roku, přičemž lékař může do celkového hodnocení započíst i body, získané před tímto termínem, avšak nejdříve od doby ukončení postgraduální přípravy složením potřebných atestací.
Lékař musí získat v období uvedeném v odst. 2 tohoto článku nejméně 40 bodů. Z tohoto počtu musí být získáno alespoň 25 % bodů na akcích pořádaných nebo garantovaných ČLK,nebo na akcích, uvedených v čl.10, odst. c), d), e).
Pokud lékař splní předepsaný počet bodů v cyklu, uvedeném v odst. 2 tohoto článku, nemusí další body evidovat.
Získání předepsaného počtu bodů za období stanovené v odst. 2 tohoto článku opravňuje lékaře člena Komory k pokračování držení licence podle Stavovského předpisu S 11.(zkráceně Licenční řád ČLK ).
Lékař, který nesplní podmínky tohoto Závazného stanoviska ve stanoveném období, musí získat chybějící body nejdéle do konce následujícího kalendářního roku. Povinnost získat předepsaný počet bodů v následujícím období není tímto dotčena. Body do následujícího cyklu se započítávají až po splnění cyklu předchozího.Ukončení následujícího období se tímto neposouvá.
Lékař, který nesplní podmínku podle odst. 6 tohoto článku ve smyslu prodloužení cyklu o jeden rok, musí absolvovat stáž v délce nejméně 1 týden na akreditovaném pracovišti, která je spojena s přezkoušením v oboru, potvrzeným vedoucím akreditovaného pracoviště. Stáž musí být realizována v termínu následujících šesti měsíců po době, uvedené v odst.6 tohoto článku, pokud představenstvo ČLK nestanoví jinak.
Postup proti lékaři, který nesplní výše uvedené podmínky Závazného stanoviska ČLK č 2 o kontinuálním vzdělávání, stanoví sjezd delegátů ve Stavovském předpise S 11. ( zkráceně Licenční řád ).

čl.14 Kontrolní činnost

Kontrolou veškeré činnosti související s tímto Závazným stanoviskem je pověřena Revizní komise České lékařské komory ve smyslu ustanovení § 19, odst 2, písm. a ) zákona 220/91 Sb.
Za činnost stanovenou tímto Závazným stanoviskem ČLK odpovídá každému členovi ČLK a sjezdu delegátů jako nejvyššímu orgánu České lékařské komory představenstvo ČLK.
Představenstvo ČLK je oprávněno zveřejnit ty pořadatele, u nichž bylo prokazatelně zjištěno, že jimi nebyly splněny podmínky dané tímto předpisem. V takovém případě je představenstvo ČLK oprávněno nezačleňovat další akce tohoto pořadatele do systému kontinuálního vzdělávání, a to nejdéle po dobu následujících tří let.

čl.15 Ustanovení přechodná

Představenstvo ČLK zahájí činnost podle tohoto schváleného Závazného stanoviska ČLK dnem nabytí účinnosti.
Představenstvo ČLK je do kontinuálního vzdělávání oprávněno započítat i akce, které byly konány před nabytím účinnosti tohoto předpisu. Představenstvo ČLK je oprávněno započítat všechny pořádané a garantované akce, konané po 1. 9. 1997 a dále je oprávněno započítat akce před uvedeným datem, pokud byly organizované centrálně Českou lékařskou komorou.
První cyklus podle čl.13 odst 2 končí dnem 31.12. 2003.

čl. 16 Ustanovená závěrečná

Toto Závazné stanovisko ČLK č. 2 bylo projednáno a schváleno představenstvem České lékařské komory dne 29. 11. 1997 a nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1998.
Novela tohoto Závazného stanoviska ČLK č 2 byla projednána a schválena představenstvem České lékařské komory dne 3.10.1998, potvrzena 8. sjezdem delegátů České lékařské komory dne 29. 11.1998 a nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1999.
3. Novela tohoto Závazného stanoviska ČLK č. 2 byla projednána a schválena představenstvem České lékařské komory dne 6.2.1999 a nabývá účinnosti tímto dnem.

--------------------------------------------------------------------------------

za správnost :
MUDr Tomáš Merhaut, v r.
předseda Revizní komise České lékařské komory

dne 6. 2. 1999


SP č. 17 - Finanční řád

Stavovský předpis č. 17 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře, České lékárnické komoře (dále jen „zákon č. 220/1991 Sb.“) a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem, vydává tento Stavovský předpis
FINANČNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

Obecná ustanovení

§ 1
Předmět a rozsah úpravy

Tento finanční řád upravuje finanční hospodaření České lékařské komory (dále jen komory), tvorbu a plnění rozpočtu komory, nakládání s majetkem komory a vznik účelových fondů komory.

Finanční hospodaření
§ 2
Obecné zásady hospodaření komory


Komora spravuje svůj majetek samostatně a hospodaří s ním podle ročního rozpočtu, který schvaluje sjezd delegátů komory (dále jen sjezd). Komora může podle platných právních předpisů vykonávat výdělečnou činnost za účelem získání finančních prostředků určených pro zajištění vlastní činnosti. Komora se může po předchozím souhlasu sjezdu delegátů podle platných právních předpisů podílet na podnikání jiných právnických osob. Komora může zakládat podle platných právních předpisů zejména: obecně prospěšné společnosti, nadace, soukromé vysoké školy.
Představenstvo komory může jmenovat tajemníka komory, který zodpovídá za chod ekonomického oddělení komory.

§ 3
Finanční příjmy

Vlastními finančními příjmy komory jsou:
registrační poplatky a členské příspěvky, dary a dotace, výnosy z pokut, které připadají do sociálního fondu, jiné příjmy. Formy příspěvků na činnost, způsob jejich vybírání a nakládání s nimi upravuje zvláštní stavovský předpis.

§ 4
Finanční výdaje

Finančními výdaji komory jsou:
výdaje na provoz komory, platy zaměstnanců komory, výdaje na činnost orgánů komory, náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech komory, cestovní náhrady a případné další hotové výdaje spojené s výkonem funkcí v orgánech komory, odvody do sociálního fondu a případných dalších fondů, výdaje na zajištění vzdělávacích akcí organizovaných komorou, výdaje na publikační činnost komory, výdaje podle § 2 odst. 2, jiné výdaje.

§ 5
Centrální účet komory

Na centrální účet komory jsou převáděny odvody členských příspěvků od okresních sdružení, prostředky pocházející z hospodářské činnosti, dary, popř. výnosy z dalších zdrojů.
Centrální účet komory slouží k financování výdajů komory a je možno jej použít i na financování výdajů investiční povahy, o kterých rozhoduje představenstvo komory v souladu s rozpočtem přijatým sjezdem.

Rozpočet
§ 6
Návrh rozpočtu

Návrh rozpočtu sestává z reálného odhadu příjmů a výdajů komory v rozpočtovém roce. Rozpočtový rok komory je shodný s kalendářním rokem. Jednotlivé příjmy a výdaje rozpočtu se dělí do rozpočtových kapitol. Návrh rozpočtu vypracovává ekonomické oddělení komory spolu s prezidentem a tajemníkem komory a předkládá jej k projednání představenstvu komory, a to zpravidla tak, aby představenstvo návrh rozpočtu projednalo na poslední schůzi předcházející sjezdu komory.

§ 7
Přijetí a kontrola plnění rozpočtu

Návrh rozpočtu předkládá představenstvo komory sjezdu, který rozpočet přijímá. Rozpočet je přijat, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných delegátů sjezdu. Rozpočet na příslušný rok má být v příjmové a výdajové části vyrovnaný.
Změny a doplňky rozpočtu řeší představenstvo komory formou rozpočtového opatření. Toto opatření je součástí zprávy o plnění rozpočtu, která je předkládána řádnému sjezdu. Investiční náklady přesahující částku 200.000,- Kč musí být taxativně vyjmenovány ve zprávě o plnění rozpočtu, která je každoročně předkládána sjezdu.

§ 8
Rozpočtové provizorium

Pokud nedojde ke schválení rozpočtu v řádném termínu, do doby jeho schválení se řídí finanční hospodaření komory rozpočtem stanoveným pro předchozí rozpočtový rok.

Nakládání s majetkem
§ 9
Majetek komory

Majetek komory tvoří: finanční prostředky na bankovních účtech, finanční hotovost, hmotný a nehmotný majetek, pohledávky, závazky, fondy.

§ 10
Osoby oprávněné k nakládání s majetkem komory

Nakládat s majetkem komory je oprávněn statutární zástupce komory, případně zástupci komory či členové představenstva pověření představenstvem a písemně k tomu zmocnění stávajícím statutárním zástupcem. Zmocnění musí definovat finanční limit a majetek, se kterým pověřená osoba může disponovat.
Tyto osoby jsou oprávněny podepisovat účetní doklady o převodu majetku, pokud mají u sekretariátu komory uloženy podpisové vzory se stanoveným rozsahem oprávnění.

§ 11
Evidence majetku

Za evidenci majetku komory odpovídá ekonomické oddělení řízené tajemníkem komory nebo členem představenstva, kterého pověří prezident komory. Způsob evidence se řídí interní směrnicí o způsobu evidence a odpisování majetku. Doklady o převodech majetku musí být podepsány oprávněnými osobami. Ekonomické oddělení komory předkládá čtvrtletně představenstvu komory zprávu o hospodaření a o stavu majetku. Přehled o hospodaření a o stavu majetku za účetní období předkládá ekonomické oddělení komory představenstvu komory k 30. 6. následujícího roku. Představenstvo komory předloží roční zprávu o hospodaření ke schválení nejbližšímu sjezdu. Inventarizace vychází z obecně závazných právních předpisů. Členy inventarizační komise jmenuje na návrh vedoucího ekonomického oddělení prezident komory.

Hospodaření okresních sdružení
§ 12
Hospodaření okresního sdružení

S majetkem okresního sdružení hospodaří samostatně představenstvo okresního sdružení, vede vlastní podvojné účetnictví a archivuje originály veškerých účetních dokladů. Představenstvo zastupuje v rozsahu stanoveném organizačním řádem komory předseda, v jeho nepřítomnosti v rozsahu pověření místopředseda nebo jiný pověřený člen představenstva. Veškeré výdaje musí být doloženy účetními doklady podepsanými oprávněnými osobami. Pro evidenci majetku a kontrolu rozpočtu okresního sdružení platí stejná pravidla jako pro evidenci majetku a kontrolu rozpočtu komory.
Rozpočet ke krytí nákladů spojených s činností okresního sdružení vypracovává představenstvo okresního sdružení. Rozpočet nesmí být deficitní a musí jmenovitě obsahovat všechny plánované výdajové položky nad 100.000,- Kč. Pokud rozpočet není přijat okresním shromážděním, musí být rozpočet do třiceti dnů projednán s ekonomickým oddělením komory a podléhá kontrole revizní komise komory. Pokud není rozpočet schválen, je okresní představenstvo povinno jej přepracovat a poskytnout k opětovnému schválení. Do té doby se řídí rozpočtovým provizoriem vypracovaným ekonomickým oddělením komory.
Revizní komise okresního sdružení vypracovává jedenkrát ročně zprávu o hospodaření okresního sdružení, kterou předkládá okresnímu shromáždění. Okresní sdružení provádí vlastní účetní uzávěrku dle pokynů ekonomického oddělení komory. Ekonomické oddělení komory či představenstvem pověřená firma vede účetnictví všech okresních sdružení. Ekonomické oddělení komory podává každoročně za komoru i všechna okresní sdružení ke stanovenému termínu daňové přiznání.
Za inventarizaci majetku okresních sdružení, prováděnou pravidelně jedenkrát ročně, odpovídají předsedové okresních sdružení.

Náhrada za činnost v orgánech komory
§ 13
Náhrada za činnost v orgánech komory

Náhradu za činnost v orgánech komory nebo ve prospěch komory vyplácí ekonomické oddělení komory.
Náhrada za ztrátu času spojenou s výkonem funkce v orgánech komory se vyplácí ve výši 160,- Kč za každou započatou hodinu ztráty. Představenstvo komory může, s ohledem na ekonomickou situaci komory, rozhodnout o snížení výše náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkce v orgánech komory. Cestovní náhrady se vyplácejí podle vnitřní směrnice o cestovních náhradách schválené představenstvem komory. Všechny ostatní výdaje se vyplácejí v prokazatelně doložené výši v souladu se schváleným rozpočtem. Při služební cestě konané v rámci výkonu funkce náleží funkcionáři komory náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů, včetně nákladů na stravu, a to ve výši vyplývající z obecně závazných právních předpisů.

§ 14
Náhrada za činnost v orgánech okresních sdružení

Náhradu za činnost v orgánech okresních sdružení nebo ve prospěch okresního sdružení vyplácí představenstvo okresního sdružení. Náhrada za ztrátu času spojenou s výkonem funkce v orgánech okresního sdružení se vyplácí ve výši určené ustanovením § 13 odst. 2 tohoto stavovského předpisu. Představenstvo okresního sdružení může, s ohledem na ekonomickou situaci sdružení, rozhodnout o snížení výše náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkce v orgánech tohoto okresního sdružení. Cestovní náhrady za služební cesty se vyplácejí podle vnitřní směrnice o cestovních náhradách vydané představenstvem komory. Všechny ostatní výdaje se vyplácejí v prokazatelně doložené výši v souladu se schváleným rozpočtem. Při služební cestě konané v rámci výkonu funkce náleží funkcionáři okresního sdružení náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů, včetně nákladů na stravu, a to ve výši vyplývající z obecně závazných právních předpisů.

Kontrola
§ 15
Kontrola hospodaření komory

Kontrolu hospodaření s majetkem komory provádí revizní komise komory. Revizní komise komory určuje rozsah a termíny prováděných kontrol. Revizní komise komory kontroluje, zda komora hospodaří podle schváleného rozpočtu a v souladu s obecně závaznými právními předpisy a tímto finančním řádem. Dále kontroluje právní podloženost všech finančních transakcí, průkaznost a úplnost evidence majetku, způsob provádění inventarizace, návaznost evidence mezi jednotlivými obdobími a souhlasnost zápisů dle zápisu v rozvaze a výsledkové zprávě. Zpráva revizní komise o provedené revizi hospodaření je předkládána představenstvu.

§ 16
Kontrola hospodaření okresního sdružení

Kontrolu hospodaření s majetkem okresního sdružení provádí revizní komise okresního sdružení. Revizní komise okresního sdružení určuje rozsah a termíny prováděných kontrol. Revizní komise okresního sdružení kontroluje, zda představenstvo okresního sdružení hospodaří podle schváleného rozpočtu. Dále kontroluje průkaznost a úplnost evidence majetku, způsob provádění inventarizace, návaznost evidence mezi jednotlivými obdobími a souhlasnost zápisů dle zápisu v rozvaze a výsledkové zprávě. Zpráva revizní komise o provedené revizi hospodaření je předkládána představenstvu okresního sdružení a ke schválení okresnímu shromáždění. Dohled nad kontrolní činností revizní komise okresního sdružení přísluší revizní komisi komory, která je oprávněna požádat o předložení veškeré účetní dokumentace.

Závěrečná ustanovení
§ 17

Tento finanční řád byl schválen sjezdem delegátů České lékařské komory a nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2000. Ustanovení § 13 odstavec 2 a ustanovení § 14 odstavec 2 tohoto finančního řádu byla schválena sjezdem delegátů České lékařské komory a nabývají účinnosti dnem 20. 11. 2001.


SP č. 15 - Spisový řád

Stavovský předpis č. 15 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen zákon 220/1991 Sb.) vydává tento stavovský předpis
SPISOVÝ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

Základní ustanovení

§ 1

  1. Tento spisový řád České lékařské komory ( dále jen "spisový řád") upravuje postup při manipulaci s písemnostmi u České lékařské komory (dále jen "komora").
  2. Písemnostmi se pro účely tohoto spisového řádu rozumí písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které došly komoře nebo vzešly z její činnosti. Písemnostmi jsou například:
    • spisy a jejich evidenční pomůcky,
    • podání členů komory a jiných fyzických a právnických osob,
    • řády, osvědčení a závazná stanoviska komory,
    • dokumenty z jednání orgánů komory a orgánů okresních sdružení lékařů (dále jen "okresní sdružení"),
    • dokumenty z voleb orgánů komory a orgánů okresních sdružení,
    • seznam členů komory a seznamy členů okresních sdružení,
    • statistické výkazy, nákresy, fotografie, mikrofilmy, plány, technická a stavební dokumentace, počítačové sestavy,
    • publikace vydávané komorou.
  3. Manipulací s písemnostmi se pro účely tohoto spisového řádu rozumí přijímání, evidence, oběh, vyhotovování, odesílání a ukládání písemností.
  4. Pokud je součástí oísemností zdravotnická dokumentace nebo pokud písemnosti samotné obsahují skutečnosti, které jsou kryty povinnou mlčenlivostí ve smyslu ustanovení § 55, odst 2, písm. d) zákona 20/1966 Sb. musí být takové písemnosti chráněny před únikem dat a před jejich zneužitím.

§ 2

  1. Manipulace s písemnostmi musí být vedena jednotně, racionálně a musí umožňovat úplnou a přesnou evidenci a přehled o písemnostech a získání souhrnných a úplných informací a podkladů potřebných pro činnost komory, popř. jiných orgánů a organizací.
  2. Řádnou manipulaci s písemnostmi zabezpečují v rámci své působnosti
    • kancelář komory,
    • kanceláře okresních sdružení, které plní úkoly spisovny.
  3. U okresního sdružení, které nemá zřízenou kancelář, zabezpečuje řádnou manipulaci s písemnostmi představenstvo tohoto okresního sdružení.

§ 3
Evidence písemností

  1. Všechny písemnosti, které došly komoře nebo vzešly z její činnosti musí být evidovány v centrální spisové evidenci. Centrální spisovou evidenci vedou kancelář komory a kanceláře okresních sdružení.
  2. Centrální spisová evidence je vedena manuálně základními evidenčními pomůckami spisové služby nebo automatizovaně pomocí výpočetní techniky.
  3. Základními evidenčními pomůckami spisové služby jsou
    • podací deník,
    • doručovací kniha,
    • rejstříky.
  4. Zápisy do základních evidenčních pomůcek se provádějí čitelně trvalým způsobem (např. inkoustovým perem). Chybný zápis se přeškrtne tak, aby zůstal čitelný. Oprava zápisu se opatří datem, jménem, příjmením a podpisem toho, kdo opravu provedl.
    5. Písemnosti se zapisují v centrální spisové evidenci do podacího deníku v chronologicko-numerickém pořádku. Pokud se při zapisování používají zkratky, jejich seznam a vysvětlivky jsou nedílnou součástí podacího deníku.

§ 4
Podací deník, doručovací kniha, rejstříky

  1. Podací deník je vázaná kniha. V záhlaví podacího deníku je uveden název kanceláře komory nebo kanceláře okresního sdružení a rok, ve kterém je používán. Podací deník obsahuje tyto údaje:
    • číslo jednací,
    • datum doručení nebo vzniku písemností,
    • jméno a příjmení nebo název (obchodní jméno) odesílatele, jeho číslo jednací a datum vyhotovení písemnosti,
    • stručný obsah písemnosti (věc),
    • předchozí číslo jednací téže věci včetně příloh,
    • příjmení vyřizujícího (zpracovatele),
    • způsob vyřízení písemností,
    • den odeslání odpovědi (vyřízení),
    • skartační znak a skartační lhůtu (vyřazovací znak a uschovací lhůta),
    • záznam o vyřazení.
  2. Číslo jednací tvoří pořadové číslo zápisu v podacím deníku lomené polsedním dvojčíslím kalendářního roku. Došlá písemnost (podání) a jej vyřízení se eviduje pod týmž číslem jednacím. Pod jedním číslem jednacím se vždy vyřizuje jen jedna věc. Číselná řada v podacím deníku začíná vždy 1. ledna od čísla 1 a končí 31. prosince. Zbývající prázdné kolonky pod posledním zápisem se do konce stránky pro škrtnou a opatří tímto zápisem "Uzavřeno dne 31.12. číslem jednacím ......." a jménem, příjmením a podpisem k tomu pověřené osoby.
  3. V doručovací knize se vyznačí předávané písemnosti. Jejich převzetí potvrdí přebírající svým podpisem s uvedením data převzetí.
  4. Rejstříky se vedou pouze v případě, kdy předpokládaný počet čísel jednacích v jednom kalendářním roce překročí 1000. Rejstříky se člení na jmenné, místní a věcné. Konkrétní druh vedeného rejstříku se určí podle toho, pro který z nich bude obsahové naplnění.
  5. Jmenný rejstřík je členěn abecedně podle příjmení fyzických osob nebo názvu (obchodního jména) právnických osob; u fyzických osob se uvádí též adresa jejich trvalého pobytu a u právnických osob jejich sídlo. Místní rejstřík je členěn podle obcí. Do věcného rejstříku se zapisují údaje všeobecného charakteru, které nelze zařadit do jmenného nebo místního rejstříku.

§ 5
Příjem písemností

  1. Písemnosti se přijímají zpravidla v kanceláři komory a v kancelářích okresních sdružení. Dojde-li k příjmu písemností mimo kancelář komory nebo kancelář okresního sdružení, je třeba neprodleně předat písemnost k zaevidování v centrální spisové evidenci; obdobně se postupuje při převzetí podání učiněného telefaxem.
  2. Písemnosti soukromého charakteru, tj. ty, u nichž je na prvním místě uvedeno jméno a příjmení adresáta, se předávají adresátovi neotevřené. Tyto písemnosti se opatří podacím razítkem na obálce. Pokud se ukáže, že písemnost nemá soukromý charakter, je adresát povinnen zabezpečit její zaevidování v centrální spisové evidenci.
  3. Všechny došlé písemnosti, včetně těch, které se neotevírají a nezapisují do centrální spisové evidence, musí být opatřeny podacím razítkem v den, kdy byly doručeny. Písemnosti se zaevidují v podacím deníku a vyplní se otisk podacího razítka; písemnosti se zapíší i do příslušného rejstříku, pokud je veden. Došlé telegramy, telefaxy a elektronicky přijímané písemnosti se evidují jako ostatní písemnosti s tím, že se opatří časovým údajem o doručení a předají se bez zbytečného odkladu zpracovateli. Podání na telefaxových papírech se okopíruje a ve spisu se uloží jako kopie ověřená zpracovatelem.
  4. Otisk podacího razítka obsahuje název komory nebo okresního sdružení, datum doručení, číslo jednací a počet příloh.
  5. Hromadná podání v téže věci, např. hlášení nebo zprávy, se opatří otiskem podacího razítka. Shromažďují se ve sběrném archu, který je označen původním jednacím číslem, pod nímž bylo hromadné podání vyžádáno. Tiskopis sběrného archu připraví zpracovatel, který jej také připojí ke spisu.
  6. Před zápisem nové písemnosti do podacího deníku se ověří, zda již v téže věci není evidována jiná písemnost. Pokud již v téže věci je evidována písemnost, tato se připojí k nové písemnosti a u otisku podacího razítka nové písemnosti se poznamená číslo jednací této předchozí písemnosti. Předchozí číslo jednací se poznamená též v podacím deníku. U čísla jednacího písemnosti, která se připojuje k nové písemnosti je třeba poznamenat číslo jednací této nové písemnosti, u níž bude uložena.

§ 6
Oběh písemností

  1. Písemnost zapsanou do podacího deníku převezme k vyřízení zpracovatel oproti podpisu v podacím deníku.
  2. Obálka se ponechává jako součást spisu v těchto případech:
    • není-li na písemnosti datum nebo rozchází-li se výrazně datum na písemnosti s datem pošty na obálce
    • není-li písemnost podepsána (anonymní podání), a to i v případě, že je na písemnosti uvedeno jméno a příjmení nebo název a adresa odesílatele,
    • má-li datum na obálce písemnosti význam z právního hlediska, např. pro posouzení dodržení lhůt,
    • u zásilek, zaslaných na doručenku,
    • je-li podací razítko otištěno pouze na obálce
    • u stížností.

§ 7
Vyřizování písemností

  1. Písemnosti zaevidované v centrální spisové evidenci se předávají k vyřízení příslušnému pracovníku kanceláře a nebo příslušnému orgánu komory nebo okresního sdružení. Po vrácení vyřízené písemnosti se jméno zpracovatele a způsob vyřízení písemnosti zapíše do podacího deníku. Poté se vyřízená písemnost s přílohami uloží.
  2. Písemnosti týkající se téže věci tvoří spis. Při vyřizování písemností se dále spojují všechny spisy, které se týkají téže věci. Takový spis obsahuje více čísel jednacích a po vyřízení celé věci se již nerozděluje, ale ukládá se pod nejvyšším číslem jednacím. Návaznost připojovaných spisů se vyznačuje na spisech vedle podacího razítka a v podacím deníku.
  3. Odpověď na došlou písemnost se eviduje, vyřizuje a odesílá pod číslem jednacím této došlé písemnosti. Koncept odpovědi lze napsat též ručně, ale k došlé písemnosti se vždy připojuje jedno vyhotovení čistopisu odpovědi (vyřízení).
  4. Vyřídí-li zpracovatel písemnost ústně, tj. osobně nebo telefonicky, učiní o tom záznam na písemnosti. Pro centrální spisovou evidenci připojí pokyn "Založ", datum a podpis. Při převzetí písemnosti na vědomí napíše zpracovatel pod podací razítko "Vzato na vědomí. Založ" a připojí svůj podpis s pokynem k uložení písemnosti.
  5. Vzniká-li spis z vlastní iniciativy komory, tzv. vlastní spis, vyžádá si zpracovatel pro tento spis číslo jedancí v centrální spisové evidenci a současně sdělí jeho výstižný obsah, který se zapíše do podacího deníku.
  6. Přílohy nebo vyjádření písemnosti musí být označeny číslem jednacím této písemnosti (např. "K č.j. 826/97").

§ 8
Úprava a podepisování písemností

  1. Komora používá dopisní papíry a obálky se záhlavím.
  2. Podepisování písemností se řídí řády komory. Na písemnosti musí být vždy uvedeno jméno, príjmení a funkce podepisujícího.
  3. Stejnopis písemností musí mít stejné náležitosti jako originál. Za dodržení této podmnínky odpovídá zpracovatel.

§ 9
Užívání razítek

  1. Pro používání razítek se státním znakem platí zvláštní předpisy1).
  2. Razítka stejného typu se shodným textem se rozlišují evidenčními čísly. Evideční číslo razítka musí být na jeho otisku čitelné.
  3. Evidenci razítek vedou kancelář komory a kanceláře okresních sdružení. Evidence razítek musí obsahovat otisky razítek s uvedením jména, příjmení, funkce a podpisu pracovníků, kteří razítka převzali a užívají.
  4. Každá ztráta razítek musí být oznámena kanceláři komory. Kancelář komory uveřejní oznámení o ztrátě razítka ve věstníku komory.

§ 10
Odesílání písemností

Písemnosti se odesílají:

  • poštou (listovní zásilky obyčejné, doporučené, do vlastních rukou),
  • kurýrní službou,
  • telekomunikačími prostředky (telefaxem, dálnopisem, telegramem),
  • elektronickou poštou

Do vlastních rukou se odesílají písemnosti, u nichž je třeba ověřit doručení. Doručenka se po vrácení připojí ke spisu.

§ 11
Ukládání písemností

  1. Zpracovatel je povinen odevzdat vyřízenou písemnost kanceláři komory nebo kanceláři okresního sdružení k uložení. V podacím deníku se vyznačí, jak byl spis vyřízen a komu byl čistopis zaslán. U písemnosti, která byla spoluvyřízena jinou písemností, zaznamená se v podacím seníku "Spoluvyřízen č.j. ....". Písemnosti se ukládají podle spisového znaku; před uložením se provede kontrola jejich úplnosti. Při ukládání písemností je třeba dodržovat následující pořadí:
    • podání s přílohami,
    • vyjádření, záznamy, podklady apod.,
    • koncept nebo stejnopis vyřízení, označený datem předání k odeslání. Části spisu se ukládají chronologicky od písemnosti nejstarší po písemnost nejmladší, která je uložena nahoře.
  2. Písemnosti se ukládají podle věcných hledisek. Jedna ukládací jednotka (balík, pořadač, fascikl, kartón) slouží pouze pro jeden spisový ukládací znak a jeden kalendářní rok. Spisy týkající se řízení podle zákona ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, se ukládají v kanceláři komory nebo v kanceláři okresního sdružení podle toho, zda věc vyřizoval v prvním stupni orgán komory nebo orgán okresního sdružení.
  3. Uložený spis může být zapůjčen na žádanku, která se po dobu zápůjčky založí na místo spisu. O zapůjčených spisech se vede zvláštní evidence.
  4. Písemnost zaevidovaná v centrální spisové evidenci nesmí být zničena bez provedení skartačního řízení podle zvláštních předpisů 2).

§ 11a
Archivace a skartace spisových dokumentů Komory.

  1. Komora trvale archivuje tyto písemnosti:
    • zápisy a usnesení sjezdů v písemné podobě,
    • zápisy a usnesení okresních shromáždění v písemné podobě,
    • zvukový záznam konání sjezdů,
    • zápisy představenstva komory a zápisy představenstev okresních sdružení,
    • zápisy Čestné rady komory a zápisy čestných rad okresních sdružení,
    • zápisy Revizní komise komory a zápisy revizních komisí okresních sdružení,
    • zápisy Vědecké rady komory,
    • zápisy (nálezy) z jednání podle předpisu č. 13 ČLK - Odborné posudky Vědecké rady,
    • zápisy z ústřední a územních znaleckých komisí,
    • zápisy podle předpisu č. 14 ČLK - Rytíř/Rytířka a Kniha cti,
    • disciplinární spisy a veškerá spisová dokumentace disciplin. podnětů a stížností,
    • seznamy členů vedené v ústředí komory,
    • registry členů vedené v okresních sdruženích,
    • věstníky ČLK s vydanými stavovskými předpisy a závaznými stanovisky,
    • dokumentace o udělených a neudělených licencích,
    • zápisy z voleb do orgánů komory a okresních sdružení,
    • schválené roční rozpočty komory a okresních sdružení,
    • zprávy o hospodaření komory a okresních sdružení.
  2. Komora archivuje:
    1. ekonomicko - účetní podklady podle platných daňových a účetních předpisů,
    2. další písemnosti a doklady, pokud jejich archivace vyplývá z jiných obecně závazných právních předpisů.
  3. Všechny ostatní písemnosti archivuje Komora nejméně po dobu pěti let.

Závěrečná ustanovení

§ 12

Manipulace s písemnostmi stanovená zvláštními předpisy3) není tímto spisovým řádem dotčena.

§ 13
Účinnost

Tento stavovský předpis č. 15 - Spisový řád České lékařské komory nabývá účinnosti dne 1 . 9. 1997. Ustanovení § 11a tohoto stavovského předpisu bylo schváleno XIII. sjezdem delegátů České lékařské komory a nabývá účinnosti dnem 20. 11. 2001.

Zákon ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.

Např. zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.


Stavovský předpis České lékařské komory č. 14

Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen zákon č. 220/1991 Sb ) vydává tento stavovský předpis

Rytíř / Rytířka českého lékařského stavu

Část první
§ 1
Východiska

  1. Česká lékařská komora (dále jen "komora") zřizuje titul "Rytíř / Rytířka českého lékařského stavu", kterým se uděluje čestné ocenění lékařům, kteří se zvláště mimořádně zasloužili o český lékařský stav (dále jen "ocenění").
  2. Tento předpis stanoví postup udělování a podmínky, za kterých je ocenění udělováno.

§ 2
Způsob ocenění

  1. Česká lékařská komora uděluje čestný titul RYTÍŘ ČESKÉHO LÉKAŘSKÉHO STAVU EQUES ORDINIS MEDICORUM BOHEMICORUM (dále jen "titul").
    Současně s udělením titulu uděluje komora i stejnojmennou stříbrnou medaili.
  2. Komora uděluje titul za každý rok vždy nejvýše jednomu lékaři.

Část druhá
§ 3
Kandidát ocenění

K ocenění může být navržen kandidát, který

  • je lékařem,
  • je občanem České republiky, jen výjimečně jiného státu,
  • zasloužil se mimořádně o rozvoj medicíny, etiku povolání lékaře, humanismus nebo projevil mimořádný a statečný občanský či lékařský postoj.

§ 4
Navrhovatel ocenění

Ocenění může navrhnout kterýkoliv lékař v České republice.

§ 5
Postup navrhování

  1. Navrhovatel zašle písemný návrh na udělení ocenění čestné radě okresního (obvodního) sdružení lékařů komory (dále jen "okresní sdružení").
  2. Součástí návrhu musí být povinně životopis kandidáta a zdůvodnění návrhu.
  3. Čestná rada okresního sdružení je povinna návrh projednat a po schválení s písemným stanoviskem ho postoupí čestné radě komory.
  4. Termín k předání návrhů čestné radě komory je zpravidla do 31. května každého roku.

§ 6
Výběrové řízení

  1. Posouzení návrhů došlých z okresních sdružení provádí čestná rada komory výběrovým řízením. Při tom nedoporučí návrhy, které nesplňují podmínky § 3 až 5, případně vyzve navrhovatele k jejich doplnění. Ke všem návrhům se písemně vyjádří a postoupí je grémiu komory pro udělování titulu (dále jen "grémium").
  2. Grémium tvoří předsedové čestných rad okresních sdružení a Čestná rada ČLK.
  3. Grémium svolává president komory do 60 -ti dnů od projednání návrhů čestnou radou komory, pokud byl čestnou radou komory postoupen alespoň jeden návrh na ocenění.

§ 7
Jednání a rozhodování grémia

  1. Grémium rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů gremia.
  2. Grémium projedná jednotlivě všechny kandidáty, jejichž kandidatura byla doporučena čestnou radou komory.
  3. Návrhy čestnou radou komory nedoporučené projedná grémium pouze, bude-li s tím souhlasit nejméně polovina přítomných členů grémia.
  4. Po veřejném projednání všech návrhů následuje tajné hlasování, při kterém každý člen grémia hlasuje pouze pro jednoho nebo žádného z navržených kandidátů.
  5. Ocenění je uděleno tomu z kandidátů, který získal nejvíce hlasů, avšak pro něhož hlasovalo nejméně dvě třetiny přítomných členů grémia.
  6. Nezíská-li žádný z navrhovaných kandidátů alespoň dvě třetiny hlasů, proběhne druhé kolo tajného hlasování. V něm se hlasuje pro toho z navrhovaných kandidátů, který získal v prvním kole nejvíce hlasů; při rovnosti hlasů na prvních místech se hlasuje pro všechny kandidáty s nejvyšším počtem hlasů v prvním kole.
  7. Ocenění je kandidátovi uděleno jen tehdy, pokud pro něj hlasovalo v druhém kole nejméně dvě třetiny přítomných členů grémia.

§ 8
Předání ocenění

Ocenění předává zvolenému lékaři president komory na slavnostním shromáždění, případně na nejbližším sjezdu komory.

§ 9

vypouští se

Část třetí
§ 10
Zrušující ustanovení

Zrušuje se stavovský předpis č. 14 - Rytíř/Rytířka Českého lékařského stavu ze dne 1. 1 . 1999 .

§ 11
Účinnost

  1. Tento stavovský předpis č . 14 - Rytíř / Rytířka Českého lékařského stavu nabývá účinnosti dne 1. 8. 1999.
  2. Tento stavovský předpis č. 14 -Rytíř/Rytířka Českého lékařského stavu byl novelizován IX . sjezdem ČLK dne 7. 11. 1999.
  3. Ustanovení § 7 odst. 1 tohoto stavovského předpisu bylo schváleno XIII. sjezdem delegátů České lékařské komory a nabývá účinnosti dnem 20. 11. 2001.
  4. Tento Stavovský předpis č 14 - Rytíř/Rytířka Českého lékařského stavu byl novelizován představenstvem ČLK dne 3. 8. 2002 a nabývá účinnosti dnem 2. 9. 2002.
  5. Tento Stavovský předpis č 14 - Rytíř/Rytířka Českého lékařského stavu byl novelizován představenstvem ČLK dne 14. 9 . 2002 a nabývá účinnosti dne 14. 10. 2002 .

SP č. 13 - Odborné posudky Vědecké rady

Stavovský předpis č. 13 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb.") a v souladu se Stavovským předpisem č. 4 - Disciplinárním řádem České lékařské komory, vydává tento stavovský předpis
ODBORNÉ POSUDKY VĚDECKÉ RADY ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

§ 1
Společná ustanovení


Tento předpis upravuje postup a užití odborných posudků vypracovaných vědeckou radou (dále jen "posudek") České lékařské komory (dále jen "komora").

Posudek vydaný podle tohoto předpisu má platnost na celém území České republiky.

Posudek může být využit orgánech komory nebo po předchozím souhlasu předsedy vědecké rady komory i v jiných institucích oprávněných posuzovat poskytnutí lékařské péče v konkrétním případě.

§ 2

Posudek je oprávněna na základě písemné žádosti vypracovat prostřednictvím svých oborových komisí vědecká rada komory, která garantuje odbornou kvalitu zpracovatele. O vypracování posudku může požádat kterýkoliv orgán Komory a také člen Komory v případech, uvedených v předpisu S 9, § 2, odst. 4. Předseda vědecké rady nebo její sekretář rozhodne podle povahy případu, která oborová komise bude posudek vypracovávat, a předá jejímu předsedovi žadatelem potřebné podklady. Předseda oborové komise určí člena komise, který posudek vypracuje. Posudek může být vypracován i předsedou oborové komise jmenovanou pracovní skupinou oborové komise nebo mezioborovou komisí, kterou jmenuje předseda vědecké rady na návrh předsedů zainteresovaných oborových komisí. Text posudku je potom výsledkem konsensu všech členů pracovní skupiny nebo mezioborové komise. Předseda oborové komise je oprávněn určit k vypracování posudku i nečlena komise. V takovém případě musí příslušná komise vypracovaný posudek projednat, schválit a garantovat jeho správnost. Předseda oborové či mezioborové komise musí dbát na to, aby žádný člen nebyl jakkoliv podjatý k danému případu. Člen komise je povinen případnou podjatost neprodleně ohlásit. V takovém případě musí být určen jiný člen komise. Osobami podjatými jsou zejména příbuzní nebo osoby blízké osobám na případu zúčastněným, jejich nadřízení, podřízení, společníci, případně vlastníci zdravotnických zařízení, kterých se případ týká.

§ 3
Činnost

Podkladem pro vypracování posudku je příslušná zdravotnická dokumentace. Určený člen po řádném prošetření materiálů, případně vyslechnutí osob na případu zúčastněných, vypracuje posudek. Totéž učiní jmenovaná pracovní skupina nebo mezioborová komise. Určený člen, pracovní skupina nebo komise jsou oprávněni k posouzení a vypracování posudku přizvat právníka, technického odborníka nebo jiného specialistu, vyžaduje-li to povaha posuzovaného případu. Posudek musí být vypracován do dvou měsíců od přijetí žádosti vědeckou radou. Tato lhůta může být prodloužena jen ve výjimečných a odůvodněných případech, a to po souhlasu předsedy nebo sekretáře vědecké rady.

§ 4
Náležitosti posudku

Posudek je vypracován formou zápisu, který obsahuje:

souhrn podstatných objektivních údajů o případu, závěr projednání případu s určením, zda byl dodržen postup lege artis, a 
v případě nedodržení správného postupu jeho detailní popis, příčinnou souvislost mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví (případně s následkem smrti), návrh doporučení komise, datum vypracování, jméno a podpis určeného člena nebo předsedy pracovní skupiny či mezioborové komise. Závěrečná ustanovení

§ 5

Každý člen orgánů komory, který vypracovává nebo se podílí na vypracování posudku, má nárok na náhradu za ztrátu času a náhradu hotových výdajů. Nemá-li člen komory nárok na náhradu za ztrátu času podle odstavce 1, má nárok na smluvní odměnu ve výši rovnající se nároku člena orgánu komory. Je-li žadatelem o odborný posudek oprávněný orgán komory, je vypracování posudku hrazeno z rozpočtu komory. Je-li žadatelem orgán okresního (obvodního) sdružení lékařů, je vypracování posudku hrazeno z prostředků tohoto okresního (obvodního) sdružení. Je-li žadatelem o posudek jiná fyzická nebo právnická osoba, hradí náklady spojené s vypracováním a vystavením posudku v plné výši. Výjimkou z tohoto ustanovení jsou posudky, které byly vypracovány podle předpisu S 9, jeho § 2, odst. 4. Tyto posudky jsou pro člena Komory vyhotoveny bezplatně a náklady jsou hrazeny Komorou.

§ 6
Zrušující ustanovení

Zrušuje se stavovský předpis č. 13 - Odborné posudky vědecké rady České lékařské komory ze dne 1. 11. 1996.

§ 7
Účinnost

Tento Stavovský předpis č. 13 - Odborné posudky vědecké rady České lékařské komory nabývá účinnosti 1. 1. 1999.


SP č. 12 - Funkční licence

Stavovský předpis č. 12 české lékařské komory
Podmínky k výkonu odborných diagnostických a léčebných metod, k výkonu funkce školitele pro lékařský výkon a k akreditaci pracoviště pro školení v lékařských výkonech
(dále jen funkční licence)

§ 1

Tento předpis České lékařské komory (dále jen „komora“) upravuje podmínky, za kterých lze vykonávat specializované diagnostické a léčebné metody při poskytování léčebné a preventivní péče ve zdravotnických zařízeních (dále jen funkční licence), podmínky k výkonu funkce školitele pro lékařský výkon a podmínky, za kterých lze akreditovat školící pracoviště pro výuku specializovaných diagnostických a léčebných metod. Tento předpis je současně závazným stanoviskem pro všechny členy komory, kterým se stanoví podmínky pro vykonávání specializovaných diagnostických a léčebných metod a pro školení lékařů v těchto metodách. Odborné diagnostické a léčebné metody uvedené v příloze č. 1 tohoto předpisu je na území České republiky oprávněn vykonávat pouze lékař, který je držitelem funkční licence dle tohoto předpisu.Tato podmínka se nevztahuje na lékaře který:

  • vykonává tyto metody pod vedením lékaře – školitele v rámci dalšího vzdělávání
  • nebo vykonal atestaci, jejíž součástí je příslušná metoda.

O zařazení nebo vyškrtnutí odborné a léčebné metody z přílohy č. 1 tohoto předpisu je oprávněno rozhodnout představenstvo komory na podkladě písemné žádosti fyzické nebo právnické + a s přihlédnutím ke stanovisku vědecké rady komory. Na zařazení do přílohy č. 1 tohoto předpisu není právní nárok. Žádost musí obsahovat popis výkonu, odůvodnění a stanovisko příslušné oborové komise vědecké rady komory. Představenstvo komory přiřadí odborné léčebné metodě evidenční číslo (F001-F999).

§ 2

Školitelem pro lékařský výkon je lékař, kterému byla na základě žádosti udělena licence komory o způsobilosti školit a vydávat osvědčení k výkonu stanovené diagnostické nebo léčebné metody (dále jen „licence školitele lékařského výkonu“).
Podmínky pro udělení licence školitel lékařského výkonu jsou:
členství v komoře, licence komory k výkonu funkce vedoucí lékař - primář, publikační a přednášková činnost, doporučení příslušné oborové komise vědecké rady komory a schválení vědecké rady komory, samostatné vykonávání příslušné diagnostické nebo léčebné metody po dobu nejméně pěti let doložené potvrzením nadřízeného lékaře nebo jiným věrohodným způsobem. U metod na území ČR neprováděných nebo u metod, které nejsou v ČR běžně prováděny je dostačující doporučení od zahraničního pracoviště, kterým žadatel doloží, že metodu zvládá a může ji samostatně provádět a vyučovat. účast v celoživotním vzdělávání lékařů, doklad o pracovně právním nebo jiném smluvním vztahu s akreditovaným pracovištěm. Pokud pracoviště ještě není akreditováno, pak nedílnou součástí žádosti je i žádost o akreditaci pracoviště dle § 3 tohoto předpisu, od 1. 1. 2002 doporučení od školitele pro stejný lékařský výkon, u kterého se žadatel výkon učil nebo doporučení pracoviště, které prokazatelně výkony provádí v dostatečné míře. O udělení licence školitele lékařského výkonu rozhoduje představenstvo komory na základě žádosti, po splnění podmínek uvedených v příloze tohoto předpisu.

§ 3

  1. Akreditovaným pracovištěm pro výuku specializovaných diagnostických a léčebných metod je klinika, oddělení nebo ambulance zdravotnického zařízení, pokud je držitelem akreditace komory k výchově a školení lékařů ve stanoveném léčebném nebo diagnostickém výkonu (dále jen „lékařský výkon“).
  2. Žádost o akreditaci školícího pracoviště podává kanceláři komory statutární zástupce příslušného zdravotnického zařízení. Žádost musí obsahovat:
    • název lékařského výkonu, počet a jména lékařů splňujících podmínky pro přiznání licence školitel lékařského výkonu a doklady o licenci školitelů lékařského výkonu, kteří budou výuku zajišťovat. Pokud na pracovišti zatím není lékař s licencí školitel lékařského výkonu, musí žádost současně obsahovat komplexní materiály lékaře, který o vydání této licence žádá. Žádost o licenci školitele lékařského výkonu je v takovém případě nedílnou součástí žádosti o akreditaci, bez které ji nelze vydat. popis technického vybavení pracoviště stvrzený odborným zástupcem pracoviště, průkazný doklad o počtu provedených výkonů v posledních 3 letech, vyjádření příslušné oborové komise vědecké rady komory a schválení vědecké rady komory.
  3. O udělení akreditace školícího pracoviště rozhoduje představenstvo komory na základě žádosti po splnění podmínek uvedených v příloze tohoto předpisu.

§ 4

Školitel lékařského výkonu je:

  • oprávněn a povinen vyučovat stanovený lékařský výkon, oprávněn a povinen přezkušovat dovednosti školeného lékaře ve stanoveném lékařském výkonu, oprávněn vybírat, po dohodě se statutárním zástupcem zdravotnického zařízení na jehož akreditovaném pracovišti školení lékařského výkonu provádí, odměnu za náhradu ztraceného času a náhradu hotových výdajů ve výši stanovené komorou, povinen vést seznam jím vydaných funkčních licencí a každou nově udělenou funkční licenci je povinen do 1 měsíce od vystavení nahlásit představenstvu komory, které vede seznam všech vydaných funkčních licencí. Představenstvu nahlásí jméno a příjmení lékaře, kterému udělil funkční licenci, jeho rodné číslo a typ udělené funkční licence. Školitel lékařského výkonu smí provádět výuku a přezkušování jen na akreditovaném školícím pracovišti, které je držitelem příslušné licence komory. Rozsah výuky stanoví individuálně, dle vlastního uvážení, s ohledem na dosažené znalosti, dovednost a vědomosti žadatele. V odůvodněných případech, má-li žadatel v lékařském výkonu již dostatečnou praxi, nemusí přezkoušení provádět jen na akreditovaném pracovišti a po zvážení se může přezkoušení provést na pracovišti uchazeče. Na základě praktické výuky nebo praktického přezkoušení vydá žadateli potvrzení o způsobilosti k samostatnému provádění příslušného lékařského výkonu. Potvrzení o způsobilosti lékaře k samostatnému provádění lékařského výkonu (dále jen „funkční licence“) obsahuje: jméno a příjmení držitele potvrzení, jeho rodné číslo,
  • název lékařského výkonu, který je oprávněn provádět,
  • celý název a adresu akreditovaného školícího pracoviště na kterém byl držitel potvrzení školen,
  • razítko akreditovaného školícího pracoviště a podpis jeho statutárního zástupce, podpis školitele lékařského výkonu,
  • xerokopii licence školitele lékařského výkonu a dokladu o akreditaci školícího pracoviště.

Bez těchto náležitostí je funkční licence neplatná.

§ 5

Uchazeč o funkční licenci si může zvolit školitele lékařského výkonu i akreditované školící pracoviště. Uchazeč může požádat kancelář komory o seznam školitelů a akreditovaných školících pracovišť. Kancelář komory je povinna seznam poskytnout do 30 dnů od obdržení žádosti.

Způsob a rozsah výuky a přezkoušení, jakož i odměnu dle § 4 odst. 1,písm.c) tohoto předpisu, dohodne uchazeč se školitelem a akreditovaným školícím pracovištěm.

Funkční licence opravňuje lékaře, aby příslušný výkon prováděl samostatně.

§ 6

Licence školitele lékařského výkonu a akreditace školícího pracoviště se vydává na dobu sedmi let, poté pozbývá platnosti. Školitel lékařského výkonu i akreditované školící pracoviště, kteří žádají o vydání nové licence na další období, postupují před uplynutím sedmileté lhůty podle § 3 a § 4 tohoto předpisu.

§ 7

Představenstvo komory je oprávněno rozhodnout o odnětí licence školitel lékařského výkonu a akreditace školícího pracoviště.

Představenstvo komory rozhodne o odnětí licence školitel lékařského výkonu:

  1. přestane-li lékař plnit podmínky pro udělení licence,
  2. nevykonává-li lékař příslušný lékařský výkon po dobu delší dvou let,
  3. není-li způsob výuky v souladu se současným stavem lékařského poznání a vědy,
  4. vydá-li funkční licenci neoprávněně.

Představenstvo komory můře rozhodnout o odnětí licence školitel lékařského výkonu:

  1. udělil-li školitel funkční licenci lékaři, u kterého se později ukázalo, že příslušný výkon dostatečně neovládá,
  2. v případech, kdy je důvod k odnětí licence k výkonu soukromé a samostatné lékařské praxe /§ 5 odst.3 stavovského předpisu č.11 – licenčního řádu/,
  3. neplní-li školitel své povinnosti podle § 4 tohoto předpisu.

Představenstvo komory rozhodne o odnětí akreditace akreditovaného školícího pracoviště:

  1. nemá-li pracoviště v pracovním či jiném smluvním poměru školitele lékařského výkonu po dobu delší než 1 rok ,
  2. nesplňuje-li pracoviště technické a věcné předpoklady k výuce na odpovídající úrovni.

Představenstvo může rozhodnout o odnětí akreditace akreditovaného školícího pracoviště:

  1. pokud byla pověřenou komisí vědecké rady komory zhodnocena odborná a etická způsobilost pracoviště jako nedostačující,
  2. vybírá-li pracoviště za školení neodůvodněně vysoké částky,
  3. byla-li na pracovišti vydána funkční licence neoprávněně.

Rozhodnutí o odnětí licence a akreditace se školiteli lékařského výkonu nebo akreditovanému školícímu pracovišti písemně oznámí. Školitel lékařského výkonu nebo akreditované školící pracoviště jsou povinni neprodleně po obdržení oznámení o odnětí vrátit kanceláři komory příslušnou licenci nebo akreditaci.

Představenstvo komory může rozhodnout o odejmutí vystavené funkční licence, pokud byla vydána neoprávněně nebo se prokáže, že držitel výkon neumí, nezvládá nebo mu byla odňata licence dle Stavovského předpisu č. 11. Rozhodnutí o odnětí funkční licence představenstvo písemně oznámí držiteli licence a školiteli, který licenci vystavil. Rozhodnutí o odnětí se řídí Stavovským předpisem č.11 § 5 odst. 5), 6), 7).

§ 8

Funkční licence vydané Českou lékařskou komorou před účinností tohoto předpisu zůstávají nadále v platnosti a opravňují tak držitele k samostatnému provádění lékařského výkonu, nikoliv k vydávání funkční licence.

§ 9

Zrušuje se stavovský předpis České lékařské komory č.12 – Funkční licence České lékařské komory ze dne 01. 01. 1999.

§ 10

Tento stavovský předpis byl přijat dne 8. 4. 2000 a nabývá účinnosti dnem 10. 4. 2000.


Příloha č. 2. 4. Stavovského předpisu č. 12 České lékařské komory

SPECIÁLNÍ PODMÍNKY PRO VYDÁNÍ LICENCE ŠKOLITELE DIAGNOSTICKÉ METODY KOLPOSKOPICKÁ EXPERTÍZA

§ 1
Předmět úpravy

Tato příloha č. 2. 4. Stavovského předpisu č. 12 České lékařské komory upravuje podmínky pro vydávání licence školitele diagnostické metody kolposkopická expertíza.

§ 2

  1. Základní podmínkou udělení této licence školitele je získání licence nebo splnění podmínek pro vydání licence lektora v lékařské praxi dle Stavovského předpisu č. 11 - Licenčního řádu ČLK, a to pro obor gynekologie a porodnictví.
  2. Uchazeč o licenci školitele diagnostické metody kolposkopická expertíza musí dále doložit, že:
    1. v posledních pěti letech samostatně prováděl vyšetřovací metody rozšířené kolposkopie s hodnoceními synoptické triage (prebiopsie a bioptické verifikace) ve vlastní i konzultační službě pro jiné gynekology s indikacemi operačních výkonů a následným dohledem, prováděným na pracovišti diagnostického centra s výstupem alespoň 100 případů lézí CIN2 a vyššího stupně, histologicky ověřených ročně (za 5 let tedy alespoň 500 případů) s tím, že uvedené vyšetřovací metody prováděl s frekvencí alespoň 500 výkonů ročně (za pět let tedy alespoň 2 500 výkonů);
    2. v souvislosti s prováděním výkonů dle písmene a) vstoupil do pracovně právního nebo jiného smluvního vztahu s akreditovaným pracovištěm (do doby ustavení pracovišť uchazeč současně doloží žádost o uznání akreditace pro pracoviště) dle ust. § 3 Stavovského předpis č. 12.;
    3. v průběhu posledních pěti let před datem podání žádosti o licenci školitele provedl alespoň 600 výkonů kolposkopicky cílené biopsie, excise; )
    4. v průběhu posledních pěti let před datem podání žádosti o licenci školitele provedl alespoň 200 výkonů konizace jakoukoli metodou, LLETZ, LEEP;
    5. v průběhu posledních pěti let před datem podání žádosti o licenci školitele provedl alespoň 500 výkonů dokumentace indikací, diagnostických výstupů a následného dohledu v souladu s mezinárodní nomenklaturou.

§ 3
Účinnost

Tato příloha č. 2. 4. Stavovského předpisu č. 12 byla představenstvem ČLK schválena dne 1. 6. 2002 a nabývá účinnosti dne 1. 1. 2003.


Příloha č. 1

Příloha č. 1 ke Stavovskému předpisu č. 12 České lékařské komory
FUNKČNÍ LICENCE

  • F 001 esofagogastroduodenoskopie
  • F 002 koloskopie a metoda endoskopické polypectomie
  • F 003 endoskopická retrográdní cholangiopancreaticografie (ERCP) a následné terapeutické výkony
  • F 004 endoskopická ultrasonografie
  • F 005 další specializované therapeutické endoskopické metody
  • F 006 endoskopická léčba stenoz jícnu
  • F 007 perkutánní transhepatální cholangiografie a od ní odvozené terapeutické výkony
  • F 008 abdominální ultrasonografie
  • F 009 invazivní diagnostická kardiologie
  • F 010 intervenční kardiologie
  • F 011 trvalá kardiostimulace - kardiologická činnost
  • F 012 trvalá kardiostimulace - chirurgická činnost
  • F 013 srdeční elektrofyziologie - diagnostická činnost
  • F 014 srdeční elektrofyziologie - katetrizační ablace
  • F 015 transesofageální echokardiografie
  • F 016 umělá výživa a metabolická péče
  • F 017 kolposkopická expertíza

Příloha č. 2.1

Příloha č. 2.1. Stavovského předpisu č. 12 České lékařské komory
Speciální podmínky pro vydání licence školitele v oboru gastroenterologických metod

§ 1

Předmět úpravy
Tato příloha č. 2.1. Stavovského předpisu České lékařské komory č. 12 upravuje podmínky pro vydávání osvědčení k následujícím diagnostickým a léčebným metodám, užívaným v gastroenterologii:

  • esofagogastroduodenoskopie
  • koloskopie a metoda endoskopické polypectomie
  • endoskopická retrográdní cholangiopancreaticografie (ERCP) a následné terapeutické výkony
  • endoskopická ultrasonografie
  • další specializované terapeutické endoskopické metody
  • endoskopická léčba stenoz jícnu
  • perkutánní transhepatální cholangiografie a od ní odvozené terapeutické výkony
  • abdominální ultrasonografie

§ 2

  1. esofagogastroduodenoskopie
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství, chirurgie nebo pediatrie. Doporučený minimální počet výkonů vyžadovaný pro samostatnou činnost je 500 výkonů.
  2. koloskopie a metoda endoskopické polypectomie
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství, chirurgie nebo pediatrie. Doporučený minimální počet výkonů vyžadovaný pro samostatnou činnost je 200 koloskopií, 40 endoskopických polypectomií.
  3. endoskopická retrográdní cholangiopancreaticografie (ERCP) a následné terapeutické výkony
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství nebo chirurgie. Absolvování speciálního kurzu ERCP na školicím pracovišti. Držení funkční specializace pro provádění esofagogastroduodenoskopie. Doporučený minimální počet výkonů vyžadovaný pro samostatnou činnost je 200 ERCP, 50 endoskopických papilosfinkterotomií.
  4. endoskopická ultrasonografie
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství, chirurgie nebo radiodiagnostika. Absolvování speciálního kurzu na školicím pracovišti. Držení funkční specializace pro provádění esofagogastroduodenoskopie.
  5. další specializované terapeutické endoskopické metody
    I. polypectomie z horní části trávicí trubice, stavění krvácení, sklerotizace a ligace jícnových varixů
    II. endoskopická léčba stenóz žlučových cest a pankreatu
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství nebo chirurgie. Absolvování tříměsíčního kurzu specializované terapeutické endoskopie na školicím pracovišti. Držení funkční specializace k provádění esofagogastroduodenoskopie (pro I.), v případě terapeutických metod vycházejících z ERCP (pro II.) držení funkční specializace k provádění esofagogastroduodenoskopie i ERCP.
  6. endoskopická léčba stenoz jícnu
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství nebo chirurgie. Absolvování dvouměsíčního kurzu na školicím pracovišti. Držení funkční specializace k provádění esofagogastroduodenoskopie.
  7. perkutánní transhepatální cholangiografie (PTC) a od ní odvozené terapeutické výkony
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství, chirurgie. Absolvování specializovaného kurzu na školicím pracovišti. Doporučený minimální počet výkonů vyžadovaný pro samostatnou činnost je 50 výkonů.
    O tuto funkční licenci nežádají lékaři s atestací II. stupně v oboru radiodiagnostika ani lékaři držitelé licence v oboru radiodiagnostika, kteří jsou oprávněni tuto metodu provádět ve smyslu ustanovení § 1, odst. 2 Stavovského předpisu S 12 - funkční licence.
  8. abdominální ultrasonografie
    Získání licence nebo splnění podmínek pro licenci z oboru gastroenterologie, vnitřní lékařství, chirurgie, pediatrie. Absolvování kurzu na školicím pracovišti. Doporučený minimální počet výkonů vyžadovaný pro samostatnou činnost je 1000 výkonů.
    O tuto funkční licenci nežádají lékaři s atestací II. stupně v oboru radiodiagnostika ani lékaři držitelé licence v oboru radiodiagnostika, kteří jsou oprávněni tuto metodu provádět ve smyslu ustanovení § 1, odst 2, Stavovského předpisu S 12 - funkční licence.

§ 3

Účinnost

Tato příloha č. 2.1. Stavovského předpisu č. 12 byla představenstvem ČLK schválena dne 15. 2. 1997 a nabyla účinnosti dne 1. 3. 1997.

Tato příloha č. 2.1. byla novelizována představenstvem ČLK schválením dne 28. 8. 1997 a nabyla účinnosti dnem 1. 9. 1997.

Tato příloha č. 2.1. byla novelizována představenstvem ČLK schválením dne 31. 10. 1997 a nabyla účinnosti dnem 1. 11. 1997.

Tato příloha č. 2.1. byla novelizována představenstvem ČLK schválením dne 6 .10. 2000 a nabývá účinnosti dne 1 . 11. 2000


Příloha č. 2.2

Příloha č. 2.2. Stavovského předpisu č. 12 České lékařské komory
Speciální podmínky pro vydání licence školitele v oboru kardiologických metod

§ 1

Předmět úpravy
Tato příloha č. 2. 2. Stavovského předpisu České lékařské komory č. 12 upravuje podmínky pro vydávání osvědčení k následujícím diagnostickým a léčebným metodám užívaným v kardiologii:

  • invazivní diagnostická kardiologie
  • intervenční kardiologie
  • trvalá kardiostimulace - kardiologická činnost
  • trvalá kardiostimulace - chirurgická činnost
  • srdeční elektrofyziologie - diagnostická činnost
  • srdeční elektrofyziologie - katetrizační ablace
  • transesofageální echokardiografie

§ 2

  1. invazivní diagnostická kardiologie
    Základní podmínkou udělení této funkční odbornosti je získání licence z oboru kardiologie, dětská kardiologie, případně licence z oboru radiodiagnostika, nebo splnění podmínek pro udělení licence z těchto oborů.
    Lékař s odborností radiodiagnostika je oprávněn provádět invazivní vyšetření pouze za přítomnosti kardiologa. Další podmínkou je buď dvouletý pobyt v katetrizační laboratoři, provádějicí minimálně 1000 katetrizací ročně (pro dětskou kardiologii 200 katetrizací ročně), a jmenný seznam dvou set levostranných či oboustranných katetrizací, kde uchazeč katetrizoval jako první (pro dětskou kardiologii 100 katetrizací), nebo jednoletý pobyt v katetrizační laboratoři, provádějící minimálně 1000 katetrizací ročně, a jmenný seznam 400 levostranných či oboustranných katetrizací, kde uchazeč katetrizoval jako první. Společně s tímto seznamem ověřeným vedoucím pracoviště předloží uchazeč výkaz počtu a typu komplikací výkonů, rovněž ověřený vedoucím pracoviště.
    Po třech letech od vydání této funkční licence musí držitel licence prokázat, že provedl minimálně 100 katetrizací ročně jako první katetrizující.
  2. intervenční kardiologie
    Základní podmínkou udělení této funkční odbornosti je získání licence z oboru kardiologie, dětská kardiologie, případně licence z oboru radiodiagnostika, nebo splnění podmínek pro udělení licence z těchto oborů. Lékař s odborností radiodiagnostika je oprávněn provádět intervenční výkony pouze za přítomnosti kardiologa. Další podmínkou je dvouletý pobyt v katetrizační laboratoři, provádějící minimálně 200 terapeutických katetrizací ročně a jmenný seznam 100 intervenčních katetrizací, kde uchazeč katetrizoval jako první. Společně s tímto seznamem ověřeným vedoucím pracoviště předloží uchazeč výkaz počtu a typu komplikací výkonů, rovněž ověřený vedoucím pracoviště.
    Po třech letech od vydání této funkční licence musí držitel licence prokázat, že provedl minimálně 50 intervenčních katetrizací ročně jako první katetrizující.
  3. trvalá kardiostimulace - kardiologická část
    Tato funkční specializace opravňuje držitele k indikaci trvalé kardiostimulace, zavedení stimulační elektrody a měření stimulačních parametrů i ke sledování pacientů s implantovanými kardiostimulátory.
    Základní podmínkou udělení této funkční odbornosti je získání licence z oboru kardiologie, případně splnění podmínek pro udělení licence z oboru kardiologie a minimálně šestiměsíční praxe v akreditovaném kardiostimulačním centru. Uchazeč o získání této funkční specializace předloží jmenný seznam minimálně 50 pacientů, u kterých prováděl kardiologickou část implantace, potvrzení o samostané ambulantní kontrole kardiostimulátoru alespoň u 200 pacientů (včetně programování a měření stimulačního prahu) a potvrzení o minimálně 10 samostatně provedených základních elektrofyziologických vyšetřeních (testování funkce sinusového uzlu a hisogram) nitrožilní cestou.
    Pro udělení funkční specializace trvalá kardiostimulace v dětském věku může být udělena výjimka z počtu provedených výkonů.
  4. trvalá kardiostimulace - chirurgická část
    Základní podmínkou udělení této funkční odbornosti je získání licence z oboru kardiologie, případně licence z chirurgie nebo splnění podmínek pro udělení licence z oboru kardiologie nebo chirurgie.
    Uchazeč předloží jmenný seznam alespoň 50 pacientů, u nichž provedl implantaci jako první operátor, a jmenný seznam komplikací, vyžadujících chirurgické ošetření. Oba seznamy musí být ověřeny vedoucím pracoviště.
  5. srdeční elektrofyziologie diagnostická
    Základní podmínkou udělení této funkční odbornosti je získání licence z oboru kardiologie, případně splnění podmínek pro udělení licence z oboru kardiologie.
    Uchazeč předloží potvrzení o provedení a vyhodnocení alespoň 50 elektrofyziologických vyšetření (EKG hisova svazku, vzestupná stimulace síně a komory, programovaná stimulace síně a komory, zavedení katetru do koronárního sinu, přičemž nejméně 25 vyšetření musí obsahovat programovanou stimulaci komor). Uchazeč dále předloží jmenný seznam uvedených počtů vyšetření, kde katetrizoval jako první, a seznam komplikací. Oba seznamy musí být ověřeny vedoucím pracoviště.
  6. srdeční elektrofyziologie - katetrizační ablace
    Základní podmínkou udělení této funkční odbornosti je získání licence z oboru kardiologie, případně splnění podmínek pro udělení licence z oboru kardiologie. Uchazeč předloží potvrzení o provedení a vyhodnocení alespoň 100 elektrofyziologických vyšetření, kdy katetrizoval jako první, a musí doložit asistenci alespoň při padesáti endokardiálních mapováních při tachykardiích. Alespoň 10 z těchto výkonů musí provést jako první katetrizující, včetně samostatné interpretace nálezů a rozhodnutí o aplikaci ablační techniky. Uchazeč dále předloží jmenný seznam uvedených počtů vyšetření, kde katetrizoval jako první a seznam komplikací. Oba seznamy musí být ověřeny vedoucím pracoviště.
  7. transesofageální echokardiografie
    Základní podmínkou udělení této funkční odbornosti je získání licence z oboru kardiologie, případně splnění podmínek pro udělení licence z oboru kardiologie. Uchazeč předloží potvrzení o tom, že v průběhu dvou let provedl alespoň 2000 samostatných echokardiografických vyšetření a absolvoval kurz na školicím pracovišti pro transesofageální echokardiografii v trvání minimálně jednoho měsíce. Uchazeč dále předloží potvrzení o samostatném provedení 25 výkonů transesofageální echokardiografie.

§ 3
Účinnost

Tato příloha č. 2. 2. Stavovského předpisu č. 12 byla představenstvem ČLK schválena dne 17. 5. 1997 a nabývá účinnosti dne 1. 6. 1997.

Tato příloha č. 2. 2. byla novelizována Představenstvem ČLK schválením dne 6. 10. 2000 a nabývá účinnosti dne 1. 11. 2000 .


Příloha č. 2.3

Příloha č. 2. 3. Stavovského předpisu č. 12 České lékařské komory
Speciální podmínky pro vydání licence školitele v oboru umělá výživa a metabolická péče

§ 1

Předmět úpravy
Tato příloha č. 2. 3. Stavovského předpisu České lékařské komory č. 12 upravuje podmínky pro vydávání osvědčení o funkční specializaci k léčebné metodě umělá výživa a metabolická péče.

§ 2

Základní podmínkou udělení této funkční specializace je splnění podmínek či držení licence na některý ze základních nebo nástavbových oborů. Další podmínkou je absolvování stáže na školicím pracovišti v délce minimálně 4 týdny.

Školicím pracovištěm pro účely tohoto předpisu se rozumí pracoviště, které provádí v kalendářním roce alespoň 50 výkonů, uvedených v § 4. Školicí pracoviště na návrh Společnosti parenterální a enterální výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP a Vědecké rady ČLK ustanovuje představenstvo ČLK .

Součástí stáže je:

  • ověření teoretických znalostí uchazeče z oblasti metabolismu, imunologie, medicíny kritických stavů, poruchy výživy u dospělých a u dětí, zvláštnosti nutriční podpory v gerontologii a geriatrii. Znalost prostředků diagnostiky a terapie malnutrice a těžkých metabolických rozvratů;
  • ověření praktických dovedností, zhodnocení nutričního stavu konkrétního pacienta, návrh preskripce variantních forem parenterální a enterální výživy včetně monitoringu pacienta, kanylace centrálního žilního systému, zavedení nasogastrických a nasojejunálních tenkých nutričních sond, znalost základní technické obsluhy infúzních čerpadel a injektorů.

§ 3
Rozsah oprávnění

Tato funkční specializace opravňuje svého držitele k předepisování všech typů enterální a speciální enterální výživy, dále k předepisování speciální parenterální a plnohodnotné (úplné) parenterální výživy pacientům standardních, intenzivních i resuscitačních lůžek včetně konziliární služby v oboru.

§ 4
Ustanovení závěrečná

O tuto licenci nežádají lékaři s atestací II. stupně v oboru anesteziologie a resuscitace a lékaři držitelé licence v tomto oboru, kteří jsou oprávněni tuto metodu provádět ve smyslu ustanovení § 1, odst. 2 Stavovského předpisu S 12.

§ 5
Účinnost

Tato příloha č. 2. 3.Stavovského předpisu č. 12 byla představenstvem ČLK schválena dne 5. 8. 1998 a nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1999.

Tato příloha č. 2. 3. Stavovského předpisu č. 12 byla novelizována představenstvem ČLK schválením dne 6. 10. 2000 a nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2000 .


Závazné stanovisko č. 2/2000: Podmínky k udělení akreditace v systému celoživotního vzdělávání lékařů

Závazné stanovisko ČLK č. 2/2000:
Podmínky k udělení akreditace v systému celoživotního vzdělávání lékařů

V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. h) a i) zákona č. 220/1991 Sb. přijímá představenstvo ČLK toto závazné stanovisko, které je oficiálním výkladem k podmínkám udělení akreditace v systému celoživotního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 – Systém celoživotního vzdělávání lékařů.

Článek 1

Oprávnění držitele akreditace

Akreditace ke školení v systému celoživotního vzdělávání lékařů (dále jen „akreditace“) opravňuje jejího držitele pořádat certifikované vzdělávací akce započítávané Českou lékařskou komorou do systému celoživotního vzdělávání lékařů a vydávat certifikáty a písemná potvrzení (záznam do indexu vzdělávání) dokládající účast na těchto akcích.

Článek 2

Žádost o akreditaci

Písemná žádost o akreditaci se podává kanceláři ČLK. Žadatelem o akreditaci může být právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající na základě registrace podle zvláštního zákona*. Žádost podepsaná statutárním zástupcem žadatele obsahuje tyto údaje o žadateli:

  1. název, sídlo, právní statut,
  2. IČO, případně IČZ,
  3. u právnických osob: jméno a příjmení statutárního zástupce,
  4. výčet lékařských odborností, na něž se má akreditace vztahovat,
  5. jméno, příjmení a rodné číslo osoby, která bude garantem odborné úrovně vzdělávacích akcí (dále jen „garant“) pro každou z odborností uvedených v žádosti o akreditaci.

Součástí žádosti jsou tyto přílohy:

  1. kopie dokladu o registraci (např. výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list, doklad o registraci nestátního zdravotnického zařízení, doklad o registraci v registru sdružení vedeném Ministerstvem vnitra),
  2. u právnické osoby: kopie zakladatelské smlouvy, případně zakladatelské listiny, a kopie stanov žadatele,
  3. doklady potvrzující odbornou úroveň garanta (kopie dokladů o atestacích, licence, doklady o publikační a přednáškové činnosti a účasti na vzdělávacích akcích atd.),
  4. vlastní projekt vzdělávacích akcí, které žadatel hodlá pořádat v případě udělení akreditace, včetně odborného a technického zabezpečení a způsobu jejich financování,
  5. pokud žadatel už některé vzdělávací akce zajišťoval nebo se na nich podílel, doklady o těchto akcích,
  6. doklad o úhradě nákladů řízení o udělení akreditace.

Náklady řízení o udělení akreditace hradí žadatel paušální částkou ve výši 9.000,- Kč. Je-li žádost neúplná, vyzve kancelář ČLK žadatele o její doplnění do 30 dnů od výzvy. Pokud žadatel chybějící údaje ve stanovené lhůtě nedoplní, žádost bude zamítnuta. Žadatel v takovém případě nemá nárok na vrácení úhrady nákladů řízení.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
*
zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

Článek 3
Posouzení žádosti o akreditaci

Žádost posuzuje akreditační komise zřízená představenstvem ČLK a vedená pověřeným členem představenstva ČLK. Akreditační komise nebo představenstvo ČLK předá žádost s přílohami k posouzení Vědecké radě ČLK. Akreditační komise může požádat žadatele o doplnění informací nebo o dodatečné předložení dokladů osvědčujících skutečnosti, které jsou uvedeny v žádosti, a může si také ke svému jednání přizvat statutárního zástupce žadatele. Akreditační komise vypracovává stanovisko k žádosti s návrhem na rozhodnutí. Na základě tohoto stanoviska rozhoduje o žádosti představenstvo ČLK. O rozhodnutí o akreditaci je žadatel písemně informován do 30 dnů ode dne rozhodnutí. Proti rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.

Článek 4
Udělení akreditace

Kladné rozhodnutí dle článku 3 má formu dokladu o akreditaci. Doklad o akreditaci obsahuje:

  1. označení subjektu, jemuž je akreditace udělena,
  2. výčet lékařských odborností, na něž se akreditace vztahuje,
  3. jméno a příjmení osoby, která bude u držitele akreditace vykonávat funkci garanta pro konkrétní lékařskou odbornost,
  4. dobu, na kterou je akreditace udělena.

Žádosti o akreditaci může být vyhověno i částečně, např. akreditace může být udělena jen pro některé z lékařských odborností uvedených v žádosti.

Článek 5
Rozhodnutí o neudělení akreditace

Rozhodnutí o neudělení akreditace obsahuje výrok o zamítnutí žádosti, jeho odůvodnění, datum vydání rozhodnutí, razítko a podpis pověřeného člena představenstva ČLK. Paušální úhrada nákladů řízení o udělení akreditace se žadateli, jehož žádost byla zamítnuta, nevrací. Žadatel, jehož žádost byla zamítnuta, může novou žádost podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne vydání zamítavého rozhodnutí. Při podání nové žádosti musí žadatel prokázat, že důvody zamítnutí žádosti byly odstraněny.

Článek 6
Odnětí akreditace

Kromě důvodů uvedených v § 4 odst. 5 stavovského předpisu č. 16 ČLK představenstvo ČLK odejme akreditaci také tehdy, jestliže držitel akreditace přestane splňovat podmínky pro udělení akreditace. Držitel akreditace je povinen do 30 dnů nahlásit akreditační komisy ČLK změnu svého právního statutu a změnu garanta. Pokud změna může znamenat ohrožení kvality vzdělávacích akcí pořádaných držitelem akreditace, podá akreditační komise představenstvu návrh na odnětí akreditace. Představenstvo odejme udělenou akreditaci také tehdy, jestliže zjistí, že akreditace byla udělena na základě nepravdivých údajů. O opětovné udělení akreditace lze žádat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o odnětí akreditace. Při podání nové žádosti musí žadatel prokázat, že důvody odnětí akreditace pominuly.

Článek 7
Účinnost

Toto závazné stanovisko bylo projednáno a schváleno představenstvem ČLK a nabývá účinnosti dnem 3. 11. 2000. Počínaje tímto datem bude ČLK posuzovat jí adresované žádosti o akreditaci a na jejich základě udělovat akreditace. V rámci systému celoživotního vzdělávání lze započítávat certifikované vzdělávací akce pořádané držitelem akreditace od 1.1. 2001, kdy nabývá účinnosti stavovský předpis č. 16 – Systém celoživotního vzdělávání lékařů.


SP č. 11 - Licenční řád

STAVOVSKÝ PŘEDPIS ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY č. 11

Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře, České lékárnické komoře (dále jen „zákon č. 220/1991 Sb.“), a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 – Organizačním řádem vydává tento stavovský předpis

PODMÍNKY K ZÍSKÁNÍ LICENCE K VÝKONU SOUKROMÉ LÉKAŘSKÉ PRAXE ČLENŮ ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY, K VÝKONU FUNKCE ODBORNÉHO ZÁSTUPCE, LEKTORA V LÉKAŘSKÉ PRAXI, VEDOUCÍHO LÉKAŘE A PRIMÁŘE (DÁLE JEN „LICENČNÍ ŘÁD“)

§ 1

Tento licenční řád stanoví podmínky k získání licence k výkonu soukromé lékařské praxe, k výkonu funkce odborného zástupce, lektora v lékařské praxi, vedoucího lékaře a primáře. Tento předpis je současně závazným stanoviskem platným pro všechny členy České lékařské komory (dále jen „komora“), včetně členů, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru k podmínkám, které musí lékař splňovat, aby mohl vykonávat funkci vedoucího lékaře, lektora v lékařské praxi, odborného zástupce a primáře ve zdravotnickém zařízení bez rozdílu formy jeho vlastnictví nebo funkci odborného zástupce či lektora v lékařské praxi.

§ 2

Lékař je oprávněn k výkonu funkce vedoucího lékaře, primáře, odborného zástupce a lektora lékařské praxe, je-li způsobilý k výkonu povolání lékaře podle obecně závazných právních předpisů1) a splňuje-li podmínky tohoto licenčního řádu. Vykonávat činnosti uvedené ve větě první může lékař jen pod podmínkou držení licence vydané představenstvem České lékařské komory.

§ 3

Licence k výkonu soukromé lékařské praxe, k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře a k výkonu funkce lektora v lékařské praxi je vydávána pro obor zařazený podle obecně závazného právního předpisu jako obor specializačního vzdělávání lékařů nebo certifikovaného kurzu dle zvláštního právního předpisu2) . Licence k výkonu funkce odborného zástupce není vázána na obor. O vydání licence žádá lékař prostřednictvím kanceláře okresního (obvodního) sdružení komory (dále jen „okresní sdružení“), v jehož seznamu je zapsán. K žádosti o vydání licence připojí:

  1. vyplněný formulář (žádost o vydání licence komory);
  2. doklady o dosaženém odborném vzdělání;
  3. potvrzení o délce praxe, kterým se rozumí písemné potvrzení vyhotovené zaměstnavatelem obsahující období výkonu praxe, specializaci, v níž byla praxe vykonávána, a výši pracovního úvazku. Je-li žadatel poskytovatelem zdravotních služeb, předloží současně i oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ve výjimečných případech lze tyto doklady nahradit čestným prohlášením žadatele;
  4. pro licenci dle § 7 odst. 2 tohoto předpisu též diplom celoživotního vzdělávání lékařů vydaný dle Stavovského předpisu ČLK č. 16 – Systém celoživotního vzdělávání lékařů ČLK;
  5. potvrzení kanceláře okresního sdružení komory, kde je registrován, o úhradě členských příspěvků splatných do doby podání žádosti. Při nesplnění této podmínky je vyžadován doklad o zaplacení nákladů licenčního řízení, jejichž výši stanoví představenstvo komory;
  6. vyjádření okresního sdružení, zda žádost doporučuje či nedoporučuje; g) doklad příslušné oborové komise vědecké rady komory o vykonání zkoušky podle § 7 odst. 2 písm. d).

§ 4

  1. Žádost doplněnou předepsanými doklady s vyznačením data jejího doručení postoupí kancelář okresního sdružení kanceláři komory do 30 dnů od jejího doručení. Kancelář okresního sdružení vede seznam žádostí o udělení licence.
  2. Žádosti o výjimku dle § 7 odst. 6 tohoto předpisu a žádosti sporné projedná představenstvo okresního sdružení a se svým vyjádřením postoupí do 40 dnů od doručení žádosti představenstvu komory.
  3. Člen (členové) komory pověřený představenstvem komory posoudí žádosti o udělení licence do 30 dnů od doručení žádosti za předpokladu, že žádost splňuje všechny podmínky k udělení licence a představenstvo okresního sdružení komory nemá proti udělení licence námitek.
  4. Žádosti o výjimky dle § 7 odst. 6 tohoto předpisu a žádosti sporné projedná představenstvo komory do 60 dnů od doručení žádosti.
  5. Za žádosti sporné se pro účel tohoto ustanovení považují žádosti, které člen komory pověřený představenstvem okresního sdružení nebo představenstvem komory za sporné označil, protože není zcela zřejmé, zda jsou, či nejsou splněny stanovené podmínky nebo zda není důvod k postupu dle § 4 odst. 6 tohoto předpisu.
  6. Představenstvo komory nemusí, i při splnění stanovených podmínek, vydat žadateli licenci, pokud lékař prokazatelně nevykonává své povolání odborně v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy nebo pokud lékařův zdravotní stav nezaručuje podle odborného posouzení způsobilost k výkonu lékařské praxe. V odůvodněných případech je lékař povinen předložit na žádost představenstva komory lékařské potvrzení o způsobilosti k výkonu lékařského povolání3) .
  7. Nevyhoví-li komora žádosti o vydání licence, musí o tom vydat řádné rozhodnutí obsahující výrok o zamítnutí žádosti o vydání licence, odůvodnění tohoto výroku, poučení o opravném prostředku, datum, razítko a podpis prezidenta komory nebo jím pověřeného člena představenstva. Rozhodnutí musí být žadateli doručeno doporučeně. Současně kancelář komory založí spis obsahující písemné vyhotovení rozhodnutí a podklady pro toto rozhodnutí.
  8. Lékař je oprávněn vykonávat funkci odborného zástupce, vedoucího lékaře a primáře ve zdravotnickém zařízení až po obdržení licence.
  9. Lékař smí vykonávat funkci vedoucího lékaře a primáře jen v oboru, pro který mu byla vydána licence.

§ 5

  1. Licenci lékař pozbývá zánikem její platnosti.
  2. Platnost licence zaniká:
    1. písemným oznámením lékaře o vystoupení z komory;
    2. na základě pravomocného rozhodnutí o vyloučení z komory;
    3. lékaři, kterému byla omezena způsobilost k právním úkonům nebo který byl této způsobilosti zbaven, a to dnem, kdy rozhodnutí v této věci nabylo právní moci;
    4. při přerušení činnosti, pro kterou byla licence vydána, na dobu delší než 5 let v průběhu předcházejících 6 let; v pochybnostech rozhodne představenstvo komory; pokud lékař bezodkladně po skončení přerušení výkonu činnosti, pro kterou mu byla licence vydána, absolvuje doškolení v rozsahu nejméně 60 pracovních dní na pracovišti pod vedením lékaře oprávněného k výkonu samostatné lékařské praxe v příslušném oboru, který lékaři vydá o průběhu doškolení písemné potvrzení, platnost licence se automaticky obnovuje;
    5. rozhodnutím představenstva komory v případě, kdy se prokázalo, že licence byla vydána na základě nepravdivých údajů;
    6. smrtí lékaře; g) uplynutím doby, na kterou byla licence vydána.
  3. V případě pozbytí licence zánikem její platnosti je lékař povinen neprodleně vrátit licenci kanceláři komory.
  4. Pozbytí licence oznámí představenstvo komory příslušnému představenstvu okresního sdružení. Tuto skutečnost zapíše komora do seznamu členů a oznámí ji orgánu udělujícímu oprávnění k poskytování zdravotních služeb a příslušným zdravotním pojišťovnám jako smluvním partnerům dotčeného poskytovatele zdravotních služeb a zaměstnavateli.

§ 6

  1. Pominou-li důvody pozbytí licence dle § 5 odst. 2 písm. d), může lékař požádat o navrácení licence. Představenstvo komory může v takovém případě navrácení licence podmínit přezkoušením jeho znalostí oborovou komisí vědecké rady komory.
  2. Je-li rozhodnuto, že komora žádosti lékaře o navrácení licence nevyhoví, vydá o této skutečnosti písemné rozhodnutí obsahující výrok o nevyhovění žádosti, odůvodnění, poučení o opravném prostředku, datum a podpis prezidenta komory nebo jím pověřeného člena představenstva. Rozhodnutí se doručí lékaři do vlastních rukou.

§ 7

  1. Pro vydání licence k výkonu soukromé lékařské praxe, pro výkon funkce lektor v lékařské praxi, pro výkon funkce odborného zástupce a pro poskytování poradenských služeb musí lékař splňovat tyto podmínky:
    1. získání specializované způsobilosti v daném oboru specializačního vzdělávání dle zákona č. 95/2004 Sb.; nebo – pro nástavbové obory – získání zvláštní specializované způsobilosti pro daný nástavbový obor dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném od 01.07.2017; nebo – pro činnosti, které je možné provádět na základě absolvování příslušného certifikovaného kurzu dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném do 30.06.2017 – získání zvláštní odborné způsobilosti;
    2. praxe v oboru v délce odpovídající době specializačního vzdělávání v oboru dle zvláštního právního předpisu2); tato praxe v oboru musí být absolvována v době předcházející podání žádosti s celkovou dobou možného přerušení praxe v trvání maximálně 36 měsíců do dne podání žádosti a v rozsahu odpovídajícím nejméně 0,5 běžného pracovního úvazku; doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené je do přerušení praxe započtena v rozsahu jedné poloviny této dovolené.
  2. Pro získání licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře musí lékař splňovat tyto podmínky:
    1. získání specializované způsobilosti v daném oboru specializačního vzdělávání dle zákona č. 95/2004 Sb., nebo – pro nástavbové obory – získání zvláštní specializované způsobilosti pro daný nástavbový obor dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném od 01.07.2017; nebo – pro činnosti, které je možné provádět na základě absolvování příslušného certifikovaného kurzu dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném do 30.06.2017 – získání zvláštní odborné způsobilosti;
    2. 8 let praxe v daném oboru; praxe musí být absolvována v době bezprostředně předcházející podání žádosti s celkovou dobou možného přerušení praxe v trvání maximálně 36 měsíců do dne podání žádosti a v rozsahu odpovídajícím nejméně 0,5 běžného pracovního úvazku; doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené je do přerušení praxe započtena v rozsahu jedné poloviny této dovolené; u bývalých nástavbových oborů dle vyhlášky č. 77/1981 Sb. se započítává i praxe v základním oboru, maximálně v délce 6 let; u certifikovaných kurzů dle § 21e zákona č. 95/2004 Sb. se započítává i praxe v základním oboru, maximálně v délce 6 let; v případě certifikovaných kurzů musí být praxe mimo základní obor absolvována v posledních 5 letech před podáním žádosti;
    3. splnění podmínek účasti v systému celoživotního vzdělávání lékařů, přičemž splnění těchto podmínek se dokládá diplomem celoživotního vzdělávání lékařů dle Stavovského předpisu ČLK č. 16 – Systém celoživotního vzdělávání lékařů ČLK;
    4. úspěšné vykonání zkoušky před oborovou komisí vědecké rady komory v případech, kdy byla specializovaná způsobilost získána dle ustanovení § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 95/2004 Sb. nebo v případech, kdy lékař, kterému byla uznána specializovaná způsobilost dle části sedmé zákona č. 95/2004 Sb., dosud nesložil zkoušku, jež svým rozsahem odpovídá atestační zkoušce dle zákona č. 95/2004 Sb.
  3. Licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře současně opravňuje k výkonu funkce odborného zástupce, lektora lékařské praxe a k výkonu soukromé lékařské praxe. Tato licence je vydávána na dobu 10 let; platnost je vždy na licenci uvedena.
  4. Praxí se pro účely tohoto ustanovení rozumí celková délka praxe v daném oboru po ukončení lékařské fakulty vykonávaná na základě pracovněprávního vztahu nebo v postavení osoby samostatně výdělečně činné. Praxi lze uznat tehdy, pokud byla absolvována na území České republiky či jiného členského státu EU. Praxi absolvovanou mimo členské státy EU posuzuje a uznává představenstvo komory.
  5. Ve sporných případech zápočtu délky praxe rozhodne představenstvo komory na základě žádosti.
  6. Představenstvo komory je oprávněno v mimořádných odůvodněných případech po vyjádření představenstva okresního sdružení udělit výjimku z licenčního řádu, a to jak výjimku z požadovaného odborného vzdělání, tak výjimku z požadované délky praxe. Rozhodnutí o výjimce musí představenstvo komory vydat písemně a řádně jej odůvodnit. Rozhodnutí o výjimkách včetně zdůvodnění představenstvo zveřejňuje.

§ 8

Dosud vydaná osvědčení České lékařské komory pro výkon soukromé lékařské praxe, funkce odborného zástupce, vedoucího lékaře a primáře jsou nadále platná v rozsahu, v jakém byla vydána, nestanoví-li tento předpis jinak. Osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře vydaná do 10.04.2000 jsou platná do 10.04.2010. Osvědčení odborného garanta zaniká bez náhrady k 01.01.2001 a bude vyměněno za licenci lektor v lékařské praxi.

§ 9

Zrušuje se Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory ze dne 01. 11.1999.

§ 10

  1. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl schválen X. sjezdem delegátů ČLK 08.04.2000 a nabývá účinnosti dnem 10.04.2000.
  2. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován v ustanovení § 1 odst. 1; ust. § 3 písm. d); ust. § 5 odst. 2 písm. d); ust. § 5 odst. 4; ust. § 7 a ust. § 7a XIII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 20.11.2001.
  3. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován XVI. sjezdem delegátů ČLK.
  4. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován XVII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 01.11.2005.
  5. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován XX. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 13.12.2006.
  6. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován XXI. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 05.12.2007.
  7. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován v ust. § 7 odst. 2 písm. b) představenstvem ČLK a nabývá účinnosti dnem 04.06.2009. Byl potvrzen XXIII. sjezdem delegátů ČLK.
  8. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován XXIV. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 29.11.2010.
  9. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován XXVII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 25.11.2013.
  10. Tento Stavovský předpis ČLK č. 11 – Licenční řád České lékařské komory byl novelizován XXXII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 01.12.2017.

----------------------------------------------------------

1 Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
2 Vyhláška č. 185/2009 Sb., oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů.
3 Vyhláška č. 271/2012 Sb., o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka.


Závazné stanovisko č. 1/2000: Výkon funkce lektor v lékařské praxi

V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. c) d) h) a i) zákona č. 220/1991 Sb. přijímá představenstvo ČLK toto závazné stanovisko, které je oficiálním výkladem k podmínkám výkonu funkce lektora v lékařské praxi dle Stavovského předpisu č. 11 – Licenční řád. Toto stanovisko je závazné pro všechny členy ČLK.

Článek 1:

Lektor

Lékař, který nesplňuje kvalifikační požadavky stanovené Licenčním řádem ČLK pro výkon samostatné lékařské praxe (dále jen „školenec“), může vykonávat lékařskou praxi pouze tehdy, má-li lektora v lékařské praxi (dále jen „lektor“). Lektorem může být pouze držitel licence „Lektor v lékařské praxi“. Lektor dohlíží na odbornou stránku výkonu lékařské profese školence, průběžně prověřuje jeho teoretické znalosti i osvojení praktických dovedností, zadává školenci úkoly a ve spolupráci se zaměstnavatelem školence (pokud je školenec v zaměstnaneckém poměru) rozhoduje o účasti školence na vědeckých a vzdělávacích akcích a projektech. Školenec musí být pod lektorským dohledem po celou dobu praxe, jejíž absolvování je dle Licenčního řádu ČLK podmínkou k získání oprávnění pro výkon samostatné lékařské praxe. Lektor může školit více školenců, nejvýše však tři.

Článek 2:

Smlouva o výkonu lektorského dohledu

Lektorský dohled v nestátních zdravotnických zařízeních smí být vykonáván pouze na základě písemné smlouvy o výkonu lektorského dohledu (dále jen „smlouva“), jejíž vzor je přílohou tohoto závazného stanoviska. Smluvními stranami jsou vždy lektor a školenec. Tam, kde lektor není zaměstnavatelem školence, i nestátní zdravotnické zařízení (zastoupené statutárním zástupcem), v rámci kterého bude lektorský dohled vykonáván. Touto smlouvou lektor přijímá plnou odpovědnost za odbornou stránku výkonu lékařské praxe školence. Předmětem smlouvy je závazek lektora dohlížet na řádný výkon lékařské praxe školence v rozsahu vyplývajícím z tohoto závazného stanoviska, závazek školence řídit se při výkonu lékařské praxe pokyny lektora a plnit úkoly, které mu lektor v rámci lektorského programu určí, závazek zdravotnického zařízení umožnit lektorovi výkon lektorského dohledu, umožnit školenci účast na vědeckých a vzdělávacích akcích a projektech, které jsou součástí lektorského programu, a poskytnout lektorovi dohodnutou odměnu za výkon lektorského dohledu. Smlouva podléhá schválení místně příslušného OS ČLK, které archivuje jeden její stejnopis. OS ČLK při schvalování smlouvy prověřuje, zda jsou splněny všechny podmínky vyžadované pro výkon lektorského dohledu. Schválení smlouvy podle tohoto odstavce má formu rozhodnutí, proti kterému je možno podat stížnost k představenstvu ČLK. Na požádání je smlouva předkládána smluvním zdravotním pojišťovnám.


Článek 3:

Státní zdravotnická zařízení
Ve státních zdravotnických zařízeních funkci lektora vykonávají vedoucí lékaři a primáři, kteří mohou lektorským dohledem pověřit jiného lékaře, který splňuje podmínky pro vydání licence „Lektor v lékařské praxi“. Musí být vždy jednoznačně určeno, kdo z lékařů odpovídá za dohled nad přípravou školence k výkonu samostatné lékařské praxe. Smlouva dle článku 2 se ve státních zdravotnických zařízeních uzavírat nemusí, ale podmínky odborného dohledu a práva a povinnosti školence a lékaře vykonávajícího lektorský dohled tím nejsou dotčena.

Článek 4:

Povinnosti lektora

Při zahájení lektorského dohledu lektor písemně vypracuje plán přípravy školence, ve kterém stanoví rozsah, dobu a druh školení, která školenec povinně absolvuje. V době přípravy na výkon samostatné lékařské praxe je školenec povinen absolvovat nejméně 1x za 14 dní celodenní klinickou stáž na lektorem určeném pracovišti, 9x ročně, maximálně 2x měsíčně, odborný seminář nebo kurz určený lektorem, 2x ročně celodenní certifikované školení určené lektorem, 1x za tři roky kongres, konferenci nebo sympozium určené lektorem.Kromě toho je školenec povinen během přípravy na výkon samostatné lékařské praxe vypracovat nejméně jednu písemnou klinickou práci na odborné téma schválené lektorem. Po celou dobu výkonu lektorského dohledu vede lektor písemné záznamy o průběhu lékařské praxe školence, o jeho odborných výsledcích a o vědeckých a vzdělávacích akcích a projektech, jichž se školenec zúčastnil. Tyto záznamy je lektor povinen na požádání kdykoli předložit členovi představenstva OS ČLK pověřenému kontrolou výkonu lektorského dohledu (Článek 7). Lektor rozhoduje o tom, v jakém rozsahu je školenec oprávněn vzhledem ke svým zkušenostem, schopnostem a délce své dosavadní praxe provádět lékařské výkony samostatně. Lektor odpovídá za to, že školenec je plně způsobilý provádět samostatně lékařskou praxi v rozsahu, v jakém o tom lektor rozhodl. Provede-li školenec při výkonu lékařské praxe bez souhlasu lektora lékařský výkon, který svoji povahou a náročností zjevně neodpovídá jeho zkušenostem, lektor není v takovém případě za možné školencovo pochybení odpovědný.
Na závěr svého lektorského vedení vypracovává lektor hodnotící zprávu o průběhu přípravy školence na výkon samostatné lékařské praxe a o dosažené odborné úrovni školence. Tuto zprávu lektor předává školenci, zdravotnickému zařízení, v rámci kterého byl lektorský dohled vykonáván, příslušnému okresnímu sdružení ČLK a není-li příprava školence ukončena, i lektorovi, který lektorský dohled nad školencem přebírá. Závěrečná hodnotící zpráva vypracovaná lektorem při ukončení přípravy školence je podkladem pro řízení o vydání osvědčení k výkonu samostatné lékařské praxe.
Pokud má lektor při skončení přípravy školence pochybnosti o schopnosti školence vykonávat samostatnou lékařskou praxi, uvede to v závěrečné hodnotící zprávě. OS ČLK v takovém případě má právo rozhodnout o prodloužení doby lektorského dohledu nebo navrhnout představenstvu ČLK přezkoušení školence před komisí vědecké rady ČLK. Proti tomuto rozhodnutí může školenec podat stížnost k představenstvu ČLK, které rozhodnutí OS ČLK buď potvrdí, nebo zruší a udělí školenci licenci k výkonu samostatné lékařské praxe.

Článek 5:

Kontrola práce školence

Lektor je oprávněn si sám stanovit způsob a četnost kontrol práce školence, je však povinen provést kontrolu na pracovišti školence nejméně jednou týdně. V rámci této kontroly prohlédne lektor lékařskou dokumentaci, kterou školenec vyhotovil nebo na které se podílel, posuzuje přitom správnost diagnostiky i prováděné terapie, zvláštní zřetel věnuje medicínsky komplikovanějším případům. Jde-li o lůžkové zařízení, je lektor oprávněn namístě vyšetřit pacienty, kteří jsou nebo byli v péči jeho školence. Jde-li o zařízení ambulantní, je lektor oprávněn pozvat si tyto pacienty, případně vyžádat si jejich odeslání školencem, k vyšetření na svoje pracoviště. Lektor také aktivně zjišťuje výsledky práce svého školence na pracovištích, kam školenec odeslal své pacienty k hospitalizaci či k dalšímu vyšetření. Školenec je povinen lektorovi neprodleně oznámit každé úmrtí svého pacienta, k němuž došlo v průběhu léčby. Lektor si v takovém případě vyžádá pitevní zprávu a posoudí, zda při stanovení diagnózy nebo postupu léčby nedošlo k pochybení školence.
V době nedostupnosti lektora musí mít školenec určeného kontrolujícího lékaře, který splňuje podmínky pro výkon samostatné lékařské praxe a dle § 1 odst. 3 Licenčního řádu je dostupný k poradám a konzultacím. Pokud je lektor nucen přerušit výkon své funkce, a doba přerušení přitom pravděpodobně nepřesáhne dva měsíce, musí být školenci ustanoven stálý kontrolující lékař splňující podmínky pro výkon samostatné lékařské praxe, který na dobu nepřítomnosti lektora přebírá všechna oprávnění a povinnosti lektora. Pokud doba, po kterou lektor nemůže vykonávat svoji funkci, přesahuje dobu dvou měsíců, musí být školenci ustanoven zastupující lektor – nositel licence „Lektor v lékařské praxi“, který po dobu zastoupení přebírá všechna oprávnění a povinnosti školícího lektora. V takovém případě musí být pro výkon lektorské funkce uzavřena smlouva dle článku 2 a zaměstnavatel školence má povinnost nahlásit zastoupení okresnímu sdružení ČLK. Pokud lektor ukončil výkon lektorského dohledu, musí si školenec do dvou měsíců sehnat lektora nového.
Lektor může v řádně odůvodněných případech, které budou oznámeny OS ČLK, vyslovit souhlas s tím, aby se na přípravě školence přímo podílel jiný stálý kontrolující lékař, který splňuje podmínky pro výkon samostatné lékařské praxe. Tento lékař je pak oprávněn školenci zadávat úkoly, kontrolovat plnění těchto úkolů a úkolů zadaných lektorem a prověřovat znalosti a dovednosti školence. Rozsah povinností a odpovědnosti lektora dle výše uvedených ustanovení tímto není dotčen.

Článek 6:

Práva a povinnosti školence

Školenec, který dosud nezískal základní atestaci, není oprávněn samostatně provádět lékařské výkony a musí být trvale pod bezprostředním dohledem lékaře oprávněného k výkonu samostatné lékařské praxe. Po získání atestace je školenec oprávněn samostatně provádět ty lékařské výkony, které jsou svojí povahou a náročností přiměřené jeho dosaženým znalostem a zkušenostem. Rozsah tohoto oprávnění určuje lektor. I v tomto případě však musí být splněna podmínka dostupnosti kontrolujícího lékaře dle § 1 odst. 3 Licenčního řádu. Lékař, který získal základní atestaci, má smluvně zajištěný lektorský dohled a prokáže trvalou dostupnost kontrolujícího lékaře (dle § 1 odst. 3 Licenčního řádu), může samostatně vykonávat lékařskou praxi.
Všechny případy, které to svojí povahou vyžadují, je školenec povinen bezodkladně konzultovat s lektorem, nebo určeným kontrolujícím lékařem. Školenec je povinen každou konzultaci (i telefonickou) zapsat do dokumentace a zápis nechat následně podepsat lékaři, který konzultaci poskytl. Pokud konzultaci poskytoval kontrolující lékař, je školenec povinen dodatečně případ konzultovat i s lektorem a tuto konzultaci rovněž zapsat do dokumentace a nechat lektorem podepsat. U všech případů, u nichž školenec není naprosto přesvědčen o správnosti své diagnózy nebo zvolené terapie, je povinen požádat lektora o kontrolní vyšetření.
Po celou dobu své přípravy na výkon samostatné lékařské praxe je školenec povinen vést písemné záznamy o absolvovaných školících aktivitách. Každá absolvovaná školící aktivita musí být doložena písemným potvrzením. Tyto záznamy je školenec povinen na požádání kdykoli předložit členovi představenstva OS ČLK pověřenému kontrolou výkonu lektorského dohledu (Článek 7).
Pokud má školenec vlastní pracoviště, je povinen na viditelném a veřejně přístupném místě zveřejnit jméno a příjmení lektora, adresu pracoviště lektora a jeho telefonní číslo.

Článek 7:

Kontrolní činnost OS ČLK

Představenstvo OS ČLK pověří svého člena výkonem kontroly nad prováděním lektorského dohledu ve zdravotnických zařízeních, která spadají do územní působnosti OS ČLK. Pokud OS ČLK zjistí, že lektorský dohled není vykonáván v souladu s tímto závazným stanoviskem, je představenstvo OS ČLK oprávněno rozhodnout o tom, že absolvovaná příprava se školenci nezapočítá pro účely praxe požadované k získání oprávnění k výkonu samostatné lékařské praxe. V rozhodnutí se uvede rozsah nezapočítané praxe a důvody nezapočítání. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat stížnost k představenstvu ČLK. Jestliže OS ČLK zjistí, že lektor opakovaně a závažně porušuje povinnosti vyplývající z výkonu funkce lektora, podá představenstvu ČLK návrh na odebrání licence „Lektor v lékařské praxi“.

Článek 8:

Závěrečná ustanovení

Nedílnou součástí tohoto závazného stanoviska jsou vzory smluv o výkonu lektorského dohledu. Toto závazné stanovisko bylo projednáno a schváleno představenstvem ČLK dne 16. 9. 2000 a nabývá účinnosti dnem 1. 10. 2000.


VZOR č. 1 Smlouvy: je-li školenec zaměstnancem NZZ

(titul, jméno a příjmení) ......................................................., narozen dne .....................,

bytem ................................................,

(ev. adresa zaměstnavatele: ............................... ...........................................)

jako odborný lektor v lékařské praxi (dále jen „lektor“)

a

(titul, jméno a příjmení) ..............................................., narozen dne ........................,

bytem ................................................,

zaměstnán ................................................... .............................)

jako školenec

a

(název NZZ).................................................., se sídlem ..............................................., IČO: ..................................,

IČZ .........................................

jako zaměstnavatel školence

uzavírají dnešního dne po vzájemné dohodě tuto

smlouvu o výkonu lektorského dohledu dle Licenčního řádu ČLK
(„lektorská smlouva“)

Článek I.

Uvedené zdravotnické zařízení je zaměstnavatelem školence, lékaře, který nesplňuje podmínky pro výkon samostatné lékařské praxe, kterému se touto smlouvou v souladu se stavovským předpisem č. 11 České lékařské komory – Licenčním řádem a závazným stanoviskem ČLK č. 1/2000 ustanovuje dohlížející lektor. Účelem této smlouvy je stanovení základních práv a povinností vyplývajících pro smluvní strany z výkonu lektorského dohledu.

Článek II.

Lektor se touto smlouvou zavazuje dohlížet na odbornou stránku výkonu lékařské profese školence, prověřovat jeho teoretické znalosti i osvojení praktických dovedností, zadávat školenci úkoly a ve spolupráci se zaměstnavatelem rozhodovat o účasti školence na vědeckých a vzdělávacích akcích a projektech. K těmto účelům lektor písemně vypracuje plán přípravy školence, dohlíží na plnění tohoto plánu, vede písemné záznamy průběhu lektorského dohledu a na závěr přípravy školence vypracuje závěrečnou hodnotící zprávu. Lektor touto smlouvou přebírá plnou odpovědnost za odbornou stránku výkonu lékařské praxe školence.

Článek III.

Školenec se touto smlouvou zavazuje řídit se při výkonu lékařské praxe pokyny lektora, plnit svědomitě všechny úkoly, které mu lektor v rámci lektorského programu určí, a účastnit se školících akcí lektorem stanovených. O všech absolvovaných školících akcích si školenec vede písemné záznamy, které lektorovi poskytuje.

Článek IV.

Zdravotnické zařízení školence se touto smlouvou zavazuje umožnit lektorovi výkon lektorského dohledu v požadovaném rozsahu a umožnit školenci účast na vědeckých a vzdělávacích akcích a projektech, které jsou součástí lektorského programu. Dále se zdravotnické zařízení zavazuje vyplácet lektorovi za výkon lektorského dohledu dohodnutou odměnu ve výši ......................,- Kč měsíčně. V době nepřítomnosti lektora je zdravotnické zařízení povinno školenci zajistit dostupnost (neatestovanému školenci přítomnost) kontrolujícího lékaře dle ustanovení § 1 odst. 3 Licenčního řádu.

Článek V.

Tato smlouva podléhá schválení a registraci místně příslušným okresním sdružením České lékařské komory (dále jen „OS ČLK“). Smluvní strany se zavazují se ve svých vzájemných vztazích při zajišťování a výkonu lektorského dohledu řídit ustanoveními Licenčního řádu ČLK a dodržovat všechny požadavky, které stanoví „závazné stanovisko ČLK č. 1/2000: Výkon funkce lektor v lékařské praxi“. Strany se zejména zavazují pověřenému členu představenstva OS ČLK umožnit kontrolu nad výkonem lektorského dohledu a oznamovat OS ČLK všechny změny ve výkonu lektorského dohledu, ke kterým v průběhu účinnosti této smlouvy dojde.

Článek VI.

Smlouva je sepsána ve čtyřech stejnopisech, z nichž každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení, jedno vyhotovení se předává místně příslušnému OS ČLK.

V ............................. dne .................................

Lektor: ................................................

Školenec: ................................................


Za zdravotnické zařízení: ..................................................


VZOR č. 2 Smlouvy: Provozuje-li školenec NZZ

(titul, jméno a příjmení) ......................................................., narozen dne .....................,

bytem ................................................,

(ev. adresa zaměstnavatele: ............................... ...........................................)

jako odborný lektor v lékařské praxi (dále jen „lektor“)

a

(titul, jméno a příjmení) ..............................................., narozen dne ........................,

bytem ................................................,

zaměstnán ................................................... .............................)

jako školenec

uzavírají touto dnešního dne tuto

smlouvu o výkonu lektorského dohledu dle Licenčního řádu ČLK
(„lektorská smlouva“)

Článek I.

Školenec – lékař, který nesplňuje podmínky pro výkon samostatné lékařské praxe, uzavírá tímto s lektorem – držitelem licence „Lektor v lékařské praxi“ smlouvu o výkonu lékařského dohledu. Účelem této smlouvy je stanovení základních práv a povinností vyplývajících pro smluvní strany z výkonu lektorského dohledu.

Článek II.

Lektor se touto smlouvou zavazuje dohlížet na odbornou stránku výkonu lékařské profese školence, prověřovat jeho teoretické znalosti i osvojení praktických dovedností, zadávat školenci úkoly a ve spolupráci se zaměstnavatelem rozhodovat o účasti školence na vědeckých a vzdělávacích akcích a projektech. K těmto účelům lektor písemně vypracuje plán přípravy školence, dohlíží na plnění tohoto plánu, vede písemné záznamy průběhu lektorského dohledu a na závěr přípravy školence vypracuje závěrečnou hodnotící zprávu. Lektor touto smlouvou přebírá plnou odpovědnost za odbornou stránku výkonu lékařské praxe školence.

Článek III.

Školenec se touto smlouvou zavazuje řídit se při výkonu lékařské praxe pokyny lektora, plnit svědomitě všechny úkoly, které mu lektor v rámci lektorského programu určí, a účastnit se školících akcí lektorem stanovených. O všech absolvovaných školících akcích si školenec vede písemné záznamy, které lektorovi poskytuje. Dále se zavazuje vyplácet lektorovi za výkon lektorského dohledu dohodnutou odměnu ve výši ......................,- Kč měsíčně.

Článek IV.

Tato smlouva podléhá schválení a registraci místně příslušným okresním sdružením České lékařské komory (dále jen „OS ČLK“). Smluvní strany se zavazují se ve svých vzájemných vztazích při zajišťování a výkonu lektorského dohledu řídit ustanoveními Licenčního řádu ČLK a dodržovat všechny požadavky, které stanoví „závazné stanovisko ČLK č. 1/2000: Výkon funkce lektor v lékařské praxi“. Strany se zejména zavazují pověřenému členu představenstva OS ČLK umožnit kontrolu nad výkonem lektorského dohledu a oznamovat OS ČLK všechny změny ve výkonu lektorského dohledu, ke kterým v průběhu účinnosti této smlouvy dojde.

Článek V.

Smlouva je sepsána ve třech stejnopisech, z nichž každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení, jedno vyhotovení se předává místně příslušnému OS ČLK.

V ............................. dne .........................

Lektor: ................................................

Školenec: ................................................


Závazné stanovisko č. 4/2000: Udělování výjimek z licenčního řádu v oboru urgentní medicína

Představenstvo uzná automaticky nárok na licenci v oboru urgentní medicína lékařům s II. atestací ze základního či nástavbového oboru, kteří prokáží minimálně. 2letou praxi v RLP v rozsahu nejméně 80 hodin měsíčně. Při sníženém počtu hodin se adekvátně prodlužuje délka praxe.

Platnost od 6. 2. 2000


Závazné stanovisko č. 5/2000: Prokazování délky praxe dle licenčního řádu

Při pochybnostech člena licenční komise o délce lékařské praxe je právo předsedy licenční komise požadovat na žadateli o licenci, průkazné potvrzení o skutečném pracovním úvazku či pracovní (jiné) smlouvě. Po vyžádání doplnění dokladů předsedou lic. komise až do obdržení platného potvrzení se staví lhůty stanovené licenčním řádem. Praxe je uznána pokud lékař doloží, že byl zaměstnán či pracoval na smlouvu ( nutno doložit schválenou žádostí o rozšíření personálního a technického vybavení – příslušný zdravotní rada) v minimálním rozsahu odpovídajícím 0,5 pracovního úvazku jak jej definuje zákoník práce. Pokud člen licenční komise zjistí, že lékař uvedl nepravdivé údaje o délce praxe či jiné, je povinností tohoto člena licenční komise podat návrh na zahájení disciplinárního řízení.

Představenstvo ČLK doporučuje disciplinárním orgánům při prokázaném podvodu dát pokutu při horní hranici stanovené zákonem 220/91Sb

Platnost tohoto závazného stanoviska je od 26. 6. 2000


SP č. 10 - Etický kodex

Stavovský předpis č. 10 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb.") a v souladu s § 15 odst. 7 písm. a) Stavovského předpisu České lékařské komory č. 1 - Organizačního řádu, vydává tento Stavovský předpis
ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

§ 1
Obecné zásady

Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke každému lidskému životu od jeho počátku až do jeho konce a se všemi ohledy na důstojnost lidského jedince. Úkolem lékaře je chránit zdraví a život, mírnit utrpení, a to bez ohledu na národnost, rasu, barvu pleti, náboženské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst pacienta či osobní pocity lékaře. Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku či ohrožují základní lidská práva. Lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný.
Lékař uznává právo každého člověka na svobodnou volbu lékaře.

§ 2
Lékař a výkon povolání

Lékař v rámci své odborné způsobilosti a kompetence svobodně volí a provádí ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy a které pro nemocného považuje za nejvýhodnější. Přitom je povinen respektovat v co největší možné míře vůli nemocného (nebo jeho zákonného zástupce).
Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.
Lékař musí plnit své povinnosti v situacích veřejného ohrožení a při katastrofách přírodní nebo jiné povahy.
Lékař má právo odmítnout péči o nemocného z odborných důvodů nebo je-li pracovně přetížen nebo je-li přesvědčen, že se nevytvořil potřebný vztah důvěry mezi ním a pacientem. Je však povinen doporučit a v případě souhlasu zajistit vhodný postup v pokračování léčby.
Lékař nemůže být donucen k takovému lékařskému výkonu nebo spoluúčasti na něm, který odporuje jeho svědomí.
Lékař nesmí předepisovat léky, na něž vzniká závislost, nebo které vykazují účinky dopingového typu k jiným než léčebným účelům.
Lékař u nevyléčitelně nemocných a umírajících účinně tiší bolest, šetří lidskou důstojnost a mírní utrpení. Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu. Eutanazie a asistované suicidium nejsou přípustné.
U transplantací se lékař řídí příslušnými předpisy. Odběru tkání a orgánů nesmí být zneužito ke komerčním účelům.
Lékař je v zájmu pacienta povinen důsledně zachovávat lékařské tajemství, s výjimkou případů, kdy je této povinnosti souhlasem pacienta zbaven nebo když je to stanoveno zákonem.
Lékař, který vykonává své povolání, je povinen odborně se vzdělávat.
Lékař je povinen při výkonu povolání vést a uchovávat řádnou dokumentaci písemnou nebo jinou formou. Ve všech případech je nutná přiměřená ochrana znemožňující změnu, zničení nebo zneužití.
Lékař nesmí své povolání vykonávat formou potulné praxe.
Lékař nesmí sám nebo po dohodě s jinými ordinovat neúčelné léčebné, diagnostické a jiné úkony ze zištných motivů. V rámci své pravomoci nesmí poskytovat odborně neodpovídající vyjádření, z nichž by plynuly občanům neoprávněné výhody.
Pokud lékař doporučuje ve své léčebné praxi léky, léčebné prostředky a zdravotní pomůcky, nesmí se řídit komerčními hledisky, ale výhradně svým svědomím a prospěchem pacienta.
Lékař se podle svého uvážení účastní na prezentaci a diskusi medicínských témat na veřejnosti, v tisku, v televizi, rozhlasu, musí se však vzdát individuálně cílených lékařských rad a doporučení ve svůj soukromý prospěch.
Lékař se musí zdržet všech nedůstojných aktivit, které přímo nebo nepřímo znamenají propagaci nebo reklamu jeho osoby a lékařské praxe a ve svých důsledcích jsou agitační činností, cílenou na rozšíření klientely. Nesmí rovněž tyto aktivity iniciovat prostřednictvím druhých osob.
Nový způsob léčení je možné použít u nemocného až po dostatečných biologických zkouškách, za podmínek dodržení Helsinské konvence a Norimberského kodexu, pod přísným dohledem a pouze tehdy, pokud pacienta nepoškozuje.
Lékař si má být vědom své občanské úlohy i vlivu na okolí.

§ 3
Lékař a nemocný

Lékař plní vůči každému nemocnému své profesionální povinnosti. Vždy včas a důsledně zajistí náležitá léčebná opatření, která zdravotní stav nemocného vyžaduje.
Lékař se k nemocnému chová korektně, s pochopením a trpělivostí a nesníží se k hrubému nebo nemravnému jednání. Bere ohled na práva nemocného.
Lékař se má vzdát paternalitních pozic v postojích vůči nemocnému a respektovat ho jako rovnocenného partnera se všemi občanskými právy i povinnostmi, včetně zodpovědnosti za své zdraví.
Lékař je povinen pro nemocného srozumitelným způsobem odpovědně informovat jeho nebo jeho zákonného zástupce o charakteru onemocnění, zamýšlených diagnostických a léčebných postupech včetně rizik, o uvažované prognóze a o dalších důležitých okolnostech, které během léčení mohou nastat.
Zadržení informací o nepříznivé diagnóze nebo prognóze je možné individuálně v zájmu nemocného dle úvahy a svědomí lékaře. V těchto případech by měl lékař, pokud nemocný neurčil jinak, informovat rodinné příslušníky pacienta nebo osoby jemu blízké.
Lékař nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem.

§ 4
Vztahy mezi lékaři

Základem vztahů mezi lékaři je vzájemně čestné, slušné a společensky korektní chování spolu s kritickou náročností, respektováním kompetence, a přiznáním práva na odlišný názor.
Lékař v zájmu své stavovské cti i s ohledem na pověst lékařské profese nesmí podceňovat a znevažovat profesionální dovednosti, znalosti i poskytované služby jiných lékařů, natož používat ponižujících výrazů o jejich osobách, komentovat nevhodným způsobem činnost ostatních lékařů v přítomnosti nemocných a nelékařů.
Lékař kolegiálně spolupracuje s těmi lékaři, kteří současně nebo následně vyšetřují či léčí stejného pacienta. Předává-li z důvodných příčin nemocného jinému lékaři, musí mu odevzdat zjištěné nálezy a informovat ho o dosavadním průběhu léčby.
Lékař je povinen požádat dalšího nebo další lékaře o konzilium vždy, když si to vyžádají okolnosti a nemocný souhlasí. Je právem lékaře navrhnout osobu konzultanta. Závěry konziliárního vyšetření mají být dokumentovány zásadně písemnou formou a je povinností o nich informovat nemocného, se zvláštním důrazem tehdy, pokud se názory lékařů liší, a je právem lékaře vzdát se dalšího léčení, pokud se nemocný přikloní k jinému názoru konzultanta.
Lékař musí svou praxi vykonávat zásadně osobně. Zastupován může být jen dočasně, a to lékařem vedeným v seznamu České lékařské komory a splňujícím potřebné odborné předpoklady.

§ 5
Lékař a nelékař

Lékař spolupracuje se zdravotními pracovníky vyškolenými v různých specializovaných činnostech. Pověří-li je diagnostickými nebo léčebnými úkoly a dalšími procedurami, musí se přesvědčit, zda jsou odborně, zkušenostmi i zodpovědností způsobilí tyto úkony vykonávat.
Lékaři není dovoleno vyšetřovat nebo léčit s osobou, která není lékařem a nepatří k zdravotnímu personálu. Tyto osoby nesmějí být přítomny ani jako diváci při lékařských výkonech. Výjimkou z uvedených zásad jsou osoby, které se u lékaře vzdělávají, nebo pracují v lékařských oborech a dalších osob, s jejichž přítomností pacient souhlasí, pokud není lékařsky zdůvodněných námitek.
Závěrečná ustanovení

§ 6
Účinnost

Tento Stavovský předpis č. 10 - Etický kodex České lékařské komory nabývá účinnosti dne 1. 1. 1996.


SP č. 9 - Ochrana lékařského stavu

Stavovský předpis č. 9 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb.") a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem, vydává tento Stavovský předpis
OCHRANA LÉKAŘSKÉHO STAVU ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

§ 1

Prioritním úkolem České lékařské komory (dále jen "komora") je ochrana oprávněných zájmů, pověsti a profesní cti celého lékařského stavu i jednotlivých členů komory. Tato ochrana je podmínkou řádného výkonu stavovských povinností.

OCHRANNÁ ČINNOST KOMORY

§ 2

Lékařský stav a každý člen komory jsou pod ochranou komory.
K účinné ochraně těchto subjektů je komora vázána zejména, jsou-li vystaveny útokům jejich pověst a čest, neoprávněně nebo nekvalifikovaně snižována profesionalita, zpochybňována vážnost stavu, serióznost cílů, etika a společenské postavení. Zvláštní ochrany zasluhují, jsou-li vystaveni nátlaku, kampaním nebo je jim bráněno v jejich odborné činnosti.
Není rozhodující, je-li činnost proti subjektům dle § 2, odst. 2 vyvíjena jednotlivci, skupinami, orgány či korporacemi.
V zájmu ochrany své profesionální cti může každý člen komory požádat prezidenta ČLK, aby vědecká rada komory posoudila správnost jeho odborného postupu v konkrétním případě. Prezident ČLK žádosti vyhoví, pokud shledá, že je důvodná. K tomu je oprávněn vyžádat si od všech orgánů a členů komory potřebné informace. Posudek vypracuje vědecká rada ČLK bezplatně ve lhůtě jednoho měsíce od doručení příslušné dokumentace. Posudek je určen pouze pro lékaře, který o jeho vypracování požádal. Lékař může posudek použít jako listinný důkaz v soudním, správním i jiném řízení, nebo jej při zachování zásad mlčenlivosti jinak přiměřeně použít na ochranu své profesionální cti.

§ 3

K účinné ochraně subjektů dle § 2 je oprávněn a povinen prezident komory. Ochrannou činnost vykonává prostřednictvím informačních akcí, vydáváním stanovisek, právními prostředky, nebo dalšími účinným způsoby. Na ochranu jednotlivce vystoupí prezident komory na jeho žádost, po zvážení oprávněnosti této žádosti. K tomu má právo požadovat od všech orgánů a členů komory, zejména revizních komisí okresního (obvodního) sdružení, potřebné podklady, týkající se jednak morálního, etického a odborného profilu jednotlivce, který o ochranu požádal, jednak případu, kterého se týká žádost o ochranu. Každý orgán a člen komory je povinen tyto podklady prezidentovi komory co nejdříve poskytnout. Neoprávněnou žádost prezident komory odmítne a žadatele o tom vyrozumí. Jedná-li se o poškozování lékařského stavu, je prezident komory povinen zahájit patřičné kroky, jakmile se o něm dozvěděl, bez vyčkávání na podněty od členstva. Závěrečná ustanovení

§ 4
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se stavovský předpis č. 9 - Ochrana lékařského stavu ze dne 1. 4. 1997.

§ 5
Účinnost

Tento Stavovský předpis č. 9 - Ochrana lékařského stavu České lékařské komory nabývá účinnosti dne 1. 1. 1999.


SP č. 8 - Kanceláře ČLK

Stavovský předpis č. 8 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb.") a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem , vydává tento stavovský předpis
KANCELÁŘE ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

Obecná ustanovení

§ 1

Tento předpis upravuje postup zřizování, úkoly a činnost kanceláří České lékařské komory (dále jen "komora").

§ 2

Zřizování kanceláří

Představenstvo komory zřizuje centrální kanceláře komory (dále jen "kancelář"). Představenstva okresních ( obvodních ) sdružení ( dále jen okresní sdružení ) zřizují v místech svého sídla kanceláře okresního sdružení. Představenstva okresních sdružení mohou dle úvahy a na základě vzájemné dohody zřizovat společnou kancelář pro více okresních sdružení .

§ 3

Vnitřní organizaci kanceláře stanoví organizační řád kanceláře ČLK, přijatý představenstvem ČLK . Pracovní smlouvy a veškeré právní akty podle zákoníku práce činí prezident ČLK jako statutární zástupce, který může touto kompetencí pověřit formou písemného zmocnění kteréhokoliv funkcionáře ČLK. Na úrovni okresních sdružení je oprávněn uzavírat pracovní smlouvy a činit veškeré právní akty podle pracovně právních předpisů předseda okresního sdružení na základě písemného zmocnění presidentem ČLK . Předseda okresního sdružení je rovněž na základě tohoto písemného zmocnění oprávněn uzavírat smlouvy o poskytování služeb a dodávkách zboží potřebných pro provoz kanceláře a pro činnost okresního sdružení.

§ 4

Úkoly kanceláři Úkolem kanceláří je zajišťovat funkce , vyplývající ze zákona 220/91 Sb o České lékařské komoře ,České stomatologické komoře a České lékárnické komoře a ze stavovských předpisů České lékařské komory . Úřední hodiny pro styk se členy a s veřejností jsou stanoveny v pracovní dny takto : pro všechny kanceláře okresních sdružení na středu od 14,00 do 17,00 hod. Pro velká okresní sdružení s více než 700 členy v pondělí a ve středu od 13,00 do 17,00 . Představenstvo okresního sdružení může v odůvodněném případě rozhodovat o přesunu úředních hodin z pondělí na jiný pracovní den . Pro centrální kanceláře v pondělí a ve středu od 9,00 do 17, 00 hodin .

§ 5

Úřední listiny a formuláře

Kanceláře používají pro styk s lékaři a s veřejností pouze formuláře a listiny vyjmenované v tomto předpisu:

  • úřední listina - příloha č. 1
  • rozhodnutí představenstva ČLK a představenstva OS ČLK - příloha č. 2
  • rozhodnutí revizní komise - příloha č. 3
  • rozhodnutí čestné rady - příloha č. 4
  • souhlas s personálním , věcným a technickým vybavením - příloha č. 5
  • doklad o přijetí za člena ČLK - příloha č. 6
  • licence , vystavené dle Licenčních řádů ČLK - příloha č. 7
  • znak České lékařské komory - příloha č. 8

Formuláře a úřední listiny musí být opatřeny znakem České lékařské komory, jehož vzor je uveden v příloze č .8 , používaný ve velikosti 3,5 x3,3 cm záhlavím s textem : Česká lékařská komora o velikosti písma Times New Roman 16 , názvem a adresou orgánu ČLK o velikosti písma 8 . Formuláře a úřední listiny musí být opatřeny jménem , datem a podpisem oprávněné osoby .

Závěrečná ustanovení

§ 6
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se stavovský předpis č. 8 - Kanceláře České lékařské komory ze dne 1. 1.1999.

§ 7
Účinnost

Tento Stavovský předpis č. 8 - Kanceláře České lékařské komory nabývá účinnosti dne 1.10 .1999.


SP č. 7 - Příspěvky na činnost

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 7 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY
Sjezd delegátů České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220 / 1991 Sb.,") a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem vydává tento Stavovský předpis

PŘÍSPĚVKY NA ČINNOST
ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY
Část první
§ 1
Obecná ustanovení

(1) Stavovský předpis České lékařské komory č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory vychází z ustanovení § 9 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 2 písm. d) zákona č. 220/91 Sb.
(2) Tento stavovský předpis vymezuje formy příspěvků na činnost (dále jen "příspěvky") České lékařské komory (dále jen "komory") a stanovuje způsob jejich vybírání a nakládání s nimi.
(3) Stanovenou výši registračního poplatku a příspěvků a jejich rozdělování, uvedené v tomto předpisu, je oprávněn schvalovat a měnit pouze sjezd delegátů komory.

§ 2
Obecná pravidla

(1) Základním zdrojem úhrady nákladů spojených s veškerou činností komory jsou finanční příspěvky jejích členů.
(2) S finančními příspěvky členů komory hospodaří představenstvo okresního (obvodního) sdružení lékařů (dále jen "okresní sdružení"), případně představenstvo komory, které provádí finanční rozpočet a uzávěrku. Okresní (obvodní) shromáždění lékařů případně sjezd delegátů komory (dále jen "sjezd") pak projednává a schvaluje představenstvem předloženou zprávu o hospodaření.
(3) Zůstatky finančních prostředků se koncem kalendářního roku převádějí do roku následujícího.
§ 3
Druhy příspěvků
Příspěvky na činnost komory tvoří
a) registrační poplatek,
b) členský příspěvek.
§ 4
Registrační poplatky
(1) Registrační poplatek je povinen zaplatit každý člen komory nejpozději do dvou měsíců od data zapsání do seznamu členů komory.
(2) Registrační poplatek odvádí člen komory okresnímu sdružení, do seznamu jehož členů byl zapsán.
(3) Výše registračního poplatku při první registraci činí 100 Kč.
(4) Při změně registrace do jiného okresního sdružení je člen povinen zaplatit poplatek ve výši 50 Kč. Tento poplatek se platí tomu okresního sdružení, kde se člen komory nově registruje.
§ 5
Příspěvky na činnost
Výše příspěvků je od r. 2002 každoročně navyšována o výši inflace, stanovené Českým statistickým úřadem pro rok, předcházející roku předešlému, za který se členské příspěvky platí. Inflační doložka nebyla uplatněna v roce 2004. Míra inflace za rok 2003 je 0,1%.
(1) Členský příspěvek je roční a je stanoven ve výši
a) 2 110,- Kč pro lékaře provozujícího soukromou lékařskou praxi, bez ohledu na její rozsah, a pro lékaře ve vedoucí funkci ( dle odstavce 3),
b) 1 540,- Kč pro lékaře zaměstnance a pro ostatní lékaře.
ca) 1,-Kč pro lékaře absolventa 1. rok, tj. pro lékaře do 31.12. toho roku, ve kterém započali vykonávat povolání lékaře.
cb) 680,- Kč pro lékaře absolventa 2. rok, tj. pro lékaře v kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém započali vykonávat povolání lékaře.
d) 340,- Kč pro lékaře nepracující důchodce,
e) 0,- Kč pro nedohledatelné lékaře (dle odstavce 4),
f) 0,- Kč pro lékařky na mateřské dovolené a lékaře a lékařky na rodičovské dovolené.
g)10 000,- Kč pro lékaře,který před vstupem do komory vykonával na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči jako 1. příspěvek při vstupu do ČLK, ( tzv. pozdní vstup ).
(2) Příspěvek na činnost je splatný předem vždy k 1. březnu běžného roku. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodující stav ke dni splatnosti příspěvku.

(3) Lékařem ve vedoucí funkci (odst. 1 písm. a) se rozumí lékař - zaměstnanec zdravotnického zařízení, vykonávající funkci
a) statutárního zástupce zdravotnického zařízení,
b) zástupce (náměstka) statutárního zástupce zdravotnického zařízení,
c) přednosty kliniky, primáře či vedoucího lékaře samostatného oddělení či kliniky zdravotnického zařízení.
(4) Člen komory, kterého okresní sdružení, kde je tento člen evidován, nemůže kontaktovat, protože se nezdržuje v místě bydliště nahlášeném komoře, nepracuje na pracovišti nahlášeném komoře a na tomto pracovišti neoznámil místo svého nového pracoviště nebo bydliště, je nedohledatelným členem. Nedohledatelný člen až do doby, kdy přestane být nedohledatelným členem, nemá nárok na využívání služeb komory a výhod vyplývajících z řádného členství.
(5) Nově přijatý člen komory je povinen zaplatit příspěvek na příslušný rok ve stanovené výši bez ohledu na to, ve kterém období byl zapsán do seznamu členů komory. Příspěvek zaplatí nejpozději do dvou měsíců od data zapsání.
(6) Příspěvek odvádí člen komory cestou okresního sdružení, v seznamu jehož členů je zapsán.
§ 6
Odvod příspěvků do centra
(1) Z členských příspěvků vybraných okresním sdružením je odváděna na účet centrální komory za níže uvedené skupiny tato část:
a) 950,- Kč za lékaře provozujícího soukromou lékařskou praxi, bez ohledu na její rozsah, a pro lékaře ve vedoucí funkci (dle odstavce 3), (index 1 = 700 členů)
b) 700,- Kč za lékaře zaměstnance a za ostatní lékaře, (index 1 = 700 členů)
ca) 0,- Kč za lékaře absolventa 1. rok,
cb) 280,- Kč za lékaře absolventa 2. rok,
d) 180,- Kč za lékaře nepracující důchodce,
e) 0,- Kč za nedohledatelné lékaře (dle odstavce 4),
f ) 0,- Kč za lékařky na mateřské dovolené a lékaře a lékařky na rodičovské dovolené,
g) 5000,- Kč za lékaře, který před vstupem do komory vykonával na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči jako 1. příspěvek při vstupu do ČLK, ( tzv. pozdní vstup )1).

(2) Hodnota indexu činí 0,865 až 1,125 v závislosti na počtu členů okresního sdružení, registrovaných ke dni 3. ledna roku, za který se příspěvky platí:
0,865 pro okresní sdružení pod 160 členů
0,005 navíc za každých dalších započatých 20 členů okresního sdružení
1,125 maximálně pro okresní sdružení nad 1200 členů
(3) Počet registrovaných členů pro potřebu stanovení indexu a výši odvodu za jednoho člena sdělí kancelář komory každému okresnímu sdružení nejpozději do 15. ledna běžného roku.
(4) Představenstvo okresního sdružení poukáže na účet komory část členských příspěvků, vypočtených výše uvedeným způsobem za členy registrované k 1. březnu běžného roku, formou hromadného jednorázového odvodu nejpozději do 1. dubna v každém kalendářním roce.
(5) Představenstvo okresního sdružení poukáže na účet komory část členských příspěvků, vypočtených výše uvedeným způsobem za členy registrované po 1. březnu běžného roku, formou pravidelných měsíčních odvodů nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž se člen nově registroval.
§ 7
Nezaplacení stanovených příspěvků na činnost ve lhůtách uvedených v § 4 a 5 tohoto předpisu je porušením povinnosti člena komory a je důvodem k zahájení disciplinárního řízení.
§ 8
Vymahatelnost
Příspěvek na činnost nemůže být vymáhán po uplynutí 3 let od data jeho splatnosti. Běh této lhůty se přerušuje okamžikem, kdy komora učinila první krok k vymáhání dlužné částky.
§ 9
Úlevy
(1) Písemně zdůvodněnou žádost o úlevu z placení příspěvků na činnost podává člen komory představenstvu okresního sdružení, do seznamu jehož členů je zapsán, nejpozději 1 měsíc před datem splatnosti příspěvku.
(2) Představenstvo okresního sdružení může snížit, prominout nebo odložit splatnost příspěvku z důvodů:
a) základní vojenské služby, mateřské dovolené, dlouhodobé pracovní neschopnosti člena komory,
b) nepříznivé sociální situace člena komory, jehož čistý příjem dosáhl v předchozím kalendářním roce pouze životního minima podle obecně platných právních předpisů,
c) dalších, o kterých rozhodne představenstvo okresního sdružení.
(3) Písemné stanovisko k žádosti dle odstavce 1 tohoto paragrafu zašle představenstvo okresního sdružení žadateli nejpozději do 60 dnů od data doručení žádosti.
(4) Proti stanovisku představenstva okresního sdružení podle odstavce 3 nelze podat odvolání.
(5) V případech, kdy představenstvo okresního sdružení rozhodlo o prominutí příspěvků, neplatí se za dotyčného člena odvod do centra podle § 6.


Závěrečná ustanovení
§ 10
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory ze dne 1. 1. 2003.
§ 11
Účinnost
(1) Tento stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl schválen XII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2001.
(2) Tento stavovský předpis č .7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XIII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2002.
(3) Tento stavovský předpis č .7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XIV. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2003.
(4) Tento stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XV.sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2004.
(5) Tento stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XVI.sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2005.
-----------------------------------------------------------------------
1) za pozdní vstup do komory se považuje vstup do ČLK v době delší než 365 dní od okamžiku, kdy vstupující začal vykonávat povolání lékaře na území České republiky.
 

SP č. 6 - Sociální fond

Stavovský předpis č. 6 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb.") a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem, vydává tento Stavovský předpis
SOCIÁLNÍ FOND ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

Obecná ustanovení

§ 1
Východiska a působnost

Tento stavovský předpis upravuje zřízení sociálního fondu České lékařské komory (dále jen "komora"), stanoví pravidla jeho používání a způsob hospodaření se sociálním fondem komory (dále jen "fond").

§ 2
Účel fondu

Fond se vytváří za účelem podpory: členů komory, kteří se nezaviněně ocitli ve finanční tísni, dalšího vzdělávání členů komory, rodinných příslušníků zesnulých členů komory.

§ 3

Za člena komory se pro účely tohoto předpisu považuje lékař, zapsaný v seznamu členů komory, vedeném okresním (obvodním) sdružením komory (dále jen "okresní sdružení"). Za rodinného příslušníka člena komory se pro účely tohoto předpisu považují následující osoby žijící s členem komory ve společné domácnosti: manžel (manželka) nebo druh (družka), jejich děti - do skončení povinné školní docházky,

  • do dosažení věku 26 let, jestliže se připravují na budoucí povolání a nemají vlastní zdroj příjmů,
  • které nejsou pro nemoc nebo pro tělesné, smyslové nebo mentální postižení trvale schopné práce.

Za dítě člena komory se pro účely tohoto předpisu považují též děti osvojené, děti převzaté do péče nahrazující péči rodiče, dítě manžela (manželky), pokud žije s členem komory ve společné domácnosti a dítě, na které platí člen komory výživné, pokud nebyl zbaven rodičovských práv. Tvorba fondu.

§ 4

Fond je na úrovni okresního sdružení tvořen

  1. převodem 0 - 10 % členských příspěvků ročně, přičemž představenstvo okresního sdružení je oprávněno stanovit procentní číslo v uvedeném rozpětí s ohledem na ekonomickou situaci okresního sdružení,
  2. výnosem peněžitých pokut uložených členům komory v disciplinárním řízení na úrovni okresního sdružení,
  3. dary,
  4. úroky z jmění fondu,
  5. splátkami z půjček fondu,
  6. příjmy z hospodářské činnosti,
  7. jinými příjmy.

Fond je na úrovni komory tvořen

  1. výnosem peněžitých pokut uložených členům komory v disciplinárním řízení na úrovni komory,
  2. dary fondu,
  3. úroky z jmění fondu,
  4. splátkami z půjček fondu,
  5. příjmy z hospodářské činnosti,
  6. jinými příjmy.

§ 5
Způsob provádění převodu a jeho výše

Převod členských příspěvků do fondu spravovaného okresním sdružením provádí kancelář okresního sdružení.
Člen komory může dle svého uvážení přispět do fondu částkou vyšší než určil § 4, odst. 1, písm. a).
Takto vzniklý fond je k dispozici pouze okresnímu sdružení.

Použití fondu

§ 6
Půjčky

Z fondu je možno poskytnout na základě písemné žádosti bezúročnou půjčku za účelem uvedeným v § 2, odst. 1. Maximální výše půjčky je stanovena sjezdem delegátů komory, výši konkrétní půjčky schvaluje představenstvo okresního sdružení. O poskytnutí půjčky musí být sepsána písemná smlouva, kterou na základě doporučení okresního sdružení podepíše prezident komory a člen komory, kterému je půjčka poskytována. Základní náležitostí smlouvy je uvedení identifikace okresního sdružení, jména a příjmení, bydliště a rodného čísla člena komory, výše půjčky, splátkového kalendáře a závazků dlužníka pro případ nedodržení podmínek půjčky či ukončení členství v Komoře. Půjčky poskytované podle tohoto předpisu jsou bezúročné a poskytují se se splatností pěti let. V případě zániku členství v Komoře je nesplacený zbytek půjčky splatný do 6 měsíců od doby, kdy došlo k zániku členství v Komoře.

§ 7
Podpora pozůstalým rodinným příslušníkům

Rodinným příslušníkům zesnulého člena komory lze z fondu vyplatit jednorázovou finanční částku (dále jen podpora), jejíž maximální výši stanoví sjezd delegátů komory.
Podpora se vyplatí na základě písemné žádosti manželce (manželovi) člena komory nebo jeho družce (druhovi). Neměl(a)-li v době smrti člen(ka) komory manželku (manžela) nebo družku (druha), vyplatí se částka dětem, kterým se rozdělí stejným dílem.

§ 7 a
Podpora dalšího vzdělávání členů komory

Členu komory lze na základě písemné žádosti poskytnout z fondu finanční příspěvek na jeho další vzdělávání. Maximální výši finančního příspěvku stanoví sjezd delegátů komory, výši konkrétní podpory schvaluje představenstvo okresního sdružení.

§ 8
Dary

Z fondu je možno poskytovat jednorázové peněžní dary na veřejně prospěšné účely nebo na dobročinné účely, a to až do výše, kterou určí sjezd delegátů komory na jeden účel a kalendářní rok.

Hospodaření s fondem

§ 9

O využití fondu rozhoduje představenstvo komory v souladu s ustanovením paragrafu 2.

§ 10

S fondem hospodaří představenstvo okresního sdružení a představenstvo komory. Zůstatky ve fondu za kalendářní rok se převádějí na příští rok. Představenstvo okresního sdružení je povinno provádět roční vyúčtování hospodaření s fondem nejpozději do 15. 5. následujícího roku a o stavu fondu podávat zprávu na každém okresním (obvodním) shromáždění lékařů. Představenstvo komory je povinno provádět roční vyúčtování hospodaření s fondem nejpozději do 30. 6. následujícího roku a o stavu fondu podávat zprávu na každém sjezdu delegátů komory. Revizní komise jsou oprávněny na své úrovni kdykoliv zjišťovat správnost hospodaření s fondem. Představenstvo komory je oprávněno v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 písm. c) zákona č. 220/1991 Sb. vydávat závazné pokyny představenstvům okresního sdružení k hospodaření s fondem. Závěrečná ustanovení

§ 11
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se stavovský předpis č. 6 Sociální fond České lékařské komory ze dne 1. 1.1997.

§ 12
Účinnost

Tento Stavovský předpis č. 6 - Sociální fond České lékařské komory nabývá účinnost dne 1. 1. 1999.


SP č. 5 - Zásady evidence členství

Stavovský předpis č. 5 České lékařské komory
Představenstvo České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře, České lékárnické komoře (dále jen „zákon č. 220/1991 Sb.“) a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem, přijímá tuto novelu Stavovského předpisu č. 5
ZÁSADY EVIDENCE ČLENSTVÍ V ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMOŘE

§ 1
Vedení seznamu členů a změny evidence

Za bezchybné vedení a neprodlené zaznamenávání změn a doplňků do seznamu členů odpovídá představenstvo okresního sdružení. Každý člen komory má právo kdykoliv nahlédnout do své osobní dokumentace. Představenstvo okresního sdružení postoupí úplný seznam členů okresního sdružení nejméně jedenkrát ročně představenstvu komory, změny a doplňky sděluje nejméně jedenkrát za měsíc. Údaje, obsažené v seznamu členů, nemohou být poskytovány jiným subjektům.

§ 2
Převod člena mezi okresními sdruženími

Vzniknou-li důvody pro převedení lékaře do seznamu členů jiného okresního sdružení, vyhotoví představenstvo okresního sdružení, v jehož seznamu je lékař dosud zapsán, výpis ze seznamu členů (dále jen výpis). Výpis vydá představenstvo okresního sdružení na základě písemné žádosti, ve které budou uvedeny důvody pro vystavení výpisu a adresa okresního sdružení, do jehož seznamu členů má být lékař převeden. Výpis vydá představenstvo okresního sdružení žádajícímu lékaři po odevzdání dokladu o členství lékaře v komoře. Vydání výpisu zaznamená představenstvo okresního sdružení do seznamu členů a písemnou žádost archivuje. Datem vydání výpisu přestává být lékař veden v seznamu členů vedeném okresním sdružením, které výpis vydalo. Představenstvo okresního sdružení odešle do 10 dnů veškerou dokumentaci lékaře, jemuž byl výpis vystaven, představenstvu okresního sdružení, do jehož seznamu členů má být převeden. Představenstvo okresního sdružení převede do seznamu svých členů lékaře na základě jeho písemné žádosti, doložené výpisem ze seznamu členů okresního sdružení, ve kterém byl dosud zapsán. Žádost podle odstavce 7 musí být lékařem podána nejpozději do 30 dnů ode dne vystavení výpisu. Neučiní-li tak lékař, pozbývá jeho převod platnost, veškerá dokumentace se vrací do 10 dnů představenstvu původního okresního sdružení a lékař je opět zapsán do seznamu jeho členů.Převod do seznamu členů oznámí představenstvo okresního sdružení, do kterého byl lékař převeden, představenstvu komory nejpozději se zasláním změn v seznamu členů podle § 1 odst. 3, zajistí zapsání změny do registru členů a vydá lékaři nový doklad o členství v komoře.

§ 3

Představenstvo okresního sdružení vede zvláštní evidenci lékařů, kteří nejsou zapsáni v seznamu jeho členů, avšak vykonávají na území jeho působnosti povolání lékaře. Evidence lékařů, uvedených v odstavci 1, je vedena na základě jejich ohlašovací povinnosti vyplývající z Organizačního řádu.

§ 4
Evidence zániku členství

Důvody zániku členství vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 220/1991 Sb. a Organizačního řádu. V případě zániku členství v komoře z důvodu ztráty nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, vystoupení nebo vyloučení, je lékař povinen informovat o tom nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy došlo k zániku členství, představenstvo okresního sdružení a vrátit mu doklad o členství v komoře. Představenstvo okresního sdružení poznamená důvody zániku členství do seznamu členů a lékaře z něj vyškrtne dnem, kdy došlo k zániku členství, a je povinno o tom neprodleně informovat představenstvo komory a zaslat mu doklad o členství. Zánik členství v komoře z jiného důvodu než pro úmrtí nebo pravomocné vyloučení lékaře z komory oznámí předseda představenstva okresního sdružení do 15 dnů též orgánu příslušnému k registraci podle zákona č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších novel, v každém okrese (obvodu), v němž lékař vykonává soukromou praxi nebo statutárnímu zástupci každého zdravotnického zařízení, v němž je lékař zaměstnán a též představenstvu každého okresního sdružení, na jehož území lékař také vykonává povolání lékaře v léčebné a preventivní péči.

§ 5
zrušovací ustanovení

Zrušuje se stavovský předpis č. 5 Zásady evidence členství v České lékařské komoře ze dne 1. 1. 1997.

§ 6
účinnost

Tento Stavovský předpis č. 5 - Zásady evidence členství v České lékařské komoře nabývá účinnosti dne 1. 4. 1997.
Tato novela stavovského předpisu , schválená na sjezdu ČLK dne 7. 10. 2000 , nabývá účinnosti dne 1. 11. 2000.


SP č. 4 - Disciplinární řád

Stavovský předpis č. 4 České lékařské komory
Sjezd České lékařské komory podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. vydává tento
Disciplinární řád České lékařské komory

§ 1
Principy disciplinárního řízení

Disciplinární řád upravuje postup orgánů České lékařské komory (dále jen „komora“), práva a povinnosti účastníků disciplinárního řízení, úkony, které s disciplinárním řízením bezprostředně souvisejí tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci a bylo zajištěno spravedlivé posouzení podané stížnosti nebo podnětu (dále jen „stížnosti“), jejichž řešení náleží do působnosti komory. Dále disciplinární řád upravuje postup ve smírčím řízení mezi lékařem, proti němuž směřuje stížnost, a tím, kdo stížnost podal. Cílem smírčího řízení je dosažení mimosoudního smíru na půdě komory. Dokud pravomocným disciplinárním rozhodnutím není potvrzeno disciplinární provinění, je nutno hledět na člena komory, proti němuž je disciplinární řízení vedeno, jako by nebyl vinen. Řízením podle tohoto disciplinárního řádu se rozumí projednávání stížností orgány komory (dále jen „řízení“) a sestává z: předběžného šetření, jehož cílem je zjistit, zda řízení případu je v kompetenci komory, zda je přípustné disciplinární řízení a zda je důvod k podání návrhu na jeho zahájení, disciplinárního řízení, jehož cílem je spravedlivě rozhodnout o návrhu revizní komise na zahájení disciplinárního řízení. V odůvodněných případech může být disciplinární řízení se souhlasem toho, kdo podal stížnost, a lékaře, proti kterému stížnost směřuje, nahrazeno smírčím řízením.

§ 2
Společná ustanovení

Disciplinární provinění nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání promlčecí doba, jež činí jeden rok. Běh promlčecí doby se staví: dnem kdy stížnost, která je podkladem pro řízení, komoře došla, po dobu trvání předběžného šetření, po dobu trvání disciplinárního řízení, po dobu řízení dle § 14, po dobu, kdy lékař, proti kterému stížnost směřuje, není členem komory. Došla-li stížnost orgánu nebo funkcionáři komory, který není příslušný k jejímu řešení, je povinen ji bez zbytečného odkladu cestou disciplinárního registru (§ 3 odst. 2) postoupit orgánu příslušnému. Odepřel-li adresát zásilky do vlastních rukou, který se v místě doručení zdržuje, její přijetí, je zásilka doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno.
Zdržuje-li se adresát zásilky, která má být doručena do vlastních rukou, v místě doručení a zásilku se nepodaří opakovaně doručit, zůstane zásilka uložena na poště a adresát bude o této skutečnosti vyrozuměn. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů ode dne uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen člen revizní komise nebo čestné rady, u něhož lze mít důvodné podezření z podjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. O vyloučení člena revizní komise rozhoduje předseda revizní komise, v případě podezření z podjatosti předsedy revizní komise rozhodují členové revizní komise hlasováním. O vyloučení člena senátu rozhoduje předseda čestné rady, v případě podezření z podjatosti předsedy čestné rady rozhodují všichni členové čestné rady hlasováním. O vyloučení revizní komise okresního sdružení z projednávání a rozhodování ve věci rozhoduje revizní komise komory. O vyloučení čestné rady okresního sdružení z projednávání a rozhodování ve věci rozhoduje čestná rada komory.
Současně tyto orgány rozhodnou o odejmutí případu vyloučenému orgánu a o postoupení k orgánu jiného okresního sdružení. Podjatost člena revizní komise nebo člena čestné rady je povinen neprodleně oznámit tento člen sám. Dále námitku podjatosti může podat lékař, proti kterému stížnost směřuje, a ten, kdo stížnost podal. O námitce musí být rozhodnuto nejpozději do 60 dnů. Rozhodnutí se písemně doručuje tomu, kdo námitku podal. Nemůže-li předseda revizní komise okresního sdružení ze členů revizní komise okresního sdružení jmenovat pověřeného člena z důvodu podjatosti, sdělí tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi revizní komise komory, který deleguje předběžné šetření v této věci na revizní komisi jiného okresního sdružení. Nemůže-li předseda čestné rady okresního sdružení jmenovat senát z důvodů podjatosti, sdělí tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi čestné rady komory, který deleguje disciplinární řízení v této věci na čestnou radu jiného okresního sdružení. Předseda revizní komise nebo čestné rady okresního sdružení může ve výjimečných případech požádat o delegaci předběžného šetření a disciplinárního řízení také z důvodu vhodnosti. Předseda revizní komise komory nebo předseda čestné rady komory mohou z důvodu podjatosti členů revizní komise nebo čestné rady okresního sdružení, nebo též z důvodu vhodnosti, delegovat předběžné šetření a disciplinární řízení na revizní komisi a čestnou radu jiného okresního sdružení také z vlastního nebo jiného podnětu.
Představenstvo okresního sdružení komory je oprávněno požádat předsedu revizní komise komory o delegování předběžného šetření a disciplinárního řízení na revizní komisi a čestnou radu jiného okresního sdružení z důvodu podjatosti nebo z důvodu vhodnosti. Revizní komise komory žádost posoudí a rozhodne o ní. Přestane-li lékař být členem okresního sdružení komory, v němž bylo započato předběžné šetření nebo disciplinární řízení, dokončí předběžné šetření a disciplinární řízení orgány původního okresního sdružení komory, v němž bylo disciplinární řízení nebo předběžné šetření zahájeno. Na základě písemné žádosti lékaře může revizní komise komory rozhodnout o přidělení případu orgánům okresního sdružení komory, jehož je lékař nově členem.
Všichni členové komory jsou povinni poskytnout orgánům činným v disciplinárním řízení součinnost nezbytnou k prošetření každé stížnosti, zejména jsou povinni zapůjčit potřebnou zdravotnickou dokumentaci nebo její kopii do 14 dnů od obdržení žádosti. Tuto povinnost mají odborní zástupci nestátních zdravotnických zařízení a lékaři ve funkci vedoucích pracovníků ostatních zdravotnických zařízení na území České republiky. Čestné rady jednají v plénu nebo v tříčlenných senátech jmenovaných předsedou čestné rady. Čestná rada v plénu analyzuje a vyhodnocuje své poznatky, předkládá doporučení ostatním orgánům komory a rozhoduje o vhodném způsobu zveřejnění disciplinárních kauz. Jednání senátu řídí předseda jmenovaný předsedou čestné rady. Jednání senátu se může zúčastnit přizvaný právník komory. Náklady řízení vzniklé orgánům komory jsou hrazeny z rozpočtu komory. Náklady řízení vzniklé orgánům okresního sdružení jsou hrazeny z rozpočtu okresního sdružení, u něhož je lékař, proti kterému je disciplinární řízení vedeno, členem. Náklady vzniklé účastníkům řízení si hradí účastníci sami.
Pokud orgány okresního sdružení komory bez vážného důvodu nedodrží lhůty stanovené tímto předpisem, zejména lhůtu pro zaslání stížnosti a disciplinárního rozhodnutí disciplinárnímu registru, je čestná rada komory oprávněna stanovit okresnímu sdružení komory pokutu ve výši 3.000,- Kč zvýšenou o 1 % za každý den přesahující stanovenou lhůtu.
Orgány okresního sdružení komory jsou povinny postupovat tak, aby disciplinární rozhodnutí bylo zpravidla vydáno do šesti měsíců ode dne přijetí stížnosti komorou. Pokud uplynula od přijetí stížnosti doba delší než devět měsíců, aniž by bylo disciplinární rozhodnutí vydáno, je okresní sdružení, jehož orgány řízení vedou, povinno tuto skutečnost písemně s odůvodněním sdělit čestné radě komory, která může, shledá-li to důvodným, postupovat podle odstavce 13.

§ 3
Přijímání a evidence stížností

Stížnosti přijímá komora jen v písemné formě s plným jménem a adresou toho, kdo stížnost podává. Jiné stížnosti se neřeší ani neregistrují. Anonymní podání se neprošetřují ani neregistrují. Kancelář komory zajišťuje vedení centrální evidence stížností (dále jen „disciplinární registr“). Orgány okresního sdružení komory, které obdrží stížnost týkající se jejich člena, poskytnou kopii s vyznačením data přijetí disciplinárnímu registru komory. Ostatní orgány, popř. členové komory, pokud obdrželi stížnost, předají originál s vyznačeným datem přijetí disciplinárnímu registru komory. Disciplinární registr komory přiřadí příslušnému podání kompletní identifikační číslo stížnosti a po uložení v elektronické formě předá stížnost předsedovi nebo jím pověřenému členovi revizní komise komory. Disciplinární registr do 14 dnů od registrace stížnosti písemně oznámí tomu, kdo stížnost podal, datum přijetí stížnost a její evidenční číslo a sdělí, kterému orgánu byla věc postoupena. Kancelář komory v disciplinárním registru eviduje stížnost až do úplného vyřízení příslušným orgánem komory.

§ 4
Odmítnutí nebo postoupení stížností

Pověřený člen revizní komise komory rozhodne o odmítnutí stížnosti, pokud řešení stížnosti není v kompetenci komory ani jiného orgánu, kterému by bylo možno stížnost postoupit. Není-li řešení stížnosti v kompetenci České lékařské komory, ale je v kompetenci jiného orgánu, pověřený člen revizní komise rozhodne o postoupení stížnosti tomuto příslušnému orgánu. Pokud je stížnost nesrozumitelná nebo nečitelná, revizní komise komory rozhodne o jejím odmítnutí nebo vrácení.
Pověřený člen revizní komise komory rozhodne o odmítnutí stížnosti, je-li disciplinární řízení nepřípustné. Disciplinární řízení je nepřípustné: byl-li skutek, který je předmětem stížnosti, promlčen, přestal-li být lékař, proti kterému stížnost směřuje, členem komory dříve, než komora stížnost obdržela, skončilo-li dřívější disciplinární řízení proti témuž lékaři pro stejný skutek pravomocným rozhodnutím, pokud toto rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno. V těchto případech nesmí být disciplinární řízení zahájeno a bylo-li již zahájeno, musí být kdykoliv v jeho průběhu zastaveno. Rozhodnutí o odmítnutí stížnosti obsahuje výrok o tom, že se stížnost odmítá, odůvodnění tohoto rozhodnutí, poučení o možnosti podání námitky, razítko komory a podpis pověřeného člena revizní komise. Rozhodnutí se doručuje tomu, kdo stížnost podal. Proti rozhodnutí může ten, kdo stížnost podal, podat námitku adresovanou kanceláři komory do sedmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o odmítnutí stížnosti. O námitce proti rozhodnutí o odmítnutí stížnosti rozhodne revizní komise komory. Proti rozhodnutí revizní komise komory není další opravný prostředek přípustný. Revizní komise komory může rozhodnutí pověřeného člena revizní komise potvrdit, nebo zrušit a nařídit zahájení předběžného šetření. Rozhodnutí revizní komise komory o námitce proti rozhodnutí o odmítnutí stížnosti se doručuje tomu, kdo stížnost podal. Pokud pověřený člen revizní komise nerozhodl o odmítnutí stížnosti, případně o jejím postoupení jinému orgánu, postoupí stížnost okresnímu sdružení, jehož členem je lékař, proti kterému stížnost směřuje, může též navrhnout předsedovi revizní komise komory delegování stížnosti do jiného okresního sdružení. Na základě posouzení charakteru a závažnosti obsahu stížnosti a zdravotnické dokumentace, může na návrh pověřeného člena revizní komise komory předseda revizní komise komory nařídit revizní komisi okresního sdružení, aby podala návrh na zahájení disciplinárního řízení čestné radě komory.
Týká-li se stížnost otázek, které vyžadují odborné posouzení, může revizní komise předat kopii stížnosti sekretáři vědecké rady komory, který zajistí vypracování odborného lékařského posudku. Tento posudek se jako jeden z podkladů pro rozhodnutí poskytne orgánům činným v disciplinárním řízení. Pokud bylo rozhodnuto o postoupení stížnosti jinému orgánu, o vypracování odborného lékařského posudku vědeckou radou komory, nebo o zahájení předběžného šetření v revizní komisi okresního sdružení komory, vyrozumí současně o této skutečnosti pověřený člen revizní komise přípisem toho, kdo stížnost podal. Bylo-li rozhodnuto o vypracování odborného lékařského posudku vědeckou radou komory, umožní sekretář vědecké rady komory lékaři, proti kterému stížnost směřuje, aby se do dvou týdnů od vyrozumění a zaslání kopie stížnosti k ní písemně vyjádřil. Vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje, bude dáno k dispozici vědecké radě komory jako jeden z podkladů pro odborné posouzení případu. Sekretář vědecké rady komory současně zajistí další potřebné podklady pro posouzení případu vědeckou radou komory.

§ 5
Předběžné šetření

Předseda revizní komise okresního sdružení pověří některého z členů revizní komise okresního sdružení provedením předběžného šetření. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory si vyžádá písemné či ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje (o ústním vyjádření se sepíše zápis), pokud nebylo vyžádáno vědeckou radou komory. Lékař, proti kterému stížnost směřuje, má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena revizní komise k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory provede potřebná šetření a opatří veškeré další podklady potřebné pro rozhodnutí o dalším postupu. Nemá-li k dispozici posudek vědecké rady komory, může vyžádat posouzení případu vědeckou radou, nebo zajistit provedení odborného posudku jiným způsobem, popřípadě využít vypracovaného znaleckého posudku nebo závěry příslušné územní nebo ústřední znalecké komise.
Každý člen komory je povinen poskytnout pověřenému členovi revizní komise okresního sdružení komory potřebnou součinnost a podat potřebná vysvětlení k tomu, aby mohl spravedlivě a objektivně stížnost prošetřit. Tuto povinnost nemá, pokud by tím mohl způsobit sobě nebo osobě jemu blízké trestní stíhání nebo disciplinární řízení.

§ 6
Disciplinární spis

Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory založí ve spolupráci s kanceláří okresního sdružení komory na každý prošetřovaný případ stížnosti, který mu byl postoupen, disciplinární spis.
Disciplinární spis obsahuje:
jednoznačnou identifikaci lékaře, proti kterému směřuje stížnost, s uvedením jeho titulu, jména, příjmení, rodného čísla a adresy, veškeré dostupné identifikační informace o tom, kdo stížnost podal, zejména jeho jméno a příjmení, bydliště, popř. jinou adresu pro doručování, evidenční číslo stížnosti, vlastní stížnost, nebo její kopii, vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje, odmítne-li se lékař ke stížnosti vyjádřit, pak kopii žádosti o vyjádření a dokladu o doručení této žádosti, veškeré akty disciplinárních orgánů, znalecké či jiné odborné lékařské posudky, ostatní listinné důkazy, zápisy z jednání a zápisy o výpovědi svědků, seznam všech očíslovaných listin dle pořadí. Do disciplinárního spisu má právo nahlížet lékař, proti kterému stížnost směřuje, popřípadě jeho právní zástupce, členové orgánů činných v disciplinárním řízení a pověření právníci komory. Disciplinární spis musí být vždy kompletně postoupen orgánu, který se případem zabývá. Okresní sdružení je povinno do 30 dnů od právní moci rozhodnutí zaslat originál disciplinárního spisu k archivaci v disciplinárním registru.

§7
Rozhodnutí o ukončení předběžného šetření

Pověřený člen revizní komise okresního sdružení se v rámci předběžného šetření musí vyrovnat se všemi skutečnostmi, uvedenými ve stížnosti. Revizní komise okresního sdružení nebo její pověřený člen musí rozhodnout o dalším postupu do 30 dnů od shromáždění nezbytných podkladů pro rozhodnutí. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory po shromáždění všech potřebných podkladů pro rozhodnutí: vypracuje návrh na zahájení disciplinárního řízení, který předloží ke schválení revizní komisi okresního sdružení, nebo vypracuje návrh na rozhodnutí o nezahájení disciplinárního řízení, kterým je konstatováno, že lékař, proti kterému stížnost směřuje, je nevinen, neboť bylo prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění, nebo jeho vina nebyla prokázána, nebo vypracuje návrh na přerušení řízení, bylo-li proti lékaři, proti kterému směřuje stížnost, pro stejný skutek, zahájeno řízení před jiným orgánem, nebo vypracuje návrh na zastavení řízení, je-li disciplinární řízení nepřípustné nebo byl-li lékař, proti kterému stížnost směřuje, postižen v řízení před jiným orgánem a postih lze z hlediska účelu disciplinárního řízení považovat za dostatečný. Nebyl-li lékař, proti kterému stížnost směřuje, v řízení před jiným orgánem postižen, nebo nelze-li jiný postih považovat z hlediska účelu disciplinárního řízení za dostatečný, vypracuje pověřený člen revizní komise návrh na zahájení disciplinárního řízení poté, co pominul důvod, pro který bylo řízení přerušeno. Revizní komise okresního sdružení komory projedná návrh pověřeného člena podaný po ukončení předběžného šetření a rozhodne o tom, zda návrh schvaluje, popř. o jiném postupu ve věci. Předseda revizní komise okresního sdružení komory současně zajistí, aby nejpozději ve lhůtě do 30 dnů: byl podán návrh na zahájení disciplinárního řízení, nebo bylo vypracováno písemné rozhodnutí o nezahájení disciplinárního řízení z důvodů neviny lékaře, nebo pro nepřípustnost disciplinárního řízení, nebo bylo vypracováno rozhodnutí o přerušení řízení.
Rozhodnutí revizní komise okresního sdružení komory obsahuje výrok o nezahajování disciplinárního řízení nebo přerušení či zastavení řízení, jeho řádné odůvodnění, podpis předsedy revizní komise a razítko komory. Kopii rozhodnutí zašle revizní komise okresního sdružení do 30 dnů revizní komisi komory. Informaci o rozhodnutí revizní komise zašle předseda revizní komise okresního sdružení též tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo zahájeno předběžné šetření proti lékaři, včetně poučení o tom, že může proti rozhodnutí revizní komise okresního sdružení podat námitku čestné radě komory.
Je-li podána námitka, čestná rada komory si vyžádá od okresního sdružení komory disciplinární spis, případně další potřebné podklady, a rozhodne buď o potvrzení rozhodnutí revizní komise okresního sdružení, nebo o jeho zrušení a vrácení k dalšímu šetření anebo rozhodnutí zruší a přidělí stížnost revizní komisi jiného okresního sdružení komory. Revizní komise okresního sdružení komory je vázána právním názorem čestné rady komory. Čestná rada komory musí o námitce rozhodnout do 40 dnů od doručení podkladů z okresního sdružení komory. Rozhodnutí čestné rady komory obsahuje výrok, jeho řádné odůvodnění, poučení o opravném prostředku, podpis předsedy čestné rady komory a razítko komory. Proti rozhodnutí čestné rady komory o námitce proti rozhodnutí revizní komise okresního sdružení komory není přípustný další opravný prostředek. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou lékaři, proti kterému stížnost směřuje, jakož i příslušné revizní komisi okresního sdružení. Přiměřená informace se doručuje tomu, kdo námitku podal. Je-li to vhodné, lze za přiměřenou informaci považovat i stejnopis příslušného rozhodnutí.
Návrh na zahájení disciplinárního řízení po jeho schválení revizní komisí okresního sdružení podá pověřený člen revizní komise předsedovi čestné rady okresního sdružení komory. Současně zasílá kopii návrhu disciplinárnímu registru. Týká-li se stížnost odborného pochybení lékaře a součástí disciplinárního spisu není posudek vědecké rady komory, ústřední nebo územní znalecké komise nebo jiný znalecký posudek, musí návrh na zahájení disciplinárního řízení obsahovat písemné či zapsané ústní vyjádření kompetentního odborníka, který splňuje kvalifikační podmínky pro udělení licence vedoucí lékař – primář v příslušné odbornosti. Revizní komise okresního sdružení komory může v rámci návrhu na zahájení disciplinárního řízení navrhnout, aby ve věci bylo nejprve konáno smírčí řízení mezi tím, kdo podal komoře stížnost, a lékařem, proti kterému stížnost směřuje.

§ 8
Řízení v čestné radě okresního sdružení komory

Předseda čestné rady okresního sdružení komory neprodleně po obdržení návrhu na zahájení disciplinárního řízení jmenuje tříčlenný senát, jeho předsedu, členy, případně i náhradníka.
Předseda senátu určí termín jednání nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy byl doručen čestné radě návrh revizní komise okresního sdružení na zahájení řízení. Předvolání k jednání senátu čestné rady okresního sdružení se doručí lékaři, proti kterému návrh směřuje, do vlastních rukou spolu s návrhem na zahájení disciplinárního řízení. Současně se lékaři oznámí jména členů senátu s výzvou, aby bezodkladně vznesl případnou námitku podjatosti. Stejné předvolání a výzva se doručí pověřenému členovi revizní komise. Předvolání s návrhem na zahájení disciplinárního řízení a oznámení o složení senátu musí být doručeno lékaři, proti kterému návrh směřuje nejpozději 15 kalendářních dnů předem. Lékař, proti kterému návrh směřuje, má právo písemně se k němu vyjádřit. Pokud nebyla lhůta 15 dnů dodržena, je možné konat jednání jen s výslovným souhlasem lékaře, proti kterému návrh směřuje. Nedostaví-li se lékař, který byl včas a řádně pozván k jednání, bez řádné omluvy, lze konat disciplinární řízení v jeho nepřítomnosti.
Předseda senátu čestné rady okresního sdružení komory současně rozhodne o přizvání svědků, nebo je požádá o podání písemného vyjádření. Písemné vyjádření musí být podepsáno, podpis musí být ověřený členem revizní komise nebo senátem čestné rady okresního sdružení komory, nebo musí být úředně ověřený.
V případě potřeby provede předseda senátu nebo pověřený člen senátu čestné rady okresního sdružení komory po seznámení s disciplinárním spisem potřebné došetření nebo doplnění o další důkazy, např. posudek vědecké rady komory, znalecký posudek, stanovisko právního oddělení komory, další písemná vyjádření svědků apod. V případě došetření a doplnění disciplinárního spisu počíná lhůta 40 dnů pro jednání senátu běžet až dnem, kdy je disciplinární spis doplněn o potřebné podklady.
Předseda senátu čestné rady okresního sdružení komory rozhodne o přizvání svědků, popř. toho, kdo podal stížnost, uzná-li to za potřebné. Ten, kdo podal stížnost, a lékař, proti kterému stížnost směřuje, musí být vždy přítomni, pokud je rozhodnuto konat smírčí řízení a ten, kdo podal stížnost, se smírčím řízením souhlasí. Uzná-li to senát čestné rady okresního sdružení za vhodné, může v průběhu jednání rozhodnout o konání smírčího řízení, stanovit jeho termín, místo a pozvat k němu lékaře, proti němuž směřuje stížnost, a toho, kdo stížnost podal.
Po zahájení jednání senátu čestné rady okresního sdružení komory předseda senátu seznámí lékaře, proti kterému je disciplinární řízení vedeno, s návrhem na zahájení disciplinárního řízení a obsahem disciplinárního spisu. Lékař, proti kterému disciplinární řízení směřuje, může být zastoupen jiným lékařem – členem komory, jakož i právním zástupcem. Tomuto zástupci jsou doručovány veškeré písemnosti ve stejném rozsahu, jako lékaři, proti němuž stížnost směřuje a to ode dne, kdy oznámení o zplnomocnění došlo komoře. Lékař, proti kterému je vedeno disciplinární řízení, popřípadě jeho zástupce, má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu. Senát rozhodne, zda bude o vyjádření požádán ten, kdo podal stížnost (s výjimkou případu smírčího řízení, kde je jeho účast nezbytná). V případě potřeby vyslechne senát přizvané svědky. Na závěr senát rozhodne, zda jednání bude doplněno o další důkazy, popř. o způsobu jejich opatření a termínu dalšího jednání. Není-li třeba disciplinární řízení doplňovat, udělí předseda senátu na závěr před vlastním rozhodnutím závěrečné slovo pověřenému členovi revizní komise, a poté lékaři, proti kterému je disciplinární řízení vedeno, popř. jeho zástupci. Poté se koná neveřejná porada senátu, ke které může být přizván právník komory.

§ 9
Smírčí řízení

Cílem smírčího řízení je dosažení smíru, včetně eventuální dohody o mimosoudním vypořádání případných nároků toho, kdo stížnost podal, na náhradu škody, popř. dohody dle § 307 trestního řádu nebo dohody o narovnání podle § 309 trestního řádu(*). Smír musí být stvrzen písemným prohlášením stran (lékaře, proti kterému směřovala stížnost, a toho, kdo stížnost podal, jde-li o více osob, pak všech těchto osob), kterým se současně vzdávají použití jiných právních prostředků. Součástí smíru může být i dohoda o narovnání dle § 309 trestního řádu nebo dohoda o náhradě škody § 307 trestního řádu popřípadě dohoda o náhradě škody. Pokud došlo k dohodě, založí se zpravidla jeden z originálů dohody do disciplinárního spisu, který je do 30 dnů odeslán k uložení do disciplinárního registru. Nepodaří-li se ve smírčím řízení dosáhnout smíru nebo ten, kdo podal komoře stížnost, popř. lékař, proti kterému stížnost směřuje, smírčí řízení odmítá, revizní komise nebo senát čestné rady okresního sdružení komory rozhodne o změně smírčího řízení na řízení disciplinární.

§ 10
Rozhodnutí

Senát čestné rady okresního sdružení komory může rozhodnout o postoupení případu čestné radě komory, pokud po konzultaci s předsedou čestné rady komory dospěje k závěru, že se řízení týká porušení povinností uložených § 9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991 Sb. a jde o právně a důkazně natolik složitý případ, že jeho řádné prošetření a uzavření přesahuje možnosti disciplinárních orgánů okresního sdružení, nebo odůvodňují-li zjištěné skutečnosti závěr, že ten, proti komu směřuje návrh na zahájení disciplinárního řízení, se dopustil závažného disciplinárního provinění tím, že porušil povinnosti uložené ustanovením § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. a disciplinární opatření podle § 13 odst. 3 tohoto zákona nelze považovat za dostatečné. Není-li rozhodnuto o postoupení případu čestné radě komory, senát čestné rady okresního sdružení uzná lékaře nevinným, je-li nepochybně prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění, nebo proto, že vina nebyla v daném případě prokázána, nebo uzná lékaře vinným a: uloží mu přiměřené disciplinární opatření, současně s uložením disciplinárního opatření může podat představenstvu komory návrh na odnětí licence, je-li takové opatření odůvodněno, nebo upustí od uložení disciplinárního opatření, pokud uzná, že se lékař dopustil méně závažného disciplinárního provinění a samotné disciplinární řízení splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního opatření, nebo jde-li o lékaře, který je nositelem licence k výkonu samostatné lékařské praxe nebo licence k výkonu funkce lektora nebo funkce vedoucího lékaře - primáře, může upustit od disciplinárního opatření a místo něho navrhne potřebné doškolení, popř. provedení přezkoušení v oborové komisi vědecké rady komory jako podmínky k ponechání licence. O návrhu rozhodne představenstvo komory.
Při rozhodování v disciplinárním řízení je senát povinen přihlédnout:
k povaze skutku a k jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě a poměrům lékaře, proti kterému je vedeno disciplinární řízení, k míře jeho zavinění. Je nutno volit takové disciplinární opatření, které se jeví jako adekvátní k disciplinárnímu provinění. Po skončení porady, oznámí předseda senátu rozhodnutí s podstatným odůvodněním a poučením o opravném prostředku. Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu. Písemně vypracované rozhodnutí předseda senátu odešle doporučeně s doručenkou nebo předá proti podpisu do 30 dnů od jeho vyhlášení lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení, jeho zástupci a pověřenému členovi revizní komise. Současně předseda senátu ve stejné lhůtě písemně doporučeným dopisem nebo předáním proti podpisu informuje o výsledku disciplinárního řízení toho, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení vedeno, a uvědomí ho o možnosti a lhůtě podání námitky proti rozhodnutí. Je-li to vhodné, lze za přiměřenou informaci podle předchozí věty považovat i stejnopis příslušného rozhodnutí.
Disciplinární spis se odešle dle § 6 odst. 5 disciplinárnímu registru.

§ 11
Opravné prostředky

Opravným prostředkem proti rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení komory je odvolání. Odvolání může podat pověřený člen revizní komise nebo lékař, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení. Odvolání má odkladný účinek. Ten, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení vedeno, může proti rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení podat námitku, která nemá odkladný účinek. O námitce proti rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení rozhoduje čestná rada komory v řízení podle § 14 odst. 1.
Odvolání nebo námitku podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí nebo informace o vyřízení stížnosti (§ 10 odst. 5). Jestliže se rozhodnutí doručuje lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení, i jeho zástupci, běží lhůta k podání odvolání ode dne pozdějšího doručení.
Předseda čestné rady komory může prominout zmeškání lhůty k podání odvolání, jestliže lékař, proti kterému je vedeno disciplinární řízení, nebo jeho zástupce zmeškal lhůtu z omluvitelného důvodu a podal návrh na prominutí zmeškání lhůty do 15 dnů od odpadnutí překážky společně s odvoláním.
Pokud bylo odvolání podáno, zajistí předseda čestné rady okresního sdružení komory prostřednictvím kanceláře okresního sdružení komory zaslání odvolání i s úplným disciplinárním spisem do 15 dnů od doručení odvolání čestné radě komory. Současně zasílá informaci o podaném odvolání disciplinárnímu registru.
Nebylo -li podáno odvolání ve lhůtě stanovené tímto ustanovením ani nebylo zmeškání lhůty prominuto , stává se rozhodnutí pravomocným dnem uplynutí lhůty. Stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci zašle předseda senátu do 15 -ti dnů od nabytí právní moci předsedovi okresního sdružení komory a Čestné radě komory.

§ 12
Řízení o odvolání

O odvolání rozhoduje senát čestné rady komory určený předsedou čestné rady komory. Na lhůtu pro předvolání k jednání, na účast při jednání čestné rady komory a na jeho průběh se použijí přiměřeně ustanovení tohoto disciplinárního řádu o jednání senátu čestné rady okresního sdružení. Senát čestné rady komory řízení o odvolání zastaví, jestliže před zahájením porady senátu dojde předsedovi senátu písemné sdělení, kterým odvolatel vezme odvolání zpět. Předseda čestné rady komory odvolání odmítne, shledá-li, že bylo podáno opožděně a nebyla podána žádost o prominutí zmeškání lhůty. Senát čestné rady komory přezkoumá rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení, proti kterému odvolání směřuje a rozhodne: o potvrzení přezkoumávaného rozhodnutí, nebo o zrušení přezkoumávaného rozhodnutí a jeho vrácení senátu čestné rady okresního sdružení komory k novému projednání a rozhodnutí, nebo o zrušení rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení komory, jestliže uzná, že je lékař nevinen, protože je prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění, nebo proto, že vina nebyla prokázána, uzná, že je lékař vinen, ale jde o méně závažné provinění a samotné disciplinární řízení splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního opatření, proto lze upustit od uložení disciplinárního opatření, místo uložení disciplinárního opatření uzná za vhodné navrhnout představenstvu komory, aby lékaři, který je držitelem licence k výkonu samostatné lékařské praxe nebo licence k výkonu funkce lektora nebo funkce vedoucího lékaře - primáře, byla místo disciplinárního opatření uložena povinnost přiměřeného doškolení popř. přezkoušení před příslušnou oborovou komisí vědecké rady komory, nebo o zrušení rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení komory a zahájení řízení před senátem čestné rady komory dle § 18 zák.č. 220/1991 Sb., jestliže uložené disciplinární opatření je zjevně nepřiměřené a je třeba uložit disciplinární opatření, které je v disciplinární pravomoci čestné rady komory. Další disciplinární řízení v takovém případě provede přímo senát čestné rady komory.
Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu. Písemně vypracované rozhodnutí předseda senátu odešle do 30 dnů od jeho vyhlášení lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení, jeho zástupci, pověřenému členovi revizní komise okresního sdružení a disciplinárnímu registru. Informaci o výsledku odvolání, pokud nebylo původní rozhodnutí senátu okresního sdružení potvrzeno, zašle také tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení vedeno.
Proti rozhodnutí senátu čestné rady komory o odvolání není další opravný prostředek k orgánům České lékařské komory přípustný. Rozhodnutí je však přezkoumatelné soudem na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle hlavy II. občanského soudního řádu.

§ 13
Disciplinární řízení před čestnou radou komory

Řízení před senátem čestné rady komory jako před disciplinárním orgánem prvého stupně se koná v následujících případech: je-li případ postoupen senátem čestné rady okresního sdružení komory, pouze v případě, jde-li o porušení povinností stanovených v § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. (povinnost vykonávat povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony) z důvodů důkazní a právní složitosti případu nebo pro to, že disciplinární pravomoc senátu okresního sdružení komory se jeví jako nedostatečná (§ 9 odst. 1), rozhodne-li tak senát čestné rady komory v rámci odvolacího řízení, podá-li revizní komise okresního sdružení komory na základě stanoviska předsedy revizní komise komory nebo předsedy čestné rady komory návrh na zahájení disciplinárního řízení přímo čestné radě komory.
Senát čestné rady komory je tříčlenný, může být určen náhradník. O složení senátu rozhoduje předseda čestné rady komory. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory musí být přítomen, pokud senát čestné rady komory rozhodl, že je jeho přítomnost nutná.
Senát čestné rady komory může rozhodnout: o vině lékaře a uložení některého z disciplinárních opatření, která jsou stanovena v ustanovení § 18 odst. 3 zák.č. 220/1991 Sb., nebo o uznání lékaře, proti kterému je vedeno disciplinární řízení, nevinným, je-li prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění, nebo nebyla-li jeho vina prokázána, nebo o tom, že lékař se dopustil disciplinárního provinění, ale samotné disciplinární řízení splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního opatření, proto se od uložení disciplinárního opatření upouští, nebo o upuštění od uložení disciplinárního opatření při současném návrhu představenstvu komory na stanovení potřebného doškolení pro lékaře, který je držitelem licence k výkonu samostatné lékařské praxe nebo licence k výkonu funkce lektora nebo funkce vedoucího lékaře a primáře, případně na přezkoušení před oborovou komisí vědecké rady komory. Řízení před senátem čestné rady komory probíhá analogicky, jako řízení před senátem čestné rady okresního sdružení komory. Rozhodnutí senátu má stejné náležitosti jako rozhodnutí senátu okresního sdružení a pro jeho vypracování platí stejná lhůta. Pokud senát čestné rady komory rozhodl o podmíněném vyloučení lékaře z komory, stanoví současně zkušební dobu v trvání 1 až 3 let. Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu. Písemně vypracované rozhodnutí předseda senátu doručí do 30 dnů od jeho vyhlášení lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení, jeho zástupci, pověřenému členovi revizní komise okresního sdružení a disciplinárnímu registru. Informaci o rozhodnutí senátu čestné rady komory zašle také tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení vedeno, i s poučením o možnosti podání námitky proti rozhodnutí ve lhůtě do 7 dnů od doručení informace o rozhodnutí senátu čestné rady komory. Je-li to vhodné, lze za informaci o rozhodnutí považovat i stejnopis příslušného rozhodnutí. O námitce proti rozhodnutí senátu čestné rady komory rozhodne plénum čestné rady komory, které rozhodnutí senátu buď potvrdí, nebo zruší a vrátí věc senátu čestné rady komory k novému projednání a rozhodnutí.
Proti rozhodnutí senátu čestné rady komory o uložení disciplinárního opatření má lékař, proti kterému je disciplinární řízení vedeno, právo podat opravný prostředek k soudu podle § 244 a násl. občanského soudního řádu ve lhůtě do 30 dnů od doručení rozhodnutí.
Ten, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinárního řízení vedeno, může proti rozhodnutí senátu čestné rady komory jako orgánu prvého stupně podat námitku k plénu čestné rady komory. O námitce rozhodne plénum čestné rady komory, které rozhodnutí senátu buď potvrdí, nebo zruší a vrátí věc senátu čestné rady komory k novému projednání a rozhodnutí.

§ 14
Opatření ve zvláštních případech

Předseda nebo pověřený člen čestné rady komory přezkoumává všechna rozhodnutí učiněná disciplinárními orgány okresních sdružení. Na jeho návrh může čestná rada komory:
zrušit kterékoliv disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. V takovém případě jsou orgány okresního sdružení komory vázány právním názorem čestné rady komory.
zrušit disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory a rozhodnout o delegování věci orgánům jiného okresního sdružení, zrušit rozhodnutí čestné rady okresního sdružení komory a rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení před čestnou radou komory. Rozhodnout o zahájení řízení před čestnou radou komory může pouze v případě, že jde o disciplinární provinění proti povinnostem stanoveným v § 9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991 Sb. (povinnosti vykonávat povolání odborně v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony).
Pravomocné rozhodnutí disciplinárního orgánu okresního sdružení komory může čestná rada komory zrušit, pokud zahájila šetření ve věci do 6 měsíců ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí doručeno. Čestná rada komory může z vlastního nebo jiného podnětu zrušit pravomocné disciplinární rozhodnutí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy disciplinárnímu orgánu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi již dříve známými odůvodnit rozhodnutí příznivější pro lékaře, proti kterému bylo řízení vedeno. V takovém případě po zrušení rozhodnutí vrátí věc čestné radě okresního sdružení k novému projednání a rozhodnutí. Pokud však původní řízení bylo vedeno přímo před čestnou radou komory, věc nově projedná a rozhodne senát čestné rady komory.
V případech, kdy z kontrolní činnosti revizní komise komory nebo z projednávání věci čestnou radou komory vyplyne, že hrozí nebezpečí z prodlení nebo jiného zmaření účelu disciplinárního řízení nečinností orgánů činných v řízení podle disciplinárního řádu, může předseda revizní komise komory rozhodnout o odnětí věci revizní komisi okresního sdružení a postoupení případu k projednání a rozhodnutí revizní komisi jiného okresního sdružení komory.
Je-li čestná rada okresního sdružení komory nečinná nebo nerespektuje-li právní názor čestné rady komory, předseda čestné rady komory je oprávněn jí věc odejmout a postoupit ji k vyřízení čestné radě jiného okresního sdružení komory.
Senát čestné rady okresního sdružení komory, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem čestné rady komory a je povinen provést jí nařízené doplnění řízení. Senát čestné rady komory, jemuž byla věc vrácena soudem k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem soudu a je povinen provést jím nařízené doplnění řízení. V případech hodných zvláštního zřetele, je-li podána stížnost na porušení povinnosti stanovené § 9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991 Sb. (povinnost vykonávat povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony), je předseda revizní komise komory a předseda čestné rady komory oprávněn vydat závazné stanovisko pro revizní komisi okresního sdružení, k předložení návrhu na zahájení disciplinárního řízení přímo čestné radě komory. (§ 14 odst. 1 písm. c)
V případech hodných zvláštního zřetele jsou prezident komory nebo představenstvo komory oprávněni jmenovat odbornou vyšetřovací komisi k prošetření stížnosti nebo podnětu. Závěry odborné vyšetřovací komise jmenované prezidentem nebo představenstvem komory jsou neopomenutelným podkladem pro všechny orgány činné v disciplinárním řízení.

§ 15
Výkon a zahlazení disciplinárního opatření

Stejnopis pravomocného rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení nebo senátu čestné rady komory se doručí představenstvu okresního sdružení komory, kterého je lékař, jemuž bylo disciplinární opatření uloženo, členem.
Výkon disciplinárního rozhodnutí zajišťuje předseda senátu čestné rady okresního sdružení, popřípadě předseda senátu čestné rady komory, jde-li o rozhodnutí senátu čestné rady komory, přitom spolupracuje s kanceláří okresního sdružení nebo kanceláří komory. Důtka je vykonána doručením pravomocného rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení lékaři, proti kterému bylo disciplinární řízení vedeno.
K zaplacení uložené pokuty vyzve lékaře, kterému bylo disciplinární opatření pravomocně uloženo, pověřený zaměstnanec kanceláře okresního sdružení komory nebo pověřený člen představenstva okresního sdružení komory. Na písemnou žádost lékaře může předseda senátu, který o uložení pokuty pravomocně rozhodl, povolit, aby pokuta byla zaplacena ve splátkách a současně stanovit splátkový kalendář. Výzva k zaplacení pokuty se zasláním složenky nebo sdělením čísla účtu se zasílá lékaři, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, doporučeně s doručenkou. Pokud lékař ve stanovené lhůtě pokutu nezaplatí, ani nepožádá písemně o povolení splátek, popřípadě neuhradí ve stanovených termínech některou ze splátek, předá pověřený zaměstnanec okresního sdružení komory nebo pověřený člen představenstva okresního sdružení komory věc právnímu oddělení komory k vymáhání pokuty soudní cestou.
Jestliže bylo uloženo podmíněné vyloučení z komory a lékař se dopustí dalšího disciplinárního provinění, pro které je pravomocným disciplinárním rozhodnutím uznán vinným, je věc předána senátu čestné rady komory k dalšímu řízení. Senát čestné rady komory v takovém případě rozhodne o tom, že se lékař podmíněně vyloučený z komory ve zkušební době neosvědčil a uloží disciplinární opatření vyloučení z komory. V odůvodněných případech hodných zvláštního zřetele může senát čestné rady komory rozhodnout pouze o prodloužení zkušební lhůty.
Pravomocné vyloučení z komory oznámí pověřený zaměstnanec kanceláře komory nebo pověřený člen představenstva komory orgánu příslušnému k registraci nestátních zdravotnických zařízení v každém okrese či obvodu, v němž lékař, jemuž bylo vyloučení z komory uloženo, vykonával nebo vykonává soukromou lékařskou praxi a statutárnímu zástupci každého zdravotnického zařízení, v němž je lékař, kterému bylo uloženo disciplinární opatření vyloučení z komory, zaměstnán. Pravomocné vyloučení z komory se rovněž oznámí představenstvu každého okresního sdružení komory, na jehož území lékař, kterému bylo toto disciplinární opatření uloženo, vykonává povolání lékaře v léčebné a preventivní péči.
Pravomocné disciplinární rozhodnutí se vyznačí do disciplinárního registru vedeného kanceláří komory. Došlo-li k vyloučení z komory, vyzve kancelář nebo pověřený člen představenstva komory bývalého člena, aby vrátil komoře doklad o členství. Vykonané disciplinární opatření může být zahlazeno jeho výmazem z disciplinárního registru, jestliže se člen komory choval bezúhonně:
po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž je lékaři udělena důtka, po dobu 1 roku od zaplacení, jde-li o pokutu, po dobu zkušební doby stanovené při podmíněném vyloučení z komory a dalšího jednoho roku následujícího po uplynutí zkušební doby, po dobu dvou let následujících po dni, kdy byl vyloučený člen znovu přijat do komory.
O zahlazení disciplinárního opatření může lékař, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, požádat prezidenta komory, který o žádosti rozhodne po vyjádření čestné rady komory. Proti rozhodnutí prezidenta komory, kterým nevyhověl žádosti o zahlazení disciplinárního opatření, lze podat odvolání k představenstvu komory do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Byla-li žádost o zahlazení disciplinárního opatření zamítnuta, lze ji znovu podat nejdříve za rok od data zamítnutí. Je-li důvodem zamítnutí to, že dosud neuplynula lhůta stanovená tímto ustanovením, prezident komory žádost zamítne bez vyjádření čestné rady komory. Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno, hledí se na člena komory, jako by se disciplinárního provinění nedopustil.

§ 16
Přechodné ustanovení

Případy, u nichž ke dni účinnosti tohoto disciplinárního řádu již podala revizní komise okresního sdružení čestné radě okresního sdružení návrh na odložení věci nebo na zahájení disciplinárního řízení, proběhnou podle dosavadních předpisů.

§ 17
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se disciplinární řád České lékařské komory ze dne 01.01.1999

§ 18
Účinnost

Tento stavovský předpis č. 4 - Disciplinární řád České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 01. 01. 2001.

--------------------------------------------------------------------------------
(*)
§ 307 odst. 1 trestního řádu:

„V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže:
obviněný se k trestnému činu doznal, nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, a vzhledem k osobě pachatele, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.“


§ 309 odst. 1 trestního řádu:

„Jestliže obviněný před soudem prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a složí na účet soudu peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti trestného činu, může soud se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání, nejsou-li o prohlášení obviněného důvodné pochybnosti a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostatečný.“


SP č. 3 - Jednací řád

Stavovský předpis č. 3 České lékařské komory
Sjezd České lékařské komory podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře vydává tento
JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

§ 1

Jednací řád České lékařské komory (dále jen „komora“) je závazný pro jednání všech orgánů komory.

§ 2

Právo účastnit se jednání orgánu komory mají jeho členové, v případě nižšího orgánu komory pak členové vyššího orgánu komory.
Právo hlasovat v průběhu jednání orgánu komory mají jeho členové. Hosté se mohou jednání orgánu komory zúčastnit se souhlasem příslušného orgánu. Orgán komory se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Jeho usnesení je platné, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů orgánu komory. Není-li jednání orgánu komory usnášeníschopné, může svolavatel rozhodnout o době a místě jeho opakování, případně o jiných způsobech zajištění jeho usnášeníschopnosti. Jednání orgánu může pokračovat i při jeho neusnášeníschopnosti. Neusnášeníschopný orgán nepřijímá usnesení, zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření bere na vědomí.
Jednání orgánu komory se řídí programem, který je schvalován v úvodu jeho účastníky. O změně programu je možno ze závažných důvodů rozhodnout hlasováním i během jednání.
Člen orgánu komory, pověřený řízením jeho jednání, otevírá a řídí diskusi ke každému bodu programu, navrhuje ukončení diskuse a hlasování, předkládá návrh na ukončení jednotlivých bodů programu a navrhuje ukončení jednání.
Diskuse je součástí každého jednotlivého bodu programu. Mohou se jí účastnit všichni členové jednajícího orgánu komory a nečlenové s právem účasti.
Při projednávání jednotlivých bodů programu mohou být v rámci diskuse podávány návrhy, o nichž se hlasuje zpravidla veřejným hlasováním po ukončení diskuse v opačném pořadí, než byly předkládány. Procedurální návrhy nelze podávat zároveň s návrhy věcnými. Návrh na ukončení diskuse je schválen, pokud pro něj hlasovaly nejméně dvě třetiny přítomných členů orgánu. Jiným způsobem právo na účast v diskusi nelze omezit, lze však omezit délku diskusního příspěvku.
Každý člen orgánu komory má právo předložit návrh na hlasování či jeho způsob. Obdrží-li orgán komory upozornění příslušné revizní komise na to, že jeho rozhodnutí odporuje zákonu nebo platným předpisům komory, je povinen se tímto rozhodnutím zabývat během probíhajícího jednání nebo na svém nejbližším jednání za přítomnosti pověřeného člena revizní komise.

§ 3

Členové okresního (obvodního) sdružení komory (dále jen „okresní sdružení“) mohou požadovat projednání svých materiálů na jednání okresního shromáždění, a to předložením představenstvu okresního sdružení ve lhůtě 20 dní před jednáním okresního shromáždění nebo jejich zařazením na bod programu, vznikla-li naléhavá potřeba jejich projednání. Jednání okresního shromáždění zahajuje a řídí předseda okresního sdružení nebo pověřený člen představenstva okresního sdružení. Ten konstatuje, zda je jednání usnášeníschopné. Účastníci jednání zvolí pracovní předsednictvo (§ 4 odst. 1 volebního řádu). Dále zvolí návrhovou a mandátovou komisi a schválí body programu jednání. Pracovní předsednictvo řídí jednání okresního shromáždění. Mandátová komise je povinna:
ověřovat oprávněnost účasti jednajících na jednání a při hlasování, během projednávání jednotlivých bodů programu ověřovat přítomnost počtu členů okresního sdružení nebo počtu členů orgánu a informovat plénum příslušného orgánu.
Návrhová komise připravuje návrh usnesení, zapracovává do něj připomínky a návrhy účastníků jednání a zpracovává jeho konečnou podobu.
Z jednání okresního shromáždění se pořizuje zápis. Zápis podepisují členové pracovního předsednictva a předseda okresního sdružení. Zápis z jednání okresního shromáždění musí být členům k dispozici a k nahlédnutí v kanceláři okresního sdružení a musí být zaslán představenstvu komory do 14 dnů ode dne konání.

§ 4

Při jednání sjezdu se použijí přiměřeně ustanovení § 2 a 3 jednacího řádu.

§ 5

Pro jednání ostatních orgánů komory jsou závazná společná ustanovení, uvedená v § 2 a 3 jednacího řádu. Ostatními orgány komory jsou pro účely tohoto jednacího řádu všechny orgány komory s výjimkou okresního shromáždění a sjezdu.
Jednání orgánu svolává a řídí jeho předseda, místopředseda (eventuálně prezident, viceprezident nebo jiný pověřený člen orgánu). V případě, že není takový funkcionář, může jednání orgánu svolat kterýkoli jeho člen.
Nebyl-li termín jednání orgánu určen na jeho předchozím jednání, je svoláváno písemně.
Jednání orgánu musí být svoláno vždy, požádá-li o to písemně nejméně jedna třetina jeho členů, a to nejpozději do 14 dnů od data doručení poslední písemné žádosti.
Z jednání orgánů se pořizuje zápis, v němž se uvede datum a místo jednání orgánu, program jednání, kdo jednání řídil, jmenovitý seznam členů orgánu a hostí přítomných na jednání. Součástí zápisu jsou písemné návrhy, předložené v průběhu jednání, přijaté usnesení, prohlášení a jiné dokumenty, které byly předmětem jednání. Zápis podepisuje předseda orgánu nebo prezident.
Zápis z jednání orgánu musí být doručen všem jeho členům, pokud příslušný orgán nerozhodne jinak.
Zápisy z jednání orgánu s výjimkou zápisu z jednání čestné rady musí být členům komory k dispozici a k nahlédnutí v kanceláři okresního sdružení, eventuálně v kanceláři komory.

§ 6

Zrušuje se jednací řád České lékařské komory ze dne 1. 1. 1999.

§ 7

Tento stavovský předpis č. 3 - Jednací řád České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2000.


SP č. 2 - Volební řád

Stavovský předpis č. 2 České lékařské komory;
Sjezd delegátů České lékařské komory podle § 15 odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře vydává tento
VOLEBNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

§ 1

Volební řád upravuje volby orgánů okresního (obvodního) sdružení České lékařské komory (dále jen „okresní sdružení“), volby orgánů České lékařské komory (dále jen „komora“), volbu předsedy a místopředsedy okresního sdružení, volbu prezidenta a viceprezidenta komory (dále jen „funkcionáři komory“) a volbu zástupců na sjezd delegátů komory (dále jen „delegáti sjezdu“). Za realizaci tohoto volebního řádu odpovídá představenstvo komory a představenstva okresních sdružení.
Délka volebního období orgánů a funkcionářů v komoře činí 4 roky. Funkcionář nebo člen kteréhokoliv orgánu nesmí být volen do téže funkce na více než dvě po sobě následující období, pokud se nejedná o člena čestné rady nebo revizní komise. Delegátem sjezdu může být vždy, když je zvolen, pokud to není v rozporu se zákonem č. 220/1991 Sb.

§ 2

Orgány okresního sdružení a předseda okresního sdružení se volí přímou volbou. Místopředsedu okresního sdružení volí členové představenstva okresního sdružení ze svých řad. Orgány komory a funkcionáři komory jsou voleni nepřímo, s výjimkou delegátů sjezdu. Volba všech orgánů okresního sdružení, předsedy okresního sdružení, volba orgánů komory, funkcionářů komory a delegátů sjezdu se provádí tajným hlasováním. Pro platnost voleb je nutná nadpoloviční většina odevzdaných hlasů účastníků volebního shromáždění a nadpoloviční většina hlasů všech delegátů sjezdu. Počet členů orgánu, který nemá zákonem a stavovskými předpisy stanovený pevný počet svých členů, zůstává nezměněn při volbě nového orgánu, pokud o změně nerozhodne okresní shromáždění nebo sjezd delegátů komory.

§ 3

Okresní (obvodní) shromáždění členů (dále jen „okresní shromážděn“) volí:
představenstvo okresního sdružení v počtu 6 - 10 členů, dále je členem představenstva předseda okresního sdružení,
předsedu okresního sdružení, který zvolením do funkce předsedy okresního sdružení je současně zvolen členem představenstva okresního sdružení a delegátem sjezdu, další zástupce na sjezd delegátů v takovém počtu, aby jeden delegát připadal na každých započatých sto padesát členů okresního sdružení, přičemž za prvních 150 členů je volen delegátem předseda okresního sdružení a za každých dalších započatých 150 členů je volen další delegát, čestnou radu okresního sdružení v počtu pěti členů, revizní komisi okresního sdružení v počtu 3 - 5 členů, pracovní předsednictvo okresního shromáždění v počtu 5 - 11 členů, členem pracovního předsednictva okresního shromáždění je vždy předseda okresního sdružení, návrhovou komisi okresního shromáždění v počtu 3 - 5 členů, volební komisi okresního shromáždění v počtu nejméně 3 členů, mandátovou komisi okresního shromáždění vpočtu nejméně 3 členů. Představenstvo okresního shromáždění volí ze svých řad místopředsedu okresního sdružení.
Sjezd volí:
představenstvo komory v počtu 13 - 18 členů, prezidenta a viceprezidenta komory, kteří se stávají členy představenstva komory, čestnou radu komory v počtu 9 členů, revizní komisi komory v počtu 7 - 9 členů, pracovní předsednictvo sjezdu v počtu 13 - 17 členů; členem pracovního předsednictva je prezident a viceprezident komory, návrhovou komisi sjezdu v počtu nejméně 3 členů, mandátovou komisi sjezdu v počtu nejméně 3 členů,
volební komisi sjezdu v počtu nejméně 5 členů. Čestná rada komory a čestná rada okresního sdružení si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu. Revizní komise komory a revizní komise okresního sdružení si ze svého středu volí předsedu. Pracovní předsednictvo, návrhová komise, mandátová komise okresního shromáždění a sjezdu, volební komise okresního shromáždění a sjezdu musí mít lichý počet členů. Pracovní předsednictvo sjezdu řídí prezident komory nebo jím pověřený člen pracovního předsednictva. Pracovní předsednictvo okresního shromáždění řídí předseda okresního sdružení nebo jím pověřený člen pracovního předsednictva. Jednotlivé komise volí svého předsedu, který řídí jejich činnost.

§ 4

Organizaci voleb zajišťuje a za jejich řádný průběh odpovídá volební komise.
Členové volební komise jsou voleni veřejným hlasováním. Příslušný orgán rozhodne, zda volba bude provedena jednotlivě nebo zda celá volební komise bude volena jedním hlasováním. Počet členů volební komise sjezdu delegátů stanoví na návrh představenstva komory sjezd. Počet členů volební komise okresního shromáždění stanoví představenstvo okresního sdružení. Členové volební komise mohou plnit funkci skrutátorů. Rozhodnutí volební komise je platné, jestliže se pro ně vysloví nadpoloviční většina členů komise. Stížnosti na průběh a organizaci voleb řeší volební komise sjezdu nebo volební komise okresního shromáždění. Stížnost se podává předsedovi příslušné volební komise nejpozději do 10 minut po vyhlášení výsledků voleb. Volební komise rozhodne o každé stížnosti do jedné hodiny od jejího podání. Své rozhodnutí vyhlásí sjezdu nebo okresnímu shromáždění. Sjezd nebo okresní shromáždění jsou oprávněni zrušit rozhodnutí volební komise o stížnosti, případně vyhlásit okamžité opakování volebního aktu. Nerozhodne-li volební komise do jedné hodiny od obdržení stížnosti, rozhodne o stížnosti přímo sjezd nebo okresní shromáždění.

§ 5

Před započetím voleb vysvětlí pověřený člen volební komise možnosti a způsoby voleb. Volba předsedy okresního sdružení probíhá dvoukolovým způsobem, pokud některý z kandidátů nezíská již v prvním kole nadpoloviční počet hlasů přítomných voličů. Do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Ve druhém kole musí kandidát pro zvolení získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů okresního sdružení.
Volba orgánů okresního sdružení probíhá zpravidla jednokolovým způsobem. Okresní shromáždění se může před vlastní volbou rozhodnout aklamací o mandátovém způsobu voleb a o tom, zda volby proběhnou jednokolově či dvoukolově. Rozhodnutí o způsobu voleb se nepřijímá usnesením a k jeho přijetí postačí nadpoloviční většina hlasů přítomných členů. Shromáždění musí stanovit podle jakých mandátů volba proběhne (např. regionální princip, podle segmentů – soukromý lékař, zaměstnanec atp). Oprávnění voliči hlasují v jednotlivých skupinách. Volby prezidenta a viceprezidenta komory probíhají dvoukolovým způsobem, pokud některý z kandidátů nezíská již v prvním kole nadpoloviční počet hlasů všech delegátů sjezdu. Do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Pro zvolení ve druhém kole musí kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů všech delegátů sjezdu.
Volba ostatních orgánů komory probíhá zpravidla jednokolovým způsobem. Sjezd se může před vlastní volbou rozhodnout aklamací o mandátovém způsobu voleb a o tom, zda volby proběhnou jednokolově či dvoukolově. Sjezd musí určit, podle jakých mandátů má volba proběhnout. Při regionálním principu musí sjezd nejprve odsouhlasit výčet okresů, které dohromady tvoří jednotlivé mandáty. Sjezd určí, kolik volitelných míst mají jednotlivé mandáty s přihlédnutím k počtu členů komory v mandátních oblastech. Sjezd může rozhodnout o mandátním dělení podle jednotlivých segmentů (např. soukromý lékař nebo zaměstnanec atp.). Oprávnění voliči hlasují v jednotlivých skupinách.

§ 6

Určený člen volební komise provede zahájení voleb. Členové volební komise rozdají oprávněným voličům volební lístky a počet rozdaných volebních lístků zaznamenají. Volební lístky musí být označeny a musí obsahovat rubriky s názvy volených orgánů a funkcí. V případě dvoukolového způsobu voleb musí být volební lístky pro první a druhé kolo odlišeny. V případě mandátového způsobu voleb musí být volební lístky odlišeny podle jednotlivých mandátových skupin voličů.
Pověřený člen volební komise seznámí oprávněné voliče s počtem jmen, který může být maximálně do jednotlivých rubrik vepsán. Ten nesmí převýšit maximální limit určený pro volený orgán či funkci příslušnými ustanoveními organizačního a volebního řádu.
Vlastní průběh volby probíhá takto:
oprávnění voliči osobně vyznačí čitelně jména a příjmení lékařů, které volí do příslušných orgánů bez ohledu na to, zda jsou na jednání přítomni či nikoliv. Oprávněný volič musí do jednotlivých rubrik vepsat jména různých lékařů. při volbách do orgánů nebo funkcí okresního sdružení je možno volit kteréhokoliv člena okresního sdružení, při volbách do orgánů nebo funkcí komory kteréhokoliv člena komory, volený člen komory musí vyslovit souhlas s volbou do konkrétní funkce nebo orgánu do konce volebního shromáždění (sjezdu), počet jmen vepsaných na volební lístek nesmí překročit stanovený limit, fyzická nepřítomnost voleného lékaře na volebním aktu nemá vliv na jeho zvolení, pokud vyslovil s volbou souhlas, v prvé části voleb na sjezdu volí oprávnění voliči prezidenta komory. Po vyhlášení výsledků voleb prezidenta zvolí oprávnění voliči viceprezidenta komory, pokud jeho volební období končí současně s volebním obdobím prezidenta komory.
po ukončení voleb prezidenta a viceprezidenta komory následuje volba představenstva komory, pokud volební období představenstva komory končí současně s volebním obdobím prezidenta a viceprezidenta komory, v prvé části voleb na okresním shromáždění zvolí oprávnění voliči předsedu okresního sdružení. Po vyhlášení výsledku volby zvolí oprávnění voliči představenstvo okresního sdružení.
Vyplněný volební lístek vloží každý volič osobně (zastoupení je možné jen výjimečně ze závažných důvodů předsedou volební komise) do zapečetěné a uzamčené volební schránky. Jako první hlasují členové volební komise, po nich ostatní bez určení pořadí.
Volební komise za účasti všech svých členů a bez přítomnosti cizích osob odemkne a rozpečetí volební schránku, spočítá odevzdané volební lístky a rozdělí je na platné a neplatné. Průběh sčítání může na místě sledovat příslušná revizní komise, která však nesmí do sčítání hlasů zasahovat. Při pochybnosti o regulérnosti postupu členů volební komise revizní komise navrhne sjezdu nebo okresnímu sdružení opakování voleb a zvolení nové volební komise. O návrhu rozhodne aklamací sjezd nebo okresní shromáždění.
Neplatné volební lístky jsou takové, které nejsou na předepsaných tiskopisech. Hlas voliče je neplatný, nelze-li napsané příjmení přiřadit některému z kandidátů nebo je-li pochybnost, komu z kandidátů patří pro zaměnitelnost. Hlas voliče je dále neplatný, je-li navrhováno více kandidátů, než připouští limit. Ve sporných případech rozhoduje o platnosti volebního lístku a hlasu voliče volební komise hlasováním.
Volební komise sestaví pořadí všech kandidátů do jednotlivých orgánů, případně funkcí dle počtu odevzdaných hlasů.
V případě jednokolového způsobu voleb jsou kandidáti, kteří obdrželi absolutně nejvyšší počet hlasů, zvoleni do příslušných orgánů a funkcí. Neobdrží-li kandidát do funkce delegáta sjezdu (náhradník delegáta sjezdu) nejméně 1/3 hlasů přítomných voličů, není zvolen. Při nedosažení požadovaného počtu členů orgánu se provede doplňující volba:
v případě dvoukolového způsobu voleb určí volební komise k postupu do druhého kola kandidáty s absolutně nejvyšším počtem hlasů tak, aby jejich počet odpovídal dvojnásobku určeného limitu pro jednotlivé orgány. Tento limit může být rozšířen v případě rovnosti hlasů na posledním místě. Tyto kandidáty určený člen volební komise veřejně vyhlásí. Poté se opakuje celý postup stanovený pro jednokolový způsob voleb s použitím hlasovacích lístků pro druhé kolo,
není-li zvolen dostatečný počet členů příslušného voleného orgánu, popř. kandidátů pro druhé kolo voleb, provede se doplňující volba. V případě rovnosti hlasů rozhodují buď oprávnění voliči aklamací, nebo volební komise losem. Určený člen volební komise vyhlásí jména zvolených členů orgánů a funkcionářů.
V případě, že zvolený člen získal potřebný počet hlasů ke zvolení do více orgánů či funkcí, které dle zákona nebo stavovského předpisu nemůže vykonávat současně, oznámí, kterou volbu preferuje. Do tohoto orgánu je pak zařazen. Na místo, které uvolnil, postupuje další člen v pořadí s absolutně nejvyšším počtem hlasů. Toto pravidlo se však neuplatní v případě současné volby za delegáta sjezdu komory a člena představenstva nebo člena revizní komise okresního sdružení.
Určený člen volební komise vyhlásí konečné složení zvolených orgánů a funkcionářů. Uvede rovněž pořadí dalších kandidátů dle absolutních počtů odevzdaných hlasů. Tito kandidáti budou vedeni jako náhradníci s právem být doplněni do orgánů a do funkce delegát sjezdu v případě, že některý z členů zvolených orgánů přestane svou funkci vykonávat. Náhradník do funkce delegát sjezdu může kromě trvalého doplnění (kooptace) také jednorázově zastoupit zvoleného delegáta na sjezdu, pokud se zvolený delegát nemůže sjezdu zúčastnit. Zastoupení je v tomto případě pouze pro účel jednoho konkrétního sjezdu, kterého se zvolený delegát nemohl zúčastnit. Zvolený delegát poté svou funkci nadále vykonává. Zastupující delegát se musí prokázat písemným zmocněním okresního sdružení.
Pověřený člen volební komise požádá členy nově volbou ustaveného orgánu, aby určili datum prvního zasedání orgánu, na kterém zvolí předsedu, popřípadě místopředsedu orgánu. Zvolený prezident komory, viceprezident komory, předseda okresního sdružení, jakož i zvolení členové představenstva komory a členové představenstva okresního sdružení převezmou výkon svých funkcí do deseti dnů od zvolení.
Přestane-li člen orgánu nebo delegát sjezdu v průběhu volebního období vykonávat svou funkci:
je za něj doplněn náhradník vzešlý z předešlých voleb podle pořadí dle získaných hlasů (odst. 12). Doplnění provede na svém nejbližším zasedání orgán, jehož člen podal písemnou rezignaci nebo přestal být členem komory. V případě, že několik náhradníků získalo ve volbách stejný počet hlasů, rozhodne se v okamžiku doplnění mezi nimi losem,
nemůže-li být kooptován náhradník, vzešlý z předešlých voleb, protože nepřijme funkci v době své kooptace, a nebo není-li další náhradník, musí být provedeny doplňovací volby do příslušného orgánu pouze tehdy, pokud by počet členů orgánu klesl pod zákonem stanovený počet. Doplňovací volby se musí uskutečnit do 90 dnů. Funkční období náhradníka doplněného nebo zvoleného v doplňovacích volbách trvá do konce řádného volebního období orgánů nebo funkce, do které byl kooptován.
Volební komise okresního shromáždění zveřejní výsledky voleb jejich vyhlášením na okresním shromáždění a zápisem z jednání. Zápis předá kanceláři příslušného okresního sdružení do týdne od ukončení voleb. Zápis je k nahlédnutí členům okresního sdružení.
Volební komise sjezdu zveřejní výsledky voleb jejich vyhlášením v průběhu konání sjezdu. Ve lhůtě do dvou měsíců je rovněž zveřejní v časopisu komory.

§ 7

Volební komise vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, který podepíší všichni její členové. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
Způsob nakládání s písemnými materiály:
v případě okresního shromáždění jsou platné i neplatné volební lístky spolu s jedním stejnopisem zápisu volební komise představenstvem okresního sdružení archivovány po celé volební období. Kopie zápisu volební komise postoupí předseda okresního sdružení představenstvu komory do jednoho měsíce od konání voleb, v případě sjezdu jsou všechny písemnosti archivovány představenstvem komory po dobu deseti let.
Představenstvo okresního sdružení vyhotoví na základě výsledků voleb seznam zvolených delegátů sjezdu, který zašle kanceláři komory do 30 dnů ode dne konání voleb. V seznamu se u každého delegáta uvede jméno, příjmení a bydliště. Změny údajů uvedených v seznamu, oznámí představenstvo okresního sdružení kanceláři komory do 30 dnů ode dne, kdy se o změnách dozvědělo.

§ 8

Abdikace představenstva, prezidenta, viceprezidenta, čestné rady a revizní komise komory:
oznámí-li představenstvo abdikaci mimo sjezd delegátů, je povinno do 90 dnů svolat delegáty k volbě nového představenstva, do té doby pokračuje ve své činnosti, oznámí-li prezident svou abdikaci, vykonává jeho povinnosti viceprezident. Představenstvo je povinno do 90 dnů svolat delegáty k volbě nového prezidenta, oznámí-li svou abdikaci prezident i viceprezident, vykonává povinnosti prezidenta komory představenstvem zvolený člen představenstva. Představenstvo je povinno do 90 dnů svolat delegáty k volbě nového prezidenta i viceprezidenta, oznámí-li abdikaci předseda čestné rady nebo revizní komise, je do orgánu doplněn náhradník a ve lhůtě do 30 dnů orgán zvolí nového předsedu. Abdikuje-li člen čestné rady nebo revizní komise, je doplněn náhradníkem.
Odvolání představenstva, prezidenta, viceprezidenta, čestné rady nebo revizní komise komory je platné, pokud se pro ně vyslovila nadpoloviční většina všech delegátů sjezdu:
Při odvolání prezidenta, viceprezidenta nebo představenstva komory nebo současném odvolání představenstva komory a prezidenta a viceprezidenta, vykonávají odvolaní funkcionáři svoji funkci do mimořádného volebního sjezdu, který svolá představenstvo, v případě jeho nečinnosti revizní komise ve lhůtě nejméně 60 a nejvíce 90 dnů ode dne odvolání. Odvolaný prezident, viceprezident a představenstvo činí do volby nových orgánů pouze rozhodnutí nezbytná pro běžný chod komory. Tato rozhodnutí musí být spolupodepsána předsedou revizní komise komory a předsedou čestné rady komory. Odvolané orgány nesmí činit žádná závažná hospodářská rozhodnutí, nesmí provádět převody majetku a nesmí činit žádná strategická rozhodnutí.
Při odvolání revizní komise nebo čestné rady vykonávají odvolaní funkcionáři svoji funkci do mimořádného volebního sjezdu, který představenstvo svolá ve lhůtě nejméně 60 a nejvíce 90 dnů ode dne odvolání. Odvolaná revizní komise nebo čestná rada činí do volby nových orgánů pouze rozhodnutí nezbytná pro běžný chod komory. Ustanovení předchozích odstavců se použijí pro analogické situace na úrovni okresního sdružení.

§ 9

Přechodné ustanovení. Představenstvo okresního sdružení zvolí místopředsedu okresního sdružení na nejbližším zasedání. Délka volebního období orgánů zvolených v době účinnosti předchozího volebního řádu se dnem účinnosti tohoto volebního řádu prodlužuje na délku v něm stanovenou. Delegáty sjezdu po účinnosti tohoto předpisu jsou ti zvolení delegáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů a jejichž celkový počet odpovídá § 3 odst. 1 písm. c) tohoto předpisu. Zbývající delegáti s nižším počtem hlasů se stávají náhradníky delegátů sjezdu. V případě rovnosti hlasů rozhoduje představenstvo příslušného okresního sdružení komory losem. Představenstvo okresního sdružení také může rozhodnout o konání nových voleb delegátů sjezdu do doby konání sjezdu komory v roce 2001.

§ 10

Pro účely tohoto volebního řádu se volebním obdobím podle § 1, odst. 3 rozumí výkon funkce v délce odpovídající nejméně jedné polovině volebního období.

§ 11

Zrušuje se volební řád České lékařské komory ze dne 1. 1. 1999. Počet delegátů sjezdu zůstává pro účely sjezdů konaných v kalendářním roce 2000 zachován dle volebního řádu ze dne 1. 1. 1999.

§ 12

Tento stavovský předpis č. 2 - Volební řád České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2000 .


SP č. 1 - Organizační řád

Stavovský předpis č. 1 České lékařské komory
Sjezd České lékařské komory podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. vydává tento
Organizační řád

§ 1

Organizační řád České lékařské komory (dále jen „komora“) upravuje organizační otázky, spojené s činností komory a jejích orgánů, které nejsou upraveny zákonem nebo jiným právním předpisem.

§ 2

Komora užívá zkratku „ČLK“, velký znak (pečeť) uvedený v příloze 1a) a malý znak (logo) uvedené v příloze 1b) a je oprávněna užívat ve stanovených případech kulaté razítko se státním znakem České republiky.

§ 3

Komora plní kromě úkolů stanovených zákonem č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen „zák. č. 220/1991 Sb.“), rovněž tyto úkoly:

  1. vyjadřuje se k podmínkám a způsobu vzdělávání lékařů. V rámci své působnosti organizuje a zabezpečuje celoživotní vzdělávání lékařů, včetně rekvalifikačních programů,
  2. vede seznam členů komory obsahující údaje o jménu a příjmení, rodném čísle, bydlišti, dosažené odbornosti, místě a formě výkonu povolání lékaře a disciplinárních proviněních každého člena komory,
  3. vydává a odebírá doklad o členství v komoře,
  4. řeší stížnosti na výkon povolání svých členů a vykonává vůči svým členům disciplinární pravomoc.

§ 4

  1. Uchazeč o členství v komoře předloží písemnou žádost o přijetí za člena komory společně s originálem nebo kopií dokladu o ukončení lékařské fakulty, nebo dokladu o absolvování zahraniční univerzity spolu s nostrifikací diplomu, dokladu o složení stanovené zkoušky, nestanoví-li právní předpis jinak, a souhlasem Ministerstva zdravotnictví s výkonem lékařské praxe na území České republiky.
    Kopie dokladu musí být úředně ověřena nebo ověřena osobou komorou k tomu pověřenou. K žádosti uchazeč připojí písemné čestné prohlášení, že má plnou způsobilost k právním úkonům. Žádost o přijetí za člena komory s těmito doklady předkládá uchazeč o členství okresnímu (obvodnímu) sdružení komory (dále jen „okresní sdružení“):
    v okrese (obvodu), na jehož území bude převážně vykonávat povolání lékaře, v okrese (obvodu), na jehož území má trvalé bydliště, případně v okrese, kde se dlouhodobě zdržuje, pokud povolání lékaře nevykonává.
  2. Uchazeč může předložit žádost i u jiného okresního sdružení. Tuto skutečnost je toto okresní sdružení povinno do 30 dnů od data předložení žádosti uchazeče oznámit okresnímu sdružení, do jehož působnosti podle podmínek uvedených pod písm. a) a b) tohoto odstavce uchazeč náleží. Okresní sdružení bezodkladně postoupí žádost kanceláři komory.
  3. Pověřený člen představenstva komory nebo představenstvem komory pověřený zaměstnanec komory ověří, zda uchazeč splňuje zákonem stanovené podmínky pro přijetí do komory. Splňuje-li uchazeč zákonem stanovené podmínky, vydá komora doklad o přijetí, který obsahuje datum zápisu uchazeče do seznamu členů komory. O přijetí uchazeče písemně uvědomí nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti o přijetí do komory.
  4. Nesplňuje-li uchazeč zákonem stanovené podmínky k přijetí za člena komory, vypracuje pověřený člen představenstva nebo představenstvem pověřený zaměstnanec komory rozhodnutí o nepřijetí za člena komory, které obsahuje:
    1. výrok o nepřijetí za člena komory a odůvodnění tohoto výroku,
    2. poučení o právu domáhat se ochrany návrhem u soudu (§ 7 zák. č. 220/1991 Sb.),
    3. podpis prezidenta komory nebo jím pověřeného člena představenstva komory,
    4. razítko komory.
      Rozhodnutí se zasílá uchazeči doporučeně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti.
  5. Členství v komoře vzniká zápisem do seznamu členů komory. Uchazeč, který je přijat za člena komory, je zapsán do seznamu členů komory a je mu vydán doklad o členství. Dále je zapsán do seznamu členů okresního sdružení komory, prostřednictvím kterého podal žádost o členství v komoře.
  6. Každý uchazeč o členství v komoře může podat přihlášku pouze u jednoho okresního sdružení komory.

§ 5

Sjezd delegátů může na návrh představenstva komory rozhodnout o udělení čestného členství v komoře. Udělení čestného členství v komoře nezakládá práva a povinnosti řádného člena komory.

§ 6

Členství v komoře zaniká jedním ze způsobů, uvedených v zákoně (§ 8 zák. č. 220/1991 Sb.). O zániku členství v komoře informuje kancelář okresního sdružení kancelář komory a naopak do 30 dnů. Členství zaniká a člen je vyškrtnut ze seznamu dnem:

  1. kdy nabylo právní moci rozhodnutí o vyloučení z komory,
  2. kdy bylo komoře doručeno oznámení člena o vystoupení z komory,
  3. kdy nabylo právní moci rozhodnutí o ztrátě nebo omezení způsobilosti člena k právním úkonům,
  4. úmrtí člena.

§ 7

Kromě práv uvedených v zák. č.220/1991 Sb. má člen komory i tato práva:
být informován o činnosti a hospodaření komory, obracet se se svými požadavky, návrhy a stížnostmi na orgány komory,
svobodně vyslovovat své názory, náměty a kritické připomínky ve věcech týkajících se komory, dát podnět orgánům komory k prošetření případu, který se týká jeho výkonu profese, a to i bez podání stížnosti nebo podnětu jiné strany.
(2) Kromě povinností uvedených v zák. č. 220/1991 Sb. je člen komory povinen:

vykonávat povolání lékaře odborně, v souladu s etikou a způsobem stanoveným zákony, stavovskými předpisy a závaznými stanovisky komory, ve stanoveném termínu platit komoře stanovené příspěvky, řádně vykonávat komorou svěřené funkce a úkoly, do 14 dnů cestou okresního sdružení, v němž je evidován, oznámit kanceláři komory změny související s výkonem lékařského povolání a doložit je odpovídajícími doklady, dodržovat stavovské předpisy komory a závazná stanoviska k odborným problémům, předem oznámit každému okresnímu sdružení, jehož není členem, zahájení činnosti na jeho území a oznámit, u kterého okresního sdružení je registrován.

§ 8

Orgány okresního sdružení řeší zejména problematiku související s výkonem povolání lékaře a poskytováním zdravotní péče na území jejich působnosti. Orgány komory řeší zejména otázky koncepční a koordinační, případně přezkoumávají činnost orgánů okresních sdružení.

§ 9

Okresní (obvodní) shromáždění členů má oprávnění stanovená zákonem (§ 11 zák. č. 220/1991 Sb.). Termín a místo konání okresního shromáždění je povinno představenstvo okresního sdružení zveřejnit nejpozději 30 dnů před datem jeho konání. Okresní (obvodní) shromáždění schvaluje výroční zprávu o činnosti okresního sdružení, rozpočet, zprávu o hospodaření, revizní zprávu, zprávu čestné rady a základní směry činnosti okresního sdružení. O případné účasti jiných osob na jednání okresního shromáždění rozhodne okresní shromáždění členů.

§ 10

Představenstvo okresního sdružení plní úkoly, uložené ustanovením § 12 zák. č. 220/1991 Sb.
Představenstvo okresního sdružení má 7 až 11 členů. Svolává je předseda, místopředseda nebo jiný pověřený člen představenstva dle potřeby, nejméně však šestkrát ročně.
Předseda okresního sdružení má právo jednat a vystupovat jménem okresního sdružení, řídit činnost kanceláře okresního sdružení. Předseda okresního sdružení je oprávněn činit nezbytná a neodkladná rozhodnutí spadající do kompetence okresního sdružení. Ta jsou účinná jejich přijetím předsedou okresní sdružení. Předseda předloží rozhodnutí představenstvu okresního sdružení na nejbližším zasedání.
Předseda okresního sdružení a na základě jeho písemného pověření místopředseda nebo pověřený člen představenstva okresního sdružení jsou oprávněni v rozsahu nezbytném pro zajištění řádné činnosti okresního sdružení uzavírat pracovní smlouvy a další smlouvy dle vnitřních předpisů komory nebo dle rozhodnutí představenstva okresního sdružení.
V případě nepřítomnosti předsedy okresního sdružení ho v rozsahu pověření zastupuje místopředseda. V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy je zastupuje člen představenstva okresního sdružení, kterého tím předseda okresního sdružení pověří. Pokud předseda okresního sdružení z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje ho místopředseda v plném rozsahu. Pokud předseda okresního sdružení z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci a nemůže být z vážných důvodů zastoupen místopředsedou, přičemž sám žádného člena představenstva výkonem funkce nepověřil, pověří zastupováním předsedy představenstvo okresního sdružení některého ze svých členů.
Představenstvo okresního sdružení plní kromě úkolů stanovených zákonem zejména tyto úkoly:
připravuje a svolává zasedání okresního shromáždění, realizuje jeho usnesení a zajišťuje řádnou činnost okresního sdružení v době mezi zasedáními,
vede seznam členů okresního sdružení, do kterého zapisuje členy komory,
hospodaří se svěřeným majetkem a finančními prostředky komory,
spolupracuje s orgány veřejné správy a samosprávy příslušného regionu,
vede dokumentaci o své činnosti,
jedenkrát ročně vypracovává zprávu o činnosti,
plní oznamovací povinnost vůči orgánům komory,
plní další úkoly uložené sjezdem a představenstvem komory.

(7) Představenstvo okresního sdružení má zejména tato oprávnění:

vyjadřovat se k žádostem o vydání osvědčení o splnění podmínek pro výkon soukromé a samostatné lékařské praxe a pro výkon dalších licencovaných funkcí členů komory zapsaných v seznamu členů vedeném okresním sdružením podle Licenčního řádu komory a předávat jednotlivá stanoviska neprodleně kanceláři komory,
vyžadovat od lékařů zapsaných v seznamu členů vedeném okresním sdružením doklady o členství v komoře a doklady o odborné způsobilosti,
vysílat zástupce ke specializačním zkouškám v termínu a počtu stanoveném představenstvem komory,
účastnit se výběrových řízení a konkursů při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví v příslušném regionu. V případě zdravotnických zařízení přesahujících svou působností daný region, rozhodne o účasti ve výběrovém řízení či konkursu představenstvo komory.
vytvářet pracovní skupiny a poradní komise k plnění jednotlivých úkolů,
zřizovat a provozovat kancelář okresního sdružení.

§ 11

Revizní komise okresního sdružení má kromě práv a povinností stanovených zákonem následující oprávnění:
právo se prostřednictvím svého předsedy nebo pověřeného člena účastnit jednání orgánů okresního sdružení a vyžadovat od členů a orgánů okresního sdružení doklady spojené s jejich činností v komoře a v případě šetření stížnosti ve smyslu § 2 odst. 2 písm. e) zák. č. 220/1991 Sb. i doklady týkající se výkonu povolání lékaře.
Revizní komise okresního sdružení vypracuje a jedenkrát ročně předkládá okresnímu shromáždění revizní zprávu.
Členové revizní komise okresního sdružení nemohou být členy jiného orgánu okresního sdružení, s výjimkou okresního shromáždění členů.
Předseda revizní komise okresního sdružení a předseda čestné rady okresního sdružení zastupuje orgán navenek a jedná jeho jménem. Samostatně rozhoduje o běžných záležitostech v působnosti orgánu, pokud rozhodování o nich není vyhrazeno orgánu jako celku zákonem, stavovským předpisem nebo rozhodnutím orgánu samotného.

§ 12

Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem komory. Právo účastnit se jednání sjezdu mají delegáti zvolení okresními shromážděními, prezident, viceprezident a členové představenstva komory, revizní komise komory a čestné rady komory. Právo hlasovat mají pouze delegáti sjezdu. O případné účasti ostatních osob rozhodne sjezd. Právo člena komory volit a být volen a rovněž způsob volby upravuje volební řád komory. Mimořádné jednání sjezdu svolá představenstvo komory do dvou měsíců od obdržení žádosti, požádá-li o to písemně nejméně:
nadpoloviční většina členů představenstva komory,
revizní komise komory,
jedna pětina všech členů komory,
jedna třetina okresních sdružení pro účel tohoto ustanovení má právo rozhodnout představenstvo okresního sdružení.
(2)Termín a místo konání sjezdu delegátů je představenstvo komory povinno zveřejnit nejpozději jeden měsíc před datem jeho konání. Sjezd delegátů kromě kompetencí stanovených zákonem zejména:

stanoví základní podmínky k výkonu soukromé a samostatné lékařské praxe členů komory,
schvaluje zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření komory za uplynulé období.

§ 13

Každý člen komory je oprávněn podat návrh na nový stavovský předpis komory nebo na změnu dosavadních stavovských předpisů.
Člen komory podává návrh na nový stavovský předpis nebo na změnu dosavadního stavovského předpisu okresnímu sdružení, v němž je registrován. Představenstvo okresního sdružení návrh s předkladatelem projedná a se svým písemným stanoviskem ho předloží kanceláři komory. Delegáti sjezdu a členové představenstva komory předkládají návrh na nový stavovský předpis nebo na změnu dosavadního stavovského předpisu přímo kanceláři komory bez vyjádření představenstva okresního sdružení, v němž jsou registrováni.
Kancelář komory předloží návrh na nový stavovský předpis nebo na změnu dosavadního stavovského předpisu právnímu oddělení komory. Právní oddělení se k návrhu písemně vyjádří a předloží jej prostřednictvím prezidenta komory představenstvu komory. Představenstvo komory návrh posoudí a je-li přijetí návrhu v jeho kompetenci, může jej přijmout. Není-li přijetí návrhu v kompetenci představenstva komory, nebo představenstvo komory návrh nepřijme, eventuálně usoudí, že je vhodné, aby návrh posoudil přímo sjezd delegátů, zaujme k němu představenstvo komory stanovisko. Návrh poté předloží společně se stanoviskem představenstva okresního sdružení (s výjimkou návrhů podávaných delegáty sjezdu a členy představenstva komory), stanoviskem právního oddělení komory a svým stanoviskem nejbližšímu sjezdu delegátů.
Návrh na nový stavovský předpis nebo změnu dosavadního stavovského předpisu lze podat představenstvu komory nejpozději šest týdnů před konáním sjezdu delegátů. Představenstvo komory je povinno poté co návrh projedná, jej zveřejnit spolu se všemi stanovisky, popř. s pozměňovacími návrhy na internetových stránkách komory. Nejpozději týden před konáním sjezdu delegátů musí být návrh spolu se všemi stanovisky popř. pozměňovacími návrhy doručen delegátům sjezdu.
S výjimkou případu uvedeného v odstavci 6 tohoto ustanovení, není předložení věcného návrhu na nový stavovský předpis nebo změnu dosavadního stavovského předpisu ke schválení sjezdu delegátů bez dodržení postupu uvedeného v odstavci 1 – 4 tohoto ustanovení, přípustné. Tím není dotčeno právo delegátů sjezdu vyjadřovat se přímo na sjezdu k předloženým návrhům.
V naléhavých případech a v případech hodných zvláštního zřetele může sjezd delegátů rozhodnout, že návrh, který nebyl projednán postupem uvedeným v odstavci 1 – 4 tohoto ustanovení, bude na sjezdu projednán. K platnosti tohoto rozhodnutí je třeba, aby se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech delegátů sjezdu. Je-li rozhodnuto o výjimce uvedené v předchozí větě, jednání sjezdu se přeruší na dobu nezbytně nutnou k získání stanoviska právního oddělení komory a představenstva komory. Po přednesení těchto stanovisek sjezd delegátů o návrhu hlasuje.

§ 14

Představenstvo komory plní kromě úkolů vyplývajících ze zákona zejména tyto úkoly:
přijímá stavovské předpisy a závazná stanoviska komory, jejichž přijetí není vyhrazeno sjezdu delegátů. Stavovský předpis komory přijatý představenstvem se stává účinným 7. dnem od data jeho zveřejnění (§ 22 odst.3) není-li stanovena účinnost pozdější. Představenstvo komory je povinno předložit stavovské předpisy přijaté představenstvem k potvrzení sjezdu delegátů. Pokud sjezd delegátů nevysloví souhlas se stavovským předpisem komory, který byl přijat představenstvem, pozbývá tento předpis účinnosti okamžikem, kdy jej sjezd delegátů neschválil, pokud sjezd nerozhodne jinak.
jedná s orgány veřejné správy a samosprávy v České republice i v zahraničí, jakož i s vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a vedením dalších zdravotních pojišťoven,
vydává osvědčení o splnění podmínek k výkonu soukromé a samostatné praxe, výkonu funkce odborného zástupce, vedoucího lékaře - primáře zdravotnického zařízení, školitele v lékařské praxi, školitele pro lékařský výkon a licenci akreditovaného školícího pracoviště pro lékařské výkony, případně další osvědčení dle Licenčního řádu komory,
vede seznam členů komory, zajišťuje pravidelné informace o činnosti komory, zřizuje kancelář komory. Představenstvo komory má zejména tato oprávnění:
vyžadovat od členů komory doklady spojené s výkonem povolání lékaře, které souvisí s kompetencemi komory, jmenovat zástupce komory do zkušebních a specializačních komisí, do komisí pro výběrová řízení a konkursů při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví, na jednání o tvorbě obecně závazných právních předpisů týkajících se zdravotní péče a veřejného zdravotního pojištění, na jednání se zdravotními pojišťovnami o rozsahu a ceně jimi hrazené zdravotní péče a na jednání ústřední a územních znaleckých komisí, vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů a organizovat celoživotní vzdělávání lékařů, vysílat své členy na jednání orgánů komory i okresních sdružení a jejich pracovních skupin, navazovat zahraniční styky, přezkoumávat a rušit rozhodnutí představenstva okresních sdružení komory, jsou-li v rozporu s právními předpisy, stavovskými předpisy komory a odbornými závaznými stanovisky komory.

§ 15

Prezident komory je statutárním zástupcem komory. Má právo jednat a vystupovat jménem komory ve všech věcech a podepisovat se jménem komory. Prezident komory je oprávněn činit nezbytná rozhodnutí spadající do kompetence představenstva komory. Ta jsou účinná okamžikem rozhodnutí prezidenta. Prezident předloží toto rozhodnutí představenstvu na nejbližším zasedání.
Prezident komory řídí v plném rozsahu činnost kanceláře komory.
Prezident komory předkládá sjezdu delegátů zprávu o činnosti za uplynulé období.
V případě nepřítomnosti prezidenta komory ho v rozsahu pověření zastupuje viceprezident. V případě nepřítomnosti prezidenta i viceprezidenta komory zastupuje prezidenta komory, v rozsahu jeho pověření, prezidentem pověřený člen představenstva komory. Pokud prezident komory z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje ho viceprezident v plném rozsahu. Pokud prezident komory z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci a nemůže být z vážných důvodů zastoupen viceprezidentem komory, přičemž žádného člena představenstva výkonem funkce nepověřil, pověří zastupováním prezidenta komory představenstvo komory některého ze svých členů.

§ 16

Revizní komise komory má kromě práv a povinností vyplývajících ze zákona tato oprávnění:
účastnit se prostřednictvím svého předsedy či pověřeného člena jednání kteréhokoliv orgánu komory nebo okresního sdružení, vyžadovat od členů a orgánů komory doklady spojené s jejich činností a činností komory, a v případě šetření stížnosti ve smyslu § 2 odst. 2 písm. e) zák. č. 220/1991 Sb. i doklady týkající se výkonu povolání lékaře.
Členové revizní komise komory nemohou být členy jiného orgánu komory ani orgánu okresního sdružení (s výjimkou okresního shromáždění členů), mohou však být delegáty sjezdu.
Předseda revizní komise komory zastupuje orgán navenek a jedná jeho jménem. Samostatně rozhoduje o běžných záležitostech v působnosti orgánu, pokud rozhodování o nich není vyhrazeno orgánu jako celku zákonem, stavovským předpisem nebo rozhodnutím orgánu samotného.

§ 17

Čestná rada komory má kromě práv a povinností vyplývajících ze zákona toto oprávnění: Členové čestné rady komory tvoří společně s předsedy čestných rad okresních sdružení grémium, které volí Rytíře/Rytířku českého lékařského stavu (dle stavovského předpisu č. 14).
Předseda čestné rady komory zastupuje orgán navenek a jedná jeho jménem. Samostatně rozhoduje o běžných záležitostech v působnosti orgánu, pokud rozhodování o nich není vyhrazeno orgánu jako celku zákonem, stavovským předpisem nebo rozhodnutím orgánu samotného.

§ 18

Stálým poradním orgánem představenstva a prezidenta komory je porada předsedů okresních sdružení. Poradu předsedů okresních sdružení svolává prezident komory zpravidla jedenkrát za tři měsíce, nejméně však dvakrát ročně.

§ 19

Vědecká rada komory je poradní pracovní komisí představenstva a prezidenta komory a dále plní úkoly vyplývající ze stavovských předpisů komory.
Vědeckou radu tvoří prezident komory, výkonný sekretář a členové.
Vědecká rada si ze svého středu volí předsedu.
Výkonný sekretář řídí sekretariát vědecké rady.
Členy vědecké rady a výkonného sekretáře jmenuje a odvolává prezident komory na návrh představenstva komory.
Vědecká rada rozhoduje na základě návrhu prezidenta komory o vytvoření nebo zániku oborových a dalších komisí.
Předseda vědecké rady na základě souhlasu vědecké rady jmenuje a odvolává předsedy a členy jednotlivých oborových komisí vědecké rady.
Jednání vědecké rady svolává její předseda. Jednání komisí svolávají jejich předsedové. Předsedové komisí vědecké rady informují písemně o zasedáních a projednávaných tématech výkonného sekretáře vědecké rady komory.
Předseda vědecké rady svolává poradu předsedů oborových komisí nejméně jedenkrát za půl roku. Na toto zasedání jsou zváni členové vědecké rady a členové představenstva komory.

§ 20

Komora zřizuje etické komise okresních sdružení a etickou komisi komory.
Etickou komisi komory volí a odvolává představenstvo komory na návrh prezidenta komory. Etickou komisi okresního sdružení komory volí a odvolává představenstvo okresního sdružení na návrh předsedy okresního sdružení. Komise mohou být trvalé na dobu volebního období představenstva, popřípadě příležitostné pro řešení jednotlivých úkolů. Členem etické komise komory může být i nečlen komory.

§ 21

Orgány komory si mohou podle potřeby zřizovat další poradní orgány pro řešení úkolů vyplývajících z jejich činnosti. Ekonomické náklady související s jejich činností předem schvaluje představenstvo komory, na úrovni okresního sdružení, představenstvo okresního sdružení. Členové poradních orgánů, komisí a členové komory, kteří vykonávají na žádost komory činnost v jejím zájmu, přičemž nejsou členy orgánů komory, mají nárok na odměnu ve stejné výši jako členové orgánu komory. Tyto náklady nese orgán, který poradní orgán zřídil.

§ 22

Komora je povinna informovat své členy zejména o vydaných stavovských předpisech, závazných stanoviscích a usneseních.
Informační povinnost plní komora zejména vydáváním časopisu, rozesíláním materiálů v písemné nebo elektronické formě okresním sdružením (např. Věstník), publikováním informací na veřejně přístupných informačních zdrojích s dálkovým přístupem (např. Internet). Informace je zveřejněna, byla-li publikována alespoň jedním z uvedených způsobů, den zveřejnění musí být v dokumentu uveden.
Nově přijaté stavovské předpisy a závazná stanoviska je komora povinna vhodným způsobem zveřejnit (odst. 2) do 10 dnů ode dne jejich přijetí. Stavovské předpisy a závazná stanoviska komory nabývají účinnosti 7. dnem po zveřejnění, není-li stanovena účinnost pozdější. Výjimečně lze stanovit dřívější účinnost, nejdříve však dnem zveřejnění. Nedojde-li ke zveřejnění podle věty první, nabývají stavovské předpisy a závazná stanoviska komory účinnosti třicátým dnem po datu jejich přijetí, není-li v nich uvedeno datum účinnosti pozdější.
Představenstvo okresního sdružení je povinno zabezpečit, aby všechny zveřejněné informace byly přístupné každému členu komory zapsanému v seznamu členů tohoto okresního sdružení.

§ 23

Zrušuje se Organizační řád České lékařské komory, účinný ke dni 1. 1. 1999.

§ 24

Tento stavovský předpis č. 1 - Organizační řád České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2000.


Stavovský předpis č. 7 České lékařské komory

Sjezd delegátů České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220 / 1991 Sb.,") a v souladu se Stavovským předpisem České lékařské komory č. 1 - Organizačním řádem vydává tento Stavovský předpis

PŘÍSPĚVKY NA ČINNOST
ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

Část první
§ 1
Obecná ustanovení

  1. Stavovský předpis České lékařské komory č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory vychází z ustanovení § 9 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 2 písm. d) zákona č. 220/91 Sb.
  2. Tento stavovský předpis vymezuje formy příspěvků na činnost (dále jen "příspěvky") České lékařské komory (dále jen "komory") a stanovuje způsob jejich vybírání a nakládání s nimi.
  3. Stanovenou výši registračního poplatku a příspěvků a jejich rozdělování, uvedené v tomto předpisu, je oprávněn schvalovat a měnit pouze sjezd delegátů komory.


§ 2
Obecná pravidla

  1. Základním zdrojem úhrady nákladů spojených s veškerou činností komory jsou finanční příspěvky jejích členů.
  2. S finančními příspěvky členů komory hospodaří představenstvo okresního (obvodního) sdružení lékařů (dále jen "okresní sdružení"), případně představenstvo komory, které provádí finanční rozpočet a uzávěrku. Okresní (obvodní) shromáždění lékařů případně sjezd delegátů komory (dále jen "sjezd") pak projednává a schvaluje představenstvem předloženou zprávu o hospodaření.
  3. Zůstatky finančních prostředků se koncem kalendářního roku převádějí do roku následujícího.

§ 3
Druhy příspěvků

  1. Příspěvky na činnost komory tvoří
    1. registrační poplatek,
    2. členský příspěvek.

§ 4
Registrační poplatky

  1. Registrační poplatek je povinen zaplatit každý člen komory nejpozději do dvou měsíců od data zapsání do seznamu členů komory.
  2. Registrační poplatek odvádí člen komory okresnímu sdružení, do seznamu jehož členů byl zapsán.
  3. Výše registračního poplatku při první registraci činí 100 Kč.
  4. Při změně registrace do jiného okresního sdružení je člen povinen zaplatit poplatek ve výši 50 Kč. Tento poplatek se platí tomu okresního sdružení, kde se člen komory nově registruje.

§ 5
Příspěvky na činnost

Výše příspěvků je od r. 2002 každoročně navyšována o výši inflace, stanovené Českým statistickým úřadem pro rok, předcházející roku předešlému, za který se členské příspěvky platí. Inflační doložka nebyla uplatněna v roce 2004. Míra inflace za rok 2003 je 0,1%.

  1. Členský příspěvek je roční a je stanoven ve výši
    1. 2 110,- Kč pro lékaře provozujícího soukromou lékařskou praxi, bez ohledu na její rozsah, a pro lékaře ve vedoucí funkci ( dle odstavce 3),
    2. 1 540,- Kč pro lékaře zaměstnance a pro ostatní lékaře.

    3. ca) 1,- Kč pro lékaře absolventa 1. rok, tj. pro lékaře do 31.12. toho roku, ve kterém započali vykonávat povolání lékaře.
      cb) 680,- Kč pro lékaře absolventa 2. rok, tj. pro lékaře v kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém započali vykonávat povolání lékaře.
    4. 340,- Kč pro lékaře nepracující důchodce,
    5. 0,- Kč pro nedohledatelné lékaře (dle odstavce 4),
    6. 0,- Kč pro lékařky na mateřské dovolené a lékaře a lékařky na rodičovské dovolené.
    7. 10 000,- Kč pro lékaře,který před vstupem do komory vykonával na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči jako 1. příspěvek při vstupu do ČLK, ( tzv. pozdní vstup ).
  2. Příspěvek na činnost je splatný předem vždy k 1. březnu běžného roku. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodující stav ke dni splatnosti příspěvku.
  3. Lékařem ve vedoucí funkci (odst. 1 písm. a) se rozumí lékař - zaměstnanec zdravotnického zařízení, vykonávající funkci
    1. statutárního zástupce zdravotnického zařízení,
    2. zástupce (náměstka) statutárního zástupce zdravotnického zařízení,
    3. přednosty kliniky, primáře či vedoucího lékaře samostatného oddělení či kliniky zdravotnického zařízení.
  4. Člen komory, kterého okresní sdružení, kde je tento člen evidován, nemůže kontaktovat, protože se nezdržuje v místě bydliště nahlášeném komoře, nepracuje na pracovišti nahlášeném komoře a na tomto pracovišti neoznámil místo svého nového pracoviště nebo bydliště, je nedohledatelným členem. Nedohledatelný člen až do doby, kdy přestane být nedohledatelným členem, nemá nárok na využívání služeb komory a výhod vyplývajících z řádného členství.
  5. Nově přijatý člen komory je povinen zaplatit příspěvek na příslušný rok ve stanovené výši bez ohledu na to, ve kterém období byl zapsán do seznamu členů komory. Příspěvek zaplatí nejpozději do dvou měsíců od data zapsání.
  6. Příspěvek odvádí člen komory cestou okresního sdružení, v seznamu jehož členů je zapsán.

§ 6
Odvod příspěvků do centra

  1.  Z členských příspěvků vybraných okresním sdružením je odváděna na účet centrální komory za níže uvedené skupiny tato část:
    1. 950,- Kč za lékaře provozujícího soukromou lékařskou praxi, bez ohledu na její rozsah, a pro lékaře ve vedoucí funkci (dle odstavce 3), (index 1 = 700 členů)
    2. 700,- Kč za lékaře zaměstnance a za ostatní lékaře, (index 1 = 700 členů)

    3. ca) 0,- Kč za lékaře absolventa 1. rok,
      cb) 280,- Kč za lékaře absolventa 2. rok,
    4. 180,- Kč za lékaře nepracující důchodce,
    5. 0,- Kč za nedohledatelné lékaře (dle odstavce 4),
    6. 0,- Kč za lékařky na mateřské dovolené a lékaře a lékařky na rodičovské dovolené,
    7. 5000,- Kč za lékaře, který před vstupem do komory vykonával na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči jako 1. příspěvek při vstupu do ČLK, ( tzv. pozdní vstup )1).
  2. Hodnota indexu činí 0,865 až 1,125 v závislosti na počtu členů okresního sdružení, registrovaných ke dni 3. ledna roku, za který se příspěvky platí:
    0,865 pro okresní sdružení pod 160 členů
    0,005 navíc za každých dalších započatých 20 členů okresního sdružení
    1,125 maximálně pro okresní sdružení nad 1200 členů
  3. Počet registrovaných členů pro potřebu stanovení indexu a výši odvodu za jednoho člena sdělí kancelář komory každému okresnímu sdružení nejpozději do 15. ledna běžného roku.
  4. Představenstvo okresního sdružení poukáže na účet komory část členských příspěvků, vypočtených výše uvedeným způsobem za členy registrované k 1. březnu běžného roku, formou hromadného jednorázového odvodu nejpozději do 1. dubna v každém kalendářním roce.
  5. Představenstvo okresního sdružení poukáže na účet komory část členských příspěvků, vypočtených výše uvedeným způsobem za členy registrované po 1. březnu běžného roku, formou pravidelných měsíčních odvodů nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž se člen nově registroval.

§ 7

Nezaplacení stanovených příspěvků na činnost ve lhůtách uvedených v § 4 a 5 tohoto předpisu je porušením povinnosti člena komory a je důvodem k zahájení disciplinárního řízení.

§ 8
Vymahatelnost

Příspěvek na činnost nemůže být vymáhán po uplynutí 3 let od data jeho splatnosti. Běh této lhůty se přerušuje okamžikem, kdy komora učinila první krok k vymáhání dlužné částky.

§ 9
Úlevy

  1. Písemně zdůvodněnou žádost o úlevu z placení příspěvků na činnost podává člen komory představenstvu okresního sdružení, do seznamu jehož členů je zapsán, nejpozději 1 měsíc před datem splatnosti příspěvku.
  2. Představenstvo okresního sdružení může snížit, prominout nebo odložit splatnost příspěvku z důvodů:
    1. základní vojenské služby, mateřské dovolené, dlouhodobé pracovní neschopnosti člena komory,
    2. nepříznivé sociální situace člena komory, jehož čistý příjem dosáhl v předchozím kalendářním roce pouze životního minima podle obecně platných právních předpisů,
    3. dalších, o kterých rozhodne představenstvo okresního sdružení.
  3. Písemné stanovisko k žádosti dle odstavce 1 tohoto paragrafu zašle představenstvo okresního sdružení žadateli nejpozději do 60 dnů od data doručení žádosti.
  4. Proti stanovisku představenstva okresního sdružení podle odstavce 3 nelze podat odvolání.
  5. V případech, kdy představenstvo okresního sdružení rozhodlo o prominutí příspěvků, neplatí se za dotyčného člena odvod do centra podle § 6.


Závěrečná ustanovení
§ 10
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory ze dne 1. 1. 2003.

§ 11
Účinnost

  1. Tento stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl schválen XII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2001.
  2. Tento stavovský předpis č .7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XIII. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2002.
  3. Tento stavovský předpis č .7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XIV. sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2003.
  4. Tento stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XV.sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2004.
  5. Tento stavovský předpis č. 7 - Příspěvky na činnost České lékařské komory byl novelizován XVI.sjezdem delegátů ČLK a nabývá účinnosti dne 1. 1.2005.

-----------------------------------------------------------------------
1) za pozdní vstup do komory se považuje vstup do ČLK v době delší než 365 dní od okamžiku, kdy vstupující začal vykonávat povolání lékaře na území České republiky.

publikační systém: Synetix
©2004-2022 Česká lékařská komora OSL ČLK Brno-město