Úvodník

Čas prázdnin a dovolených je definitivně za námi, a letošní podzim doopravdy uhání- jakoby tady chyběly ty dny indiánského léta, a hned začínají mlhy a mrholení. Předznamenávají čas, který by se v lékařské komoře mohl nazývat časem sjezdů.
Nevím, čí to byl původně nápad pořádat sjezdy na podzim, snad to vůbec první představenstvo usoudilo, že v takovém ročním období se stejně nedá dělat nic jiného, než sjezdovat. Ještě před třemi nebo čtyřmi lety to nebyla žádná velká radost, jet na podzim do Olomouce, ale potom se to jaksi začalo měnit k lepšímu, až nakonec ten v Hradci Králové byl nejlepší. Možná že v Hradci jsou nějaké lepší siločáry nebo co, každopádně se tam sjezdovalo lépe a letos se tam docela těším. A není to jen tím bazénem s umělým vlnobitím v sousedství kongresového centra Aldis.

Letos jsme se opravdu vysjezdovali dosyta, mimo ten očekávaný byly ještě dva mimořádné sjezdy, nazývané legislativní. Byly nutné, nezbytně nutné. Myslím si, že stavovské předpisy ČLK už opravdu zasložily důkladnou revizi, a to takovou, jaká byla provedena: právnicky zpracovanou a dostatečně dopředu připomínkovanou. My všichni, kteří jsme se starými stavovskými předpisy pracovali dobře víme, kolik v nich bylo skryto chyb a možností neúplného nebo dvojího výkladu, a dobře si vzpomínáme na rozpaky našich právníků při dotazech na to nebo ono, co mělo z daného předpisu vyplývat. Samozřejmě bylo také nezbytné zmodernizovat předpisy licenční, a přizpůsobit je již očekávaným zakonným úpravám systému postgraduálního vzdělávání. Máme náskok, uvidíme, jak dlouho nám vydrží.

Osobně považuji za zásadní přitakání současné linii České lékařské komory novelizaci volebního řádu. Nikoliv tím, že prodlužuje mandát volených funkcionářů ČLK o jeden rok, ale tím, že konečně přesně specifikuje způsob výběru funkcionářů, způsob jejich volby, trvání mandátu a delegatury.

Novelizace volebního řádu má pro brněnské sdružení ještě jeden dopad, o kterém musíme všechny členy informovat. Při úpravě článku o volbě delegátů sjezdu byla jasnou většinou (právě těchto delegátů) odhlasována změna, která číslovku 100 (tj. fakticky jeden delegát na každých 100 členů sdružení) nahradila číslovkou 150. Ve sdružení Brno - město to znamená, že již na nadcházejícím listopadovém sjezdu nebudeme mít 34 delegátů jako jsme mívali doposud, ale jen 24. Pražský sjezd také stanovil, jak redukci počtu delegátů provést. V podstatě ponechal na rozhodnutí okresních představenstev, zda budou počty delegátů redukovány podle počtu získaných hlasů na posledním okresním volebním shromáždění, anebo zda budou konány volby delegátů nové. Představenstvo OSL Brno-město se sejde zítra, aby rozhodlo. Atˇ jakkoliv, pro některé kolegy to bude znamenat ukončení jejich mandátu delegátů sjezdu. Bude mi chybět kdokoliv z té poslední party, která na sjezdy z Brna jezdila. Všichni jsou a byli nesmírně fajn, všichni udělali pro současný obraz České lékařské komory strašně moc, určitě lze říci, že komorové sjezdy významně ovlivňovalo Brno. Když o tom tak píšu, byl bych asi nejradši, kdyby tohleto zůstalo při starém, ale novelizovaný předpis platný od 1. 11. 2000 nám neumožňuje žádný jiný výběr. Takže, na základě zítřejšího rozhodnutí představenstva budou kolegové, kterých se toto vše týká, včas a přesně informováni, jak se věci mají a budou mít. Já osobně všem velice děkuji za všechen čas a práci, které lékařské komoře jako delegáti sjezdu věnovali.

Další sjezd komory v listopadu 2001 bude v Brně v hotelu Voroněž. Doufám, že ho dokážeme zorganizovat tak, že bude nejenom pracovní, ale i příjemný pro všechny. Momentálně jsme v situaci, kdy přemýšlíme o náplni na tradiční sobotní sjezdový večer. Bazén s vlnobitím v Brně bohužel nemáme. Přehrada je v listopadu už poněkud nehostinná. Já sám zatím vůbec nevím. Kdo budete mít jakýkoliv nápad, jak zorganizovat několik příjemných hodin relaxace v sobotu večer pro zhruba třista lidí naráz, dejte nám prosím vědět do kanceláře.
Přeju Vám všem příjemné podzimní večery v teple domovů, a do Vánoc se ještě se Zpravodajem ozveme.

Váš Petr Kaňovský


Výběr ze zápisů představenstva OSL ČLK Brno-měst

Zpráva ze zasedání 20. 6. 2000

  • výběrové řízení na MmB neproběhlo, termín je stanoven na 26.6. Zúčastní se dr. Kutal
  • Mgr. Prudil se zúčastnil projednávání stavovských předpisů v centrální ČLK dne 8.6.

Žádosti o licence:

  • dr. Červ - chirurgie, odb.zástupce, vedoucí lékař, lektor - doložena registrace nestátního zdr.zařízení, které spadá do působnosti ČLK Brno-venkov. Licence bude předána k vyřízení OSL Brno-venkov
  • dr. Riebel - chirurgie, odb.zástupce, ved.lékař, lektor - doplněna výše úvazku, doporučeno po
  • dr. Wilhelmová - klinická biochemie, vyjádření odborné sekce dosud chybí
  • dr. Zajíc - interna, doplněno vyjádření o praxi z Vyškova, doporučeno
  • dr. Váňová - oftalmologie OZ , doplněna výše úvazku a praxe od 1.7.1997, doporučeno
  • dr. Smržová - oftalmologie, doplněna výše úvazku, doporučeno
  • dr. Šejnohová - psychiatrie, doložena praxe, doporučeno
  • dr. Navrátilová - oftalmologie, doplněna výše úvazku, doporučeno
  • dr. Filová - vedoucí lékař gyn.por., doplnit výši úvazku
  • dr. Šachlová - funkční licence - enterální výživa, doporučeno
  • dr. Kratochvílová - ved.lékař, doplnit potvrzení o praxi
  • dr. Brhel - lektor, ved.lékař, doplnit potvrzení o praxi
  • dr. Hofírek - ved.lékař interna, doplnit potvrzení o praxi
  • dr. Richter - ved.lékař oftalmologie, prověřit příspěvky
  • dr. Pešlová - ved.lékař foniatrie, doporučeno
  • dr. Kraus - ved.lékař anesteziologie, doporučeno
  • dr. Spurný - ved.lékař radioterapie, doplnit potvrzení o praxi
  • dr. Zapletalová - ved.lékař všeobecné lékařství, doporučeno
  • dr. Homolka - ved.lékař tělovýchovné lékařství, doporučeno
  • doc. Synek - ved.lékař oftalmologie, doporučeno
  • dr. Mudrová - ved.lékař soudní lékařství, doporučeno
  • dr. Černý - ved.lékař neurologie, doporučeno
  • dr. Bednařík - ved.lékař gastroenterologie, doporučeno
  • dr. Kuklínek - ved.lékař lékařská imunologie, doporučeno
  • dr. Pazdírek - ved.lékař FBLR, doplnit potvrzení o praxi
  • dr. Hušek - ved.lékař patologie, doplnit potvrzení o praxi
  • dr. Novotný - ved.lékař hematologie, doporučeno
  • dr. Hemza - není člen našeho OSL, odloženo
  • dr. Kremlová - výjimka z licenčního řádu, obor endokrinologie, nedoporučeno
  • dr. Jelínková - hygiena a epidemiologie, doporučeno
  • dr. Deduch - ortopedie, lektor, ved.lékař, doporučeno
  • dr. Dohnalová - radiodiagnostika, doporučeno
  • dr. Němcová - výjimka z lic.řádu , obor alergologie, nedoporučeno
  • dr. Masnikosa - gyn.porodnictví, odloženo, neplatí čl.příspěvky
  • dr. Pálová - psychiatrie, není členka OSL, chybí praxe, odloženo

Žádosti o souhlas s vybavením:

  • dr. Rychnovská - alergologie, Obilní trh 3, předběžný souhlas, vystaveno
  • poliklinika Zahradníkova - prodloužení předb.souhlasu, vystavit s datem do 30.9.2000
  • Lab Med - schválení přístrojového vybavení - kontrolu provede doc.Soška
  • dr. Bogrová - praktický lékař, Janáčkovo divadlo-kontrolu provede dr.Weinberger
  • dr.Duroň - klinická onkologie, Viniční 235-kontrolu provedl dr. Mach, vystaveno
  • HCL laboratoř- předb.souhlas, Viniční 235, kontrola doc.Soška, odb.zást.není členem OSL,odloženo
  • dr. Bílková - klinická biochemie, nový souhlas - kontrolu provede doc. Soška
  • předseda přečetl dopis dr.Klimovičové, týkající se podmínek praxe k získání licence
  • dr. Bartáková zaslala nominaci na Rytíře lékařského stavu, navrhuje dr. Nováka - předáno čestné radě OSL
  • informace o semináři IDV PZ - dr.Bradáčová žádá zveřejnění ve Zpravodaji OSL, předáno redakční radě. Představenstvo souhlasí se zveřejněním
  • přečteno poděkování dr.Provazníkové, které nám zaslal její pacient. Vzato na vědomí
  • předseda informoval o schůzce předsedů OSL, které se koná v Praze 26.2. Zúčastní se místopředseda dr. Mach

Žádosti o garanci seminářů:

  • dr. Kantorek - 1 b
  • doc.Pospíšilová - 1b (vráceno z oddělení vzdělávání v Praze, spadá do naší kompetence)
  • Zpravodaj OSL vyjde pravděpodobně v srpnu 2000
  • dr. Hrbek - poukázal na problematiku ohledávání mrtvých těl - je povinností prakt. lékařů, nebo RZP? MUDr. Kaňovský sdělil, že této záležitosti se věnuje článek v posledním čísle Tempusu.

Zpráva ze zasedání 15. 8. 2000

Výběrového řízení na MmB 7.8.2000 se zúčastnil dr. Kutal.

Projednáno:

  • Agel s.r.o. - neurologie s EEG, Viniční 235
  • dr. Jičínská - dětská kardiologie, Kozí 5
  • dr. Matiašovicová - prakt.lékař pro děti a dorost, Medlánecká 23
  • dr. Kršková - gynekologie, Obilní trh 3
  • dr. Rychnovská - alergologie a klin.imunologie, Obilní trh 3
  • dr. Rozinková - psychiatrie, Lýskova 2

Žádosti o licence:

  • dr.Hušek - ved.lékař patologie, doporučeno
  • dr. Skotáková - všeobecné lékařství - doporučeno
  • dr. Nevrtal - traumatologie - doporučeno
  • dr. Seidlová - anesteziologie, doporučeno
  • dr. Kaňovský - lektor, ved.lékař neurologie, doporučeno
  • dr. Šenkyříková - všeobecné lékařství, doporučeno
  • dr. Klimecký - ved.lékař ortopedie, doporučeno
  • dr. Kutá - lektor všeob.lékařství, doporučeno
  • dr. Lábrová - kardiologie, odloženo, upřesnit obor
  • dr. Konečná - interna, výjimka, nedoporučeno, chybí 1 rok
  • dr. Medková - alergologie, doplnit praxi, výši úvazku, odloženo
  • dr. Novák - gynekologie, doporučeno
  • dr. Snopková - gynekologie, doporučeno
  • dr. Kratochvílová - ved.lékař hygiena práce, doplněn praxe, doporučeno
  • dr. Němcová - odvolání, postoupeno do Olomouce

Žádost o souhlas s vybavením:

  • AKI - polikl.Horníkova, OG dr. Ohnútková, předběžný souhlas - vystaveno
  • dr. Flašar - RTG ordinace, nám.28.dubna 2, kontrolu provede dr.Caha
  • Monea - dr. Lněnička, změna
  • dr.Gálová - pediatrie, Bakalovo nábř., kontrolu provede doc.Soška
  • dr.Rotscheinová - pediatrie, Údolní, kontrolu dr.Caha
  • dr.Bílková - Wurmova 1c, nový souhlas, kontrolu provede doc.Soška
  • dr.Vašková - oční, Bubeníčkova, kontrolu provede doc.Kvapilíková
  • dr.Rychnovská - alergologie, Obilní trh, předběžný souhlas
  • dr. Linhart - gyn.por.,Halasovo nám., předběžný souhlas
  • dr. Fellerb - gyn.por., Běhounská 4/6, předběžný souhlas
  • dr. Sovadina - všeob.lékařství, Jugoslávská 13, předběžný souhlas
  • LabMed - U pošty 14, kontrola doc. Soška
  • Bohemia Medica - všob.lékařství, Křivánkovo nám., předběžný souhlas
  • dr. Kaňovský předal členům předst. výroční zprávu Hospicu Rajhrad - zaslal dr.Bystřický
  • upozornění Městské správy soc.zabezpečení na nesrovnalosti ve vystavování PN - předáno revizní komisi k dořešení
  • představenstvo projednalo žádost dr.Pátka - žádá o schválení výjimky, které spočívá ve snížení pracovního úvazku ved.pracovníka na 0,8. Členové předst.zastávají názor, že není vhodné, aby ved.pracovník měl úvazek ve ZZ menší než 1,0. Dr.Pátkovi bude zaslána odpověď s tímto rozhodnutím, schválena však bude na příštím zasedání předst., kdy bude usnášeníschopné
  • žádost IDVPZ o reference na dr.Zapletalovou, která má zájem pracovat jako školitelka v oboru všeob.lékařství. Tato lékařka je našemu OSL známa jako svědomitá a vysoce erudovaná lékařka - předst.doporučuje
  • předst.vzalo na vědomí dopis pacientky, ve kterém děkuje za příkladnou péči dr. Provazníkové
  • dopis z VZP, týkající se problematiky OCHRIP - předat sekci ARO k dořešení
  • projednány žádosti o přidělení bodu v rámci kont.vzdělávání - všem vyhověno
  • Zpravodaj OSL - do 15.9. stanovena uzávěrka, kancelář obvolá čl.představenstva a vyzve k napsání článku

Zpráva ze zasedání 11. 7. 2000
Výběrového řízení na MmB dne 26.6. se zúčastnil dr. Kutal.

Projednáno:

  • dr. Gálová - praktický lékař pro děti a dorost, Bakalovo nábř. 1
  • dr. Šejnohová - dětská a dorostová psychiatrie, Tomešova 1
  • dr. Nazari Marta - psychiatrie, B.Martinů 97
  • dr. A.exandr Šín - chirurgie, pol.Viniční 235
  • Vyhlašovatel doporučil u všech žadatelů uzavřeni smlouvy se zdravotními pojišťovnami
  • Dr. Mach podal zprávu ze schůzky předsedů OSL, která se konala dne 26.6.2000 v Praze
  • dr. Rath podal informace o změnách v nově připravovaném zákoně o veřejném zdravotním pojištění (snaha změkčit paragraf "Fišerové", v zákoně není usnesení o síti, návrh MZ na uzavírání rámcových smluv je min. na 5 let, nedohodnou-li se strany jinak, lépe definovat nositele výkonů, zmizel paragraf o výběrových řízeních)
  • mimořádný sjezd ČLK se bude konat 7.10. v hotelu Pyramida
  • řádný sjezd ČLK se bude konat 4.+ 5.11.2000
  • rozeslat návrh stavovského předpisu Finanční řád členům předst.

Žádosti o licence:

  • dr. Hofírek - ved.lékař interna - doporučeno
  • dr. Hemza - ved.lékař neurochirurgie - doporučeno
  • dr. Hlinomazová - lektor oftalmologie - doporučeno
  • dr. Masnikosa - gyn.por. - doporučeno
  • dr. Vančurová - oftalmologie - doporučeno
  • dr. Giacintov - lektor oftalmologie - doporučeno
  • dr. Pokora - psychiatrie - doporučeno
  • dr. Tomečková - interna - doporučeno
  • dr. Snopková - gyn.porodnictví , odloženo, neplatí čl.příspěvky
  • dr. Brhel - doplnil potvrzení o praxi - doporučeno
  • dr. Ševčík - ved.lékař A+R - doporučeno
  • prof. Dvořák - ved.lékař interna, doplnit potvrzení o praxi ( posl.4 roky)
  • dr. Pohanka - gyn.por., lektor - doplnit účast na kont.vzdělávání - doporučeno
  • dr. Pazdírek - doplnil potvrzení o praxi - doporučeno
  • dr. Filová - doplněna výše úvazku - doporučeno
  • dr. Gaillyová - ved.lékař lékařská genetika - doporučeno

Žádosti o souhlasy s vybavením:

  • LabMed - kontrolu provede doc. Soška
  • dr. Vašková - oční ordinace, polikl.Horníkova - kontrola doc.Kvapilíková
  • dr. Rotscheinová - pediatrie, Údolní - počkat na vyjádření dr. Cahy
  • Laboratoř HCL - nový odborný zástupce - vystaveno
  • dr. Kršková - gynekologie, vystaven předběžný souhlas
  • dr. Bílková - kontrolu laboratoře provede doc.Soška
  • dr. Bogrová - prakt.lékařství, Nár.divadlo, kontrolou pověřen dr. Weinberger
  • podepsány přihlášky absolventů LF do ČLK
  • odsouhlaseno bodové hodnocení vzdělávacích akcí v rámci kontinuálního vzdělávání ČLK
  • KICH - pět odborných seminářů , garantem je přednosta KICH doc.Chalupa
  • Sdružení prakt.lékařů - 12.9., garant dr. Novotná
  • představenstvo doporučilo zhotovení klimatizace v kanceláři OSL za přiměřenou částku
  • členové předst., ČR a RK dodají fotky ( webová stránka ČLK), příp. e-mail
  • ve dnech 17.-21.7. zastupuje předsedu dr. Mach

Zdravotní síť v městě Brně

MUDr. Miloš Němec

Pod tímto názvem byl v Informačním zpravodaji OSL ČKL Brno - město (3/99) uveřejněn článek, ve kterém se doc. Soška snaží řešit problém, který patří k základním při plánování zdravotní péče - potřebu ambulantních lékařů v Brně. Protože ani ve spolupráci s VZP, ani formou ankety v odborných sekcích, jak uvádí, nedospěl k žádným závěrům, pokusil jsem se tuto problematiku zpracovat ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (UZIS) České republiky, regionální odbor Jižní Morava, pomocí směrných čísel, která jsou od r. 1993 ke stanovení počtu ambulantních lékařů platná v celé SRN. Podrobnosti této směrnice byly uveřejněny ve Zdravotnických novinách č. 27. str. 8, 1999.

Tab. 1. Je základem výpočtu ambulantních lékařů pro velká německá města - aglomerace, ve kterých jsou obyvatelé rozděleni podle hustoty obydlení do 4 oblastí. V každé oblasti jsou uvedeny počty obyvatel připadající na jednoho ambulantního lékaře příslušných odborností. Podle této tabulky (s odchylkami uvedenými ve směrnici) je ve velkých městech SRN plánován počet ambulantních lékařů.

V tab.2 je obyvatelstvo městských částí brněnské aglomerace rozděleno, obdobně jak v tabulce č. 1, do 4 oblastí a v každé jsou z relace počtu obyvatel vyčíslena lékařská místa ambulantních lékařů uvedených odborností. Výsledek potřeby (plán) ambulantních lékařů v Brně, tzn. součet lékařských míst jednotlivých odbornosti, v relaci k počtu obyvatel každé oblasti, je uveden v řádku aglomerace celkem.

Tab. 3, v řádku "Současný stav LM" je uveden skutečný počet ambulantních lékařských míst v Brně - městě, který eviduje UZIS k 31.12.1999.

Vysvětlení k některým položkám tabulky:
Aby bylo možné (i když ne zcela objektivní) srovnání našich praktických lékařů s kategorii všeobecných lékařů, existující jednotně nejen v Německu, nýbrž ve všech členských zemích EU, jsou lékařská místa PLD a PLDD sečtena.

Naopak z kategorie praktických lékařů byli vyčlenění tzv. praktičtí gynekologové a přeřazení mezi zvlášť v UZIS evidované odborné gynekology, tedy do kategorie odborných lékařů, jak to odpovídá praxi ve všech státech EU.

Obdobně je tomu u dětských lékařů, kteří však vzhledem k jejich stávajícímu systémovému zařazení byli ponecháni v kategorii praktických lékařů. Tím je ovšem podhodnocena (i když jen explicitně) kategorie dětských lékařů.

Zvláštní situace je u nervových lékařů. V Německu se toto označení (Nervenheilkunde) vztahuje i na psychická onemocnění a poruchy i když mimo to existuje i samostatný obor psychiatrie a psychoterapie, který však v tabulce není uváděn. Teoreticky by do skupiny nervových lékařů mělo být připočteno ještě 35,89 amb.lékařských míst psychiatrie sledovaných v UZIS.

Pokud jde o sloupec radiodiagnostika (Diagnostische Radiologie) patří sem diagnostika pomocí ionizujícího záření, nukleárně fyzikální postupy a sonografie.

Ve druhém odstavci tabulky 3 je počet ambulantních lékařských míst v Brně porovnáván s plánem LM zpracovaným podle německého vzoru, který je u každé odbornosti navýšen ještě o 10% dovoleného překročení základní normy.

V ř. Rozdíl ve srovnání se SRN jsou u jednotlivých odborností uvedeny počty lékařských míst, které v brněnské ambulantní síti překračují normu vyčíslenou podle německého vzoru.

Tab. 4 je souhrnem výsledků předcházejících tabulek

Výsledky.

Z rozboru vyplývá, že k 31. 12. 1999 je ambulantní zdravotní síť v Brně - městě zajišťována celkem 958,56 lékařskými místy (LM). Z toho připadá na převážně samostatné ordinace 671,34 LM, na ambulance řízené MZ, tedy hlavně fakultní nemocnice 247,11 LM a na ostatní resorty 40,11 LM.
Přepočteme-li potřebu LM v Brně městě normou, která je od r. 1993 platná ve SRN zjišťujeme, že přes její dovolené 10% překročení by brněnská ambulantní zdravotní péče měla být zajišťována 450,52 LM. Naproti tomu je v Brně k 31. 12. 1999 o 404,4 LM víc, než by za stejných podmínek, v obdobné městské aglomeraci, bylo možné ve SRN.
Z oboru, které se na tomto překročení normy podílí jsou v samostatných ordinacích především PLD + PLDD se 155,64 LM, na druhém místě je radiodiagnostika s 99,77 LM , hlavně vzhledem k počtu rtg ambulancí řízených MZ se 70,49 LM, na třetím a čtvrtém místě jsou gynekologie, která překračuje normu o 49,48 LM a interna o 48,5 LM. U interny opět hlavně s přihlédnutím na 52,59 LM, která připadají na ambulance řízené MZ.
Jedině u dětského lékařství je počet ambulantních lékařů o 8,58 LM pod vyčíslenou normou, nikoli z důvodu jejich nedostatku, nýbrž hlavně proto, že jsou zařazeni hlavně do ranku PLDD.
Nástavbové odbornosti (kardiologie, revmatologie, angiologie a další) jsou v koncepci německého zdravotnictví obsaženy ve směrných číslech základních oborů (interny a dalších), nejsou tudíž vykazovány jako samostatné ambulance. Nedostatečná kapacita těchto ambulancí v brněnské aglomeraci, jak se o nich zmiňuje shora citovaný článek,by se proto měla řešit v rámci základních oborů.
Nadměrný počet, vysoko překračující skutečnou potřebu lékařských míst v ambulantní síti je odrazem živelnosti a všeobecné nekoncepčnosti v řízení zdravotnictví v Brně, kde osobní zájmy stále ještě převládají nad zájmy společenskými. Dosažení nápravy v tomto směru čeká ČLK ještě hodně práce. Pokud se nám to ještě nedaří, měli bychom více než je tomu dosud čerpat ze zahraničních zkušeností.

Literatura:
Gesetze Satzungen Verträge Kassenärztliche Vereinigung Nordrhein
4.21 Bedarfsplanung - Richtlinien, 1999
UZIS regionální pracoviště, Brno
Zdravotnické noviny 27. 8. 1999


Zdravotní síť v městě Brně ještě jednou

Doc. MUDr. Vladimír Soška, CSc.
(poznámky k článku MUDr. Miloše Němce "Zdravotní síť v městě Brně")

V tomto čísle Informačního zpravodaje OS ČLK Brno-městě vychází článek MUDr. Miloše Němce "Zdravotní síť v městě Brně", kterým reaguje na moje předcházející sdělení ve Zpravodaji č. 3/1999, týkající se téže problematiky. Jsem velmi rád, že tato problematika nezapadla a srovnání počtu lékařských míst v městě Brně s tabulkovými počty lékařů v SRN považuji za nesmírně zajímavé a velmi poučné. Nicméně si dovoluji uvést několik připomínek jednak k vlastnímu textu, jednak závěrům MUDr. M.Němce stran řešení problematiky sítě zdravotnických zařízení :
Cílem mého původního článku nebyla (ani nemohla být) snaha o řešení problému sítě zdravotnických zařízení v městě Brně, jak uvádí MUDr. M.Němec, protože řešení tohoto problému je zcela mimo možnosti a kompetence jednoho člena představenstva OS ČLK. Stejně tak považuji za nutné připomenout, že tato akce nebyla prováděna ve spolupráci s VZP, jak se domnívá MUDr. M.Němec.
Konstatování, že jsem nedospěl k žádným závěrům, je jistě možné, ale cílem mého článku (resp. této ankety) byla pouze snaha informovat co nejobjektivněji o tom, jaké jsou názory představitelů jednotlivých lékařských oborů (odborných sekcí) na současný stav sítě zdravotnických zařízení a na možné postupy ve stabilizaci počtu jednotlivých ambulancí. Jednoznačné závěry z této ankety nebylo možno učinit, protože řada odpovědí byla nejednoznačná, k některým otázkám odpovědi chyběly a od některých odborných sekcí nepřišla odpověď.
Ke srovnání tabulkových počtů jednotlivým odborných ambulancí se SRN a jejich nadbytku v řadě odborností ve článku MUDr. M.Němce nechť si učiní vlastní názor každý čtenář. Dovolím si však k tomu uvést několik poznámek. Je mimo jiné uvedeno, že počet ambulantních zařízení je nadměrný a vysoko překračující skutečnou potřebu lékařských míst. Počty lékařských ambulantních míst u nás jsou skutečně vyšší, než uvádějí tabulky pro SRN a je jistě pravděpodobné, že v budoucnu budou počty ambulancí v řadě odborností redukovány. Domnívám se však, že v současné době je srovnáváno nesrovnatelné.
1. Prvním problémem je to, zda se lze spolehnout na údaje UZIS ohledně uvedených počtů ambulancí řízených MZ (tedy "nemocničních"ambulancí). Tyto údaje si zatím, pokud vím, netroufá uvést ani OP VZP Brno, protože je zřejmé, že se jedná o údaje chybné a nadhodnocené. Některé nemocnice zřejmě uvedly do statistických údajů počty lékařů, kteří se podílejí na práci v ambulanci svým zlomkovým úvazkem nebo specializované poradny, kde lékaři nepracují na plný úvazek (např. v jedné ambulanci se vystřídají během týdnu 4 lékaři, kteří se věnují svým specializacím a toto je uvedeno jako 4 specializované ambulance). Výsledkem je potom např. údaj, že v Brně je v nemocnicích 53 interních ambulancí, 70 radiodiagnostických ambulancí, 21 ambulancí praktických lékařů či 14 očních ambulancí atd. Skutečné počty fyzických ambulancí přepočtené na úvazek 1,0 a 5 dní v týdny jsou nepochybně mnohem menší.
2. Hlavní problém však vidím v tom, že počty ambulancí v SRN jsou výsledkem dlouhého vývoje v jiných sociálně-ekonomických podmínkách. Stačí se např. podívat na počty návštěv u lékaře. Průměrný Čech navštíví lékařskou ordinaci 15x za rok, v zemích EU je počet návštěv méně než poloviční. Důvodů proč tomu tak je, je jistě celá řada:

  • V ČR funguje ve zdravotnictví samoobslužný systém bez jakékoliv regulace ze strany pacienta, občanovi nic nebrání obejít libovolný počet lékařů i v jedné specializaci, nechat se opakovaně vyšetřovat pro stejný problém včetně opakované preskripce léků.
  • V ČR každý občan, který potřebuje na 1-3- dny pro akutní respirační onemocnění zůstat doma, musí navštívit lékaře kvůli vystavení neschopenky, zatímco v jiných zemích má možnost "vyležet" lehčí onemocnění doma bez nutnosti doložit pracovní neschopnost.
  • V ČR jsou normální opakované návštěvy lékaře kvůli preskripci běžných léků (korunové položky, leč s nárokem na plnou úhradu pojišťovnou),které si v SRN každý koupí sám v lékárně bez návštěvy lékaře.
  • U lidí v produktivním věku nabádá v současné době řada zaměstnavatelů krachujících podniků své zaměstnance k čerpání pracovní neschopnosti, protože pro ně nemá práci.
  • U občanů vyššího věku slouží návštěva u lékaře mnohdy řešení jeho sociálního, ne zdravotního problému.¨
  • Regulační limity na preskripci léků nutí lékaře zvát si pacienty (na chronické neměnné medikaci) častěji jen kvůli preskripci, aby se lékař "vešel" do měsíčního či kvartálního limitu.

A v tomto výčtu rozdílů a problémů by jistě bylo možné pokračovat. Za této situace se nedomnívám, že snížení počtu ambulancí jejich direktivním zrušením vyřeší výše diskutované problémy. Vedlo by to nepochybně ke zvýšení počtu návštěv u zbývajících lékařů, prodloužení čekací doby, nárůstu stížnosti ze strany pacientů a u lékařů k překročení limitů na léky a indukovanou péči, které by hradili srážkami ze své kapsy. Podle mého názoru je snížení počtu ambulancí i nemocničních lůžek do budoucna jistě nutné, ale vyžaduje citlivý a především koordinovaný postup na podkladě nové legislativy s provázaností v sociální a pracovní oblasti a se zainteresováním občana na svém zdraví.


Lékaři a odbory

Doc. MUDr. Květa Kvapilíková CSc.

Museli bychom sáhnout hodně daleko do historie lidstva, kdybychom chtěli nalézt první zmínky o sdružování lidí stejného řemesla. Ke sdružování je vedly jednotné zájmy a vědomí, že budou-li vystupovat ve větší skupině, lépe se jim bude dařit se hájit a prosazovat. Téměř dvě století se píší dějiny odborových organizací různých řemesel a zaměstnání a i dnešní moderní doba považuje odborovou profesní organizaci za nezbytný článek společenského života.
Po listopadu 1989 se obnovuje činnost Svazu českých lékařů jako nástupnické organizace dřívější Jednoty českých lékařů. Na jeho půdě vzniká Česká lékařská komora, daná zákonem č.220/1991 Sb. Bohužel má jen velmi omezené pravomoci a jen jeden paragraf jí dává možnost obhajovat profesní, sociální a hospodářské zájmy lékařů.

V roce 1992 začínají převratné transformační změny v českém zdravotnictví a odborná lékařská veřejnost marně upozorňuje na chybné kroky, které vedly k nynějšímu chaotickému stavu ve zdravotnictví a které ve svém důsledku nakonec uvrhly lékaře, sestry i celý zdravotnický personál na poslední příčky společenského žebříku. Marné byly snahy lékařů prosazovat kritické odborné názory na transformaci zdravotnictví na půdě České lékařské komory vedené tehdy docentem Svobodou. Stejně marné byly jejich snahy o zlepšení sociálního postavení lékařů ve společnosti na bázi Svazu českých lékařů, vedeného doktorem Suchardou. Obě tyto organizace nejen, že neměly dostatek kompetencí, ale ukázaly se i jako příliš poplatné politickému vedení státu. To vedlo k tomu, že vznikly úzké zájmové organizace lékařů tříštící snahy po jednotném postupu.

Jeden ministr zdravotnictví střídal druhého a chyby jednoho pak dovršil a navršil druhý. Rekordní počet 8 ministrů za 10 let je toho výmluvným dokladem. Není divu, že se za této situace mladí lékaři radikalizují a zakládají v roce 1995 Lékařský odborový klub nejprve pod vedením doktora Davida Ratha a poté, co se stal v roce 1998 prezidentem České lékařské komory, pod vedením Dr. Milana Kubka.

Česká lékařská komora a Lékařský odborový klub již shromáždily konkrétní doklady včetně ubohého odměňování všech zdravotníků ve srovnání s vyspělými zeměmi.Obě tyto organizace jsou dnes schopny poskytnout fundované podklady pro stále chybějící zákony, tak důležité pro chod českého zdravotnictví. Lékaři pochopili, že jednotná silná lékařská organizace může být onou silou, která bude schopná postavit ve spolupráci se státní mocí české zdravotnictví na evropskou úroveň, a proto hlasovali na sjezdu 1999 pro povinné členství v ČLK. ČLK však potřebuje k prosazování sociálních a společenských potřeb lékařů vedle sebe i silnou odborovou lékařskou organizaci.

Dnes existuje vedle Odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví vedeného doktorem Schlangrem ještě Lékařský odborový klub a Svaz českých lékařů. Obě tyto organizace mají přibližně stejný počet členů kolem 2000 a přibližně stejný movitý majetek. Zatímco LOK má velmi aktivní pražské vedení, které již proniklo do povědomí politických činitelů, má SČL svá kolegia spíše mimo Prahu, převážně na Moravě. Není sporu o tom, že SČL vykonává záslužnou činnost při vyjednávání s vedením nemocnic o kolektivní smlouvě, LOK zase prokázal daleko vyšší aktivitu při řešení problematiky zdravotnických platů a Zákoníku práce z celostátního pohledu.

LOK se na jaře tohoto roku věnoval mnoha složitým jednáním s vicepremiérem Špidlou a ministrem zdravotnictví Fišerem a dosáhl toho, že by mělo dojít ke zvýšení platů zdravotnických pracovníků - zaměstnanců ve třech etapách. V první etapě od 1.10.2000 by na základě dodatku ke kolektivním smlouvám mělo nastat přeřazení zdravotníků z dosud přiznaného tarifu o 3 třídy výše, což by představovalo ono první 10% slibované navýšení. Další 10% navýšení tarifních platů k 1.1.2001 představuje návrh ministerstva vládě na podkladě novely nařízení vlády č. 251/92 Sb. Kromě toho má dojít ke zvyšování mezd v celé rozpočtové sféře.

Ke všem těmto jednáním je zapotřebí stálá slíbená podpora ministra Fišera a i dalších ministrů. S konečnou platností o všech těchto krocích má jednat vláda a my musíme být připraveni tyto snahy podpořit. Bylo by skutečně paradoxní, kdyby všechny jednání měla ztroskotat na nezájmu a lhostejnosti lékařů, tak jak je zatím projevují.

V České republice existuje 207 nemocničních zařízení, v 58 je založeno kolegium SČL a v 64 místní organizace LOK, někde se obě organizace překrývají, z čehož vyplývá, že v těch nemocnicích, kde nejsou odbory zastoupeny buď vůbec anebo pouze Odborovým svazem nebude možno garantovat a provést dojednávaná platová opatření. Lékaři by si měli především uvědomit, že pro svá obtížná jednání musí mít lékařské odbory za sebou silnou členskou základnu. Je proto nezbytné, aby lékaři rozšířili již existující členskou základnu a tam, kde lékařské odbory neexistují, aby je založili. Nutnosti jednotné lékařské organizace je si vědomo vedení LOKu i SČL a proto obě organizace navrhnou delegátům obou organizací na společném sjezdu v říjnu tohoto roku vytvoření jednotné lékařské odborové organizace. Vezměme si poučení z tolikrát již zdůrazňovaného hesla, že v jednotě je síla!

Nezapomeňme, že současný stav financování a řízení zdravotnictví je neúnosný, a že nutně bude muset dojít k podstatným změnám v Zákoníku práce, že budou novelizovány některé zásadní zákony ve zdravotnictví, že dojde nejen k důležitému projednávání kolektivních smluv s vedením nemocnic, ale i k jednáním o zajištění pohotovostních služeb a přesčasové práce. Jednotný postup při všech těchto jednáních by měl být zajišťován lékařskými odbory. Bylo by zásadní chybou kdybychom v této chvíli nebyli reprezentováni cílevědomou a jednotnou ČLK a sjednocenou a silnou odborovou organizací. Jen tak se budeme moci stát, která si zaslouží být respektována při všech rozhodováních týkajících se všech oblastí zdravotnictví.


Seznam akcí evidovaných OSL ČLK Brno-město

evid.č. akce / datum

00-53-001 ORL seminář - FN U sv.Anny 13.1.2000
00-53-002 Klub priv.gynekologů 19.1.
00-53-003 Klub priv.gynekologů 2.2.
00-53-004 Prezentace olomoucké ORL kl. 10.2.
00-53-005 Horní cesty dýchací 14.2.
00-53-006 Bronchogenní karcinom-KTRN 11.1.
00-53-007 Nebulizační léčba u resp.onemocnění-KTRN 17.2.
00-53-008 Intervenční bronchologie-KTRN 14.3.
00-53-009 Mykobakteriózy-KTRN 20.4.
00-53-010 Cytokiny v pneumologii -KTRN 16.5.
00-53-011 Sarkoidóza-KTRN 21.9.
00-53-12 Kvalita života… - KTRN 19.10.
00-53-13 Ventilační a resp.porucha 16.11.
00-53-14 Paliativní léčba bronch.karcinomu 21.12.
00-53-15 Moravský mezikrajský seminář pro pneumology 2b 7.4.-8.4.
00-53-16 Klub privátních gynekologů 16.2.
00-53-17 Klub privátních gynekologů 29.3.
00-53-18 Problematika registrace nádor.onemocnění-I.ortop.klinika 16.2.
00-53-19 Nové poznatky o léčbě EPO … - Interní hematoonk.klinika 12.1.
00-53-20 Léčba NHL dětského věku -"- 26.1.
00-53-21 Lokální léčba orální mukozitidy -"- 9.2.
00-53-22 Kardiotoxicita protinádorové léčby -"- 23.2.
00-53-23 Trombóza v dětské onkologii -"- 8.3.
00-53-24 Myelodysplastický syndrom -"- 22.3.
00-53-25 Biomarkety pro optimalizaci léčby -"- 5.4.
00-53-26 Idiopatická trombocytopen.porpura -"- 19.4.
00-53-27 Buněčná immunoterapie -"- 3.5.
00-53-28 Teploty neznámého původu -"- 17.5.
00-53-29 Monoklonální protilátky -"- 7.6.
00-53-30 Současná problematika MALTomů -"- 21.6.
00-53-31 Nové trendy akutních forem ischem.choroby srdeční-Nový Lísk. 12.1.
00-53-32 Chronobiologie v moderní medicíně - Nem.Nový Lískovec 9.2.
00-53-33 Aktuální trendy v léčbě infekcí resp.traktu - FN Brno, KTRN 14.2.
00-53-34 Blokátory kalciových kanálů - IDV PZ 16.2.
00-53-35 Včasná diagnostika a léčba BPH - IDV PZ 15.3.
00-53-36 Alergické rýmy a konjunktivity - IDV PZ 29.3.
00-53-37 Seminář ORL kl. - FN U sv.Anny 10.2.
00-53-38 Schizofrenie - Psychiatrická kl.FN Brno 11.2.
00-53-39 Farmakogenetika -"- 10.3.
00-53-40 Prezentace prací mladých lékařů a psychologů -"- 24.3.
00-53-41 Základy psychodynamicky zaměřené psychoterapie -"- 31.3.
00-53-42 Seminář s tématikou PPP -"- 14.4.
00-53-43 Základy psychodyn.zaměřené psychoterapie -"- 28.4.
00-53-44 Regionální seminář s pedopsych.tématikou -"- 12.5.
00-53-45 Základy psychodyn.zaměřené psychoterapie -"- 26.5.
00-53-46 Problematika elektrokonvulzí.. -"- 9.6.
00-53-47 Poruchy periferního prokrvení - IDV PZ -"- 1.3.
00-53-48 Možnosti léčebného využití sildenafilu - Neurol.kl. FN Brno 24.2.
00-53-49 Den I.neurol.kl.FN U sv.Anny v Brně -"- 9.3.
00-53-50 Lokální intraarteriální trombolýza -"- 6.4.
00-53-51 Neuromuskulární symposium -"- 14.4.
00-53-52 Diagnost.možnosti cytologie mozkomíšního moku -"- 25.5.
00-53-53 Současné indikace léčby botulotoxinem -"- 8.6.
00-53-54 Pohled na CMP na konci tisíciletí - Nem.Nový Lískovec 8.3.
00-53-55 Atopie, Potravinové alergie - Sdružení praktických lékařů 27.4.
00-53-56 Očkovací kalendář a novinky v očkování - KICH, FN Brno 26.4.
00-53-57 Makrolidy a chinolony -"- 31.5.
00-53-58 Užití kortikosteroidů v infekčním lékařství -"- 28.6.
00-53-59 Atypická antipsychotika - PL FN Brno 14.4.
00-53-60 Smysl a koordinace onkol.činností - ORL kl. FN U sv.Anny 23.3.
00-53-61 Postup při volbě antibiotik u resp.onemocnění-Odd.kl.onkologie 28.3.
00-53-62 Imunologická laboratoř 17.5.
00-53-63 Kardiologické odpoledne - I.interní kardioangiol.klinika 6.4.
00-53-64 Klub privátních gynekologů 19.4.
00-53-65 Doporučení ČKS pro farmakol.léčbu hypertenze - II.interní kl. 8.4.
00-53-66 Kam bude směřovat léčba hypertenze … -"- 9.4.
00-53-67 Dyslipoproteinémie -"- 10.4.
00-53-68 Seminář ORL kl. - FN U sv.Anny 13.4.
00-53-69 Seminář I.dermatoven.kl. - FN U sv.Anny 20.4.
00-53-70 Deprese u kardiol. a chronicky nemocných pacientů-Nový Lísk. 5.4.
00-53-71 Neuromuskulární symposium - FN Brno 6.4.
00-53-72 Odborný seminář Sdružení prakt.lékařů pro děti a dorost 14.4.
00-53-73 Koncepce léčby srdečního selhání a arteriální hypertenze-IDVPZ 25.4.
00-53-74 Klub privátních gynekologů 3.5.
00-53-75 Reprodukční a onkol.gynekologie-FN Brno,Porodnice 13.5.
00-53-76 Seminář ORL, FN U sv.Anny 11.5.
00-53-77 Klub privátních gynekologů 14.5.
00-53-78 ACI v léčbě hypertenze - Sdružení praktických lékařů 8.6.
00-53-79 Epidemiologie a prevence nádor.onemocnění - SPL 21.6.
00-53-80 Promární a sekund.prevence karcinomu prsu - SPL 20.9.
00-53-81 Totální náhrada ramenního kloubu - I.ortop.kl. FN U sv.Anny 17.5.
00-53-82 Význam betablokatorů v léčbě hypertenze - IDVPZ 7.6.
00-53-83 Kopřivky, potravinové alerdie - IDVPZ 14.6.
00-53-84 Benzodiazepinová závislost - IDVPZ 22.6.
00-53-85 Odborné přednášky Sdružení prakt.lékařů pro děti a dorost 22.6.
00-53-86 Klub privátních gynekologů 7.6.
00-53-87 Seminář TRN odd. - polikl.Viniční 235 28.9.
00-53-88 CHOPN a astma bronchiale - SPL 12.9.
00-53-89 Novinky v diagnostice mykobakt.infekcí-FN Brno KICH 4.10.
00-53-90 Problematika infekčních endokarditid -"- 15.11.
00-53-91 Mykózy.Antimyokotika -"- 13.12.
00-53-92 Méně obvyklé,život ohrožující syndromy v inf.lékařství 17.1.2001
00-53-93 Problematika katetrových sepsí 14.2.2001
00-53-94 Atypická antipsychotika - PL FN Brno 6.10.00
00-53-95 Atypická antipsychotika -"- 13.10.
00-53-96 Klub privátních gynekologů
00-53-97 Možnost sledování objekt.parametrů v psychiatrii-PL FN Brno 13.10.
00-53-98 Nově registrovaná psychofarmaka v letech 98-2000 -"- 20.10.
00-53-99 Problematika Denního sanatoria -"- 24.11.
00-53-100 Význam výživy v psychiatrii -"- 8.12.
00-53-101 Noradrenergní antidepresiva -"- 19.1.2001
00-53-102 Dermatoonkologický seminář - Dermatoven.kl.,FN Brno 20.10.00
00-53-103 III.zámecký dermatologický seminář - Slavkov 2 b 26.-27.5.00
00-53-104 Výskyt ORL nádorů …. - ORL kl.FN USA 12.10.
00-53-105 Použití radioizotopů v ortopedii - ORL posluch.FN USA 25.10.
00-53-106 Renezance nitrátové terapie isch.choroby srdeční-IDV PZ 25.10.


PORADNA - k ochraně osobních údajů pacientů ve zdravotnických zařízeních

JUDr. Jaromír Kožoušek

V r. 2000 nabyly účinnosti dva významné zákony. Zákon č. 106/1995 Sb. o svobodném přístupu k informacím s účinností od 1.1.2000 a zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů s účinností od 1.6.2000, který nahrazuje zrušený zákon č. 256/1992 Sb. o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
V této souvislosti se setkáváme i ve zdravotnictví s některými problémy, vycházejícími zejména z nepřesného výkladu těchto zákonů. Někteří občané se začali s odkazem na první zmíněný zákon domáhat různých informací z činnosti zdravotnických zařízení, zejména ze zdravotnické dokumentace.

Především nutno zdůraznit, že povinnost poskytovat žádané informace se podle zák.č. 106/1999 Sb. vztahuje pouze na státní orgány, orgány územní samosprávy a dále na ty subjekty, které jsou zákonem pověřeny rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy. Z toho je zřejmé, že zdravotnická zařízení nejsou povinna poskytovat informace podle cit. zákona.

Pouze pro úplnost lze dodat, že výše uvedené orgány smí poskytovat informace vypovídající o osobnosti, soukromí občana, o jeho zdraví, sexuálním životě, trestné činnosti a majetkových poměrech pouze tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo s předchozím písemným souhlasem žijící dotčené osoby. Jestliže dotčená osoba již nežije, lze informace o ní poskytnout jen za předpokladu, že bude zachována její důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno její dobré jméno. Povinné subjekty neposkytují rovněž informace o probíhajícím trestním řízení a o rozhodovací činnosti soudů.

S chybnou či rozpačitou interpretací se setkáváme i u druhého zákona. Na rozdíl od prvního se tento vztahuje i na údaje zpracovávané zdravotnickými zařízeními, zejména na zdravotnickou dokumentaci, vydávání lékařských zpráv, posudků a různých hlášení a jiných informací.

Kromě obecného pojmu "osobní údaj" zákon nově zavádí pojem "citlivý údaj", což je mimo jiné i údaj vypovídající o zdravotním stavu a sexuálním životě občana. Zpracovávat tyto údaje zákon váže na výslovný souhlas těch, jichž se týkají. Ovšem s výjimkami stanovenými zvláštními zákony. tyto platí i pro zdrav.zařízení, která mají zákonem uloženou povinnost vedení těchto údajů, nezávislou na souhlasu občana.

Jde zejména o zdravotnickou dokumentaci. Ovšem i v tomto případě je zdrav.zařízení povinno dbát práva na ochranu soukromého a osobního života pacientů, tj. dbát, aby neutrpěli újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti a na ochranu před neoprávněným zasahováním do jejich soukromého a osobního života.

Osobní údaje, což platí i pro všechny záznamy ne zdrav.dokumentaci, lze podle zákona zpracovávat a využívat pouze za předpokladu, že jsou přesné, pravdivé a ověřené. Jinak je lze zpracovávat pouze, stanoví-li tak zvláštní zákon. I zde lze vycházet z toho, že zvláštní zákon, např. o péči o zdraví lidu, stanoví jinak. Platí to pro anamnestické údaje nebo suspektní diagnostické nálezy. Jiné údaje dostatečně neověřené nebo nepřesné musí být jako takové náležitě označeny a vedeny odděleně od ostatních osobních údajů. Např. zaznamenávané údaje od členů rodiny pacienta.

Osobní údaje lze zpracovávat a využívat pouze ke stanovenému účelu a pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu. Tímto účelem je především poskytování zdravotní péče, posudková činnost, příp. soudně znalecká posouzení.

K jinému účelu lze osobní údaje využívat je, pokud k tomu dal občan souhlas nebo pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Takovým zvláštním zákonem je zejména zákon o péči o zdraví lidu, o veřejném zdravotním pojištění, o sociálním zabezpečení, o nemocenském pojištění, zákoník práce, zákon o rodině, občanský, trestní a správní řád, zákon o Policii ČR, zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, zákon o evidenci obyvatelstva atd. Tyto zákony ukládají zdrav.zařízením některé oznamovací povinnosti o osobních údajích, které nejsou vázány na výslovný souhlas občana.

V těch případech, na něž se nevztahují oznamovací povinnosti zdrav.zařízení a kde se ke sdělování osobních údajů jiným osobám vyžaduje souhlas pacienta, musí být tento souhlas udělen v písemné formě. Musí z něj být patrné, v jakém rozsahu je poskytován, komu a k jakému účelu se údaje mají poskytnout, na jaké období a kdo údaje poskytuje. Jedná se např. o rodinou či jinými osobami požadované informace o majetkových, sociálních a rodinných poměrech pacienta, jeho podnikatelských a jiných pracovních nebo zájmových aktivitách apod. Stejně tak to platí i pro sdělování vyžadovaných adres pacientů.

Zákon stanoví, že občan, o němž jsou vedeny a využívány jeho osobní údaje, má jednou za kalendářní rok nárok na poskytnutí bezplatné písemné souhrnné informace o osobních údajích o něm zpracovávaných, jinak kdykoliv za přiměřenou úhradu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. I zde pro zdravotnická zařízení platí odchylná zákonná úprava. Je to především dosud platný zákon o péči o zdraví lidu. podle jeho § 23/1 má nemocný a členové rodiny právo na poučení o povaze nemoci a potřebných zdravotních výkonech, zatím však nikoliv na zpřístupnění o něm vedené zdrav.dokumentace. Lze se zmínit o ust. § 12/1 zák. 101/2000 Sb., podle něhož se informace neposkytují, jsou-li součástí poučení. Z toho vyplývá, že zdrav.zařízení nemají povinnost podávat pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci každoročně souhrnné písemné informace o osobních údajích vedených v dokumentaci. (Něco jiného je ust. § 43/2 zák. o veřejném zdravotním pojištění, podle něhož zdravotní pojišťovna je povinna na vyžádání pojištěnce písemně mu poskytnout jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců).

Údaje získané od rodiny pacienta nebo jiných osob jsou zpravidla důvěrné, týkají se i jejich osobních zájmů nebo vztahů k pacientovi, jsou tedy jejich osobními údaji. I tyto údaje jsou zdrav.zařízení povinna chránit před zpřístupněním jiným občanům, příp. i před zpřístupněním pacientovi. Bude proto vhodné jejich oddělené vedení od ostatních osobních údajů pacienta, zejména v souvislosti s připravovaným zákonným právem pacienta na zpřístupnění mu jeho dokumentace.

Na zvláštní podmínky váže zákon 101/2000 Sb. předávání osobních údajů do jiných států. Tyto podmínky neplatí pro předávání údajů za účelem poskytování zdravotní péče.
Zdravotnická zařízení jsou podle cit.zákona povinna zabezpečit zdravotnickou dokumentaci proti neoprávněného nebo nahodilému přístupu nepovolaným osobám, proti jejich změně, zničení, ztrátě, neoprávněným přenosům a jinému možnému zneužití.

©2004-2024 Česká lékařská komora OSL ČLK Brno-město