Diskuzní příspěvek

MUDr. MARTIN BAREŠ

Osobně mám pocit, že se ČLK stává jakousi samoúčelnou organizací, která se stává kolbištěm osobních půtek mezi jednotlivými soupeřícími frakcemi v ČLK (viz různé vzájemné výzvy a osočování v časopise Tempus atd.). LK je stavovskou organizací, má ze zákona povinnost stanovit podmínky k vy-konávání odborné lékařské praxe. Prakticky ve všech provedených výzkumech veřejného mínění našich občanů je po-volání lékaře kladeno na první místo mezi všemi profesemi. Před vznikem nového krajského uspořádání před volbami na podzim loňského roku byIy provedeny výzkumy veřejného mínění, týkající se názoru občanů, co chtějí zlepšit či co očekávají od nového krajského uspořádání naší republiky. V žádném z těchto výzkumů zdravotnictví nefigurovala na předních místech okruhů, které je třeba urychleně řešit. Neboli, přeloženo, občan je spokojen s úrovní a dostupností zdravotní péče. To je dle mého soudu v situaci, kdy se v médiích hovoří pouze negativně o našem stavu ne malý ,ale velký zázrak. Jediným článkem ve zdravotnictví, který je nespokojený, je zdravotnický personál. I přes nesmírný morální kredit, který zdravotníci mezi občany požívají, si nedokázal lékařský stav vydobýt tomu odpovídající materiální ohodnocení.

A zde vidím i nedůslednost a roztříštěnost názorů uvnitř ČLK, které našim nepřejícníkům, především z řad politických stran, nahrávají. ČLK se musí aktivněji a daleko více razantněji zasloužit o přiměřené finanční ohodnocení lékařské profese. Význam ČLK zde vzrůstá zejména při velmi slabé roli odborných organizací v naší republice, navíc v situaci, kdy je ČLK jedinou organizací, v níž jsou všichni lékaři naší republiky zastoupeni. Zde může být vzorem prezident České stoma-tologické komory MUDr. Pekárek, který dokázal změnit myšlení lidí v tom, že za stomatologickou péči je třeba připlatit, což je u jiné než stomatologické péče přesně naopak.

Jednou z mála světlých výjimek je prezident ČLK dr. David Rath, který opravdu pojmenovává skutečnosti pravými jmény: na rozdíl od předchozího prezidenta doc. Svobody, jehož mandát byl totálním krachem. Vyzývám tedy všechny odpovědné představitele ČLK, aby důrazně, pravdivě a ne-smlouvavě hovořili o pravé situaci českého zdravotnictví ve všech dostupných médiích. Vyzývám všechny lékaře, aby se nebáli pacienty informovat a pravých cenách výkonů, léků, množství přesčasů a pravé odměně za práci (např. mnoho občanů neví o skutečnosti, že lékaři po noční službě nejdou domů, ale zůstávají v práci atd.). Vyzývám k tomu, aby představitelé komory vždy reagovali na nesmyslné a polopravdivé informace, týkající se průměrných výdělků lékařů. V příštím roce se budou konat parlamentní volby, které rozhodnou o tom, zda vstoupíme do Evropské Unie s politickou reprezentací, ochotou pozvednout lékařský stav na úroveň, která mu historicky a morálně náleží nebo nás nadále bude ovládat garnitura zapšklých politických dinosaurů pragmatických (ne pravicových) politických stran. ČLK má povinnost starat se o odbornou úroveň svých členů, tuto povinnost nemůže vykonávat za situace, kdy je finančně výhodnější neléčit.

V dnešní situaci si lékař v nemocnici vydělá více pouze tak, že zestárne či naslouží mnoho desítek hodin navíc, což je dle mého soudu totálně devastující a tento trend se v brzké budoucnosti vrátí jako bumerang. Omlouvám se kolegům z privátního sektoru, ale jejich potíže nedokážu přesně pojmenovat, i když jsou dle mého soudu v konečném důsledku identické jako u lékařů ve státním sektoru. Pokud se ČLK nezačne více zajímat o problémy svých členů, ztratí jejich důvěru a její další budoucnost může ztratit na významu. Aby se nestala organizací, jejíž jednou z hlavních náplní
je vymáhání nedoplatků za členské příspěvky od svých členů - lékařů.

Závěrem si dovoluji podotknout, že na shromáždění okresního sdružení se sešlo 5 % jejich členů. Absenci zbylých 95 % členů nelze chápat a interpretovat jako spokojenou masu členů, jak to zaznělo v diskusi na shromáždění. Z osobní zkušenosti vím, že je tomu zcela jinak. Tato nezúčastněná drtivá většina členské základny je spíše apatická k dění v komoře, protože k ní ztrácí důvěru, nevěří v její akceschopnost. Proto je zcela nezbytné zasadit se o oprávněné požadavky všech členů ČLK na všech úrovních a důvěru v komoru tak navrátit.

Podstatná část příspěvku přednesena na okresním shromáždění ČLK Brno-město dne 12. 3. 2001

publikační systém: Synetix
©2004-2023 Česká lékařská komora OSL ČLK Brno-město