ÚHRADA PÉČE NEHRAZENÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNOU

Mgr. Ing. Lukáš Prudil
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl přijímán ve velkém spěchu pod tlakem vzniklým v důsledku nepochybně správného rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Tímto rozhodnutím bylo zrušeno několik právních předpisů, ve kterých bylo do té doby upraveno financování zdravotní péče.
Již od svého vzniku byl zákon o veřejném zdravotním pojištění považován za normu nedokonalou, plnou mezer a nepřesných ustanovení. Sami zákonodárci proto omezili dobu jeho účinnosti, což se u právních předpisů běžně nestává, datem 30.6.1998. Do té doby měla být připravena zákonná norma nová
a kvalitnější.
Jak se však v průběhu času ukázalo, příprava nového zákona je značně komplikovaná, takže nový zákon nejen, že připraven nebyl do 30.6.1998, ale není připraven dodnes, natož, aby byl schválen v Parlamentu ČR. Došlo pouze k drobným novelizacím tohoto zákona, jejichž cílem bylo především prodloužení doby jeho účinnosti a změna mechanismu stanovení ceny zdravotních výkonů.
Jednou z novel byla rovněž novela provedená zákonem č. 2/1998 Sb. V průběhu jejího projednávání vystoupila poslankyně Fischerová z pozměňovacím návrhem, který se dotýkal mimo jiné § 11 odst. 1) pís. d). Původní znění tohoto ustanovení bylo následující: ,,Pojištěnec má právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem."
Pozměňovací návrh byl přijat v navrženém znění, takže současná podoba příslušného ustanovení je tato: ,,Pojištěnec má právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Lékař či jiný odborný pracovník
ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona.
" Jak se však záhy po nabytí účinnosti novely ukázalo, přispěla změna spíše k znepřehlednění situace v oblasti úhrad zdravotní péče, než ke zlepšení dosavadního stavu.
Výklad příslušného ustanovení se značně liší podle toho, kdo je právě vykládá. Orgány státní správy (okresní úřady, magistrát) jej chápou tak, že je zaměřen proti poskytování tzv. sponzorských darů zdravotnickým zařízením. Zdravotní pojišťovny se kloní k výkladu, že se vztahuje na případy, kdy zdravotnické zařízení si nechává od pojištěnců platit v hotovosti výkony, které nejsou s příslušnou pojišťovnou nasmlouvány. Jak se však ukázalo výklad není jednotný nejen v orgánech státní správy, ale liší se i mezi různými zdravotními pojišťovnami a dokonce i uvnitř jednotlivých zdravotních pojišťoven.
Jak to tedy je? Ani z odůvodnění pozměňovacího návrhu a stenografického záznamu z jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR není příliš zřejmé
co mělo být účelem přijetí tohoto ustanovení. Ze záznamů je možno vytušit, že směřovalo spíše proti přijímání peněz, tzv. sponzorských darů, jejichž poskytnutí bylo ,,psychologicky vynuceno" ošetřujícím lékařem. Bohužel výsledná formulace je značně nevhodná a zavádějící.
Jsem toho názoru, že cílem ustanovení bylo, aby zdravotnická zařízení za péči, která je jim uhrazena ze zdravotního pojištění nevybírali přímo od pojištěnců další platby. Dalším cílem zřejmě bylo zabránit vynucování si ,,sponzorských" darů v souvislosti s péčí hrazenou ze zdravotního pojištění.
Neztotožňuji se s názorem dle kterého zdravotnické zařízení nesmí vybírat platbu za výkony, které je oprávněno provádět a provádí je, ale které nemá nasmlouvány s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Tento výklad je totiž opřen pouze o aplikaci věty druhé § 11 odst. 1) pís. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen ,,zákon"). Jednu větu ale není možno vytrhnout ze souvislostí, ve kterých je zasazena a z kontextu jak citovaného paragrafu tak i celého zákona. Dle věty první § 11 odst. 1) pís. d) zákona má pojištěnec právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu
a za podmínek stanovených zákonem. Jak je uvedeno v § 17 odst. 1) zákona, za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní péče pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování zdravotní péče. Smlouvu o poskytování zdravotní péče lze uzavřít jen na ty druhy péče, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat tj. na ty, které odpovídají např. vystaveným licencím. Z toho plyne, že je-li zdravotnické zařízení oprávněno k výkonu nějaké činnosti, ale hrazení tohoto výkonu nemá dohodnuto se zdravotní pojišťovnou pojištěnce, může si provedení tohoto výkonu vyúčtovat přímo pojištěnci resp. tomu kdo jej požaduje (s výjimkou nutné
a neodkladné péče).
Právní norma musí být obecná tj. musí platit pro všechny případy tejného druhu. Je-li naplněna hypotéza právní normy, musí nastoupit požadovaná dispozice, způsob jednání. Jedním z výkladových postupů, které se někdy používají při zjišťování smyslu právní normy je interpretace ad absurdum. To znamená,
že vede-li nějaký výklad k evidentně nesprávným závěrům, je zřejmě nesprávný. Použití tohoto způsobu výkladu je poněkud limitováno, neboť není možno někdy stanovit, že závěr je evidentně nesprávný. Představme si proto oftalmologa, který má nasmlouván se zdravotní pojišťovnou výlučně zdravotní výkon vyšetření kontrastní citlivosti (75159) a nemá nasmlouván žádný jiný. Tato možnost jistě teoreticky existuje jak to vyplývá ze znění druhé věty § 17 odst. 1) zákona, která limituje pouze maximální rozsah smlouvy o poskytování zdravotní péče, nikoli však rozsah minimální. Znamená to snad, že by oftalmolog nemohl provádět jiné výkony které je oprávněn poskytovat? Samozřejmě, že ne. Takový závěr je absurdní, čímž je prokázána nesprávnost výkladu podle kterého nesmí zdravotnické zařízení přijímat platby za ty výkony, které nemá dohodnuty se zdravotní pojišťovnou.
Dochází-li k platbě za provedené, ale pojišťovnou nehrazené výkony, je nezbytné dbát na to, aby byly řádně vyúčtovány. Plátce by se měl obdržet účetní doklad prokazující co bylo placeno, kdy to bylo placeno, komu a v jaké výši. Doklad rovněž slouží zdravotnickému zařízení, které jej vystavilo za prvé jako doklad účetní a za druhé jako důkazní prostředek v případném sporu s pacientem. Je samozřejmě povinností lékaře pečlivě vysvětlit za co pacient platí, přesto někdy dochází k nejasnostem a sporům o to, zda šlo o placení za výkon nebo o dar. Právní režim těchto dvou situací je pochopitelně odlišný.
Je jasné, že existuje a bude existovat jen velmi málo právních norem, které připouští jen jeden výklad. Je ale úlohou legislativy, aby se snažila
k nedosažitelnému ideálu alespoň co nejvíce přiblížit. Ustanovením § 11 odst. 1) pís. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění se to příliš nepodařilo.
Bylo by velmi žádoucí ujednotit jeho výklad. Právně závazný výklad však může v individuálním případě učinit pouze soud. Nezbývá tedy než vyčkat takového rozhodnutí nebo počkat co přinese nová právní úprava.

______________________

______________________
1)
K tomuto tématu viz. Kožoušek, J.: Sponzorství ve zdravotnictví, Informační zpravodaj okresního sdružení České lékařské komory Brno-město, Brno, Okresní sdružení České lékařské komory Brno-město, ročník VII., č. 3, 1998, str. 12-13

Úvodník

Vážené kolegyně a kolegové.
Ani jsme se nenadáli a prázdniny jsou přede dveřmi. Alespoň radost z léta nám zůstává zachována, když už všechno ostatní nám působí převážně starosti.
Dlouho jsem odsouval psaní tohoto úvodníku, čekaje na nějakou pozitivní zprávu, kterou bych okomentoval, nebo na nějakou velkou zdravotnickou událost, nad kterou bych vyjádřil radost. Bohužel, nestalo se. Riskuji obvinění, že se řadím k těm, kteří šíří “blbou náladu”, ale připadal bych si opravdu jako “ten trochu divný”, kdybych šířil náladu jinou. Rekapitulujme: tzv. navýšení mezd vedlo u řady lékařů, placených podle tarifních tabulek, k faktickému snížení platu,
a to i tehdy, nebudeme-li počítat s inflací. Zařízení prostě musí vyjít s těmi penězi, co mají. A vše je stále dražší…. Iniciativní skupina poslanců v parlamentu protlačila novelu zákona o komorách ke druhému čtení, a to i přes výrazný odpor těch, kterých se tato věc bezprostředně týká – komor lékařské, stomatologické a lékárnické. Největší plátce zdravotnických služeb, VZP, oznámila, že bude nutno poskytnout státní dotaci, aby byla schopna platit za zdravotní péči o své pojištěnce až do konce roku. Kompetentní úřady patrně nejsou schopny vynutit platby sociálního a zdravotního pojištění od řady zaměstnavatelů.
A tak dále, a tak dále. V podstatě se jedná o Jobovy zvěsti, které v nás lékařích, zocelených lety předchozími, vyvolávají nejspíše jen lehce rezignovaný povzdech. Většina z nás jistě přemýšlí hlavně o svých pacientech, a méně o těchto margináliích. Je štěstím obyvatel této země, že lékaři takoví jsou.
O to více je nutno ocenit úsilí těch, kteří tvrdohlavě usilují o nápravu právě těchto věcí. Takto můžeme vnímat excelentní vystoupení Milana Kubka v televizní Aréně, takto můžeme vnímat aktivity Davida Ratha při jednání s úřady i o společné opozici proti novele zákona o komorách.
Co se vnitrokomorového dění týče, jako nesmírně pozitivní můžeme vnímat snahu o racionální hospodaření komory (což mne samotnému dělá radost asi nejvíce). Je nutno ušetřit peníze a vhodně je investovat. Osobně se nejvíc těším na to, až bude mít komora své vlastní, důstojné sídlo, představuji si něco jako reprezentativní dům na slušné pražské adrese, docela bych asi navrhl, abychom se na něj složili ještě mimo příspěvky. Vzhledem k tomu, že je mi jasné,
s jak napjatými rozpočty všichni v OSL i v centru hospodaříme, budu o tom do dalšího sjezdu přemýšlet….
U nás v Brně se podařilo vybavit kancelář novou výpočetní technikou, “zasíťovat” ji, podařilo se vytvořit webovou stránku, která by měla sloužit jako interaktivní servis pro členy OSL, ale i jiné lékaře. Najdete ji na adrese www.clkbrno.cz, a když si ji otevřete, zjistíte že obsahuje nejen elektronickou verzi tohoto časopisu, ale i elektronické verze stavovských předpisů, zdravotnických zákonů a podobně. Kromě dalšího informačního servisu a odkazů rovněž stránka slouží ke kontaktu s kanceláří (e-mailová adresa naší kanceláře je clkbrno@iqnet.cz), a naším záměrem do budoucna je vytvořit interaktivní právní poradnu. Záleží samozřejmě i na našich právnících….. Tím, kdo se nejvíce zasloužil o “digitalizaci” servisu OSL, je prim. MUDr. Jiří Mach. A jsem rád, že to zde mohu uvést.
Dále jsme poměrně nedávno svolali zástupce odborných sekcí, většinou jejich mluvčí. Dospěli jsme k názoru, že tzv. “tvorba sítě”, což je eufemismus
pro regulaci vstupu do systému zdravotní péče, by měla být spíše v rukou stavovské organizace, než v rukou pracovníků různých úřadů, a že především stavovská lékařská organizace jako je komora by měla tímto zásadním způsobem ovlivňovat dostupnost a kvalitu poskytované péče. Jednání zatím jen začala, požádali jsme odborné sekce o jejich názor, čekáme odpovědi do konce června. Jistě půjde o jednu z nejdůležitějších činností, o které Vás nadále budeme důkladně informovat.
Začátkem července se bude v Brně konat výjezdní zasedání představenstva ČLK. Výjezdní zasedání jsou novou tradicí, myslím si, velmi užitečnou. Pozvali jsme, jménem představenstva ČLK i jménem naším, k veřejné části tohoto zasedání všechny, o kterých se domníváme že zdravotnictví rozumí a pracují v Brně v jeho prospěch, a doufáme, že zasedání bude mimořádnou příležitostí provětrat všechny brněnské zdravotnické problémy v kruhu nejpovolanějších. Navíc doufám že už bude skutečně krásné, horké léto, které by snad mohlo navodit onu dobrou náladu…..

S přáním krásných, horkých a vydařených prázdnin
Váš Petr Kaňovský


Prázdninová úvaha

MUDr. Jiří Rašovský
předseda OS ČLK Brno-venkov

Vážení kolegové,

vždy touto dobou si přejeme klidné prožití prázdninového období, ale asi poprvé letos se nám uskutečnění tohoto přání nebude dařit. Celé zdravotnictví se povážlivě kymácí a není klidu v žádné oblasti. Nikdo nemá představu jakékoli budoucnosti. Nejistota existence mnohých nemocničních zařízení, nedohoda o ceně u ambulantních specialistů a v neposlední řadě i vypovídání automatické prolongace smluv praktickým lékařům. Rozkolísání systému takovýmto způsobem považuji za alarmující.

Pod vlivem těchto faktů dochází k absolutnímu pozastavování investic do zdravotnictví. Zvláště u nestátních zdravotnických zařízení jistě nedojde k jakékoli výměně amortisovaného technického vybavení ordinací, natožpak k jeho modernisaci, neboť nejistota v obnovení konkrétní smlouvy je veliká.

Pochybuji, že vše proběhne tak hladce, jak předpovídali představitelé zdravotních pojišťoven pro něž bude jediným kritériem úspora peněz, kterou bohužel vidí neustále jenom ve snižování počtu zdravotnických zařízení.

Je polovina roku, všechna zdravotnická zařízení mají smlouvu s VZP do konce roku 1999. Nikdo nedokáže říct v jakém harmonogramu budou uskutečňována výběrová řízení. Představa, že budu mít prolongovanou smlouvu měsíc od měsíce je absurdní. Nikdo nemá přesnou představu o kriteriích, která budou zohledňována v komisi výběrových řízení. Jak se tedy má zdravotnické zařízení připravit? Logicky bychom měli dostatečně dopředu vědět co zlepšit, jak si nejlépe zvýšit pravděpodobnost získání smlouvy.

Zúčastnil jsem se dohodovacího řízení o ceně v sekci praktických lékařů a viděl jsem ochotu, se kterou měla poskytnout ústřední VZP data do analytické komise. Pochybuji, že by v této situaci se chovala jinak. Jsou potom přijata rozhodnutí, jejichž dopad (snad až na pojišťovnu) není schopen nikdo odhadnout. Abychom za nějaký čas nelomili rukama nad neuváženou a překotnou redukcí stávající sítě zdravotnických zařízení

Komora deklaruje snahu po zakonzervování současného stavu a výpis výběrových řízení jen na nová místa . Předpokládejme, že určité zdravotnické zařízení projde touto peripetií a smlouvu získá. Já se však ptám na jak dlouho ? Opět na dobu určitou ? Budu moci svoje vybudované zdravotnické zařízení někomu předat nebo prodat? Budu se muset mašinerií výběrových řízení nechat za rok-dva opět převálcovat?

Ke všem jednáním ohledně výběrových řízení a sporů o ceně potřebuje ČLK zplnomocnění svých členů podané písemně. Proto bych chtěl touto cestou požádat naše členstvo o tento projev důvěry písemnou formou, která je k tomu nezbytná.

Několikrát v minulosti jsme ukázali všem, jak jsme nekompaktní, jak se výzvy ČLK míjejí u svých členů účinkem. Ministr zdravotnictví otevřeně v televizním vysílání pochybuje o jednotnosti stavu v případě nepodepisování dodatků ke smlouvám. Nebylo by načase zvednout tuto hozenou rukavici a říct nahlas
“ Když smlouvu vypovídáte, tak si ji nechte!” ?

Přesto bych chtěl popřát pěkný prázdninový čas všem našim členům a použít k tomu úsloví jednoho našeho kolegy : “Ať se daří!”


Důležité upozornění pro všechny ambulantní specialisty

MUDr. Petr Kaňovský, Csc.
předseda OSL ČLK Brno-město

Prezident ČLK MUDr. David Rath se obrátil faxem ze dne 10.6.1999 na předsedy všech OSL. V dopise uvádí :

“ Obracím se na Vás v souvislosti s nedohodou o ceně bodu. Tuto nedohodu způsobily některé malé zdravotní pojišťovny, např. pojišťovna Škoda. Nyní je rozhodnutí v rukou vlády ČR. Proto jsem se obrátil na ministra zdravotnictví, předsedu vlády, místopředsedu V. Špidlu a na ministra financí.

Všichni zástupci ambulantních specialistů se shodli, že není možné jít pod hodnotu bodu 1,-Kč. Zazněly různé varianty, např. bod Kč 1,- při 12-ti hodinách a historickém limitu 103 %, nebo návrh České lékařské komory : bod ve výši Kč 1,- při 10ti hodinovém limitu, či Kč 1,10 při 9-ti hodinách.

Bohužel je reálná hrozba, že vláda ČR určí hodnotu bodu pod Kč 1,-, což vážně ohrozí ambulantní specialisty, neboť nynější Seznam výkonů má v bodech vyjádřené veškeré režijní náklady včetně spotřebovaného materiálu. Z tohoto důvodu se představenstvo České lékařské komory usneslo na svém zasedání na následujících variantách :

  1. Pokud vláda stanoví cenu bodu pod Kč 1,-, je Česká lékařská komora připravena zastupovat v soudním sporu konkrétní poskytovatele, kteří ji zmocní. Spor bude veden mezi konkrétním poskytovatelem versus Česká republika o ú h r a d u z t r á t y vzniklé rozdílem mezi hodnotou bodu ve výši Kč 1,- a vládou stanovenou hodnotou.
  2. Pokud vláda stanoví cenu bodu pod Kč 1,-, Česká lékařská komora nedoporučuje podepsat dodatek smlouvy o ceně bodu. Smlouvy tím pozbývají platnosti a zařízení může pracovat za přímé plné platby. Tento postup je v souladu s legislativou České republiky. Vyžaduje však pečlivou koordinaci a minimálně 50 % souhlas všech ambulantních specialistů působících v daném oboru na území okresu. Předně byste měli informovat všechny ambulantní specialisty působící ve Vašem okrese o nastalé situaci a variantách řešení.”

Prezident ČLK dále navrhuje okresním sdružením zjistit na věc názor ambulantních specialistů a jejich příp. odhodlání nepodepsat dodatek o cenách.

Představenstvo OSL se tímto obrací na uvedené lékaře s tím, že pokud akceptují výše navrhované řešení, aby každý z nich písemně potvrdil, že v případě stanovení ceny bodu pod Kč 1,- je rozhodnut nepodepsat cenový dodatek ke smlouvě se zdravotními pojišťovnami. Stvrdí to písemným podepsaným prohlášením, které odešle kanceláři OSL, kde zůstane uloženo.

Pokud s tímto postupem vyjádří souhlas nadpoloviční většina ambulantních specialistů toho kterého oboru, bude s nimi v dalším jednání dohodnuto jednotné odmítnutí cenového dodatku písemnou formou, přičemž Česká lékařská komora zajistí odeslání všech “výpovědí” na zdravotní pojišťovny.

Bude nezbytné, aby při uvedené příležitosti tito lékaři zplnomocnili zástupce ČLK k dalším jednáním s pojišťovnami. Jde o poměrně zranitelný a organizačně komplikovaný proces, který je schopna realizovat pouze Česká lékařská komora.


Promarněný čas

doc. MUDr. Květa Kvapilíková, Csc.

Blíží se desetileté výročí dlouhá léta očekávaného zvratu socialistického zdravotnictví, které trpělo vnucovaným modelem sovětského zdravotnictví a odtržením od vývoje zdravotnictví v evropských zemích. Ze zdravotníků byli učiněni služebníci pomyslného zdraví lidu a všichni byli zatlačeni do role neprotestujících vykonavatelů politické vůle všemocné komunistické strany. Není nutno zdůrazňovat ono nadšení a naděje, které po listopadu 1989 ovládly valnou většinu národa. Počáteční euforii, že ve zdravotnictví zavane vítr, který nám otevře dveře do světa a pomůže vyplnit vzniklé mezery ve všech oblastech zdravotnictví, rychle vystřídalo léty se prohlubující zklamání. Zásadní ránu tolik potřebné transformaci zdravotnictví zasadila proklamovaná a všechnu kritiku odmítající idea vše řešícího trhu.

A tak se transformovalo a zdravotnictví se propadalo do dluhů a zmatků a zdravotníci do beznaděje. Křeslo ministra se stalo nejčastěji obsazovaným
a co nepokazil jeden, to pokazil druhý. Chaos počal ovládat všechny oblasti zdravotnické péče a stresové situace se staly hlavní doménou v každodenní práci lékařů a všeho zdravotnického personálu. Nejistota a obavy se promítly i do řad občanů.

V posledních parlamentních volbách vyjádřili občané touhu po změně. Program konsolidace a rozvoje zdravotnictví předložený “ vítěznou” sociálně demokratickou stranou měl v sobě mnohé prvky, se kterými bylo nutno souhlasit, mnohé, co bylo vytýkáno předchozímu vedení resortu, bylo oprávněné. Uskutečňování programovaných potřebných koncepčních a legislativních změn se ujal ministr Ivan David. Jeho osobité postoje k veřejnosti a neobvyklé způsoby vyjadřování předčila zřejmě jeho naprostá manažerská neschopnost. Dosud nefungující ministerstvo přestalo fungovat úplně. Slibované zákona stále neexistují, specifikace sítě zdravotnických zařízení rovněž ne, potřebné změny ve financování se utopily nejen vinou hospodářského propadu státu. Ministr si vzal vzor od svých předchůdců v pohrdání odbornými stanovisky a v určitém slova smyslu i lékaři a tím i Českou lékařskou komorou. Jeho svérázné
a dokonce samy sobě odporující postoje při řešení spousty problémů vyvolávají podiv.

Ještě větší podiv však způsobuje při jím samým prokázané neschopnosti jeho setrvávání ve funkci. Že by bylo dáno i patovou politickou situací ve státě
a neobvyklou opozičně koaliční smlouvou ? V každém případě má zdravotnictví smůlu na své ministry. Nám nezbývá než doufat, že nebude příliš dlouho trvat, aby se z České republiky stal evropský právní stát. Nastolení právních, hospodářských a politických norem obvyklých v Evropě by mělo přinést
i do zdravotnictví tolik potřebné rozumné změny. Zatím se jeví téměř roční spravování českého zdravotnictví jako další promarněný čas a pro sociální demokracii promarněná příležitost.


Právní poradna - Jak postupovat při smírčím řízení?

JUDr. Jaromír Kožoušek

Poskytování zdravotní péče je spojeno s rozsáhlou a složitou právní a smluvní regulací. Tato prochází častými změnami. V obchodních vztazích mezi smluvními zdravotnickými zařízeními /SZZ/ to vyvolává nejednotné interpretace a naplňování obecně závazných právních předpisů a smluvních závazků ze strany smluvních partnerů. Z toho vznikají spory mezi SZZ a zdravotní pojišťovnou. Nejčastěji na základě závěrů revizních zpráv pojišťovny. Výsledkem bývá zpětné neuznání oprávněnosti úhrady poskytnuté zdravotní péče a požadavek na její vrácení pojišťovně. Pro SZZ pak často značné ekonomické ztráty. Spousta jimi vynaložené práce a nákladů přichází nazmar. I když péče byla poskytnuta dle SZZ pojištěncům nezpochybnitelně a lege artis, není uhrazena. Znechucení lékaři to často vnímají jako nespravedlnost a volají po objektivním posouzení na čí straně je pravda a právo.

Součástí smluv SZZ s VZP je ujednání, že v případě rozdílných názorů na obsah smluvních vztahů může kterákoliv ze smluvních stran požádat druhou stranu o dvoustranné jednání za účelem odstranění rozporů.
A to v krátké lhůtě do 14 dní. Při neúspěšnosti jednání lze navrhnout druhé smluvní straně další řešení sporu ve smírčím řízení.

Smírčí řízení mezi SZZ a VZP vychází z “ Dohody o řešení sporů smírčím řízením”. Byla uzavřena 1.4.1997 s Dodatkem č.1 z 14.10.1998. Je podepsána
na jedné straně VZP ČR, na druhé straně 11 signatáři – představiteli různých sdružení SZZ. Je mezi nimi i ČLK. Z toho je zřejmé, že smírčí řízení se nevztahuje na spory s jinými zdravotními pojišťovnami.

Ve smírčím řízení se nerozhoduje. Pouze se zaujímají stanoviska a návrhy řešení. Je významným institutem pro zmírňování někdy vyostřených konfliktů smluvních stran. Ze strany VZP je přislíbeno doporučená stanoviska ze smírčího řízení respektovat. Příslib je plněn.

Pro pomoc SZZ, jež nemají k dispozici zmíněnou Dohodu, uvádíme její hlavní zásady a návod postupu. (Původní Dohoda z r. 1994 byla novou dohodou
a dodatkem značně změněna).

Smírčím řízením lze projednávat spory, týkající se vydaných rozhodnutí revizních lékařů, úhrad poskytnuté péče, uplatňování regulačních opatření, plnění metodických materiálů a postupů tvořících přílohy smlouvy, ochrany pojištěnců na základě jejich stížnosti.

Ve smírčím řízení nelze řešit spory, vzniklé z důvodu neuzavření smlouvy s nesmluvním zdravotnickým zařízením, spory týkající se nového smluvního vztahu iniciovaného zdravotnickým zařízením po uplynutí sjednané doby platnosti smlouvy a spory o rozšíření smlouvy o nově registrované odbornosti.

Účelem smírčího řízení je dosáhnout řešení sporu ve formě stanoviska, které bude výsledkem konsensu obou stran. Toto stanovisko vyjadřuje, zda sporný postup té které strany je či není v souladu s příslušným právním předpisem, příp. se stanoviskem ČLK či MZ nebo MF. Účelem tedy není kompromis, který by obcházel nebo toleroval porušení předpisů nebo zmíněných stanovisek. Nedojde-li při smírčím řízení ke konsensu, zaprotokolovává se konstatování, že se nepodařilo dosáhnout smíru. Z této skutečnosti následuje, že jedna či druhá neúspěšná strana od svého požadavku ustoupí nebo zvolí postoupení věci soudnímu řízení. Lze jen doufat, že časem dojde ke zřízení specializovaného rozhodčího orgánu pro rozhodování sporů ze smluvních vztahů bez dlouhých lhůt. Je to podmíněno uzavřením rámcových smluv ve smyslu § 17 zákona 48/97 Sb.

Rozhodne-li se SZZ řešit svůj problém smírčím řízením, musí dodržet určitý postup.

SZZ zašle OP VZP jako druhé smluvní straně písemnou žádost na zahájení smírčího řízení. V řízení vystupuje jako navrhovatel, pojišťovna jako odpůrce.
Kopii návrhu předloží OSL ČLK, pokud si nezvolí za svého zástupce některé sdružení poskytovatelů zdravotní péče – signatářů Dohody. Jedná-li se o spor medicínského charakteru, musí si navrhovatel vždy vyžádat stanovisko komory, příp. MZ, a to i když si zvolí jako svého zástupce kterékoliv sdružení poskytovatelů.

V návrhu je třeba uvést podstatu sporu a návrh řešení. K žádosti nutno přiložit jako navrhované důkazy potřebné doklady, např. kopie faktur, korespondence vedené ke sporné věci mezi smluvními stranami, revizních zpráv, výsledků osobních jednání atd. ( Poznatky z dosavadních smírčích řízení ukazují, že SZZ často opomíjejí podávat pojišťovně v 15tidenní lhůtě námitky proti závěrům revizních zpráv, s nimiž nesouhlasí. Tím se jednak maří příležitost řadu sporných problémů vyřešit v jednodušším a rychlejším řízením o těchto námitkách, jednak je protistraně umožňuje právo smírčí řízení odmítnout.).

Smluvní strany se musí dohodnout na termínu a místu jednání . Termín je nutno stanovit tak, aby mezi datem doručení návrhu a datem jednání byla zachována 14tidenní lhůta, nezbytná pro doplnění podkladových materiálů, pro možnost dohody smluvních stran o vyřešení sporu ještě mimo smírčí řízení, pro přípravu
na jednání a pro zajištění obligatorních zástupců. Možnost, že i po podání návrhu na smírčí řízení se strany dohodnou na vyřešení sporu jiným způsobem,
je v praxi často úspěšně využívána.

Na základě pozitivních zkušeností OSL Brno-město i Brno-venkov jako dosud je na požádání ochotno zprostředkovat dohodu smluvních stran o termínu a místu jednání. Nabízí svou kancelář jako neutrální místo jednání, i své služby pro vedení zápisu jednání a další související administrativní činnosti. Podle Dohody je Brno místem jednání smírčích řízení i pro sporné strany dalších okresů jihomoravského kraje. Smluvní strany se však mohou dohodnout i na jiném místě jednání.

Každé ze smluvních stran se stanoví obligatorní zástupci. Pro OP VZP ho deleguje ÚP VZP ČR, pro SZZ ČLK nebo jiný příslušný signatář Dohody. Tito zástupci mají rovněž postavení účastníků smírčího řízení, tj. vedle pověřených pracovníků smluvních stran sporu ( za každou stranu jeden). Obligatorními zástupci nesmí být zmocněni pracovníci s místem výkonu práce shodným s okresem SZZ a OP VZP jako účastníků řízení. Účastníci si mohou k řízení přizvat
až dva odborné poradce, ti však nesmí do jednání přímo zasahovat.

Pověření pracovníci smluvních stran a delegovaní zástupci předloží při zahájení smírčího řízení svá písemná zmocnění ( netýká se osobní účasti statutárních orgánů a smluvních lékařů jako podnikatelských subjektů), která budou uložena do spisové dokumentace. Při delegování obligatorních zástupců a odborných poradců je podmínkou vyloučení jejich příp. podjatosti v předmětném sporu.

Průběh smírčího řízení včetně předložených důkazů je protokolován. Protokol, resp. Zápis z jednání obdrží obě zúčastněné strany.

Smírčí řízení musí být ukončeno do 30 dnů od prvního jednání, pokud tomu nebrání závažné, účastníky akceptované důvody.

Jednání smírčího řízení jsou neveřejná a důvěrná. S tím není v rozporu, že výsledky smírčích řízení v zobecněné podobě, bez uvedení účastníků, lokality nebo jiných identifikujících údajů, jsou vedeny v databázi ÚP VZP ČR a slouží v zobecněné podobě jako pomůcka při řešení jiných analogických sporů.

Náklady vzniklé v rámci konání smírčího řízení hradí každá ze zúčastněných stran ve vlastní režii.

Kromě pomoci při řešení konkrétních sporů přispívají výsledky smírčích řízení i k upřesňování právních norem, případně metodiky a pravidel, které obsahují nejasnosti a vedou ke vzniku smluvních sporů.


Lékaři - senioři, preskripce léčiv

Našim kolegům-seniorům se občas stává, že přehlédnou dobu účinnosti smlouvy se zdravotní pojišťovnou na preskripci léčiv pro vlastní potřebu a pojišťovna pak na nich vymáhá vrácení značných částek za vybraná léčiva po skončení smluvního vztahu. Případná intervence ze strany OSL ČLK u pojišťovny
ve prospěch lékařů-seniorů nejsou úspěšné. Je proto vhodné znovu připomenout právní úpravu a smluvní ujednání v této věci :
Podle ust. §17 odst. 7 písm. a) zák.č. 48/97 Sb. / předtím §14 odst. 4 písm.a) zákona č. 550/91 Sb./ hradí zdravotní pojišťovna léčiva a PZT na základě lékařského předpisu vystaveného smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem , vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje ČLK a jestliže k tomu takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou
Účinnost smlouvy je dána dobou platnosti oprávnění k preskripci vydávaného ČLK, která činí dva roky. Podpisem smlouvy se smluvní lékař zavazuje postupovat v souladu se smlouvou, dodržovat v ní stanovené podmínky a v případě jejich nedodržení za to nést odpovědnost. Preskripce provedená smluvním lékařem k úhradě zdravotní pojišťovnou po uplynutí doby platnosti smlouvy je neoprávněná, protože smluvní lékař nemá platné oprávnění
ČLK
a uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, nejsou tedy splněny podmínky stanovené zákonem.
Pokud chce lékař-senior předepisovat pro sebe a rodinné příslušníky léčiva hrazená zdravotní pojišťovnou, je pouze v jeho zájmu smlouvu se zdravotní pojišťovnou uzavřít. OP VZP nepovažuje za svou povinnost upozorňovat tyto lékaře na skončení platnosti smlouvy ani je vyzývat k jejímu opětovnému uzavření, jak se OSL ČLK pokoušelo navrhnout.
Lékař-senior je podle oprávnění k preskripci vydávaného OSL ČLK i podle smlouvy uzavírané se zdravotní pojišťovnou plně odpovědný za preskripci
a je povinen vést dokumentaci o této preskripci, podle níž lze platnost smlouvy kontrolovat. Případná tolerance opomenutí včasného uzavření smluv
by podle OP VZP znamenala průlom do současného systému, kdy pro preskripci léčiv a PZT vyžaduje zákon uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou
a tato je uzavírána na dobu určitou.
VZP ČR OP Brno-město sděluje, že ve snaze o vstřícnost v rámci svých omezených možností je ochotna s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu lékaře,
např. jeho omezené pohyblivosti, uzavřít smlouvu písemně nebo i telefonicky. Pokud vznikne VZP pohledávka vůči lékaři, způsobená neoprávněnou preskripcí a sociální situace lékaře mu neumožňuje uhradit požadovanou úhradu jednorázově, lze dohodnout úhradu ve splátkách.
Pojišťovnou uplatňovaná povinnost lékaře vrátit jí požadovanou úhradu není vázána na způsobení škody pojišťovně, škoda prakticky žádná nevznikla v pravém slova smyslu, ale vychází pouze z porušení smluvního závazku.
Je nám líto všech případů takto postižených lékařů-seniorů, ochrana proti tomu je pouze ve sledování lhůt platnosti smluv ze strany těchto lékařů
Právníci OSL

Výběr ze zápisů představenstva OSL ČLK Brno-město

Zapsala: D. Matějičná

4.3.1999
Zprávu z porady předsedů podal dr. Kaňovský :
  1. diskuse, zda podpořit dr.Roithovou - zamítnuto
  2. ČR a RK by měly být regionalizovány
  3. stanovena cena lékařské práce 500,-Kč/hod.
  4. vznikají regionální právní poradny
  5. dodatky ke smlouvám s VZP - se všemi by měla být seznámena ČLK
    - o pacientovu preskripci je povinen pečovat prakt. lékař. První návštěva u specialisty je péče vyžádaná (preskripce prakt. lékař), stejně jako druhá kontrola po konziliu. Další kontrola však ztrácí charakter vyžádané péče, ale stává se péčí dispenzární a preskripci přebírá 7odborný lékař.
  6. k odvolání ministra - ČLK nebude iniciovat, je to záležitost politická
Předseda současně informoval o výjezdním zasedání představenstva ČLK, které se bude konat ve dnech 9.-10.7.99 v Brně.
  • Dr.Weinberger podal informaci z výběrového řízení . Dr.Weinberger upozornil, že zástupce sekce pediatrické již podruhé chyběl.
  • Ing.Kořínek zatím představenstvu nepředal mapu odborností celého regionu.
- Předjednání před výběrovým řízením - VZP dá modelové počty, OSL v rámci oponentury dá své počty lékařů.
- Po získání mapy odbornosti svolá OSL odborné sekce (květen). Cílem bude zdůraznit větší odpovědnost při zřizování nových praxí, dále sjednotit názory,
jak si představují zástupci sekcí naplněnost ve své odbornosti v rámci zdravotní sítě.
- Doc. Soška připraví teze, které předloží odborné sekci.
  • OSL se písemně obrátí na Radu města Brna , aby byla delegována doc.Kvapilíková jako přísedící ve zdravotní komisi MmB. Všichni pro. Předseda požádá písemně o tuto možnost primátora města Brna.
  • projednáno 16 žádostí o licenci
- Projednáno 5 souhlasů s vybavením ordinace.
Poliklinika Zahradníkova - přečteny zápisy o provedených kontrolách.
Právníci sepíší závady a nedostatky a připraví dopis pro dr.Vomelovou. V současné době nemůžeme souhlas vydat.
- Žádost o evidenci vzdělávací akce firmy KRKA a ZENECA nebyla schválena.
- Dopis z IPVZ - atestace I.st. z interny se konají ve dnech 19.-23.4.1999 na II.interní kl.FN U sv.Anny. Kancelář zašle informaci odborné sekci interní se žádostí o vyslání zástupce za ČLK (kopii doc. Soškovi).
- Podepsána smlouva mezi LF a OSL - počítač bude nově umístěn v prostorách, využívaných Spolkem mediků.
- Dr. Mach podal informace o dalších nabídkách počít.vybavení. Do příštího představenstva budou zjištěny další cenové nabídky.
8.4.1999

8.4.1999
- Dr. Weinberger podal zprávu z výběrového řízení na MmB, kterého se zúčastnil za OSL.
Další výběrové řízení se bude konat 12.4.1999.
- Po diskusi byl dohodnut termín schůzky s mluvčími odborných sekcí a to na 13.5.9917 hodin. Kancelář zajistí salonek v Heliportu. Bude projednáno:
- kriteria, za jakých jsou zástupci odb. sekcí ochotni hlasovat při výběrových řízeních na MmB
- zda je síť jejich odbornosti naplněná
Doc. Soška připraví zvací dopis mluvčím odb. sekcí, kancelář rozešle.
- projednáno 12 žádostí o licence
- projednáno 8 žádostí o souhlas s vybavením ordinace
  • prof. Čerbák podal informaci ze setkání oborových komisí Vědecké rady ČLK, které svolal dr. Štrof a dr. Rath
1/ postgr. vzdělávání - atestace musí být změněna zákonem, ale licence mohou být časově omezené
- bodový systém není dobrý
2/ přezkušování a udělování výjimek u primářů - nesouhlas
3/ funkční odbornosti - mohla by udělovat akreditovaná pracoviště a současně za ně nesla i odpovědnost
4/ hlavní krajští a okresní odborníci - měli by být nezávislí na vládnoucí politické straně, měli by být jmenováni Komorou na základě doporučení odborné společnosti
- tajemnice informovala o akcích, které byly v rámci kont.vzdělávání evidovány k 8.4.99 v kanceláři OSL. K tomuto datu je jich celkem evidováno 83, vzniká problém se zapisováním akcí, které se konaly v r. 1997 a 1998
- 15.5.1999 organizuje naše OSL seminář na téma hypertenze. Seminář proběhne ve spolupráci s firmou Novartis. Přednášející:
Doc. Špinar Jindřich - Etiologie a patogeneze hypertenze.
Doc. Souček Miroslav - Terapie hypertenze a guidelines léčby.
Doc. Soška Vladimír - Hyperlipidemie.
Kancelář rozešle pozvánky na tuto akci všem praktickým lékařům, seminář se bude konat v Kongresovém centru na BVV od 14 hod.
- Přečtena pozvánka na valnou hromadu stomatologů - za OSL se zúčastní prof.Čerbák.
- Dr. Mach podal informaci o nabídkách na nákup PC a předal ukázku webové stránky.
Zpravodaj: Mgr.Prudil osloví více studií, zda by bylo možné vydávat časopis s minim. nákladem
- Dr. Dostál podal informaci ze schůzky s dr. Rathem.
- Prof. Čerbák informoval o jednání výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem - komise zdravotnictví a o plánované schůzi obou částí komise v rakouském Badenu dne 22.4.1999. Z důvodu pracovní vytíženosti požádal prof. Čerbák o zastupování na této schůzce jiným členem představenstva. Pověřeni dr.Caha a tajemnice OSL.
13.5.1999

13.5.1999
Prof.Čerbák se zúčastnil valné hromady OSL ČSK Brno:
  • vysoká účast stomatologů, dobrá platební morálka
  • začínají s kont.vzděláváním a bodovým systémem, hlavní problém vidí v systému kontroly
  • účastnil se i prezident ČSK dr.Pekárek
Dr. Mach podal zprávu o konkurzu na přednostu ortopedické kliniky FDN – hlasování bylo veřejné, zvolen doc.Janeček na 3 roky ( z 1 uchazeče).
Dr.Caha podal zprávu o setkání členů výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem – komise zdravotnictví, které se konalo dne 22.4.99 v rakouském Badenu:
- výběrového řízení na MmB se zúčastnil Dr. Weinberger:
  • nepodařilo se najít studio, které by dokázalo vydávat náš Zpravodaj s minim.nákladem, hlasováno pro p. Otradovce ( viz minulý zápis) - všichni pro
  • uzávěrka pro Zpravodaj č.2/99 je 10.6.1999
 
Jednání členů představenstva. s mluvčími odborných sekcí
Dostavilo se 15 zástupců . Po úvodu, který pronesl předseda dr. Kaňovský , jednání dále vedl doc. Soška. Byla projednána tato témata :
  • tvorba sítě zdravotnických zařízení v městě Brně
  • možnost spolupráce s VZP na tvorbě sítě
  • výběrová řízení, která budou probíhat od počátku r. 2000 na všechna zdravotnická zařízení
Po diskuzi bylo dohodnuto, že mluvčí sekce svolají ostatní členy a projednají následující otázky :
  1. Jaká je podle vašich znalostí situace v městě Brně co se týče počtu ambulantních zařízení ve vaší odbornosti? Je kapacita nedostatečná, vyhovující nebo nadměrná?
  2. Souhlasíte s tím, aby se ČLK ve spolupráci s VZP podílela na omezení vstupu dalších lékařů do sítě zdrav.zařízení tak, jak je tomu v jiných zemích?
  3. Domníváte se , že by bylo vhodné při výběrových řízeních na MmB začít uplatňovat tuto možnost ? Měl by se udělat “stop stav”
    na současném počtu ambulantních lékařů? Jsou nějaké podmínky, za kterých by jste byli ochotni na takovýto průběh výběrových řízení přistoupit?
Zástupci sekcí byli požádáni o zaslání odpovědí na tyto otázky do 30.6.1999 do kanceláře OSL.
Dostavilo se 15 zástupců . Po úvodu, který pronesl předseda dr. Kaňovský , jednání dále vedl doc. Soška. Byla projednána tato témata :
  • tvorba sítě zdravotnických zařízení v městě Brně
  • možnost spolupráce s VZP na tvorbě sítě
  • výběrová řízení, která budou probíhat od počátku r. 2000 na všechna zdravotnická zařízení
Po diskuzi bylo dohodnuto, že mluvčí sekce svolají ostatní členy a projednají následující otázky :
  1. Jaká je podle vašich znalostí situace v městě Brně co se týče počtu ambulantních zařízení ve vaší odbornosti? Je kapacita nedostatečná, vyhovující nebo nadměrná?
  2. Souhlasíte s tím, aby se ČLK ve spolupráci s VZP podílela na omezení vstupu dalších lékařů do sítě zdrav.zařízení tak, jak je tomu v jiných zemích?
  3. Domníváte se , že by bylo vhodné při výběrových řízeních na MmB začít uplatňovat tuto možnost ? Měl by se udělat “stop stav”
    na současném počtu ambulantních lékařů? Jsou nějaké podmínky, za kterých by jste byli ochotni na takovýto průběh výběrových řízení přistoupit?
Zástupci sekcí byli požádáni o zaslání odpovědí na tyto otázky do 30.6.1999 do kanceláře OSL.
OSL.
  • projednáno 22 žádostí o licence
  • projednáno 16 žádostí souhlasů s vybavením ordinace
  • projednáno 22 žádostí o licence
  • projednáno 16 žádostí souhlasů s vybavením ordinace
  • Polikl.Zahradníkova – přečten dopis dr. Vomelové. Předběžný souhlas bude prodloužen do 31.8.1999 s tím, že v souhlase nebude zastoupena odbornost TRN. Lékařkám tohoto oboru již byl vydán souhlas v r.1998.

    • předseda poděkoval dr. Machovi za práci při vytváření digitální soustavy v kanceláři OSL
    • přečtena pozvánka na konk.řízení 14.5.1999 na primáře odd. patologie ve FN Bohunice. Účastí pověřen dr. Weinberger
    • přečtena pozvánka na výběrové řízení dne 24.5.1999 na místa přednosty Ortopedické kliniky a přednosty kliniky TRN ve FN Bohunice . Za OSL se zúčastní dr. Kaňovský
    • přečten dopis dr.Ratha a podepsána petice na protest proti návrhu zákona o komorách , který navrhuje poslanec Janeček – kancelář odfaxuje podepsanou petici dr. Rathovi
    • výjezdní zasedání představenstva ČLK bude 9.+10.7.1999 v Brně
    • volební valná hromada OSL Brno-město se bude konat po sjezdu ČLK, pravděpodobně v prvním prosincovém týdnu
    ©2004-2024 Česká lékařská komora OSL ČLK Brno-město