Zápis ze semináře právníků spolupracujících s ČLK – 22. 6. 2000

(místo konání: sídlo ČLK, Lékařská 2, Praha 5)

Na úvod semináře přivítal všechny zúčastněné prezident ČLK MUDr. David Rath. Ve své krátké řeči zdůraznil rostoucí význam spolupráce mezi právníky a lékařskou komorou, resp. lékaři, i užitečnost konzultací a výměny praktických zkušeností mezi právníky, kteří s ČLK spolupracují a touto problematikou se zabývají. Vyjádřil záměr lékařské komory pořádat podobné pracovní schůzky právníků pravidelně, přibližně dvakrát ročně.

  1. Poté se slova ujal ředitel právního odd. ČLK JUDr. Jan Mach a seznámil přítomné s tématy semináře:

  2. Právní oddělení ČLK, jeho činnost, externí spolupráce s právníky

  3. Současný stav zdravotně-právní legislativy

  4. Nové stavovské předpisy ČLK

  5. Právní otázky činnosti soukromých lékařů

  6. Pracovněprávní vztahy lékařů – zaměstnanců

  7. Právní odpovědnost v medicíně

Ad 1) Právní oddělení ČLK, jeho činnost, organizace právní spolupráce:

Právní oddělení ČLK: ředitelem je JUDr. Jan Mach, advokát (AK Spálená 51, 110 00 Praha 1), na právním oddělení (sídlo ČLK, Lékařská 2, 150 30 Praha 5) je trvale přítomen Mgr. Jan Buriánek. Dále právní oddělení spolupracuje s Mgr. Danielou Sýkorovou – pracovněprávní problematika (přítomna vždy v pondělí 15:00 – 17:00) a Mgr. Evou Tykalovou – zejména problematika úhrad zdravotní péče (přítomna vždy v úterý 15:00 – 17:00).

Činnost právního oddělení:

Právní služby členům komory – odpovědi na telefonické i písemné dotazy (dopisní, faxové i e-mailové); písemné odpovědi se zasílají do 30 dnů; každý člen komory (předpoklad zaplacení člen. příspěvků) má možnost se objednat i k osobní konzultaci; úřední hodiny: Po-Čt 15:00 – 17:00, Pá 13:00 – 15:00
Zajišťování účasti právníků na smírčích řízeních se zdravotní pojišťovnou (dohoda o řešení sporů formou smírčího řízení uzavřená s VZP), tam, kde je to vzhledem k charakteru sporu účelné.
Právní pomoc a konzultace pro orgány komory, účast při disciplinárních řízeních – lékaři, proti nimž je vedeno disciplinární řízení, mnohdy předstupují před čestnou radu s vlastním právníkem a je užitečné, má-li kdo jeho právní výklad korigovat.
Účast na vnitrokomorové legislativě – příprava nových a novelizovaných stavovských předpisů.
Připomínky k legislativním návrhům obecně závazných právních předpisů zaslaných lékařské komoře k posouzení a připomínkování (zejména legislativním odborem Ministerstva zdravotnictví).
Právní poradenství v časopisu lékařské komory Tempus Medicorum, který je zdarma rozesílán všem členům ČLK.
Právní oddělení ČLK sídlící v pražské centrále komory nezasahuje jednotlivým okresním sdružením do spolupráce s místním právníkem; větší okresní sdružení obvykle využívají vlastních, externě spolupracujících právníků, jejichž služby si hradí ze svých prostředků. Do budoucna bude rozhodně užitečné – jak se shodli všichni přítomní – vzájemně konzultovat a ujednocovat si některá právní stanoviska na pravidelných setkáních.

JUDr. Jiří Sobčík (za OS Ostrava) otevřel otázku vymáhání nezaplacených členských příspěvků. Prezidentem ČLK bylo rozhodnuto, že vymáhací žaloby bude koncipovat a s potřebnými podklady na soud podávat právní oddělení ČLK, zastupování při samotném soudním projednání se pak ujme místní právník. Vymáhání příspěvků bude předcházet vnitrokomorové disciplinární řízení – jednak aby lékař měl možnost objasnit důvody svého neplacení, případně zaplatit bez soudního projednání, a jednak aby vymáhaná částka byla zvýšena o stanovenou disciplinární pokutu (doporučovaná výše pokuty – 5.000,- Kč) a soudní vymáhání se tak stalo pro komoru efektivnějším. Zdůrazněno bylo, že disciplinární řízení musí proběhnout bez procesních vad (podle pravidel disciplinárního řádu) a všechny podklady musí být řádně dodány, aby následné soudní řízení mohlo proběhnout bez komplikací.

JUDr. Mach uvedl, že lékaři, kteří vedou občanskoprávní spor na ochranu osobnosti (např. kvůli svému nepravdivému nařčení v médiích) někdy žádají komoru, aby se ke sporu připojila jako vedlejší účastník hájící čest lékařského stavu. Prezidentem ČLK bylo rozhodnuto, že těmto žádostem se vyhovovat nebude. Komora se bude účastnit soukromoprávních sporů lékařů jen zcela výjimečně – pokud o tom rozhodne prezident komory, je možné lékaři zprostředkovat a zaplatit právní zastoupení.

Ad 2) Současný stav zdravotně-právní legislativy

JUDr. Mach podal zprávu o chystaných významných legislativních změnách týkajících se zdravotnictví.

Na Ministerstvu zdravotnictví je v posledním stádiu příprava nového zákona o veřejném zdravotním pojištění; je nadějné, že se do něho podaří začlenit některé změny, o něž lékařská komora usiluje:

úprava § 11 odst. 1 písm. d) dosavadního zákona č. 48/1997 Sb. (tzv. „§ poslankyně Fišerové“); snaha prosadit vypuštění zákazu přijmout úhradu „v souvislosti s poskytnutím péče“ – záměr: otevřít možnost připlácení si za nadstandardní zdravotnickou péči (např. nadstandardní PZT)
snaha umožnit částečné prolomení pravidel regulace úhrady za poskytnutou péči tam, kde zdravotnické zařízení prokáže, že při stávající regulaci úhrad není schopno poskytovat péči lege artis
snaha konstituovat přezkumné komise, které by byly arbitrem mezi ZZ a zdravotními pojišťovnami ve sporech o výši úhrady za poskytnutou péči – šlo by o jakési předsoudní stádium, rychlejší, levnější, neformálnější než soudní spor; větší prostor pro nestranné posouzení, než představují současná smírčí řízení, v nichž se příliš projevuje nadřazené postavení zdravotní pojišťovny
návrh nového zákona postrádá dosavadní ustanovení o lékařské síti a výběrových řízeních – vzniká nebezpečí, že o těchto otázkách budou svévolně rozhodovat zdravotní pojišťovny
Následně proběhla mezi přítomnými diskuse o možnostech definice standardu zdravotní péče (vazba na zásadu poskytování péče lege artis) a diskuse o vyhlídkách na právní úpravu převodu lékařské praxe (prodej ordinace – prodej místa v síti) a souvisejících závazků.

Dále jsou v přípravě rámcové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče (pro jednotlivé segmenty lékařské péče). Předmětem sporu zůstává otázka, jak bude definována doba, na níž se budou smlouvy uzavírat. Varianty: 1) „na pět let“; 2) „na pět let a více“; 3) „na pět let, nedohodnou-li se strany jinak“. Třetí varianta - pro ZZ nejnebezpečnější, možnost diktátu pojišťoven (např.: „buď na dva roky, nebo vůbec“). Další nevyřešené otázky rámcových smluv: doba splatnosti předložených faktur a podmínky ukončení (vypovězení) smlouvy

Dalšími připravovanými předpisy jsou zejména:

Zákon o zdravotnickém povolání (pracovní název), který by měl nahradit zastaralou vyhlášku č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících, a přizpůsobit právní úpravu požadavkům EU. Důležitá je zejména otázka atestací a organizace postgraduálního vzdělávání lékařů (výraznější vliv lékařské komory a lékařských fakult).
Vyhláška o správních a dozorčích radách ve státních zdravotnických zařízeních (hospodářský dohled i dohled nad odbornou lékařskou úrovní)
Zákon o zdravotnických zařízeních – pokus o nové definování zdravotnické sítě a mechanismu jejího vytváření
Zákon o zdravotní péči (nová úprava části dosavadního zákona o péči o zdraví lidu)
Zákon o transplantacích

Ad 3) Komorová legislativa - nové stavovské předpisy ČLK

Na dubnovém sjezdu bylo schváleno nové znění těchto stavovských předpisů: S 11: Licenční řád; S 12: Funkční licence; S 16: Systém celoživotního vzdělání. Novelizován byl předpis S 7: Příspěvky na činnost ČLK (definice „nedohledatelného člena“, jemuž je stanoven členský příspěvek ve výši 1,- Kč – daňové důvody). Jak řekl JUDr. Mach, postupně se daří odstraňovat některé počáteční nejasnosti ohledně výkladu nových předpisů, zejména licenčního řádu a jím zakotvené povinnosti splňovat licenční podmínky, která se vztahuje i na primáře a vedoucí oddělení ve státních ZZ.

Další mimořádný legislativní sjezd se uskuteční 7. 10. 2000 opět v Praze v hotelu Pyramida. Jeho úkolem bude schválení organizačního, volebního, jednacího a disciplinárního řádu ČLK. V současné době probíhají průběžná jednání se zástupci těch okresních sdružení, která k navrhnutým předpisům zaslala nejvíce připomínek a pozměňovacích návrhů. Cílem je dosažení co nejširšího koncensu již v přípravné fázi, aby se usnadnil proces konečného schválení. Znění navrhovaných předpisů bylo rozesláno okresním sdružením a lze je najít i na internetových stránkách komory. Všechny věcné připomínky a podněty jsou vítány.

Ad 4) Právní otázky činnosti soukromých lékařů

Proběhla krátká výměna zkušeností se smírčími řízeními mezi zdravotnickými zařízeními a VZP. Úspěšnost zdravotnických zařízení je při těchto řízeních malá, v případě úspěchu se ze strany VZP jedná většinou jen o částečný, kompromisní ústupek. Soudních sporů o výši úhrady je málo, neboť soudy postupují pomalu a zdlouhavě a lékaři se také obávají „odvetných opatření“ v podobě zostřeného dohledu revizních lékařů nebo neprodloužení smlouvy. Rovněž usnesení vlády o výši úhrad za poskytnutou zdravotní péči (naposled prosinec 1999) striktně stanovící horní hranice úhrad značně zúžilo lékařům vyjednávací prostor.

Dlouhodobý problém: vážné potíže způsobuje soukromým lékařům vázanost výše úhrad na předchozí referenční období, zejména tam, kde je prokazatelný rapidní nárůst počtu ošetřených (registrovaných) pacientů a pojišťovna přesto odmítá navýšení limitů úhrad. Ani nově připravovaný zákon o veřejném zdravotním pojištění tento problém neřeší. JUDr. Mach se v této souvislosti ještě vrátil k připravované koncepci rámcové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, z níž by měly vycházet smlouvy individuální.

Dále byla diskutována otázka sponzorských smluv a pak smluv o poskytování nadstandardních služeb. Nadstandard podle současné právní úpravy nesmí nijak souviset s péčí hrazenou ze zdravotního pojištění (§ 11 odst. 1 písm d) zákona č. 48/1997 Sb.). Z toho důvodu se doporučuje užívat termínu „nadstandardní služby“, nikoli „nadstandardní péče“ nebo „nadstandardní výkony“. Do budoucna se jeví jako potřebné definovat standardy hrazené ze zdravotního pojištění a nadstandardy, které by pacient měl mít možnost hradit si ze svých prostředků - mohlo by být řešitelné formou dohodovacího řízení. Dnes se někdy v praxi použití např. nadstandardních prostředků zdravotnické techniky řeší buď „sponzorským darem“, nebo tím, že oficiálně je hrazen nadstandard s hrazeným zákrokem nesouvisející. Jde samozřejmě o obcházení zákona, ale zároveň je to jediná možnost, jak vyhovět pacientovi, který je ochotný si připlatit např. za méně bolestivý, ale dražší léčebný prostředek.

Ad 5) Pracovněprávní vztahy lékařů – zaměstnanců

Aktuálním problémem je novela zákoníku práce, která stanoví horní hranici přesčasů na 416 přesčasových hodin ročně, což se dotýká hlavně nemocničních lékařů, u nichž přesčasové příplatky činí významnou část příjmů. Jednou z možností řešení se jeví založení obchodní společnosti, jíž by byli lékaři společníci (eventuálně zaměstnanci) a která by uzavírala s nemocnicí smlouvu na zajišťování ústavních pohotovostních služeb. Tím by se počet přesčasových hodin odpracovaných v rámci pracovního poměru s nemocnicí snížil na minimum. Pokud by došlo k dohodě o této otázce mezi lékaři, vedením nemocnice i zřizovatelem, šlo by o všeobecně přijatelné řešení. Proběhla diskuse na téma, zda v tomto řešení není nějaké právní úskalí – byl by zde důležitý nějaký precedent, pozitivní příklad možnosti fungování takovéhoto modelu. JUDr. Jiří Netík (za OS Pardubice) pronesl krátkou úvahu na téma formy, jakou by tato obchodní společnost měla mít – nejoptimálnější se jeví veřejná obchodní společnost (není u ní stanovena minimální výše základního jmění; v tomto případě zde nejsou rizika, která jinak se založením v.o.s. obvykle souvisejí, např. nutnost investičních vkladů a z ní plynoucí riziko zadlužení).

Ad 6) Právní odpovědnost v medicíně

JUDr. Mach informoval o rámcové smlouvě mezi ČLK a Živnostenskou pojišťovnou, a.s., v níž jsou stanoveny relativně solidní základní podmínky, za nichž tato pojišťovna uzavírá se zdravotnickými zařízeními povinné pojistné smlouvy podle § 15 a 16 zákona č. 160/1992 Sb.

Předpokládá se, že výhledově značně získají na významu i smlouvy připojišťovací, které by při relativně nízkém zvýšení pojistného (zhruba 10 %) měly pojišťovat zdravotnická zařízení např. pro případ povinnosti odškodnit újmu způsobenou pacientovi na jeho osobnostních právech. Zejména v zemích EU se tato otázka stává čím dál aktuálnější a lze předpokládat, že v souladu s tímto trendem se i u nás budou postupně zvyšovat částky přiznané soudním rozhodnutím jako náhrada újmy způsobené na osobnostních právech pacientů.

Závěrem bylo dohodnuto, že po tomto prvním setkání právníků spolupracujících s ČLK, které mělo spíše všeobecný charakter, se budou v přibližně půlročních intervalech uskutečňovat další pravidelná setkání, která by se kromě aktuálních otázek zdravotnického práva měla více věnovat konkrétním, dopředu určeným tématům, měla by mít spíše charakter semináře a poskytovala by větší prostor pro výměnu praktických zkušeností.

Další setkání se podle dohody uskuteční po řádném sjezdu ČLK, a jeho tématem budou jednak nově schválené stavovské předpisy a jednak nový zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Zápis z právního semináře vyhotovil Mgr. Jan Buriánek (právní oddělení ČLK)

©2004-2019 Česká lékařská komora OSL ČLK Brno-město, publikační systém a webdesign: Synetix