SP č. 2 - Volební řád

Stavovský předpis č. 2 České lékařské komory;
Sjezd delegátů České lékařské komory podle § 15 odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře vydává tento
VOLEBNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

§ 1

Volební řád upravuje volby orgánů okresního (obvodního) sdružení České lékařské komory (dále jen „okresní sdružení“), volby orgánů České lékařské komory (dále jen „komora“), volbu předsedy a místopředsedy okresního sdružení, volbu prezidenta a viceprezidenta komory (dále jen „funkcionáři komory“) a volbu zástupců na sjezd delegátů komory (dále jen „delegáti sjezdu“). Za realizaci tohoto volebního řádu odpovídá představenstvo komory a představenstva okresních sdružení.
Délka volebního období orgánů a funkcionářů v komoře činí 4 roky. Funkcionář nebo člen kteréhokoliv orgánu nesmí být volen do téže funkce na více než dvě po sobě následující období, pokud se nejedná o člena čestné rady nebo revizní komise. Delegátem sjezdu může být vždy, když je zvolen, pokud to není v rozporu se zákonem č. 220/1991 Sb.

§ 2

Orgány okresního sdružení a předseda okresního sdružení se volí přímou volbou. Místopředsedu okresního sdružení volí členové představenstva okresního sdružení ze svých řad. Orgány komory a funkcionáři komory jsou voleni nepřímo, s výjimkou delegátů sjezdu. Volba všech orgánů okresního sdružení, předsedy okresního sdružení, volba orgánů komory, funkcionářů komory a delegátů sjezdu se provádí tajným hlasováním. Pro platnost voleb je nutná nadpoloviční většina odevzdaných hlasů účastníků volebního shromáždění a nadpoloviční většina hlasů všech delegátů sjezdu. Počet členů orgánu, který nemá zákonem a stavovskými předpisy stanovený pevný počet svých členů, zůstává nezměněn při volbě nového orgánu, pokud o změně nerozhodne okresní shromáždění nebo sjezd delegátů komory.

§ 3

Okresní (obvodní) shromáždění členů (dále jen „okresní shromážděn“) volí:
představenstvo okresního sdružení v počtu 6 - 10 členů, dále je členem představenstva předseda okresního sdružení,
předsedu okresního sdružení, který zvolením do funkce předsedy okresního sdružení je současně zvolen členem představenstva okresního sdružení a delegátem sjezdu, další zástupce na sjezd delegátů v takovém počtu, aby jeden delegát připadal na každých započatých sto padesát členů okresního sdružení, přičemž za prvních 150 členů je volen delegátem předseda okresního sdružení a za každých dalších započatých 150 členů je volen další delegát, čestnou radu okresního sdružení v počtu pěti členů, revizní komisi okresního sdružení v počtu 3 - 5 členů, pracovní předsednictvo okresního shromáždění v počtu 5 - 11 členů, členem pracovního předsednictva okresního shromáždění je vždy předseda okresního sdružení, návrhovou komisi okresního shromáždění v počtu 3 - 5 členů, volební komisi okresního shromáždění v počtu nejméně 3 členů, mandátovou komisi okresního shromáždění vpočtu nejméně 3 členů. Představenstvo okresního shromáždění volí ze svých řad místopředsedu okresního sdružení.
Sjezd volí:
představenstvo komory v počtu 13 - 18 členů, prezidenta a viceprezidenta komory, kteří se stávají členy představenstva komory, čestnou radu komory v počtu 9 členů, revizní komisi komory v počtu 7 - 9 členů, pracovní předsednictvo sjezdu v počtu 13 - 17 členů; členem pracovního předsednictva je prezident a viceprezident komory, návrhovou komisi sjezdu v počtu nejméně 3 členů, mandátovou komisi sjezdu v počtu nejméně 3 členů,
volební komisi sjezdu v počtu nejméně 5 členů. Čestná rada komory a čestná rada okresního sdružení si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu. Revizní komise komory a revizní komise okresního sdružení si ze svého středu volí předsedu. Pracovní předsednictvo, návrhová komise, mandátová komise okresního shromáždění a sjezdu, volební komise okresního shromáždění a sjezdu musí mít lichý počet členů. Pracovní předsednictvo sjezdu řídí prezident komory nebo jím pověřený člen pracovního předsednictva. Pracovní předsednictvo okresního shromáždění řídí předseda okresního sdružení nebo jím pověřený člen pracovního předsednictva. Jednotlivé komise volí svého předsedu, který řídí jejich činnost.

§ 4

Organizaci voleb zajišťuje a za jejich řádný průběh odpovídá volební komise.
Členové volební komise jsou voleni veřejným hlasováním. Příslušný orgán rozhodne, zda volba bude provedena jednotlivě nebo zda celá volební komise bude volena jedním hlasováním. Počet členů volební komise sjezdu delegátů stanoví na návrh představenstva komory sjezd. Počet členů volební komise okresního shromáždění stanoví představenstvo okresního sdružení. Členové volební komise mohou plnit funkci skrutátorů. Rozhodnutí volební komise je platné, jestliže se pro ně vysloví nadpoloviční většina členů komise. Stížnosti na průběh a organizaci voleb řeší volební komise sjezdu nebo volební komise okresního shromáždění. Stížnost se podává předsedovi příslušné volební komise nejpozději do 10 minut po vyhlášení výsledků voleb. Volební komise rozhodne o každé stížnosti do jedné hodiny od jejího podání. Své rozhodnutí vyhlásí sjezdu nebo okresnímu shromáždění. Sjezd nebo okresní shromáždění jsou oprávněni zrušit rozhodnutí volební komise o stížnosti, případně vyhlásit okamžité opakování volebního aktu. Nerozhodne-li volební komise do jedné hodiny od obdržení stížnosti, rozhodne o stížnosti přímo sjezd nebo okresní shromáždění.

§ 5

Před započetím voleb vysvětlí pověřený člen volební komise možnosti a způsoby voleb. Volba předsedy okresního sdružení probíhá dvoukolovým způsobem, pokud některý z kandidátů nezíská již v prvním kole nadpoloviční počet hlasů přítomných voličů. Do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Ve druhém kole musí kandidát pro zvolení získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů okresního sdružení.
Volba orgánů okresního sdružení probíhá zpravidla jednokolovým způsobem. Okresní shromáždění se může před vlastní volbou rozhodnout aklamací o mandátovém způsobu voleb a o tom, zda volby proběhnou jednokolově či dvoukolově. Rozhodnutí o způsobu voleb se nepřijímá usnesením a k jeho přijetí postačí nadpoloviční většina hlasů přítomných členů. Shromáždění musí stanovit podle jakých mandátů volba proběhne (např. regionální princip, podle segmentů – soukromý lékař, zaměstnanec atp). Oprávnění voliči hlasují v jednotlivých skupinách. Volby prezidenta a viceprezidenta komory probíhají dvoukolovým způsobem, pokud některý z kandidátů nezíská již v prvním kole nadpoloviční počet hlasů všech delegátů sjezdu. Do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Pro zvolení ve druhém kole musí kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů všech delegátů sjezdu.
Volba ostatních orgánů komory probíhá zpravidla jednokolovým způsobem. Sjezd se může před vlastní volbou rozhodnout aklamací o mandátovém způsobu voleb a o tom, zda volby proběhnou jednokolově či dvoukolově. Sjezd musí určit, podle jakých mandátů má volba proběhnout. Při regionálním principu musí sjezd nejprve odsouhlasit výčet okresů, které dohromady tvoří jednotlivé mandáty. Sjezd určí, kolik volitelných míst mají jednotlivé mandáty s přihlédnutím k počtu členů komory v mandátních oblastech. Sjezd může rozhodnout o mandátním dělení podle jednotlivých segmentů (např. soukromý lékař nebo zaměstnanec atp.). Oprávnění voliči hlasují v jednotlivých skupinách.

§ 6

Určený člen volební komise provede zahájení voleb. Členové volební komise rozdají oprávněným voličům volební lístky a počet rozdaných volebních lístků zaznamenají. Volební lístky musí být označeny a musí obsahovat rubriky s názvy volených orgánů a funkcí. V případě dvoukolového způsobu voleb musí být volební lístky pro první a druhé kolo odlišeny. V případě mandátového způsobu voleb musí být volební lístky odlišeny podle jednotlivých mandátových skupin voličů.
Pověřený člen volební komise seznámí oprávněné voliče s počtem jmen, který může být maximálně do jednotlivých rubrik vepsán. Ten nesmí převýšit maximální limit určený pro volený orgán či funkci příslušnými ustanoveními organizačního a volebního řádu.
Vlastní průběh volby probíhá takto:
oprávnění voliči osobně vyznačí čitelně jména a příjmení lékařů, které volí do příslušných orgánů bez ohledu na to, zda jsou na jednání přítomni či nikoliv. Oprávněný volič musí do jednotlivých rubrik vepsat jména různých lékařů. při volbách do orgánů nebo funkcí okresního sdružení je možno volit kteréhokoliv člena okresního sdružení, při volbách do orgánů nebo funkcí komory kteréhokoliv člena komory, volený člen komory musí vyslovit souhlas s volbou do konkrétní funkce nebo orgánu do konce volebního shromáždění (sjezdu), počet jmen vepsaných na volební lístek nesmí překročit stanovený limit, fyzická nepřítomnost voleného lékaře na volebním aktu nemá vliv na jeho zvolení, pokud vyslovil s volbou souhlas, v prvé části voleb na sjezdu volí oprávnění voliči prezidenta komory. Po vyhlášení výsledků voleb prezidenta zvolí oprávnění voliči viceprezidenta komory, pokud jeho volební období končí současně s volebním obdobím prezidenta komory.
po ukončení voleb prezidenta a viceprezidenta komory následuje volba představenstva komory, pokud volební období představenstva komory končí současně s volebním obdobím prezidenta a viceprezidenta komory, v prvé části voleb na okresním shromáždění zvolí oprávnění voliči předsedu okresního sdružení. Po vyhlášení výsledku volby zvolí oprávnění voliči představenstvo okresního sdružení.
Vyplněný volební lístek vloží každý volič osobně (zastoupení je možné jen výjimečně ze závažných důvodů předsedou volební komise) do zapečetěné a uzamčené volební schránky. Jako první hlasují členové volební komise, po nich ostatní bez určení pořadí.
Volební komise za účasti všech svých členů a bez přítomnosti cizích osob odemkne a rozpečetí volební schránku, spočítá odevzdané volební lístky a rozdělí je na platné a neplatné. Průběh sčítání může na místě sledovat příslušná revizní komise, která však nesmí do sčítání hlasů zasahovat. Při pochybnosti o regulérnosti postupu členů volební komise revizní komise navrhne sjezdu nebo okresnímu sdružení opakování voleb a zvolení nové volební komise. O návrhu rozhodne aklamací sjezd nebo okresní shromáždění.
Neplatné volební lístky jsou takové, které nejsou na předepsaných tiskopisech. Hlas voliče je neplatný, nelze-li napsané příjmení přiřadit některému z kandidátů nebo je-li pochybnost, komu z kandidátů patří pro zaměnitelnost. Hlas voliče je dále neplatný, je-li navrhováno více kandidátů, než připouští limit. Ve sporných případech rozhoduje o platnosti volebního lístku a hlasu voliče volební komise hlasováním.
Volební komise sestaví pořadí všech kandidátů do jednotlivých orgánů, případně funkcí dle počtu odevzdaných hlasů.
V případě jednokolového způsobu voleb jsou kandidáti, kteří obdrželi absolutně nejvyšší počet hlasů, zvoleni do příslušných orgánů a funkcí. Neobdrží-li kandidát do funkce delegáta sjezdu (náhradník delegáta sjezdu) nejméně 1/3 hlasů přítomných voličů, není zvolen. Při nedosažení požadovaného počtu členů orgánu se provede doplňující volba:
v případě dvoukolového způsobu voleb určí volební komise k postupu do druhého kola kandidáty s absolutně nejvyšším počtem hlasů tak, aby jejich počet odpovídal dvojnásobku určeného limitu pro jednotlivé orgány. Tento limit může být rozšířen v případě rovnosti hlasů na posledním místě. Tyto kandidáty určený člen volební komise veřejně vyhlásí. Poté se opakuje celý postup stanovený pro jednokolový způsob voleb s použitím hlasovacích lístků pro druhé kolo,
není-li zvolen dostatečný počet členů příslušného voleného orgánu, popř. kandidátů pro druhé kolo voleb, provede se doplňující volba. V případě rovnosti hlasů rozhodují buď oprávnění voliči aklamací, nebo volební komise losem. Určený člen volební komise vyhlásí jména zvolených členů orgánů a funkcionářů.
V případě, že zvolený člen získal potřebný počet hlasů ke zvolení do více orgánů či funkcí, které dle zákona nebo stavovského předpisu nemůže vykonávat současně, oznámí, kterou volbu preferuje. Do tohoto orgánu je pak zařazen. Na místo, které uvolnil, postupuje další člen v pořadí s absolutně nejvyšším počtem hlasů. Toto pravidlo se však neuplatní v případě současné volby za delegáta sjezdu komory a člena představenstva nebo člena revizní komise okresního sdružení.
Určený člen volební komise vyhlásí konečné složení zvolených orgánů a funkcionářů. Uvede rovněž pořadí dalších kandidátů dle absolutních počtů odevzdaných hlasů. Tito kandidáti budou vedeni jako náhradníci s právem být doplněni do orgánů a do funkce delegát sjezdu v případě, že některý z členů zvolených orgánů přestane svou funkci vykonávat. Náhradník do funkce delegát sjezdu může kromě trvalého doplnění (kooptace) také jednorázově zastoupit zvoleného delegáta na sjezdu, pokud se zvolený delegát nemůže sjezdu zúčastnit. Zastoupení je v tomto případě pouze pro účel jednoho konkrétního sjezdu, kterého se zvolený delegát nemohl zúčastnit. Zvolený delegát poté svou funkci nadále vykonává. Zastupující delegát se musí prokázat písemným zmocněním okresního sdružení.
Pověřený člen volební komise požádá členy nově volbou ustaveného orgánu, aby určili datum prvního zasedání orgánu, na kterém zvolí předsedu, popřípadě místopředsedu orgánu. Zvolený prezident komory, viceprezident komory, předseda okresního sdružení, jakož i zvolení členové představenstva komory a členové představenstva okresního sdružení převezmou výkon svých funkcí do deseti dnů od zvolení.
Přestane-li člen orgánu nebo delegát sjezdu v průběhu volebního období vykonávat svou funkci:
je za něj doplněn náhradník vzešlý z předešlých voleb podle pořadí dle získaných hlasů (odst. 12). Doplnění provede na svém nejbližším zasedání orgán, jehož člen podal písemnou rezignaci nebo přestal být členem komory. V případě, že několik náhradníků získalo ve volbách stejný počet hlasů, rozhodne se v okamžiku doplnění mezi nimi losem,
nemůže-li být kooptován náhradník, vzešlý z předešlých voleb, protože nepřijme funkci v době své kooptace, a nebo není-li další náhradník, musí být provedeny doplňovací volby do příslušného orgánu pouze tehdy, pokud by počet členů orgánu klesl pod zákonem stanovený počet. Doplňovací volby se musí uskutečnit do 90 dnů. Funkční období náhradníka doplněného nebo zvoleného v doplňovacích volbách trvá do konce řádného volebního období orgánů nebo funkce, do které byl kooptován.
Volební komise okresního shromáždění zveřejní výsledky voleb jejich vyhlášením na okresním shromáždění a zápisem z jednání. Zápis předá kanceláři příslušného okresního sdružení do týdne od ukončení voleb. Zápis je k nahlédnutí členům okresního sdružení.
Volební komise sjezdu zveřejní výsledky voleb jejich vyhlášením v průběhu konání sjezdu. Ve lhůtě do dvou měsíců je rovněž zveřejní v časopisu komory.

§ 7

Volební komise vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, který podepíší všichni její členové. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
Způsob nakládání s písemnými materiály:
v případě okresního shromáždění jsou platné i neplatné volební lístky spolu s jedním stejnopisem zápisu volební komise představenstvem okresního sdružení archivovány po celé volební období. Kopie zápisu volební komise postoupí předseda okresního sdružení představenstvu komory do jednoho měsíce od konání voleb, v případě sjezdu jsou všechny písemnosti archivovány představenstvem komory po dobu deseti let.
Představenstvo okresního sdružení vyhotoví na základě výsledků voleb seznam zvolených delegátů sjezdu, který zašle kanceláři komory do 30 dnů ode dne konání voleb. V seznamu se u každého delegáta uvede jméno, příjmení a bydliště. Změny údajů uvedených v seznamu, oznámí představenstvo okresního sdružení kanceláři komory do 30 dnů ode dne, kdy se o změnách dozvědělo.

§ 8

Abdikace představenstva, prezidenta, viceprezidenta, čestné rady a revizní komise komory:
oznámí-li představenstvo abdikaci mimo sjezd delegátů, je povinno do 90 dnů svolat delegáty k volbě nového představenstva, do té doby pokračuje ve své činnosti, oznámí-li prezident svou abdikaci, vykonává jeho povinnosti viceprezident. Představenstvo je povinno do 90 dnů svolat delegáty k volbě nového prezidenta, oznámí-li svou abdikaci prezident i viceprezident, vykonává povinnosti prezidenta komory představenstvem zvolený člen představenstva. Představenstvo je povinno do 90 dnů svolat delegáty k volbě nového prezidenta i viceprezidenta, oznámí-li abdikaci předseda čestné rady nebo revizní komise, je do orgánu doplněn náhradník a ve lhůtě do 30 dnů orgán zvolí nového předsedu. Abdikuje-li člen čestné rady nebo revizní komise, je doplněn náhradníkem.
Odvolání představenstva, prezidenta, viceprezidenta, čestné rady nebo revizní komise komory je platné, pokud se pro ně vyslovila nadpoloviční většina všech delegátů sjezdu:
Při odvolání prezidenta, viceprezidenta nebo představenstva komory nebo současném odvolání představenstva komory a prezidenta a viceprezidenta, vykonávají odvolaní funkcionáři svoji funkci do mimořádného volebního sjezdu, který svolá představenstvo, v případě jeho nečinnosti revizní komise ve lhůtě nejméně 60 a nejvíce 90 dnů ode dne odvolání. Odvolaný prezident, viceprezident a představenstvo činí do volby nových orgánů pouze rozhodnutí nezbytná pro běžný chod komory. Tato rozhodnutí musí být spolupodepsána předsedou revizní komise komory a předsedou čestné rady komory. Odvolané orgány nesmí činit žádná závažná hospodářská rozhodnutí, nesmí provádět převody majetku a nesmí činit žádná strategická rozhodnutí.
Při odvolání revizní komise nebo čestné rady vykonávají odvolaní funkcionáři svoji funkci do mimořádného volebního sjezdu, který představenstvo svolá ve lhůtě nejméně 60 a nejvíce 90 dnů ode dne odvolání. Odvolaná revizní komise nebo čestná rada činí do volby nových orgánů pouze rozhodnutí nezbytná pro běžný chod komory. Ustanovení předchozích odstavců se použijí pro analogické situace na úrovni okresního sdružení.

§ 9

Přechodné ustanovení. Představenstvo okresního sdružení zvolí místopředsedu okresního sdružení na nejbližším zasedání. Délka volebního období orgánů zvolených v době účinnosti předchozího volebního řádu se dnem účinnosti tohoto volebního řádu prodlužuje na délku v něm stanovenou. Delegáty sjezdu po účinnosti tohoto předpisu jsou ti zvolení delegáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů a jejichž celkový počet odpovídá § 3 odst. 1 písm. c) tohoto předpisu. Zbývající delegáti s nižším počtem hlasů se stávají náhradníky delegátů sjezdu. V případě rovnosti hlasů rozhoduje představenstvo příslušného okresního sdružení komory losem. Představenstvo okresního sdružení také může rozhodnout o konání nových voleb delegátů sjezdu do doby konání sjezdu komory v roce 2001.

§ 10

Pro účely tohoto volebního řádu se volebním obdobím podle § 1, odst. 3 rozumí výkon funkce v délce odpovídající nejméně jedné polovině volebního období.

§ 11

Zrušuje se volební řád České lékařské komory ze dne 1. 1. 1999. Počet delegátů sjezdu zůstává pro účely sjezdů konaných v kalendářním roce 2000 zachován dle volebního řádu ze dne 1. 1. 1999.

§ 12

Tento stavovský předpis č. 2 - Volební řád České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2000 .

©2004-2021 Česká lékařská komora OSL ČLK Brno-město, publikační systém a webdesign: Synetix